Hlavní taxonomické jednotky • Oddělení (divisio) – phyta Magnoliophyta pododdělení (subdivisio) – phytina • Třída (classis) – opsida Magnoliopsida • Podtřída (subclassis) – idae Rosidae • Řád (ordo) – ales Rosales nadřád (superordo) – anae • Čeleď (familia) – aceae Fabaceae podčeleď (subfamilia) – oideae • Rod – genus Trifolium • Druh – species Trifolium repens subspecies varietas Systém vyšších rostlin mechorosty (Bryophyta) cévnaté rostliny (Tracheophyta) – vascular plants plavuně (Lycopodiophyta) přesličky (Equisetophyta) kapradiny (Polypodiophyta) semenné rostliny (Spermatophyta) cykasy (Cycadophyta) jinany (Ginkgophyta) jehličnany (Pinophyta) krytosemenné rostliny (Magnoliophyta) – angiosperms výtrusné rostliny nahosemenné rostliny Vývoj vyšších rostlin krytosemenné nahosemenné kapraďorosty Odhady počtu vyšších rostlin na světě 311 tis. taxonů 16 tis. mechy 12 tis. výtrusné rostliny 1 tis. nahosemenné rostliny 282 tis. krytosemenné rostliny v České republice 4075 taxonů cévnatých rostlin 863 mechů (Kučera et al. 2012, Preslia) 2891 původních a zdomácnělých druhů a poddruhů 860 přechodně zavlékaných druhů a poddruhů, 324 pěstovaných taxonů různé úrovně, vše vyjma kříženců (Danihelka et al. 2012, Preslia) Odhady počtu vyšších rostlin Barthlott et al. 2005, Nova Acta Leopoldina Spermatophyta Obecná charakteristika • nejvíce diverzifikovaná linie mezi cévnatými rostlinami • asi 270 000 recentních druhů • schopnost tvorby sekundárního xylému prostřednictvím kambia • dokonalejší způsob větvení stonku (holoblastické) • výhradně heterosporie • redukce počtu funkčních megaspor na jedinou • vývoj megaspor v megasporangiu, vznik obalů (integumentů) • upřednostnění sporofytu před gametofytem • první semenné rostliny se objevily pravděpodobně ve středním devonu tj. před 400 mil. lety Spermatophyta VÝTRUSNÉ ROSTLINY • spora (jednobuněčná) • izosporie n. heterosporie • kořeny adventivní • vodivé elementy stonku – řada typů (prostélé, sifonostélé, ....) SEMENNÉ ROSTLINY • semeno (mnohobuněčné) • výhradně heterosporie • pravé kořeny semenných r. • vodivé elementy – eustélé, ataktostélé Rozdíly mezi výtrusnými a semennými rostlinami Spermatophyta Systém • oddělení Lyginodendrophyta kapraďosemenné † nahosemenné rostliny • oddělení Cycadophyta (cykasy) • oddělení Ginkgophyta (jinany) • oddělení Pinophyta (jehličnany) • oddělení Gnetophyta (liánovce) krytosemenné rostliny • oddělení Magnoliophyta (krytosemenné rostliny) oddělení Magnoliophyta (Angiospermae) krytosemenné rostliny Magnoliophyta Obecná charakteristika • dřeviny i byliny • v sekundárním dřevu tracheje, sítkovice mají průvodní buňky • květ – pestík s bliznou – podílí se na tvorbě plodu • vajíčka uzavřená v plodolistech – gyneceum (semeník) • samičí gametofyt je osmijaderný – zralý zárodečný vak • tyčinky (mikrosporofyly) nesou 4 mikrosporangia • samčí gametofyt tříbuněčný (vegetativní a dvě generativní buňky) • dvojí oplození • různé typy opylení (původně entomogamie – koevoluce s hmyzem) Magnoliophyta Vznik krytosemenných rostlin • přelom jury a křídy, před 140 miliony let • centrum vzniku – tropy východní Asie • předpoklady úspěchu: koevoluce s hmyzem • ochrana reprodukčních orgánů • fosilní doklady – Archaefructus sinensis Magnoliophyta Monofyletická skupina (molekulární studie, společné odvozené znaky) • semena vznikají v plodolistech s bliznou, která má význam při klíčení pylových zrn • samičí gametofyt je velmi redukovaný, nejčastěji osmijaderný v sedmi buňkách • dvojí oplození, které vede ke vzniku embrya a typického triploidního vyživovacího pletiva, endospermu Magnoliophyta • dnes dominantní skupina • více než 257 000 druhů Magnoliophyta • druhově nejbohatší čeledi krytosemenných • 10 % druhového bohatství krytosemenných připadá na čeleď Asteraceae Magnoliophyta Vývoj znaků krytosemenných rostlin celkový vzhled původně dřeviny byliny Magnoliophyta celkový vzhled původně stálezelené opadavé Magnoliophyta celkový vzhled fotosyntetizující poloparazitické parazitické Magnoliophyta listy velké, jednoduché rozmanité Magnoliophyta květy velké koncové drobné v květenstvích Magnoliophyta květy oboupohlavné jednopohlavné Magnoliophyta květy velké množství květních částí malý určitý počet částí Magnoliophyta tyčinky ploché, široké úzké, rozlišené v nitku a konektiv Magnoliophyta semeník apokarpní synkarpní parakarpní lysikarpní Magnoliophyta opylení původně entomogamie ostatní typy Magnoliophyta Tradiční členění krytosemenných je založeno na srovnání znaků: DVOUDĚLOŽNÉ • dva děložní lístky • kořenová soustava • cévní svazky stonku v kruhu (eustélé) • mezisvazkové kambium je přítomné – možnost druhotného tloustnutí • listy se zpeřenou žilnatinou • květních částí je zpravidla 5n nebo 4n • květní obaly zpravidla rozlišené na kalich (calyx) a korunu (corolla) JEDNODĚLOŽNÉ • jeden děložní lístek • adventivní kořeny • cévní svazky stonku volně rozptýlené (ataktostélé) • chybí mezisvazkové kambium, nebo není žádné kambium • listy s rovnoběžnou žilnatinou • květní části většinou 3n • květní obaly nerozlišené, tvoří okvětí (periant) Magnoliophyta Členění na základě kladistických analýz: dvouděložné (tak, jak byly původně chápány) nejsou monofyletická skupina – rozpadly se na několik samostatných větví: • paleorostliny, tzv. skupina „ANITA“ • primitivní dvouděložné, tzv. magnoliidová větev • rostliny nezařaditelné (Chloranthales, Ceratophyllales) • pravé dvouděložné (trikolpátní krytosemenné) jednoděložné jsou monofyletická skupina