Výchova a vzdělávání v orientálních despociích a antice Ústav pedagogických věd Filozofická fakulta Masarykovy univerzity www.phil.muni.cz/wupv Michal Šimáně simane@mail.muni.cz Pravěk • Osvojování dovedností dospělých. • Výchova všestranná prostřednictvím nápodoby. • Zpočátku jednotná – stejná pro chlapce i dívky. -------------------------------------------------------------------------- • Dokladem pouze archeologické vykopávky. Orientální despocie Počátek 3. tisíciletí př. Kr. Mezopotámie - kultura písařů - školy pouze pro potomky příslušníků nejvyšších vrstev - Vzdělání = nejdůležitější prostředek moci Orientální despocie Egypt - Podobné jako v Mezopotámii - Úplné vzdělání pouze pro kněží a vladaře - Znalost čtení a psaní ovšem rozšířena i v nižších vrstvách - Cílem výchovy: úcta k pravdě a řádu - Důraz kladen na pamětní učení (memorování „svatých“ textů) Here comes your footer Page 5 Výchova a vzdělávání v antickém Řecku • Řecko – perské války (499-448 př. Kr.) • Periklovo Řecko (461-429 př. Kr.) – zlaté období řecké kultury (Sokrates, Sofokles, Aischylos, Euripidés) • Peloponéská válka (431-404 př. Kr.) • Alexandr Makedonský (do r. 323 př. Kr.) • Dobytí Řecka Římem (146 př. Kr.) Svoboda, nezávislost: učení je tím lepší a plodnější, čím je svobodnější, nezávislejší - Omezeno ovšem pouze na svobodné občany. Rysy řecké výchovy a vzdělávání - Omezeno ovšem pouze na svobodné občany. - Demokracie v Řecku = pojem relativní; jsou z ní vyloučeni otroci, ženy, nemajetní atd. (Délos) Naturalismus: řecký člověk hledá cíl svého snažení především v životě vezdejším Racionalismus, intelektualismus: rozvoj intelektu, rozvoj rozumu, učí mysletmyslet Estetika: velký význam estetiky v řecké výchově, vnímání krásna organickou součástí řecké výchovy Hlavní směry řecké výchovy a vzdělávání 1. gymnastické vzdělání – cílem výcvik tělesný, zdrženlivost, sebeovládání (v gymnáziích, palestrách) 2. músické vzdělání – vzdělání ducha, vrcholí ve školách filozofických Ilias & Odyssea - Kultura bojovníků & kultura písařů (Achilles & Odysseus) Výchova a vzdělávání ve Spartě Výchova a vzdělávání orientováno na přípravu tvrdých, otužilých a nelítostných bojovníků a poslušných občanů. Jedinec pod státním dozorem již od narození. Těžiště výuky bylo v tělesných cvičeních a vojenském výcviku. - Hudba, zpěv a tanec měly za úkol dodávat této výchově potřebnou bojovou náladu. Čtení a psaní omezeno na minimum. Organizace výchovy a vzdělávání 0-7 let: rodina 7-18 let: vých. státní, dítě přechází do vojenských cvičišť, zařazeno do tzv. il (houfů) 7-12 let: učili se střídmosti ve stravě, oblečení, bydlení, otužilost, tvrdé tresty, běh, skok do dálky, zápas, vrh oštěpem, diskem, zpěv+tanec, memorovali Homér. básně, zákony, čtení, psaní 12-15 let od 12 let tvrdší vých. mohli si přilepšovat krádežemi (nebyl-li chycen, byl pochválen) 15-18 let příprava pro boj, mohli se zúčastňovat hostin a poslouchat hovor mužů Organizace výchovy a vzdělávání mužů Dívky – podobný výcvik jako chlapci (disk, oštěp, běh, skok, ) 18-20 let: kryptie – chlapci pobývali v přírodě (mimo společnost), opatrovali si sami prostředky k životu 20-30 let: aktivní voják Organizace výchovy a vzdělávání 30 let: svobodný občan, mohl se ženit https://youtu.be/Mo-QziDiznU http://youtu.be/jEItBM1dc9o Výchova a vzdělávání v Athénách Cíl výchovy a vzdělávání: harmonický rozvoj fyzické zdatnosti a estetické vytříbenosti s rozumovou a mravní vyspělostí ideál krásy a dobra – kalokagathia vysoká úroveň vzdělání se týkala pouze mužů (svobodných občanů), postavení žen bylo horší než ve Spartě (povinnost starat se o rodinu). Velký význam připisován rodině, ale současně dochází i k rozvoji školního vzdělávání. 0-7 let: výchova v rodině 7-14 let: elementární vzdělávání - Škola gramatická a kitharická (jazykové vzdělání, znalosti počtů) Organizace výchovy a vzdělávání 14-16 let: škola zápasnická – palaistra - Cvičení v pětiboji 16-18 let: gymnázia 18-20 let: efebie - Příprava na vojenskou službu. Sofisté cíl výchovy a vzdělávání poskytování takové výchovy a vzdělávání, které není určeno pouze pro správu domácnosti, ale je i přípravou pro politickou kariéru Respektují a akcentují především osobnost, její síly a potřeby. Jde o soukromé školy. nižší: ústup gymnastiky před intelektuálním vzděláváním, geometrie, aritmetika, didaktická poezie, jemnější ráz výchovy vyšší: studium literatury po stránce formální gramatické, rétorické, dialektika, logika, technické znalosti, taktika, strategie Alexandrie r. 312 zde založeno Ptolemaiem Filadelfem Museum – ústav, kde se údajně 100 učenců věnovalo vědecké práci zaměření výzkumů: vznikla zde Ptolemaiova zeměstředná soustava, geografické a přírodovědné výzkumy Archimédes – zakládá statiku; matematika, geometrie, vznik 1. výkladů písma – formulují se zde principymatematika, geometrie, vznik 1. výkladů písma – formulují se zde principy prvotního křesťanství Sedmero svobodných umění slučuje se 7 předmětů nižší 3: gramatika, rétorika, dialektika (středověké trivium) vyšší 4: aritmetika, geometrie, astronomie, musika (středověkévyšší 4: aritmetika, geometrie, astronomie, musika (středověké kvadrivium) Platón (428-348 př. Kr.) • První soustavnější úvahy o výchově. • Pro pedagogiku mají ze všech jeho dialogů největší význam jeho díla Políteiá (Ústava) & Nomoi (Zákony) • Oba se týkají vybudování ideální společenské soustavy, prosté nedokonalosti existující řecké společnosti. • Ústava • Rozdělení občanů: • Řemeslníci a rolníci – vedeni k uměřenosti • Bojovníci – výchova ke statečnosti • Vládci – jejich ctností je moudrost Rozčlenění výchovy a vzdělávání narození – 6/7 let: dítě ihned občan státu a ten se stará o výchovu – nikoli rodina, dítě nezná rodiče pohyb dítěti vlastní - tanec, hra (tělesná výchova) Platón (428-348 př. Kr.) pohyb dítěti vlastní - tanec, hra (tělesná výchova) duševní rozvoj: četba bájí – prostředek mravní výchovy, ale nutná cenzura, pouze kladné příklady, jednoznačné raná specializace Výchova a vzdělávání v antickém Římě Charakter římské výchovy a vzdělávání praktičtější ráz řečnictví a právo tělesná výchova rovněž významná (zřetel k válečným potřebám)tělesná výchova rovněž významná (zřetel k válečným potřebám) rodina zpočátku (před styky s Řeckem) jediná „škola“ cílem: výchova v ctnostech shrnutých pod pojmem virtus (mužnost) otec – učí praktickým obratnostem a TV,otec – učí praktickým obratnostem a TV, matka – základní vzdělání chlapců i dívek – čtení, psaní, počty, zpěv nábož. chorálů, memorování zákonů 12 desek otec+ostatní starší muži obstarávali i vojenskou výchovu Po dobytí Řecka v důsledku příchodu řeckých otroků vznikají první školy. Vznik školního systému: - 1) školy elementární - 2) školy gramatické- 2) školy gramatické - 3) školy řečnické Od 1. století po Kr. (za císaře Vespasiana) začínají být učitelé placeni státem = závislost na režimu. 7-12: elementární škola, obsah: čtení, psaní, počítání, ludus=hra, zákony 12 desek 12-16: vznikají vyšší školy (gramatické školy), zde vyučují grammatici (litterati), synové svobodných občanů studium literatury, hudba,(litterati), synové svobodných občanů studium literatury, hudba, geometrie, astronomie, základy filosofie objevují se řečnické školy obsah: filosofie, věda, kultura Římské císařství a výchova element. školy zůstávají (neučili se zákonům 12 desek, učili se částem Odyssei) gramatické školy rozděleny – latinské ústavy a řecké ústavy rétorské školy – zůstávají vrcholem vzdělání, příprava pro veřejná a úřednická povolání; Ale: ulpívalo příliš na vnější formě, hlavní slovní a stylová virtuozita, žáci se tu moc nevychovávali – pouze mechanicky osvojovali potřebné vědomosti a dovednosti;vědomosti a dovednosti; gymnastika upadla zcela – mládež se oslabila vyšší odborné školy zvláště právnické, lékařské, architektura, snad zárodek univerzit, roste počet vyšších úředníků, nejenom rétoři jsou potřeba, ale i další odborníci Novinky zakládání knihoven stát začíná zvětšovat svůj vliv na školství - to umožněno také tím, že se římské rodiny se staraly o výchovu stále méně císař Vespasianus (69-76 n.l.) systematická příprava římských správních úředníků vyplácel učitelům mzdu – závislost učitele na režimu první placený rétor Quintilianus Marcus Fabius Quintilianus (35-100 po Kr.) • Považován za nejvýznamnějšího římského pedagoga. • Autor 12-ti svazkové knihy Institutio oratoria (Vzdělání řečníka) • V roce 71 jmenován prvním veřejným, státem placeným, učitelem rétoriky • Zastával stanovisko:• Zastával stanovisko: „dobrý řečník musí být především dobrým člověkem“ • Cílem veškeré výchovy by měla být mravní bezúhonnost člověka. • Na etickém základě poté rozvíjet všestranné vzdělávání. Marcus Fabius Quintilianus (35-100 po Kr.) • Je zastáncem veřejné školní výchovy • Vede ke styku s dalšími lidmi a tedy k překonávání strachu před lidmi. • Žák má možnost porovnávat své výsledky s ostatními. • Má možnost utvářet trvalé přátelské svazky • učitel by měl mít smysl pro rozpoznání individuálních vlastností žáků, aby se dovedl obejít bez užívání tělesných trestů • Mravní výchova závisí na etických vlohách žáka, které se rozvíjejí návykem, cvičením a vhledem. • Základní význam pro další rozvoj žáka mají i dojmy, které si žák přinese z rodiny Literatura ke studiu Cipro, M. (1984). Průvodce dějinami výchovy. (1. vyd., 579 s.) Praha: Panorama. Štverák, V., & Kučera, Z. (1999). Chrestomatie z dějin pedagogiky. (1. vyd., 491 s.) V Praze: Karolinum.vyd., 491 s.) V Praze: Karolinum. Jůva, V., & Jůva, V. (2007). Stručné dějiny pedagogiky. (6., rozš. vyd., 91 s.) Brno: Paido. Děkuji za pozornost.