Příloha 1: Přímé a nepřímé varovné signály šikanování



Přímé varovné signály šikanování mohou být např.:
  * Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na
jeho účet.
  * Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo
pohrdavým tónem.
  * Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil.
  * Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem.
  * Skutečnost, že se jim podřizuje.
  * Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich.
  * Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že
je oběť neoplácí.
  * Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout.




Nepřímé varovné signály šikanování mohou být např.:
  * Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády.
  * Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními.
  * Při přestávkách vyhledává blízkost učitelů.
  * Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený.
  * Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči.
  * Stává se uzavřeným.
  * Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje.
  * Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené.
  * Zašpiněný nebo poškozený oděv.
  * Stále postrádá nějaké své věci.
  * Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy.
  * Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy.
  * Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole.
  * Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit.

POZN: (Zejména je třeba věnovat pozornost mladším žákům nově zařazeným do třídy, neboť
přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!)