Praktické cvičení č. 8
Soustava žláz s vnitřní sekrecí


•
•Na řízení organizmu se podílejí dvě specifické soustavy: nervová
•soustava a soustava žláz s vnitřní sekrecí.
•
•Základní pojmy:
•Endokrinní žlázy – žlázy s vnitřní sekrecí.
•Hormon – chemická látka, která se uvolňuje přímo do krve nebo jiné mezibuněčné tekutiny a krví se
transportuje do místa působení – tkáně.
•Sekrece – vylučování látek, které jsou potřebné pro činnost jiných buněk. v organizmu.
•Autokrinní sekrece – pokud hormon ovlivňuje ty buňky, ve kterých byl vytvořen.
•Parakrinní sekrece -  pokud je hormon vylučován do okolí buňky, na které působí.
•Endokrinní sekrece – pokud je hormon vylučován přímo do krve, nebo do okolní tkáně.
•Exokrinní sekrece – zevní, výměšek je vylučován do vývodu, který jej odvádí např. do tělesných
dutin (žaludeční šťáva).
•Neurokrinie – schopnost některých buněk nervového systému tvořit hormony (např. hypothalamo –
hypofyzární systém)

•Dělení:
•podle chemického složení:
1.deriváty aminokyselin (např. hormony dřeně nadledvin)
2.hormony bílkovinné povahy, peptidy a proteiny (např. hormony hypofýzy)
3.hormony tukové povahy – steroidní (např. hormony pohlavních žláz)
4.
•podle charakteru účinku:
•Glandotropní hormony (adenohypofýza)
•Efektorové hormony – neurohyp. + ostatní endokrin.žl.
•

Šišinka (epifýza)
Podvěsek mozkový (hypofýza)
Štítná žláza (glandula thyroidea)
Příštítná tělíska (glandulae parathyroidaea
)
Brzlík (thymus)
Slinivka břišní (pankreas)
Vaječník (ovarium)
Varle (testis)
Nadledvinky (glandulae suprarenales)
Zdroj: [online] [cit. 13. dubna 2009], dostupný z World Wide Web:<
http://www.gymspgs.cz:5050/bio/Images/Textbook/Big/0080000/00307.jpg>

Hypotalamo – hypofyzární (HHS) systém
1.mezimozek (hypothalamus),
2.přední lalok podvěsku mozkového (adenohypofýza),
3.zadní lalok podvěsku mozkového (neurohypofýza),
4.střední lalok podvěsku mozkového (u člověka bez fyziologického významu),
5.spojení podvěsku mozkového a mezimozku (stopka – infundibulum),
•

Hypofýza – podvěsek mozkový
•Velikost třešně
•Turecké sedlo (klínová kost)
•Přední lalok – adenohypofýza (tvorba)
•Zadní lalok – neurohypofýza (sklad)
•Ovlivněna hypotalamem –
•statiny - STOP
•liberiny – AKTIVACE (přes hypof. ovlivňuje  štít.žl., nadledviny, gonády, růst…)

Přední lalok hypofýzy – adenohypofýza: tvoří hormony bílkovinné povahy
Název hormonu
Zkratka
Funkce
Nedostatek (N - )
Nadbytek (P - )
Somatotropin
(růstový hormon)
STH
Podporuje proteosyntézu nutnou pro růst těla – anabolický efekt. Vliv na růst v dětství a dospívání
– vliv na růstové chrupavky
N – u dětí trpasličí vzrůst – nanismus, předčasné uzavírání růstových chrupavek.
P – u dětí nadměrný růst těla – gigantismus, v dospělosti – akromegalie – nadměrný růst některých
částí těla (nos, brada, uši, nadočnicové oblouky, ruce, nohy).
Prolaktin
(laktační hormon)
PRL
Rozvoj buněk mléčné žlázy; stimuluje tvorbu mléka (laktaci) po porodu. Podporován sáním dítěte.
P – spojen s neplodností ženy, žena má nepravidelnou nebo žádnou menstruaci.
Vysoká koncentrace v těhot. = nemožnost otěhotnění při kojení !!!!!četné kojení!!!
Adrenokortikotropní
hormon
(kortikotropin)
ACTH
Reguluje sekreci hormonů kůry nadledvin (glukokortikoidy a mineralokortikoidy)
-
Tyrotropní hormon
(tyrotropin)
TSH
Ovlivňuje sekreci hormonů štítné žlázy, ovlivňuje její prokrvení a růst.
-
Gonadotropní h.-
Luteinizační hormon
(lutropin; intersticiální bb. stimulující hormon)
LH
ICSH
Ženy – ovlivňuje sekreci ženských pohlavních hormonů ve vaječnících a tvorbu žlutého tělíska.
Muži – sekrece testosteronu.
-
Gonadotropní h. -
Folikuly stimulující hormon
(folitropin)
FSH
Ženy – podporuje zrání Gráfova folikulu, ovulaci a sekreci hormonů.
Muži – stimuluje růst varlat a tvorba spermií.
-

Zadní lalok hypofýzy – neurohypofýza: netvoří hormony, uvolňuje do krve hormony vytvořené
v mezimozku.
Název hormonu
Zkratka
Funkce
Nedostatek (N - )
Nadbytek (P - )
Antidiuretický hormon
(vasopresin)
ADH
V koncových částech nefronu ovlivňuje zpětnou resorpci vody, zvyšuje koncentraci moči.
S aldosteronem zajišťuje rovnováhu vody a solí v organizmu.
N – řídká moč, z těla odchází velké množství vody – úplavice močová – diabetes insipidus: nadměrné
močení a velká žízeň.
Oxytocin
-
Působí na hladké svalstvo dělohy a vyvolává jeho stahy při porodu, působí na hladké svalstvo vývodu
mléčné žlázy, jehož rytmické stahy podporují vypuzování mléka při kojení.
-

Tkáňové hormony
•Tkáňové hormony jsou skupinou různorodých látek, které
•se od místa vzniku šíří do cílových orgánů krevní cestou.
•Vznikají v buňkách orgánů, které nemají funkci žláz
•s vnitřní sekrecí.
•Tyto hormony dělíme podle místa vzniku na:
1.Gastrointestinální hormony (např. gastriny, cholecystokinin´= pankreozymin, sekretin,
somatostatin, pankreatický polypeptid, vasoaktivní střevní peptid, substance P, molitin, bombesin,
enkefaliny),
2.Ledvinové hormony (např. renin-angiotenzinový systém, erytropoetin, kalcitriol),
3.Hormony srdce (např. atriový natriuretický peptid),
4.Jaterní hormony (např. somatomediny),
5.Cévní hormony (např. endotelin, endoteliální relaxační faktor),
6.Prostaglandiny – ejakulát, plíce, mozek
•

·Cholecystokinin = pankreozymin – vyvolává kontrakce žlučníku a podporuje sekreci pankreatické
šťávy.
·Pankreatický polypeptid – inhibice tvorby pankreatické šťávy a vyvolává relaxaci žlučníku.
·Gastriny – stimulace sekrece HCl a proteolytického enzymu pepsinu, podporují žaludeční a střevní
motilitu a zvyšují sekreci pankreatické šťávy.
·Sekretin – stimuluje tvorbu pankreatické šťávy.
•
•

•Vazoaktivní střevní peptid – působí na relaxaci některých svěračů, inhibuje sekreci gastrinu,
zvyšuje průtok krve střevem a podílí se na erekci penisu.
•Substance P – ve střevě vyvolává kontrakce hladkého svalstva.
•Motilin – podporuje sekreci pepsinu a urychluje střevní peristaltiku.
•Bombesin – vyvolává pocit sytosti, podporuje sekreci gastrinu a cholecystokininu a inhibuje
vylučování vasoaktivního střevního peptidu.
•Enkefaliny – zpomalují peristaltiku a umožňují pasivní roztažení střeva

•Erytropoetin – stimuluje erytropoézu – tvorbu červených krvinek.
•Kalcitriol (D vitamín) – zvyšuje hladinu vápníku a fosforu v krvi.
·Renin-angiotenzinový systém – uplatňuje se při řízení krevního tlaku.
•Atriový natriuretický peptid – podporuje vylučování sodíku z těla.
•Somatomediny – zprostředkovávají růstové a metabolické účinky STH.
•Endotelin – vasokonstrikční účinek – regulace krevního tlaku.
•Endoteliální relaxační faktor – vasodilatační účinek.
•Prostaglandiny – ovlivňují krevní tlak, tlumí lipolýzu a sekreci žaludeční šťávy, působí změny
napětí hladké svaloviny dělohy, cév a průdušek, vyvolávají bolest a zvyšují tělesnou teplotu,
přispívají k projevům infekce.
•
•