Klima třídy a třída jsko sociální skupina Eva Trnová MCj04344110000[1] MCj04077340000[1] Téma semináře : KLIMA nhttp://klima.pedagogika.cz/trida/ nhttp://www.pedagoginkluze.cz/4-socialni-klima-skolni-tridyhttp://www.pedagoginkluze.cz/4-socialni- klima-skolni-tridy Školní klima a klima třídy n„Neexistuje sterilní škola nebo třída, jež by neměla své specifické klima - klima školy a klima třídy. Klima každé školy na nás začne působit chvíli poté, co poprvé vstoupíme do její budovy či do místnosti některé z tříd a budeme je vnímat tím silněji, čím déle se budeme v daném prostoru zdržovat, komunikovat s okolím, prorůstat s prostředím. Toto klima je tvořeno množstvím faktorů a procesů, které na sebe vzájemně působí a doplňují se.“ (Přikrylová, 2009). Co je klima školní třídy ? n n obvykle se v literatuře rozlišují tří termíny: a)prostředí třídy - širší pojetí b) b)atmosféra třídy - jev krátkodobý, situační - během dne několik různých atmosfér c) klima třídy - jev spíše dlouhodobý, málo proměnlivý, typický pro danou třídu Prostředí třídy nnejen žáci a učitelé, ale i věci, výzdoba, psychohygiena (ekologie) třídy nProstředí – je to nejobecnější termín, týká se i jiných aspektů než sociálně-psychologických. nZahrnuje: -architektonické aspekty - řešení učebny, její vybavení, velikost, rozmístění nábytku, možnosti změny tvaru), -ergonomické - uspořádání pracovních míst učitele a žáků, vhodnost nábytku pro soustředěnou práci, rozmístění ovládacích prvků v učebně, -estetické - výzdoba -hygienické - vytápění, větrání, osvětlení -akustické - úroveň hluku a šumu, odraz zvuku, akustika učebny) a podobně. Atmosféra nje naopak velmi úzký termín, vyjadřuje krátké trvání a vysokou proměnlivost. nMění se velmi rychle, zřídka trvá déle než jednu nebo několik vyučujících hodin - je situačně podmíněna: natmosféru ve třídě před písemnou prací, npo velké přestávce, npři odpoledním vyučování, npo rvačce mezi žáky, natmosféru po sdělení, že odpadá nenáviděný vyučovací předmět, npři zkoušení, atd. Klima třídy ntypické pro danou třídu nSociální klima – zahrnuje dlouhodobé jevy, jsou po několik měsíců i let typické pro konkrétní třídu a učitele. nSK třídy - vytvářejí všichni žáci v určité třídě, skupinky na které se třída rozpadá, jednotlivci, ale také sbor učitelů na dané škole a jednotliví učitelé vstupující do dané třídy. nSK třídy je ovlivňováno také širšími jevy jako je klima školy a sociální klima učitelského sboru. Model klimatu školy vytvořený podle Tagiuri a Andersona n • 4. Kultura • • 3. Sociální systém • • 2. Prostředí • • 1. Ekologie n1. Ekologie ncharakteristika budovy, v níž se výuka odehrává, výzdoba školy, třídy atd. n2. Prostředí ncharakteristiky učitelů - délka praxe, platové zařazení, charakteristiky žáka - věk, pohlaví, sociální status n3. Sociální systém nvztahy mezi učiteli, žáky a mezi těmito nskupinami, způsob komunikace a kooperace mezi jednotlivými skupinami, podíl na rozhodování, příležitost k účasti na sociálním dění ve skupině n4. Kultura nhodnoty a hodnotové systémy, důraz na kooperaci, učitelova nzaangažovanost na rozvoji žáků, očekávání, jasnost cílů Co zahrnuje klima školní třídy ? nSpokojenost ve třídě - vztah žáků ke své třídě, míra spokojenosti, pohody ve třídě nKonflikty mezi žáky - tzv. třenice, od napětí, přes spory, rvačky až po šikanu nSoutěživost ve třídě - konkurenční vztahy, míra snah po vyniknutí, prožívání neúspěchu nObtížnost učení - jak žáci prožívají nároky školy, jak je učení namáhavé, obtížné či nezajímavé nSoudržnost třídy - přátelské či nepřátelské vztahy mezi dětmi, míra pospolitosti dané třídy nPořádek při výuce - kázeň žáků při vyučování, míra spolupracujícího chování n- je možné ještě další hledisko??? Jak vzniká klima školní třídy, činitelé, kteří jej ovlivňují ? nNejednotnost mezi odborník na to, kdo je zdrojem klimatu ve třídě: n(1) část odborníků se domnívá, že hlavním zdrojem jsou žáci, že zejména oni klima své třídy vytvářejí. n(2) jiní odborníci soudí, že klima třídy ovlivňují nejpodstatnějším způsobem učitelé, kteří v dané třídě vyučují - učitel může svými vlastnostmi a svou rolí, kterou ve vyučování má, významně klima třídy vytvářet. nDůvody: na) učitel - stejná třída reaguje na různé učitele různě, co si dovolí žáci dělat u jednoho vyučujícího, to si netroufnou u druhého nb) především žáci - každá třída má něco osobitého, zvláštního, co si zachovává ať tam učí kdokoli, jsou to především: - vztahy mezi žáky - nepsané normy - hodnocení úspěchu - převažující pracovní nebo mimopracovní naladění - typické chování třídy nc) učitel + žáci: - na vzniku určitého klimatu se podílejí oba hlavní aktéři, ani samotný učitel, ani samotní žáci nemohou dosáhnout změny klimatu - názor nejblíže pravdě. Mechanismy ovlivňující klima ve třídě nkomunikační a vyučovací postupy učitele n struktura participace žáků na vyučování n preference učitele n sebesplňující předpověď nklima školy, jejíž součástí je daná třída. n Základní typy komunikačního klimatu třídy: nA) Komunikační klima suportivní (vstřícné, podpůrné) – jeho účastnící se navzájem respektují, podporují, sdělují si otevřeně své pocity, potřeby, názory, přání, žáci jsou spokojenější a aktivnější, mají menší % absencí ... dle žáků je jich 1/3 nB) Komunikační klima defenzivní (obranné) – účastníci takového klimatu spolu soupeří, nenaslouchají si navzájem, své pocity i názory se bojí vyslovit nahlas, skrývají je, vůči učiteli pak volí žáci “cestu pasivního odporu”, často učitele podvádí, manipulují, útočí na jeho slabiny... dle žáků těchto učitelů je více 2/3 nBěhem své praxe si učitel vytváří určitý osobitý styl nkomunikace s žáky, později, s přibývajícími léty praxe, se ntento jeho styl příliš nemění. Znaky pozitivního školního klimatu z hlediska žáků: numožňuje samostatné objevné učení, ze kterého má žák radost npožadavky odpovídají individuálním schopnostem žáka nžák má jistotu že bude akceptován a že se k němu přistupuje spravedlivě nžák má možnost zažít úspěch norganizace je pro žáka přehledná a srozumitelná npodporuje rozvoj osobnosti žáka n Znaky pozitivního školního klimatu z hlediska učitelů: nučitel na svém pracovišti rád pracuje, dobře učí, rád spolupracuje s kolegy, žáky a rodiči nučitel má možnosti prožívat citový soulad a pocit sounáležitosti s kolegy, úspěch ve svém oboru působnosti a pocit seberealizace v práci, pocit svobody a samostatnosti v práci n Znaky pozitivního školního klimatu z hlediska rodičů: nspravedlivé hodnocení a citlivé a spravedlivé zacházení s jejich dětmi nkvalifikovanost učitelů (vychovatelská, odborná) nindividuální podpora každého dítěte nvstřícnost učitelů n n Znaky pozitivního školního klimatu z hlediska veřejnosti: nškolní klima musí žáky připravit k úspěšnému zapojení do pracovního světa, k zodpovědné účasti na veřejném životě, k dodržování sociálních a pracovních ctností n Teoretický podklad nŠkolní třída je sociální skupina, která je vytvořená za účelem výchovy a vzdělávání. nŽáci přicházejí do školy s očekáváním, že si najdou nové přátele, že ostatní budou zajímat jejich názory, budou mít své místo – postavení. Znaky sociální skupiny (R. Braun) nvzájemné vztahy nhierarchie, postavení a status členů ndynamika dění nzpůsoby řešení vnitřních konfliktů nzpůsoby řešení vnějšího zatížení Vývoj skupiny nK formování skupiny dochází od samého počátku: -skupina vytváří si své skupinové normy; -profilují se role (pozice) jednotlivých žáků - ty jsou důležité pro zachování fungování celého seskupení. nSkupinová konformita = příjímání skupinových norem, shoda mezi členy, jejich přizpůsobení. n Rozdělení třídy na skupinky ntřída není zcela jednotná „skupina“ - vznikají různé podskupiny; -mohou být utvořeny na základě společných zájmů, pohlaví, výsledků, kterých ve škole dosahují; -příslušnost k takové podskupině dává žákům pocit jakéhosi bezpečí, sdílení, přijetí a pochopení ostatními. nNěkam patřit je jednou z významných potřeb člověka. nSnaha udržet si své členství může mít za následek odvrácení se od svých názorů a postojů. Vyčlenění ze skupiny nNěkteří žáci stojí mimo kolektiv – nepatří do žádné skupiny, podskupiny – NIKAM NEPATŘÍ n Rákosníček a drak https://www.youtube.com/watch?v=Q7G5-C7CuNo nMůže vést k odmítání – nechce chodit do školy – hledá jiný kolektiv - PARTY. nVýznamná úloha učitele: na) je potřeba realizovat takové činnosti a aktivity, které posílí postavení daného žáka ve skupině; nb) pokud to selže - dát žákovi najevo, že i když ve třídě nemá kamarády a je ostatními odmítán, pro učitele je stejně důležitý a významný člen třídy, jako ostatní – je přijímám, alespoň učitelem. Opačná strana mince – oblíbení žáci nOstatní je mají rádi, dají na jejich názory, důvěřují jim - stávají se skupinovými vůdci. nNa rozdíl od dětí kolektivem odmítaných , mají možnost skupinu ovlivňovat. nDěti s dobrými studijními výsledky, kteří jsou schopni řešit problémy nSkrytí vůdci - mohou způsobovat výchovné problémy – šikana n. Vývoj skupiny = dynamika nProblémové situace významně ovlivňují dynamiku skupiny – rozdělení nebo sloučení třídy, příchod nového žáka… nPozitivní x negativní vliv – film Sněženky a machři nPatologické změny ve školní třídě - ztráta koheze (soudržnosti) – vyznačuje se sníženou schopnosti vzájemně spolupracovat, dosahovat stanovených cílů. nTaková skupina není pro jednotlivce atraktivní – necítí, že někam patří. nNarušené vztahy ve skupině mohou vést až k výskytu šikany. n Za významný považujeme také posun hodnot a rebelství (R. Braun). Vliv dynamiky nDynamika = „psychologické síly a procesy působící v rámci malé skupiny (např. školní třídy), které určují sociologické rysy skupiny jako celku a ovlivňují chování jednotlivých členů skupiny“ (Průcha 1998, s. 222). nPři práci se skupinou je nutné uvažovat právě její dynamiku - na té záleží vývoj vztahů mezi jejími členy, tvorba norem a hodnot, vytváření pozic, komunikace. Fáze vývoje skupiny n1) První kontakt a orientace nČlenové skupiny přicházejí s různými očekáváními. Neví, jak skupina funguje, jaké normy platí. Jsou zdrženliví, udržují si odstup. Teprve získávají informace o ostatních – oťukávají se. n2) Boj o moc a kontrola, kvašení nČlenové skupiny se navzájem již lépe znají. Nastává situace, kdy si vymezí jednotlivé role ve skupině. Bojují o moc. To může vyvolat konflikty. Vytvářejí se skupinová pravidla a normy. n3) Důvěrnost a intimita, vyjasnění nV této fázi si účastníci uvědomují pozitiva vyplývající z členství ve skupině, která se pro ně stává atraktivnější. Boje o moc ustávají. Skupina je soudržnější, jednotlivci se již jsou schopni podporovat, spolupracují na společných aktivitách. Problém by mohl nastat při příchodu nového člena, kdy by opět začal „konkurenční boj o moc“. n4) Diferenciace, jednání nZde je skupina schopna naprosto samostatné práce. Vytváří se pevné vazby mezi jednotlivými členy. Ti jsou schopni vzájemného porozumění. Celá skupina je soudržná, shodují se na společných cílích a postupech. n5) Rozdělení a rozpuštění, odchod nSkupina směřuje k rozchodu. Většinou dochází ke snahám o zachování kontaktů. Vývoj dynamiky během ZŠ nPodle R. Brauna má třídní kolektiv tyto vývojové fáze: n1. – 3. ročník ZŠ = raná, prekohezní fáze vývoje n4. – 6. ročník ZŠ = prvotní koheze n7. – 9. ročník ZŠ = kohezní fáze