LOGOPEDIE (logos-slovo, paidea-
výchova)
výchova
vzdělávání
komplexní péče o osoby s NKS
prevence
zabývá se patologickou stránkou
komunikačního procesu
Logoped
absolvent VŠ magisterského studia na
PdF
má ukončené studium SZZ z logopedie a
surdopedie
Logopedický asistent
absolvent bakalářského nebo nižšího
stupně studia na PdF
pracuje pod vedením logopeda
Profil VŠ kvalifikovaného
logopedického asistenta
prevence NVŘ
korekce odchylek artikulace dle
diagnostiky a doporučení logopeda
podíl na maximalizaci logopedické
intervence u dětí s NKS
Logopedická intervence –
složitý multifaktoriální proces
realizovaný na třech úrovních:
diagnostika
terapie
prevence
Logopedická prevence
primární
sekundární
terciární
Logopedická prevence – primární:
předcházení ohrožujícím situacím v celé
sledované populaci
A) nespecifická – všeobecně podporuje žádoucí
formy chování (např. propagování správné péče
o řeč dítěte všeobecně)
B) specifická – zaměřená proti konkrétnímu
riziku, ohrožení určité NKS (např. předcházení
koktavosti)
Logopedická prevence –
sekundární:
orientuje se na rizikovou skupinu zvláště
ohroženou negativním jevem
(např. předcházení poruch hlasu u
hlasových profesionálů, retardaci
řečového vývoje u dětí v kojeneckých
ústavech)
Logopedická prevence – terciární:
zaměřuje se na osoby, u kterých se NKS
již projevila
Systém poskytování logopedické
intervence v ČR
rezort MŠMT
rezort zdravotnictví
rezort práce a sociálních věcí
Rezort školství mládeže a
tělovýchovy
třídy pro děti s vadami řeči při běžných MŠ („logopedické
třídy“)
MŠ logopedické
třídy pro žáky s vadami řeči při běžných ZŠ
(„logopedické třídy“)
ZŠ logopedické
MŠ pro sluchově postižené
ZŠ pro sluchově postižené
ZŠ praktické
ZŠ speciální
SPC
PPP
Rezort zdravotnictví
logopedické poradny (ambulance) při
poliklinikách
logopedická pracoviště při lůžkových odděleních
privátní logopedické ambulance
rehabilitační stacionáře
denní stacionáře při zdravotnických zařízeních
LDN
lázeňská zařízení
Rezort práce a sociálních věcí
zařízení sociálních služeb, v nichž je v
rámci komplexní péče poskytována i
logopedická intervence (Domovy pro
osoby se zdravotním postižením)
Narušená komunikační
schopnost (NKS)
- některá rovina (několik rovin)
jazykových projevů působí
vzhledem ke komunikačnímu
záměru jednotlivce
interferenčně
Při vymezení NKS je třeba
zohlednit jazykové roviny:
foneticko-fonologickou
morfologicko-syntaktickou
lexikálně-sémantickou
pragmatickou
Základní kategorie NKS:
1. vývojová nemluvnost
2. získaná orgánová nemluvnost
3. získaná psychogenní nemluvnost
4. narušení zvuku řeči
5. narušení fluence (plynulosti) řeči
6. narušení artikulace
7. narušení grafické stránky řeči
8. symptomatické poruchy řeči
9. poruchy hlasu
10. kombinované vady a poruchy
Poruchy vývoje řeči
do 1 roku fyziologická nemluvnost
pokud se řeč nevyvíjí do konce 2 – 3 roku
– prodloužená fyziologická nemluvnost
pokud dítě nemluví, nebo mluvní projev
není na takové úrovni, jaká odpovídá věku
dítěte – opožděný vývoj řeči
Opožděný vývoj řeči
prostý
na podkladě sluchových vad
na podkladě mentálního defektu
na podkladě anomálií mluvidel
při poruchách CNS
Příčiny vzniku opožděného vývoje
řeči
nepodnětné prostředí
disproporce mezi požadavky kladenými na
dítě a jeho možnostmi
citová karence
nedostatek mluvních podnětů
Příčiny vzniku opožděného vývoje
řeči
nedostatky zrakové a sluchové percepce
perinatální problémy, nedonošenost
dědičné vlivy
nadužívání masmédií
Na co je třeba se zaměřit u
dítěte s OVŘ?
Spolupráci s rodinou – vytvoření
podnětného prostření
Kvalitní řečový vzor
Rozvoj slovní zásoby
Rozvoj sluchové percepce
Rozvoj zrakové percepce
Rozvoj motoriky
Vývojová dysfázie
Specificky narušený vývoj řeči
projevující se:
ztíženou schopností
neschopností naučit se verbálně
komunikovat (podmínky pro rozvoj řeči
jsou přiměřené)
Charakteristika vývojové dysfázie:
specifický řečový vývoj
aktivní slovní zásoba se rozvíjí velmi pomalu
děti mívají „vlastní slovník“
agramatická řeč
nesrozumitelná řeč
nerovnoměrné rozložení celkových rozum.
schopností
porucha F.S., nedokonalá diferenciace
zvuků řeči
Příznaky v hloubkové struktuře
řeči:
nesprávný slovosled
odchylky ve frekvenci výskytu slovních
druhů
nesprávné koncovky
vynechávání slov
omezení slovní zásoby
redukce stavby věty na dvou – nebo i
jednoslovné
Příznaky v povrchové struktuře
řeči:
poruchy rozlišování distinktivních rysů
hlásek
výrazně patlavá až nesrozumitelná řeč
záměny či redukce hlásek, slabik ve
slovech
Příznaky v dalších oblastech.
nerovnoměrný vývoj
diskrepance mezi verbálními a nonverbálními
schopnostmi
narušení zrakového vnímání
narušení sluchového vnímání
narušení paměťových funkcí
narušení pravolevé orientace
chybné vnímání časových vztahů
narušení motorických funkcí
nízká úroveň kresby
Kresba chlapce 5,8 – „Máma“
Kresba chlapce 5,1 – „nákladní
auto“
Kresba chlapce 6,1 – „Já“
Kresba dívka 7,7
Terapie dítěte s vývojovou dysfázií:
týmová spolupráce (logoped, foniatr,
neurolog, pediatr, psycholog)
zaměření se na celkovou osobnost dítěte,
nezdůrazňujeme složku řeči
rozvíjení jednotlivých schopností a
dovedností nelze cvičit izolovaně
Koktavost (Balbuties)
„Syndrom komplexního
narušení koordinace orgánů,
účastnících se na mluvení,
který se nejnápadněji
projevuje charakteristickým
(tonickým, klonickým)
přerušováním plynulosti
procesu mluvení“
Balbuties
multifaktoriální syndrom
výskyt častější u mužů (3:1, 4:1)
cca 5% populace je ohroženo koktavostí
Vznik koktavosti – participace 3
vzájemně se prolínajících skupin
etiologických faktorů:
dispoziční činitelé
orgánové odchylky
patopsychosociální vlivy
Kompletní klinický obraz koktavosti:
neplynulost
nadměrná námaha
tenze (pocit vnitřního „tlaku“)
Na základě symptomů můžeme
stanovit:
vývojová dysfluence
incipientní koktavost (neplynulost a
nadměrná námaha)
fixovaná koktavost
Breptavost (tumultus sermonis)
porucha plynulosti řeči
extrémně zrychlené tempo řeči
Symptomatologie breptavosti:
mnoho nejrůznějších symptomů
nekonstantní příznaky
symptomy kolísají v závislosti na
komunikační situaci
Symptomatologie breptavosti:
extrémní zrychlení tempa řeči
opakování a vynechávání slabik
narušená artikulace
narušené dýchání
poruchy hlasu
dysmuzie
narušené koverbální chování
motorická instabilita
Logopedická intervence u jedinců s
breptavostí:
musí být dostatečně dlouhá
často se vyskytují recidivy
výsledky je třeba po určitém čase
kontrolovat
zredukování tempa řeči
zkvalitnění celkového procesu artikulace
nácvik koncentrace
Mutismus
Mutismus
neschopnost mluvení z psychických příčin
bez organického postižení centrální
nervové soustavy
Název mutismus
z lat. mutus = němý
získaná ztráta řeči na funkční bázi
Elektivní mutismus
u dětí předškolního a mladšího školního věku
riziko vzniku zvyšuje úzkostnost, přehnaná
stydlivost
obavy z cizích lidí
Hlavní diagnostická linie při
stanovení dg. Elektivní mutismus:
normální nebo téměř normální chápání
jazyka
kompetence v mluvním vyjadřování,
dostatečná pro sociální komunikaci
disponování důkazem, že jedinec
v některých situacích normálně nebo
téměř normálně hovoří
projevy min. 4 týdny
Poruchy zvuku řeči
huhňavost
palatolalie
Huhňavost (rhinolalie) –
patologicky změněná nosovost
zavřená – patolog. snížená nosovost
(adenoidní vegetace, polypy, zduřelá
sliznice v dutině nosní a nosohltanové)
otevřená – patolog. zvýšená nosovost
(rozštěp patra, proděravění patra….)
Palatolálie
vývojová vada řeči
důsledek orgánového defektu
NKS – příčina: rozštěp patra
rozštěp – vrozený orgánový defekt
Palatolálie – narušená rovina:
foneticko-fonologická (porucha nazality,
artikulace, srozumitelnosti řeči)
morfologicko-syntaktická a lexikálněsémantická
(OVŘ)
pragmatická (psychosociální důsledky)
Orofaciální rozštěpy:
poškození embrya ve 4.- 9. týdnu
těžké kongenitální vady
porušení vývoje střední třetiny obličeje
Týmová spolupráce:
pediatr
plastický chirurg
ortodont
foniatr
ORL
logoped
psycholog
pedagog v MŠ, ZŠ