Metody pedagogické diagnostiky Ø1. Pozorování Ø2. Rozhovor (interview) Ø3. Anamnéza Ø Osobní anamnéza , Rodinná anamnéza, Školní anamnéza Ø4. Dotazníky Ø5. Testy Ø6. Metody ověřování vědomostí a dovedností Ø7. Analýza výsledků činnosti a analýza úkolů Ø8. Pedagogická dokumentace Ø Možné diagnostické chyby ØKlasifikace pozorování ØV literatuře můžeme najít různé přístupy ke klasifikaci pozorování. Pro naše účely rozlišíme pozorování podle následujících kritérií: lDélka trvání •Krátkodobé ( Co dnes Jirku v hodině zaujalo?) •Dlouhodobé (longitudinální) (O co projevuje Jirka zájem z dlouhodobého hlediska?) lOsoba provádějící pozorování ØIntrospekce - sebepozorování ØExtrospekce – pozorování jiných lÚčast při pozorování ØPřímé (vlastní) ØNepřímé (nevlastní) – ze záznamu lPočet pozorovaných osob ØIndividuální (Pozoruji jednoho žáka – Marii při práci ve skupině) ØSkupinové (Pozoruji celou skupinu žáků při práci) lZaměřenosti pozorování ØDílčí (Jakým úchopem žák drží tužku? Jaká je pozornost žáka ve výuce?) ØCelkové (Jak se projevuje žák o přestávkách? Jaká je úroveň grafomotoriky žáka?) lZásahy do pozorování ØPřirozené (volné) (Děti se rozdělí dle vlastního rozhodnutí do skupin) ØNavozené (řízené) (Určím tři žáky, kteří si volí ostatní do svých skupin) lPřipravenost pozorování ØStrukturované – stanovíme druhy jevů, kategorie, které budeme sledovat. Připravíme si pozorovací nástroj – systém. Obsahuje pozorované jevy, pravidla identifikování těchto jevů, záznamu a vyhodnocení. Jde o rozčlenění pozorované reality na předem stanovené kategorie. ØNestrukturované – pozorování spontánní činnosti v dané situaci bez přípravy pozorovacího systému. lPožadavky na pozorování ØStanovit si cíl a předmět pozorování ØCílem pozorování je objektivní poznání osobnosti žáka. Určit cíl pozorování, znamená provést určitý výběr, co chceme konkrétně pozorovat. ØStanovit si podmínky, za nichž pozorování proběhne a délku pozorování ØV jakých situacích, předmětech, činnostech a jak dlouho budeme pozorování provádět. Promyslet umístění pozorovatele (nejlépe např. roh učebny). ØZvolit si způsob záznamu pozorování (pozorovací arch, karty, konkrétní techniku, škály, deník, lístečky, …) ØPromyslet si pozorované jevy – kategorie. Při strukturovaném pozorování si vytvořit záznamový arch či jiný nástroj. Rozmyslet, zda půjde o zaznamenávání trvání kategorií nebo výskytu kategorií při strukturovaném pozorování. ØProvést pozorování, záznam výsledků pozorování ØAnalýza získaných záznamů ØInterpretace výsledků, formulování diagnózy, edukativních opatření a prognózy. ØDůsledně se vyhýbat subjektivismu a chybám při diagnostikování. ØSebereflexe své diagnostické činnosti ØPožadavky na pozorování ØStanovit si cíl a předmět pozorování ØCílem pozorování je objektivní poznání osobnosti žáka. Určit cíl pozorování, znamená provést určitý výběr, co chceme konkrétně pozorovat. ØStanovit si podmínky, za nichž pozorování proběhne a délku pozorování ØV jakých situacích, předmětech, činnostech a jak dlouho budeme pozorování provádět. Promyslet umístění pozorovatele (nejlépe např. roh učebny). ØZvolit si způsob záznamu pozorování (pozorovací arch, karty, konkrétní techniku, škály, deník, lístečky, …) ØPromyslet si pozorované jevy – kategorie. Při strukturovaném pozorování si vytvořit záznamový arch či jiný nástroj. Rozmyslet, zda půjde o zaznamenávání trvání kategorií nebo výskytu kategorií při strukturovaném pozorování. ØProvést pozorování, záznam výsledků pozorování ØAnalýza získaných záznamů ØInterpretace výsledků, formulování diagnózy, edukativních opatření a prognózy. ØDůsledně se vyhýbat subjektivismu a chybám při diagnostikování. ØSebereflexe své diagnostické činnosti Øpozorování sociálního chování ØZaměřujeme svoji pozornost na: Øpotřebu sociálního kontaktu s druhými Øpotřebu vést, nechat se vést Øúčast na životě třídy Øvztahy s druhými Øa) pozorování žáka ve výuce Øpozornost žáka Øsoustředěnost Øzájem o činnost, téma, plnění úkolu, učení se Øvytrvalost Øzpůsob učení se Øaktivitu žáka Øemocionální stavy Øvztah k předmětu Øúroveň myšlení Øúroveň vyjadřování Øšířku a hloubku osvojeného Ønavazování soc. kontaktů Øpožádání o pomoc Øsamostatnost Ø b) pozorování žáka o přestávce Øpohyb Økomunikace Øčinnosti Øvyhledávání kontaktu Ø c) pozorování žáka mimo školu Øve volném čase, zájmových aktivitách Øpři akcích konaných školou Ø d) pozorování žáka v náročných situacích – neúspěch žáka, jeho zklamání, konflikt, trest, prohra ØPozorování třídy – vzájemné vztahy, celkové zaměření skupiny, vliv jednotlivců na činnost skupiny… ØTECHNIKY POZOROVÁNÍ ØPedagogický deník ØDeník, který se pedagog vede a provádí do něj buď pravidelně či podle potřeby záznamy k jednotlivým žákům. ØPozorovací archy ØMapa třídy ØJe to schéma rozmístění žáků ve třídě. Někdy se do mapy zakresluje i nábytek, který je v učebně. ØDá se do ní zaznamenat např.: ØFrekvence komunikace učitele s jednotlivými žáky (při každé komunikaci učitele s žákem se na jeho lavici udělá čárka). Určí se tím zóna dominantní aktivity učitele. ØPohyb učitele a žáků ve třídě během vyučování. Výsledkem je přehled drah učitele a jednotlivých žáků. Je možno vyvodit hlavní dráhy. ØIndividuální pomoc učitele žákům – míra individuální pomoci a péče o určité typy žáků. Ø ØArch na záznam činnosti učitele a žáka ØZaznamenává se do něj výskyt jednotlivých činností čárkou. Př. H. Kantorkové (1987). ØPozorovaná činnost: ØŠkola: Třída: ØJméno učitele: ØPředmět: Obsahová náplň: ØDatum: Vyučovací hodina: ØPozorování provedl: ØUčební činnost žáků ØFrekvence ØVyjmenování a popis faktů////////// ØVyjmenování a popis procesů a způsobů činnosti// Ø Reprodukce definic, norem, pravidel/// ØTříděníSrovnávání a rozlišování ØPozorovací systémy ØJsou komplexními nástroji pro práci pozorovatele. Obsahují podrobný popis pozorovaných kategorií jevů, způsob jejich identifikace, záznamu a vyhodnocování. ØPozorovatel identifikuje jevy stejných vlastností – kategorie. Např. „učitel chválí“ „žák odpovídá.“ ØCharakter kategorií: ØKognitivní – „učitel vysvětluje učivo“, „klade otázku na faktografické poznatky“… ØAfektivní – postoje, zájmy, pocity „učitel chválí dítě“, „učitel obviňuje žáka“ ØPsychomotorické – „učitel stojí u tabule“, „žák pracuje s pomůckami“ ØZaznamenávání trvání kategorií: měří se délka činností. Pozorovatel má stopky v rukou a zaznamenává délku každé vymezené činnosti - kóduje. Např. zjišťování časových snímků, zjištění trvání otázek a odpovědí ve vyučovací hodině, zjištěné délky komunikace učitele a žáků..) ØZaznamenávání výskytu kategorií: pozorovatel udělá čárku vždy, když se vyskytne daný jev- kóduje. Ø Intervalové kódování:Je určen časový interval, v němž pozorovatel zapíše kód. Nejnižší používaný interval je 3 sekundy. Při každé třetí sekundě zapíše pozorovatel kód kategorie, která se právě vyskytuje. Používá se také inetrval 5,10, 15 sekund. Zvolený interval ovlivňuje hustotu záznamu. Je možné kódovat rovněž jen části vyučovací hodiny, např, prvních 5 minut.. ØPřirozené kódování: Zápis se děje podle přirozeně se vyskytujících kategorií. Ø Trvání jevů ØZáznam Ø Intervalové kódování Ø Výskytu jevů Ø Přirozené kódování