Metodologie 2 Kvantitativní nebo kvalitativní výzkum? Dedukce x indukce Práce s čísly, kvantifikace x práce se slovy, významy, interpretace Ověřování hypotéz x vytváření teorie Zjišťujeme, zda konkrétní struktura existuje v datech x sledujeme, zda je v datech nějaká struktura Standardizované metody sběru dat x nestandardizované metody sběru dat Tab. 1 Rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním přístupem kvantitativní přistup kvalitativní přístup extenzívni šctfcnf /koumaná skutečnosti intenzivní šetřeni zkoumané skutečností dedukce: nejprve formulace vztahů, pak sběr dat indukce: nejpive sběr dat. pak kumulace vztahů zkoumáni předpokládaných vztahů, ověřováni hypotéz identifikace vztahů, vytváření nových hypotéz zkoumáni několika aspektů u mnona objektii zkoumáni mnoha aspektů u mála objektů postup předem naplánován projektem zkoumání postup flexibilně reaguje ne zjištěné informace získáváni údaju vysoce standardizováno získáváni údajů značně ne standardizované sběr a analýzu dat lze provést oomérné rychle sběr s analýza údajů jsou většinou Časové náročné po výzkumu výběrového souboru sběr dat konči sběr dat konči po íeorer/círéfn nasycen/ vyhodnocování dat po ukončení jejich sboru vy lodnocováni dal v průběhu jejich sběru statistické zpracování dat nezbytné využiti statistiky minimálni až nulové kvantifikace dat, unifikace výpovědi vysoká výpověd nekvantřTikovaná, jedinečná, obrazná zobecněni výsledků možné a očekávané zobecněni výsledků problematické, spiše nemožné výsledky relativně nezávislé na výzkumníkovi výsledky mohou byt ovlivněny výzkumníkem testuje validhu porezuméní zkoumanému problému pomáhá porozumět zkoumanému problému závory někdy příliš abstraktní pro konkrétni podmínky dobré poznáni konkrétních podmínek a s u.ňr.i Reichel, Jiří: Kapitoly metodologie sociálních výzkumů (2009) =(S/= Prezi Kdy zvolit kvantitativní přístup? • Fenomén, o kterém máme nějaké informace • Aplikace teorie • Máme v úmyslu provést standardizované srovnání, určit tvar a dimenze, kvantifikovat vztahy mezi proměnnými a popsat variabilitu • Dokážeme zformulovat hypotézu, známe proměnné • Ambice zobecňovat závěry na populaci (nelze vždy!) Kdy zvolit hvalitativní prístup? • Nové téma, neexistují teorie, je těžké identifikovat proměnné • Chceme usilovat o podrobnější studium fenoménu nebo situace, holistický a v kontextu, se zaměřením na interpretace, významy, porozumění a/nebo na procesy • Je třeba studovat aktéry v jejich přirozeném prostředí • Nemáme-li ambici zobecňovat naše závěry na populaci Kroky v kvantitativním výzk • formulace problému a výzkumné otázky • informační príprava výzkumu • formulace hypotéz • rozhodnutí o populaci a vzorku • pilotní studie • rozhodnutí o technice sběru informací • operacionalizace • konstrukce nástrojů pro tento sběr; • předvýzkum; • sběr dat, zpracování dat • analýza dat • interpretace • závěry Hypotéza Hypotéza je očekávání o charakteru věcí, vyvozené z teorie Hypotéza je ověřitelný výrok o vztazích mezi dvěma jevy Pravidla pro tvorbu hypotéz • Je oznamovací, jednoznačně formulovanou větou • Obsahuje závislou a nezávislou proměnnou • Obsahuje měřitelné proměnné • Obsahuje tvrzení o rozdílech, vztazích nebo následcích Príklady hypotéz • Čím větší kontakt mají lidé s osobami s postižením, tím pozitivnější k nim mají postoj. • Mladší učitelé mají pozitivnější postoje k inkluzi než starší učitelé. • Sledovaní programu s násilným obsahem zvyšuje agresivitu u dětí, • Zvýší-li učitel počet pochval, výuka bude efektivnější. • Na alternativních ZŠ učitelé komunikují s žáky více partnersky než na běžných ZŠ. • Sociální status rodiny ovlivňuje školní úspěšnost potomků • V současných příručkách pro rodiče je více prvků liberální výchovy než v příručkách starších. Časté chyby Hypotéza není výrokem o vztazích mezi dvěma jevy • Na vybrané ZŠ Rynárec se šikana nevyskytuje. • Znalost pojmu kyberšikana je mezi dětmi velmi nízká. • Metodický materiál rozšíří teoretickou základnu učitelů odborného předmětu a stane se účelnou a vítanou pomůckou při praktické výuce žáků. • Pod pojmem zooterapie si většina respondentů představí nejčastěji psa a koně. Hypotéza není ověřitelným výrokem • Pokud se mezi žáky kyberšikana objeví, žáci nebudou vědět jak na tuto situaci správně zareagovat. • Informovanost lidí o osobách s postižením zvyšuje snahu jim pomoci v MHD. • Čím více bude doba pokrokovější (ekonomicky), tím méně bude lidí věřících. Časté chyby 3. Odhadujeme výsledky výzkumu S drogami se již na ZŠ setkalo více než 70 procent žáků. 4. Snažíme se vysvětlit výsledky výzkumu Žáci s postižením neužívají drogy příliš často, protože nemají šanci se k nim dostat. 5. Samozřejmá tvrzení Sociálně silnější rodiny si mohou dovolit lepší, nákladnější technologie pro své děti se sluchovým postižením. Studenti prvního ročníku medicíny mají méně informací o lupénce než studenti pátého ročníku. Čím více času tráví matka ve společnosti lidí, tím méně trpí sociální deprivací. Možnost komunikovat se slyšícími je pro sluchově postižené přínosem, integrace posiluje rovnost možností rozvoje a sebeuplatnění. Konceptualizace, operacionalizace Konceptualizace Je přesnou definicí konceptů, (a jejich dimenzí), používaných ve výzkumu. Operacionalizace • Neříká, co to je studovaný fenomén, ale říká, jak jej poznat. • Definované pojmy převádíme do zkoumatelné podoby, tj. na empiricky zjistitelné, nějakým způsobem měřitelné údaje. • Operacionalizace vyjadřuje koncept popisem operací, kterými bude měřen. • V praxi probíhá jako stanovování indikátorů. ZKRESLENI OPERACIONALIZACE INDIKATOR Príklad hypotéz a procvičování indikátoru i. Lidé, kteří jsou deprivovaní, více tíhnou k náboženství než lidé, kteří nejsou deprivovaní. 2. Pohádky rozvíjejí obrazotvornost dětí. 3. Dívky jsou v učebnicích prvouky zobrazovány stereotypněji než chlapci. 4. Čím je společnost frustrovanější, tím je také krvelačnější. 5, Děti žijící po rozvodu rodičů ve střídavé péči jsou v životě úspěšnější než děti žijící po rozvodu převážně s jedním rodičem. Príklad: Koncept deprivace Deprivace KONCEPT Fyzická Ekonomická Sociálni Politická Psychická DIMENZE KONCEPTU Sociální deprivace je situace strádání ve společenské oblasti, sociální izolace a narušení sociální identity a dovedností. KONCEPTUALIZACE Indikátor č. 1 Sociální izolace: - Počet přátel - kontakt s rodinou - angažmá v organizacích - kontakt se sousedy Indikátor č. 2 Nedostatek oceněných rolí - povolání - stav Indikátor č. 3 Sociální dovednosti -introverze/extrovezr e -asertivita OPERACIONALIZACE Príklad: Koncept religiozity Religiozita ] K0NCEPT ^^^^^^^^^^^m DIMENZE KONCEPTU ALIZACE Indikátor č. 1 Indikátor č. 2 Indikátore. 3 OPE RACIONALIZACE Kdy hypotézy v kvantitativním výzkumu neformulujeme? Je-li výzkum deskriptívni a má jen jednu proměnnou Příklady: • Jaké jsou souhrnné výkony žáků v testu PISA? • Jak vypadá typický den svobodné matky? • Jaké jsou projevy agresivity ve škole? • Jaké je časové zastoupení jednotlivých činností učitele na hodině biologie? Validita • schopnost indikátoru merit koncept, který skutečně měřit zamýšlíme • validní měření je pak takové, kdy měřicí nástroj skutečně měří koncept, který má být měřen, zatímco nevalidní měření zamýšlený jev nepostihuje • validita indikátoru platí vždy pouze pro kontext, v němž byla ověřena, tzn. v kontextu daného jevu Reliäbilita schopnost indikátoru měřit koncept bez náhodného kolísání a zkreslení reliabilní měření je takové, kdy v případě, že se stav pozorovaného předmětu nezměnil, dosahuje měření stále stejného výsledku. metodou, jak zajistit co nejvyšší míru reliability je standardizace, neboli zajištění totožných podmínek pro všechna měření. Zajišťujeme, že sběr empirické informace musí probíhat ve standardizovaném prostředí (např. domácnost respondenta), za standardizovaných podmínek (rozhovor tváří v tvář, bez přítomnosti další osoby) a pomocí standardizovaného výzkumného nástroje (dotazník s předepsanými otázkami i odpověďmi, daným pořadím atp.). Reprezentativita • Možnost zobecnění výsledků - určuje, zda to, co bylo vyzkoumáno, je možné vztáhnout i na další objekty, které přímo nebyly předmětem zkoumání. • Generalizovat informace lze pouze v případě, že výběrový soubor je zmenšeninou souboru základního, tzn. že oba soubory se neliší v rozložení žádné z myslitelných vlastností, jenom svojí velikostí. • Reprezentativita není určována jen počtem zkoumaných jednotek a návratností, ale i mechanismem jejich výběru ze základního souboru. Populace x vzorek Můžeme zkoumat všechny výskyty jevu v populaci? Základní soubor x výběrový soubor Redukce populace na vzorek Obvykle musíme použít VZOREK(= výběr) jevů a z něj usuzovat (=generalizovat) na POPULACI Vzorek (výběrový soubor) = skupina jednotek, které skutečně pozorujeme Populace (základní soubor) = soubor jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou pro něj naše závěry platné Jak dosáhnout co největší podobnosti vzorku a populace? Výběr vzorku I. Výběry zajištující reprezentativitu Náhodný výběr - každý prvek populace má stejnou pravděpodobnost, že se do vzorku dostane - reprezentuje známé i neznámé vlastnosti populace - jsme schopni vyčíslit, jak se vzorek liší od populace Prostý náhodný výher, systematický výher, náhodný stratifikovaný výher, vícestupňový náhodný výher Závislost na tzv. opoře výběru: seznam jednotek základní populace, z něhož vzorek vybíráme Kvótní výběr - imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace - omezujeme se jen na několik málo proměnných - musíme populaci znát - závislost na tazateli atd. Výběr vzorku II. Výběry nezajišťující reprezentativitu - Velké omezení pro generalizaci našich závěrů Účelový výběr/Záměrný - je založen na úsudku výzkumníka o tom, co by mělo být pozorováno a co je možné pozorovat Samovýběr/Anketa - odpovídá ten, kdo má zájem Příležitostný výběr -levný, snadno realizovatelný, spojený s nízkou externí validitou výsledků -příklad: Kolemjdoucí na ulici, spolužáci v kurzu, lidé reagující na inzerát o výzkumu Sněhová koule - získávání kontaktů na další respondenty od stávajících respondentů - vhodné pro získání respondentů z těžko dostupných skupin Orientační návod pro vztah mezi velikostí základního a výběrového souboru (Gavora, 2010) Základní soubor Výběrový soubor 100 200 300 400 500 1000 1500 10000 80 135 169 196 217 278 357 370 Pilotní studie • cílem je zjistit, zda je náš výzkum např. v dané populaci vůbec možný • overuje, zda informace, kterou požadujeme, v nasi populaci vůbec existuje a zda je dosažitelná • je prováděna např. na malé skupině vybrané z populace, kterou hodláme studovat • často kvalitativní techniky • důležitá hlavně tehdy, pokud nemáme opravdu hlubokou znalost o zkoumané populaci Predvýzhum účelem předvýzkumu je odzkoušení nástrojů (př. dotazníku), které jsme pro náš výzkum zkonstruovali zkoušíme i analytický postup ozornos