NÁZORY NA PERIODIZACI DĚJIN Filozofie českých dějin František Palacký – jeho filozofie dějin poznamenána érou romantismu. České dějiny chápal jako neustálý střet slovanského a germánského světa. V náboženské oblasti – boj mezi katolicismem založeným na autoritě a protestantismem, založeným na rozumu. Husem začíná nový věk, husitství je nejvýznamnější etapa českých dějin!? Spor o smysl českých dějin Stěžejní postavy: TGM a Josef Pekař, nejlepší žák tzv. Gollovy školy (více v samostatném materiálu) Periodizace – jeden z hlavních problémů historické vědy - orientace v dějinách, utřídění historických procesů v čase a prostoru, též podle obsahové specifiky historických událostí, jevů, epoch • Kritéria pro členění historického procesu a vývoje se měnila • S periodizací se setkáváme už v dějepisectví starověkého Orientu – tehdejší třídění či dělení vychází z vlády králů a dynastií DĚLENÍ • chronologické • tematické • dle stavebních slohů (kulturně historických epoch) • podle různých mezníků Řecká historiografie • Posun oproti dějepisectví Orientu • HESIÓDOS (8./7. st. př.n.l.) – tvůrce prvního systému – 5 VĚKŮ lidského pokolení • -zlatý, stříbrný, bronzový, homérský, železný Římská historiografie • POMPEIUS TROGUS (1. st. př.nl.) – autor prvních římských všeobecných dějin • Jeho členění vychází z vnímání světovlády pěti mocností: asyrské, médské, perské, makedonské a římské • Podobné představy měli někteří další současníci (např. DIONÝSIOS HALIKARNÁSSKÝ) a předchůdci • Starověké dějepisectví má partikularistický pohled: dějiny se odehrávají v izolovaných světech a opakují se ve věčných cyklech Pozdní antika, křesťanský středověk • Středověké myšlení dospělo k představě o jednom světě a o dějinách jako UNIVERZÁLNÍM PROCESU spějícím ke konečnému cíli • Periodizace v tomto období důsledně vychází z BIBLE, důležitou roli hraje symbolika • Podle 6 dnů stvoření – šest období pozemských dějin (od Adama k Noemovi, od Noema k Abrahámovi, od Abraháma k Davidovi, od Davida k babylonskému zajetí, dále k narození Krista, a k poslednímu soudu • Zdokonalení: EUSEBIOS Z KAISAREIE (3./4. st.) • HIERONYMUS (Sv. Jeroným) 4./5. st. • Vrchol: AUGUSTIN AURELIUS (sv. Augustin) = tvůrce první ucelené křesťanské filozofie dějin • Křesťanské dějepisectví si částečně podrželo i schéma „světových monarchií“ • názor, že franská či německá říše jsou pokračovatelkami ŘÍMSKÉ ŘÍŠE, proto pojem Svatá říše římská (poprvé ale až ve 12. st.) JOACHIM DA FIORE (1145-1202) • Hlavní dílo: DE CONCORDIA obsahuje další pozoruhodnou periodizaci • 3 ETAPY: • Do narození Krista (lidé žili tělesně) • Do současnosti (lidé žijí mezi duchem a tělesností • Třetí etapa, od 13. st. do konce světa – lidé se řídí především duchem (období Ducha svatého) • Fiore podává mystické vysvětlení dějin lidstva a církve Renesance a humanismus • Věcnější smysl pro chápání rozdílností jednotlivých historických dob a epoch • FLAVIO BIONDO (1388-1463) • Starověk zanikl pádem Říma, novověk začíná kulturním rozkvětem humanistické Itálie • Mezi tím – středověk= období stagnace • Pojem STŘEDOVĚK (medium aevum)poprvé užívá Kryštof CELLARIUS – Keller (17. st.) – prof. Univerzity v Halle – chápe tím dobu mezi císařem Konstantinem a pádem Cařihradu 1453 GIAMBATTISTA VICO (1668-1744) • Italský filozof a historik • Každý národ prochází 3 etapami vývoje: • božskou, heroickou, lidskou (analogie s obdobím života člověka: dětství, mládí, zralost) • DĚJINY = vývojový proces, v němž se univerzální dějiny realizují v dějinách jednotlivých národů a jsou záležitostí nikoli jednotlivců, ale celých společností • VICO je tvůrcem novověké teorie historického koloběhu JOHAN GOTTFRIED HERDER (1744-1803) • Německý osvícenský filozof • Ideen zur Philosophie der Geschichte der Menschheit • Jeho periodizace vychází z představy univerzálních dějin a je založena na jednotlivých stadiích vývoje humanity v lidské civilizaci • Národní dějiny chápe jako dějiny kultury GEORG WILHELM FRIEDRICH HEGEL (1770-1831) • Běh dějin dělí do 4 hlavních epoch (dle vývojových fází světového ducha): • Svět orientální • Svět řecký • Svět římský • Svět křesťansko-germánský • Dějiny jsou chápány jako duchovní činitel, procesem uvědomění si svobody ducha AUGUSTE COMTE (1798-1857) • Zakladatel pozitivizmu rozlišuje 3 stadia vývoje • - teologické čili fiktivní stadium (svět vysvětlován nadpřirozenými silami) • - metafyzické čili abstraktní stadium (svět vykládán prostřednictvím metafyzických představ a idejí) • - pozitivní neboli vědecké stadium: jevy a zákony světa jsou poznávány zkušeností, pozorováním a experimenty Marxistická periodizace • Karel Marx (1818-1883), Bedřich Engels (1820-1895) • Mezníky v dějinách podle nich nepředstavují změny idejí či ducha doby, nýbrž střídání společenskoekonomických řádů – to je výsledkem třídních bojů a sociálních revolucí: • -prvobytně pospolný, • - otrokářský • - feudální • - kapitalistický • - komunistický Další pojetí periodizace Generační teorie: pohled na dějiny spočívá na mechanismu střídání generací. Poprvé: LEOPOLD VON RANKE (1795-1886), podrobněji rozpracoval Ottokar Lorenz (tři generace: dědů, otců, synů – cca 100 let – tvoří uzavřený životní celek spojený fyziologickou a duševní jednotou MAX WEBER (1864-1920) • - snaha nahradit klasickou periodizaci dějiny jejich TYPOLOGIÍ • Např. Evropský kapitalismus vděčí za svůj vznik protestantskému náboženství a morálce s akcentem na šetrnost, pracovitost, čestnost a podnikavost. • Leo Frobenius: teorie kulturních okruhů (vychází z ní kulturní antropologie), zdůrazňoval ocenění mimoevropských civilizací v dějinách Cyklická teorie • OSWALD SPENGLER (1880-1936) – německý filozof • Dějiny = řada neopakovatelných a na sobě nezávislých kultur, které procházejí stadii vzniku, rozvoje a zániku • Zkoumáním tří historických kultur - antické, evropské , arabské se zabývá ve svém hlavním díle Der Untergang des Abendlandes • Na Spenglerovy koncepce navázal např. anglický historik TOYNBEE, další zastánce cyklického vývoje: americký sociolog ruského původu SOROKIN Teorie stadií ekonomického růstu • V 60. letech rozvinul: WALT WHITMAN ROSTOW. • Dosavadní historie = pět stadií růstu: • Tradiční společnost, založená na zemědělství • Společnost s předpoklady pro hospodářský vzestup • Společnost hospodářského vzestupu • Zralá společnost • Společnost věku masové spotřeby Periodizace v českém prostředí 20. Století • JOSEF PEKAŘ • - základním kritérium jsou mu duchovní dispozice doby, duševní styl doby, což se nejlépe odráží v UMĚNÍ • „o duchovní struktuře jednotlivých období poučí nás přímo a názorně povaha jejich, jak se jeví v tvorbě umělecké a literární…“ • Jeho periodizace: • Starověk čili doba románská – do 12. století • Středověk – zahrnuje dobu gotickou, renesanční, barokní (13.-18. století) • Novověk -s dobu osvícenskou a romantickou- • Označení „své“ doby nechává budoucím historikům Shrnutí • PERIODIZACE: • - na ryze chronologickém základě • - podle panovníků a dynastií • - na základě význačných událostí • - klasická: starověk, středověk… • - na základě civilizačních stadií vycházejících ze stavu ekonomiky a techniky • - na základě vývoje ducha a intelektu • - jejímž základem jsou duše doby nebo duše kultury