Souslednost časů
Souslednost časů subjonctivních
Je-li sloveso hlavní věty v čase přítomném nebo budoucím, jsou ve vedlejší větě časy odpovídající i našemu českému způsobu myšlení:
77 sait „ví" II f aut qu'il sache
„musí vědět" Sache „věz!"
Sachant „věda" que II saura „bude vědět"
II saurait „věděl by"
je viens „že přicházím". je suis venu „že jsem přišel" je vinš (řídké) „že jsem přišel" je venais „že jsem přicházíval" je viendrai „že přijdu" je viendrais „že bych přišel" . (sij'avaisletemps). je serais venu (si...) „že bych byl přišel"
Je-li sloveso hlavní věty v některém z minulých časů, vyjadřuje se (jak patrno z následujícího přehledu) současnost imperfektem, předčasnost plusquamperfektem a následnost kondicionálem přítomným.
II savait „věděl" 77 sut „věděl"
II a su „věděl" 77 avait su „věděl"
II saurait „věděl by"
II aurait su „byl by věděl"
je venais „že přicházím" j'étais venu „že jsem přišel,"
„přicházíval" je viendrais „že přijdu" je viendrais sij'avais le temps ■que \     „přišel bych..."
je serais venu, si... „byl bych
přišel..." je serais revenu avant minuit „že budu zpět (se vrátím) před půlnocí."
Je-li vedlejší větou vyjádřena skutečnost, která trvá ještě v okamžiku, k?y™Iuv™e (tedytéž skutečnost, která platí v každé době), je ve vedlejší větě čas přítomný: J'ai appris que vous étes á Prague. (Osoba, s níž mluvím, je dosud v Praze.) Ayant cinq ans, je savais déjá que la terre tourne autour du soleil.
zjednodušené schema:
Věta hlavní	Věta vedlejší		
	předčasnost "	současnost	následnost
čas budoucí nebo přítomný II sait que	passé compose je suis arrive	présent j'arrive	futur simple j'arríverai
čas minulý II a su que	plus-que-parfait j'étais arrive	imparfait j'arrivals	conditionnel prés. j'arriverais
Pro velkou většinu případů nám postačí zjednodušené schéma, obdobné tomu, které bylo uvedeno pro souslednost časů mdikativrach.
Věta hlavní	Věta vedlejší	
	předčasnost	současnost a následnost
Čas přítomný nebo budoucí jfe suis heureux	passé du subjonctif qu'il soit venu „že přišel"	présent du subjonctif ,.,   .      r „že přichází" ^^'^l „že přijde"
čas minulý J'étais heureux	plus-que-parfait du s. qu'il fůt venu „že přišel"	imparfait du subjonctif ... . , í „že přichází" «ullvint l;,že přijde"
Jak je z uvedené tabulky patrno, vyjadřuje se současnost a následnost týmž tvarem subjonctivu, a to présentem, je-li hlavní věta v čase přítomném nebo budoucím, a imperfektem, je-li v čase minulém. — Předčasnost vyjadřuje passé du subjonctif, je-li věta hlavní v čase přítomném nebo budoucím, plus-que-parfait du subjonctif, je-li v čase minulém. Tato dvě pravidla nám osvětlí následující přehled.
Je suis heureux 11
Je serai heureux „že přichází" vg Dgj§e|«
Sois heureux „že přijde" " "
Etant heureux ■ qu'il vienne J • qu'il soit venu J
Je ne sache pas „že by přišel" „že by byl
„nevěděl bych" přišel"
Je voudrais ) „aby přišel" J »aby byl
přišel"
J'étais heureux Je f us heureux J'ai été heureux J'avais été heureux Je voudrais J'aurais voulu
qu'il vint
„že přijde" „že přichází"
J „aby přišel"
qu'il fůt venu
„že přišel"
1 „aby byl J přišel"
Trvá-li děj vedlejší věty v okamžiku, kdy mluvíme, užívá se k označení současnosti présent du subjonctif i po hlavní větě v minulém čase (Je n'aipas dit que vous soyez paresseuse. Pourquoi n'a-t-onpas cru si longtemps que la terre tourne autour du soleil?). Téhož tvaru ovšem užíváme i k označení následnosti (Je lui ai éerit qu'il vienne demain.).
Z přehledu je patrno, že po přítomném kondicionálu ve větě hlavní mohou být ve větě vedlejší subjonctivy jako po čase minulém nebo jako po čase přítomném či budoucím-