Mgr. Zuzana Lenhartová Mgr. Zuzana Lenhartová Pojmy Nezamýšlené důsledky jednání Deviace, etiketizační teorie Sociální exkluze, sociální inkluze Stigma Nezamýšlené důsledky jednání - Osvícenská představa o lidském chovaní: bude-li každý jednat racionálně, výsledkem bude rozumně uspořádaná společnost -za každé zlo ve společnosti může zlý úmysl • Skutečnost: Výsledkem jednání je často to, co nikdo z aktérů nezamýšlel. Sleduje-li svůj cíl racionálně větší množství osob, může nastat situace, která dosažení cíle brání. / • Příklady: Max Weber - Protestantská etika a duch kapitalismu Ulrich Beck - Emancipace, rovnoprávnost, individualizace ->zvýšení rozvodovosti demokratizace školství -> devalvace VŠ diplomu, přesunutí těžiště výběru jinam Otázky • Lze nezamýšleným důsledkům jednání zabránit? (problém omezení svobody)... • Do jaké míry je člověk > , zodpovědný za důsledky svých cínu? -\ > " ■ • Váš osobní příklad? Deviace • Jednání, které je v rozporu s normou, kterou akceptuje většina lidí ve společnosti Deviantni chování je chováni, které lidé takto označují - deviace není kvalitou skutku, kterého se lidé dopustí, ale spíše toho, že jiní aplikují na delikventa pravidla a sankce Příklady? • Deviace není vlastnost určitých forem chování, ale vlastnost kterou těmto formám uděluje jejich obecenstvo • Kritickou proměnnou při studiu deviace je tedy spíše sociální publikum než "ndividuální aktér • Deviantni subkultura Príklady deviace Anders Breivik Sir Nicolas Winton Giordano Bruno výjimečný student přecházení na červenou (kulturní rozdíl) homosexualita segregalion was leydl. BSV«* w The holocaust was legal, slavery was legal, segregation was legal. If you use the state as a metric for ethics you'll end up disappointed Lex Looper "A lie doesn't become truth, wrong doesn't become right & evil doesn't become good, just because it's accepted by a majority." Teorie deviantního chování Kontrolní teorie deviantní chování vzniká oslabením či absencí sociální kontroly. • zajímají spíše, proč jsou lidé konformní, než proč se chovají deviantně (existence sociální kontroly). Teorie kulturního přenosu deviantnímu chování se učíme v interakci s jinými lidmi (podobně jako konformnímu). deviantní chování proto vzniká v určitých subkulturách, kde je pokládáno za „normální". • Teorie strukturálního tlaku společenská struktura vytváří situace, na které určitá část populace reaguje chováním odchylným od normy (tedy např. „chudoba plodí zločin"). Etiketizační teorie (labelling) deviace jako výsledek označování za devianty. Etiketizační teorie -deviace jako funkce sociální kontroly Deviace jako proces interakce mezi deviantni a nedeviantní částí populace, nikoli jako objektivní- ~' \$ charakteristika chování (krást neznamená vždy b^t jj* označen za zloděje a naopak) ' ✓ ■ Souvislost norem a mocenské struktury ve společnosti, třídní a skupinová podmíněnost posuzování konkrétního chování (zločiny bílých límečků a zločiny mocných) Primární deviace - etiketa - sekundární deviace Učení se deviaci paradoxně napomáhají vězení, 9 Zločin a trest Tradiční společnost: náboženská provinění nebo provinění proti majetku panovníka; role krevní msty, režim ve vězení, veřejné tělesné tresty Moderní společnost: oddělení vězení, nemocnic, chudobinců a blázinců, nejtěžším zločinem vražda koncept ze životního standardu : komunitě] ilení určitých statusů či kých. politických ale i jedince participovat na umí hodnoty; ztíženy ovednostem t ve společnosti) stigmatizací sociálních deviantních a cizích) loučeni může týkat považováno za ly jednat také o Exkluze jako mechanismus sociální kontroly a politické zaklínadlo Exkluze = mechanismus nebo strategie, pomocí níž jedna skupina ochraňuje svá privilegia a výhody tím, že uzavře jiným skupinám přístup ke zdrojům, k pozicím, odměnám a možnostem, a to na základě mocensky sankcionovaného prohlášení těchto skupin za nežádoucí nebo nevhodné 5 příkladů? [se sousedem) V politickém smyslu: jedinec nebo kolektivita neparticipuje plně na ekonomickém, politickém a sociálním životě společnosti a/nebo jejich omezené příjmy a ostatní zdroje neumožňují dosáhnout životního standardu, považovaného v jejich společnosti za přijatelný systematický proces, soubor skrytých společenských mechanismů, často schovaný pod demokratickou rétorikou či formálním zajištěním rovnosti. • Sociální inkluze je vnímána jako soubor praktik, aktivit a mechanismů, které napomáhají kulturní a ekonomické integraci a smysluplné participaci sociálních skupin a individuí do většinové společnosti. Vaše zkušenosti s inkluzí? ady sociální exkluze1 s - nriduze důsledek rteschopnosti lobrěho vzděláni a zapojit se do sféry idělanostni aspirace, nedostatečná zdělání iluze jako stniktumí problém, poukazuje zde'í.i :cr'd.'.if distribuci příjmů a i ůhyVLJÍťL sí^iV \akr ■■'vznarn nárcd.ikh i ce snJ^mnL* ^*Acucerii rcpojí.i: n?LÍ sociální irkluzí a účasti rtů Exkluze jako multidimensionální koncept ekonomické vyloučení (vyloučení ze životního standardu a životních šancí obvyklých v dané komunitě) sociální vyloučení (vyloučení ze sdílení určitých statusů či institucí) politické vyloučení (upření občanských, politických ale i základních lidských práv) kulturní vyloučení (odepření práva jedince participovat na kultuře společnosti a sdílet její kulturní hodnoty; ztížený přístup ke vzdělání, znalostem a dovednostem uznávaným a potřebným pro život ve společnosti) symbolické vyloučení (spojené se stigmatizací sociálních skupin, vnímaných jako odlišných, deviantních a cizích) Obecně řešeno se sociální vyloučení může týkat čehokoli, co je ve společnosti považováno za cenné a žádoucí (může se tedy jednat také o vyloučení z bezpečí, z mobility, z přístupu k informacím a technologiím atd.). po zdi Sp( Past sociálního vyloučení Zdroj: web Agentury pro sociální začleňování, 2015 Různé výklady sociální exkluze • individualistická definice - exkluze důsledek neschopnosti jednotlivců dosáhnout dobrého vzdělání a zapojit se do sféry placené práce - nízké vzdelanostní aspirace, nedostatečná efektivita a atraktivita vzdělání • strukturní definice - exkluze jako strukturní problém, poukazuje především na podobu vzdělání, sociální distribuci příjmů a prostorovou diferenciaci obyvatel, stejně jako význam národních globálních ekonomických sil - komplexita situace sociálního vyloučení - problematické propojení mezi sociální inkluzí a účasti na placené práci - vzdělání jako klíčový faktor pro sociální exkluzi a inkluzi ? - strukturní nezaměstnanost, příjmová polarizace a stratif i kovaný přístup na pracovní trh, stejně jako na trh se vzděláním Ochutnávka otrávené vodky ze sociálního dna (Pavel Šplíchal, H N) V souvislosti s aférou se v médiích objevují místa, která bychom tam 7a jiných okolností neviděli „Vrstva lidí, pro které je pití tvrdého alkoholu z malých večerek a na stáncích každodenní záležitostí, se potichu rozrůstá. Fakt, že se jedná o lidi, kteří mají hluboko do kapsy, není třeba zdůrazňovat. Alkohol je pro ně často jedinou možností, jak uniknout ze světa, ve kterém nemají žádnou perspektivu." „Chtít však v masovém měřítku po lidech žijících v místech s vysokou nezaměstnaností, bez vzdělaní či aspoň použitelné kvalifikace, aby ze dne na den vzali rozum do hrsti, doučili se angličtinu, rekvalif i kovali se a odstěhovali do Prahy, je naivita. Situace, ve které se tito lidé nacházejí, se nezrodila přes noc." Zvýšení nepřímých daní, výherní automaty, exekuce „Občanství druhé kategorie vytváří i poptávku po zboží a službách druhé kategorie." Stigma Erving Goffman Jev, kde je jedinec s určitou vlastností, která je odsouditelná společností, kde se nachází, odsouzen na základě této vlastnosti. Stigma je právě ten proces, kdy reakce ostatních naruší jeho normální identitu. • Situace jedince vyloučeného z plného společenského přijetí • Nežádoucí atribut s diskreditujícím dopadem • Sklon připisovat dané osobě celou řadu nedokonalostí na základě jedné původní Odlišnost od očekávání Příklady? 3 typy stigmat a) tělesná znetvoření b) vady charakteru c) kmenová stigmata Narušují rutinu společenského styku Stigmatizovaný • V současné společnosti má zjevně tytéž představy o identitě jako my - přijal měřítka ze širší společnosti, je si dokonale vědom toho, v čem druží spatřují jeho vadu, vnímá hanbu, poskvrnu • Reakce: přímá náprava, snaha vyniknout v oblastech, které mu jsou zdánlivě uzavřeny, snaha využít stigmatu k získání vedlejšího zisku, spatření štěstí v neštěstí • Morální kariéra - osvojení si normálního hlediska, poznání, že je vzhledem k němu diskvalifikován, učení vypořádat s tím, jak ostatní nakládají s lidmi, k nimiž patří, osvojovaní si schopnosti předstírat • Důvodem toho, proč je náhlá stigmatizace tak bolestná, tedy nemusí být nutně zmatek jedince ohledně jeho identity, ale naopak to, že ví až příliš dobře, čím se stal. • Diskreditovaný - snaha vytvořit dojem, že jeho prokazatelná odlišnost je irelevantní, Diskreditovatelný - snaha regulovat informace týkající se jeho vady, má hrát svou roli a zároveň znát své místo Sebenaplňující se proroctví Thomasův teorém " kJ /J?r*v-* «■ ♦ formuloval roku 1928 americký sociolog W. I. Thomas *\ "Jestliže je určitá situace lidmi definovaná jako reálná, stává se reálnou ve svých důsledcích." Lidé podle Thomase jednají na základě toho, jací domnívají, že jsou. Jinými slovy řečeno, jejich subjektivní pocity se mohou promítnout do reálného života a stát se pro ně samotné skutečnými (pravdivými). Mgr. Zuzana Lenhartová