INKLUZIVNÍ PROSTŘEDÍ ŠKOLY – DIAGNOSTICKÉ DOMÉNY
INKLUZIVNÍ PŘÍSTUPY K DĚTEM S POSTIŽENÍM
Potřeba dítěte x učení
Perspektiva
Kvalita života
Postižení
=bariéra
Intervence
Funkční
kompetence
2
Potencialita Dovednost Kompetence
Odlišnost dítěte
7P
INKLUZIVNÍ ŠKOLY
Přístup ke vzdělání – individuální dimenze
vzdělávání - zapojení a aktivita
Příležitostpro rozvoj – kognitivní, sociální, emocionální –
potencialita, socializace
Postoje – intrapsychické pozitivní procesy, sebehodnocení,
perspektiva, směřování k dospělosti, odpovědnost;
Postupy – instrukce, strategie učení – L2L, strategie výuky,
dosažitelnost cílů, formativní zpětná vazba - hodnocení,
zapojení rodičů;
Pozitivní nastavení systémů – facilitace,
orientace na úspěch, kompetence, fungování;
Prostředí – otevřenost, rovnováha, respekt, spravedlnost
Podmínky– systémový rámec – zákony, kurikulum,
koncepce školy
Daniels, Garner, 2000
Booth, Ainscow, 2002
Mathur, 2004
Watkins, 2007
Helus, 2004
Vojtová, Bloemers, Johnstone,
2006
Vojtová, 2010
WHO, 2001, 2003
Every Child Matters, 2004
OECD, 2005, 2009
UNESCO, 2008
Očekávání
Očekávání
Možnost
Učení
příležitost
úspěchu
Školní výkon
učení
práceschopnost
Aktivita
příležitost
zapojení
Potencialita
Pravidla
kázeň
interakce
PersonálMateriálKurikulumLegislativa
Škola
Žák
Možnost
Kompetence
bariéra
Podporující procesy
Posilující procesy
RIZIKO PRO VÝUKU (VOJTOVÁ, 2010)
Nerespektování
potřeb
Nedostatek
příležitosti Nízké výkony
Nízká
sebedůvěra
Snížení
motivace
Nezájem o
školu
Vylučování ze vzdělávání
Problémy
v chování
Podceňování učení a výuky
pro intervenci
Znalost potřeb?
Odpovědnosti za všechny žáky?
Diagram kvality života školy (inkluzivní)
Školní
status
Vztah
učitel - žák
Vztah
žák - žák
Negativní
prožívání
školy
Identita
Úspěch
Příležitost
Domény kvality školního života
Úspěch
•rád se učím; mohu dosáhnout dobré výsledky; jsem často zvědavý; hodně se toho naučím; učitelé se zajímají o mé názory a úvahy.
Vztah
učitel – žák
•vymezují indikátory: mohu se obrátit na učitele, když mám nějaký problém; učitelé jsou spravedliví při známkování a udílení trestu a
pochvaly; učitel mně pomůže, když si nevím rady s úkolem; učitelé naslouchají tomu, co říkám; učitelé mně pomáhají k dobrým
výsledkům; učitelé mně dávají známky, jaké si zasluhuji.
Negativní
prožívání
•učitelé některé žáky upřednostňují; cítím se osamělý; učitelé mě nemají rádi.
Školní
status
•lidé si mě váží; naučil jsem se brát ostatní takové, jací jsou; ostatní o mně přemýšlí; žáci s postižením mají stejný respekt jako ostatní;
pomůže mně můj spolužák, pokud si nebudu vědět rady s úkolem; mám pocit, že jsem důležitý.
Formování
identity
•vím o mnoha věcech, které dobře zvládám; setkávání s jinými lidmi mně pomáhá porozumět sám sobě; učím se rozumět spolužákům s
jinými názory; stále více se poznávám.
Vztah
Žák - žák
•kde se těším na přestávku, kde mě spolužáci přibírají k různým hrám, kde je o přestávkách dobrá zábava, kde si se spolužáky rádi
povídáme, kde děláme s kamarády mnoho zajímavého i mimo výuku.
Autoevaluce školy – postoje žáků
• Předcházení problémům v chování žáků
• http://evaluacninastroje.rvp.cz/nuovckk_portal/
Cílem dotazníku je zmapovat, jak žák vnímá školu a v ní probíhající procesy.
Konkrétně je cílem:
• Vymezit oblasti (faktory) školního života, které žáci vnímají pozitivně a které proto mohou
mít podpůrný a posilující potenciál pro jejich učení. Na pozitivně vnímaných oblastech je pak
možné postavit cílenou intervenci, která má pomoci zamezit nežádoucímu vývoji chování a
zvýšit motivaci k učení.
• Identifikovat oblasti (faktory), které žáci vnímají negativně a které ve školním prostředí
zvyšují riziko vývoje problémového chování.
• Informovat a) učitele o pozitivních či případně problematických postojích žáků v konkrétní
třídě jako celku nebo b) vedení školy o těchto postojích žáků v měřítku školy.