PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA sreminář . Čerpáno z materiálů J.Kratochvílové j0280731 j0292112 • POHLED STUDENTA na problematiku •1) DEFINUJ, DLE VLASTNÍ PŘEDSTAVY, • •POJEM • • • PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA j0290524 > • • •2) JAKÁ OČEKÁVÁNÍ VKLÁDÁŠ • •DO PŘEDMĚTU • • • • •PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA ? • j0290524 3) V ČEM BY MĚL BÝT UČITEL MISTREM DIAGNOSTIKOVÁNÍ? PROČ ? j0404405[1] •4) CO BY SES CHTĚL NAUČIT • • DIAGNOSTIKOVAT JEŠTĚ ? • •VIDÍŠ TO JAKO POTŘEBNÉ ? • •PROČ ? j0311398 II. Pojmy: diagnostika - diagnostikování - pedagogická diagnostika lDIAGNOSTIKA, DIAGNOSTIKOVÁNÍ l( z řec. diagnósis= poznání) l lzákladní význam slov: zjištění stavu, posouzení, hodnocení > LITERATURA l(1) GAVORA. P. Diagnostikovanie a hodnotenie žiaka vo vyučovaní. In. KOLLÁRIKOV Á, Z., PUP ALA, B. Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, 2001. s. 233-257. ISBN 80-7178-585-7. j0410907[1] > Diagnostika lNauka o rozpoznávání nemocí (1) lPosloupnost činností vedoucí k diagnóze (2) lČinnost, která začíná se záměrem něco u žáka diagnostikovat a končí vyslovením diagnostického nálezu (Helus,Kulič,Hrabal,Mareš,1979,s.9) lPRINCIPEM je dlouhodobé i krátkodobé úsilí o zjišťování,rozpoznávání, utřídění jevů…. (3) j0311426 > Pedagogická diagnostika lZpravidla bývá vnímána jako nová pedagogická disciplína, ale její kořeny sahají hluboko do minulosti (viz .pedagogická diagnostika v historii). Váže se na školní prostředí a nejčastěji je spjata s činností učitele. lVyžaduje lteoretické poznání, lmetodické vybavení, l praktickou zkušenost, l mnoho času a úsilí nejen pro vlastní diagnostickou činnost, ale i pro její vyhodnocení. l > Pedagogická diagnostika (PD) pohledový výklad autorů lGavora, P. používá termín pedagogické diagnostikování ve smyslu diagnostické činnosti ve výchovných situacích….. (4,6) lSingule, F. uvádí „specifická pedagogická disciplina“….. (5) lMojžíšek, L. ..komplex praktické pedagogické činnosti i její teorie …(7) lZelinková, O. ….PD je komplexní PROCES…. (8) l > POSTAVENÍ PED.DIAGNOSTIKA DIAGNOSTIKOVÁN lPEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA l l lP R O C E S lDIAGNOSTIKOVÁNÍ l l lČ I N N O S T > Literatura 1. KÁBRT, J.; VALACH, V. Stručný lékařský slovník. Praha: Avicenum, 1979. 2. PRŮCHA, J.; W AL TEROV Á, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995. 3. MOJŽÍŠEK, L. Teoretické otázky pedagogické diagnostiky. Praha: Academia, 1987. s.7. 4. GA VORA. P. Diagnostikovanie a hodnotenie žiaka vo vyučovaní. In. KOLLÁRIKOV Á, Z., PUPALA, B.Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, 2001. s. 233-257. ISBN 80-7178-585-7. 5 SINGULE, F. K metodologickým otázkám pedagogické diagnostiky. In Pedagogická diagnostika, soubor materiálů ze semináře - sekce výchovného poradenství ped. Společnosti při ČSA Y. Ostrava: KPPP, 1979. 6 GA VORA. P. Diagnostikovanie a hodnotenie žiaka vo vyučovaní. In. KOLLÁRlKOY Á, Z., PUP ALA, B. Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, 2001. s. 237. 7 MOJŽÍšEK, L. Teoretické otázky pedagogické diagnostiky. Praha: Academia, 1987. s.15-16. 8 ZELINKOV Á, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001. s. 12. III. Cíl ped. diagnostiky: l Zjištění stavu rozvoje žáka. l l l Zjištění úrovně rozvoje žáka pod vlivem výchovného působení j0410907[1] > IV. DIAGNOSTICKÝ PROCES Gavora,200 1) lPlánování a organizování diagnostikování -(koho, kdy, jak, jak často, v jakém intervale diagnostikovat, ) l la) diagnostikování vstupní lb) diagnostikování průběžné lc) diagnostikování výstupní j0410907[1] > Diagnostická hypotéza lPoložíme si diagnostickou hypotézu - předpoklad, který orientuje činnost určitým směrem. Může být stanovená implicitně (v duchu-nerozvinutě) nebo explicitně(výslovně, jasně). Cílem je hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. j0410907[1] DIAGNOSTICKÝ PROCES Gavora,200 1) > HYPOTÉZA – tvrzení, které vyjadřuje vztah mezi dvěma proměnnými. lVyjádření rozdílů – více, častěji, silněji… l l Skupinová výuka zvyšuje výkon žáků. j0404289[1] j0404289[1] > HYPOTÉZA lVyjadřující vztahy mezi proměnnými – pozitivní, negativní, neutrální … l l Mezi vzděláním rodičů a inteligencí dítěte je pozitivní vztah. j0404289[1] > HYPOTÉZA lVyjadřující následky mezi proměnnými – jak –tak, čím-tím. l l Čím větší je aktivizační potenciál výukových metod, které učitel používá, tím větší je zájem žáků o výuku (předmět). j0404289[1] > Sběr a zpracování diagnostických údajů (dat) la) Je to jádro diagnostického procesu lb) Práce v terénu s použitím diag. metod a nástrojů lc) Výsledek - zpracování a uspořádání údajů j0410907[1] DIAGNOSTICKÝ PROCES Gavora,200 1) > VALIDITA lZnamená schopnost výzkumného nástroje zjišťovat, co zjišťovat má. lValidita má svoje stupně – více či méně validní výzkumný nástroj lVybrat nejvhodnější validní nástroj lPř. nástroje : krejčovský metr.(Krejčovský metr je vysoce validní nástroj na ??????????, ale na určování ????????má nulovou validitu) j0397684[1] j0397684[1] j0397684[1] j0397724[1] j0397724[1] > Vyhodnocení a interpretace diagnostických údajů j0410907[1] DIAGNOSTICKÝ PROCES Gavora,200 1) > RELIABILITA lZnamená přesnost, spolehlivost výzkumného nástroje lVýzkumné nástroje s vysokou i nízkou reliabilitou lPř. sluneční a digitální hodiny l > Stanovení diagnózy = nález, zjištění stavu, je výsledkem diagnostického procesu. Vzniká na základě porovnání aktuálního stavu žáka se stavem požadovaným - kritériem, nonnou, cílem učitele.. .). Na konci diagnózy se konstatuje soulad, nesoulad s kritériem... j0410907[1] DIAGNOSTICKÝ PROCES Gavora,200 1) > Pedagogické opatření, zásah, intervence (mnoho možností: oprava chyby, opětovné vysvětlení, další procvičení, použití dalších metod, motivace, přesun žáka...) j0410907[1] DIAGNOSTICKÝ PROCES Gavora,200 1) > Komunikace diagnózy - hodnocení směřuje k: la) žákovi lb) k rodičům lc) psychologovi ld) výchovnému poradci le) učitelům lKomunikace může mít různou podobu a rozsah. j0410907[1] DIAGNOSTICKÝ PROCES Gavora,200 1) > lVyslovení prognózy l - odhalí se možnosti žáka, způsoby jeho zdokonalování a vyslovení předpokladu o dalším rozvoji. j0410907[1] DIAGNOSTICKÝ PROCES Gavora,200 1) > V. PRVKY PEDAGOGICKÉHO DIAGNOSTIKOVÁNÍ V SYSTÉMU l l lCíl pedagogické diagnostiky:. l l Zjištění úrovně rozvoje žáka pod vlivem výchovného působení > PRVKY PEDAGOGICKÉHO DIAGNOSTIKOVÁNÍ V SYSTÉMU lÚčel diagnostikování. l zjistit aktuální stav rozvoje žáka za podmínek výchovy . l vyslovit závěr směřující ke změně. l zjistit nejen nedostatky, zaostávání, chyby, potíže.. .ale i . l identifikovat kladné vlastnosti, rezervy, potenciality a možnosti rozvoje > PRVKY PEDAGOGICKÉHO DIAGNOSTIKOVÁNÍ V SYSTÉMU lOsobnost diagnostika l učitel l výchovný poradce l psycholog l lékař l rodič > PRVKY PEDAGOGICKÉHO DIAGNOSTIKOVÁNÍ V SYSTÉMU lDiagnostické metody a postupy l •Diagnostický rozhovor (zjišt'ování názorů, postojů, hodnot, představ...) lPozorování: strukturované (poz. systém), nestrukturované lÚstní zkouška - často používaná, následuj e hodnocení a klasifikace., závisí na podobě otázky, dialog nebo monolog lPísemná zkouška - vědomosti, ale i názory... lAnalýza produktů žáka - kresby, modely, listy, výrobky(portfolio) > PRVKY PEDAGOGICKÉHO DIAGNOSTIKOVÁNÍ V SYSTÉMU lTesty vědomostí lSpeciální testy lDotazník lŠkálování…ke zjištění míry nebo intenzity vlastnosti lSociometrie …vztahy mezi žáky > PRVKY PEDAGOGICKÉHO DIAGNOSTIKOVÁNÍ V SYSTÉMU lPředmět diagnostikování Složky osobnosti žáka: Kognitivní vlastnosti (pozornost, paměť, myšlení, rozsah vědomostí, úroveň dovedností, životní zkušenosti žáka, učební styl žáka, tvořivost, úroveň komunikace) Afektivní vlastnosti (citová stabilita, zájmy, postoje, hodnoty, představy, úroveň motivace) PRVKY PEDAGOGICKÉHO DIAGNOSTIKOVÁNÍ V SYSTÉMU lPředmět diagnostikování Sociomorální vlastnosti (přesvědčení žáka, prosociální chování, pracovitost, disciplína, úsilí, zodpovědnost, dodržování pravidel) •Estetické vlastnosti •(umělecký cit, vkus, výkony) •Psychomotorické vlastnosti (jemná motorika, šikovnost, fyzická zdatnost) •- Vztahy mezi žáky ( sociální klima třídy) •- Poruchy učení ( ve spolupráci s odborníky) •- Poruchy chování (ve spolupráci s odborníky) VI. Termín pedagogická diagnostika Poprvé použil v roce 1910 H. Spicr v díle Die Padagogische Pathologie odr die lehre fon dem Fehler der Kinder (Komplot, 2003- J.Kratochvílová) • • VII. Historie pedagogické diagnostiky Pedagogická diagnostika má v českých zemích dlouholetou tradici, sahající až do období J. A.Komenského. Infonnatorium školy mateřské - zamýšlí se nad vhodností nástupu dítěte do školy. Didaktika velká a Didaktika analytická - hodnotil u žáků v učení výkony, píli, morální vlastnosti a zbožnost. Jeho princip individuálního přístupu je teoretickým zdůvodněním nezbytnosti poznání žákovy osobnosti. J. J. Rousseau, J.J. Pestalozzi - názory o rozdílnosti povah a nadánípřirozený vývoj. . . lKonec 19. a počátek 20. století - diskuse a práce o pozorování, hodnocení a kontrole - O. Kádner, G. A,Lindner, O. Chlup, V. Příhoda. VII. Historie pedagogické diagnostiky > Rozvoj pedagogické diagnostiky v Československu začíná po první světové válce. •Objevují se články, které polemizují o hodnocení dítěte a školském měření. • Hovoří se o zkoušce jako o měření jednostranném, které omezeně zkoumá duševní kvality žáka. • Upozornění se týkají osobní situace žáka a učitele, jejich momentální nálady, vzájemných sympatií a jiných faktorů. (Swierkoszová, 2004)2 •V. Příhoda - položil základv kvantitativních metod hodnocení - Psychologie a hygiena zkoušky, Pedotechnika. •Založena pod jeho vedením Edice testů pro pedagogická měření. • Testy vydává Bakulův ústav. VII. Historie pedagogické diagnostiky Rozvoj pedagogické diagnostiky v 60. letech lv souvislosti se změnami ve školském systému a s rozvojem pedagogického poradenství lP. Vajcík spatřuje význam pedagogické diagnostiky nejen v oblasti praxe, ale rovněž vědy. l Podle něj má PD lexaktně poznávat, lsprávně analyzovat, lměnit pedagogické působení la podle konkrétních podmínek formovat žákovu osobnost. lŘada autoru se zabývá hodnocením výsledků žáků a příčinami neprospěchu (Cipro, Váňa, Velikanič). > •I KOMPOLT, P. Paradoxy diagnostikocvania výchovných problémov v škole. In Pedagogická diagnostika 2003. Výchovně zanedbané dítě. Sborník referátů z konference s mezinárodní účastí. Ostrava: OU, 2003. •2 SWIERKOSzoVÁ, J. Pedagogická diagnostika dětského vývoje pro učitele primárního vzdělávání. Ostrava: OU, 2004. s. 8. Od 70. let lse rozvíjí speciálně pedagogická diagnostika (Kábele, Sovák, Žlab, Swierkoszová). lHodnocením vzdělávacích výsledků žáků se zabývají Cipro, Velikanič, Kopáč). lMatějček -Vývojové poruchy čtení problematika diagnostiky čtení, psaní, pravopisu a počítání. > V 80. letech lse s pojem pedagogická diagnostika setkáváme u Chrásky, Hrabala, Mojžíška. Mojžíšek jako první autor zveřejnil potřebu pedagogické diagnostiky v oblasti výchovného poradenství a v praxi pedagogicko psychologických poraden. lHovoří o diagnostice poradenské. > Přelom století: lvzniká požadavek kladený na učitele schopnost zjišťovat, lrozpoznávat, l klasifikovat, lcharakterizovat, l hodnotit úroveň dítěte a skupiny l a to vlivem pedagogického působení a zjistit podmínky tohoto působení. > •1992 P. Dittrich Pedagogicko-psychologická diagnostika •O.Zelinková – SPUCH V. Pokorná - SPUCH •P. Gavora M. Vítková-diagnostika v MŠ •P. Kompolt M. Kurelová •V. Spilková J. Novák dyskalkulie •Psychodiagnostika Brno •P .O.Box 248 •Cejl 72 •60100 Brno •e-mail: psvchodiag(ii2volnv.cz www.psychodiagnostika-sro.cz •V. Pedagogická diagnostika v systému •ZDROJE: •1.KOMPOLT, P. Paradoxy diagnostikocvania výchovných problémov v škole. In Pedagogická diagnostika 2003. Výchovně zanedbané dítě. Sborník referátů z konference s mezinárodní účastí. Ostrava: OU, 2003. •2. SWIERKOSzoVÁ, J. Pedagogická diagnostika dětského vývoje pro učitele primárního vzdělávání. Ostrava: OU, 2004. s. 8. •DÍLČÍ ZÁVĚR • • •Pedagogická diagnostika • je dlouhodobý • spirálově probíhající proces, který musí brát v úvahu všechny systémy, • jež ovlivňují vývoj dítěte. VIII. METODY PEDAGOGICKÉ DIAGNOSTIKY Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. lMetody pedagogické diagnostiky vycházejí z výzkumných metod metodologie pedagogiky. l lJde o celý systém metod. l l Metody se liší svojí náročností na přípravu, provedení a vyhodnocení. Jejich používání vyžaduje jistou zkušenost diagnostika. Při diagnostické činnosti je třeba vhodně metody ped. diagnostiky kombinovat a nespoléhat se pouze na jednu metodu. > K třídění metod vyjdeme z klasifikace metod podle M. Dvořákové 1, kterou upravíme. l1. Ústní zkoušky l. a) orientační - formativní, l b) klasifikační - sumativní •I. Diagnostické metody zaměřené na jednoho žáka nebo skupinu, třídu •1 M. Dvořáková. Diagnostika vnitřních podmínek výuky. In. KALODS, Z.; OB ST, O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. s. 189-190. 2. Písemné zkoušky la) orientační (fonnativní) x klasifikační (sumativní) lb) individuální x skupinové lc) krátkodobé x dlouhodobé práce (projekty, čtenářské záznamy, deníky,záznamy pozorování) ld) zjišťování výsledků - úrovně dosažení kompetencí a výstupů jednotlivých > 3. Analýza produktů činnosti la) krátkodobé x dlouhodobé výsledky práce lb) výrobky, výtvory, grafické práce.... lc) Portfolio - soubor prací žáka za určité období > •4. Pozorování •5. Diagnostický rozhovor •6. Testy •7. Dotazník •8. Škálování •9. Sociometrie •10. Anamnéza •11. Studium pedagogické dokumentace 3. Analýza produktů činnosti IX. Diagnostické metody zaměřené na posuzování výchovně vzdělávací práce učitelů, školy. l1. Pozorování - hospitace ve vyučování l 2. Rozhovory s učiteli, žáky l3. Dotazník - pro učitele, žáky l4. Rozbor produktů činnosti žáků i učitelů > X. Metody autodiagnostické l1. Pozorování své činnosti prostřednictvím záznamu l2. Analýza hodnocení žáků l3. Analýza příprav na výuku - cílů, úkolů, metod, forem práce, činností l4. Dotazník - např. vztahu žáků k předmětu l5. Rozhovor s žáky, kolegy > XI. ZÁSADY PROVÁDĚNí DIAGNOSTIKY lPři diagnostikování je tedy třeba mít na zřeteli jistá metodologická hlediska:(Dvořáková, 2001)1 > 1) Poznávání žáka chápat jako proces dlouhodobý lVyhnout se povrchnímu, nepřesnému, jednostrannému diagnostikování. l Nutné sledovat žáka dlouhodobě ve spolupráci s ostatními vyučujícími či lidmi, s nimiž je žák v častém kontaktu. Použít kombinaci více metod. > 2) Spolupracovat s ostatními pozorovateli žáka lZejména s ostatními vyučujícími, ls rodiči; lvedoucími zájmových útvarů, l spolužáky, lodbornými pracovníky. lDiskutovat o žákovi se svými kolegy. l Např. zhoršení v mém předmětu by nás mělo vést k úvahám, zda se žák zhoršil i v ostatních předmětech, zda jde o záležitost krátkodobou apod. > 3) Hledat příčiny sledovaného jevu lDiagnostika by měla být spojena s hledáním příčin (etiologické hledisko). lStanovení příčin patří k nejobtížnější části diagnostické činnosti. l Nebývají zjevné, může jich být několik, jejich odhalení je těžko dostupné, ale slouží k návrhu pedagogických opatření, jež by vedly k odstranění či zmírnění současného stavu (obtíží) dítěte. > 4) Dodržovat hledisko individuálního přístupu Respektování této didaktické zásady je značně obtížné vzhledem k počtu žáků ve třídě, ale je nutné, aby učitel nahlížel na každého žáka ve vztahu k individuálním podmínkám, jeho možnostem a schopnostem. Jde o opuštění neosobního rutinního přístupu k žákovi ve prospěch uplatňování snahy porozumět dítěti. 5). Diagnostický závěr spojilt s návrhem pedagogických opatření lDiagnostický nález l je třeba doplnit návrhem konkrétních opatření pro praxi. l Jejich praktické uskutečnění l poskytuje učiteli zpětnou vazbu o vhodnosti zvolených opatření a o správnosti či nesprávnosti zvolené diagnózy. l Jsou-li opatření neúčinná, je třeba znovu prověřit diagnostické údaje, opravit je nebo doplnit o údaje dalšího diagnostikování. > XII. CHYBY PŘI DIAGNOSTIKOVÁNí J.Kratochvílová •1) Neúplnost informací - vyvozujeme závěry předčasně z nedostatku podkladů, dat •2) Obecnost závěrů, opatření - závěrečné formulace nejsou konkrétní, ale příliš obecné "ve škole zlobí..." •3) Soustředíme se pouze na výčet symptomů (příznaků), opomíjíme příčiny a opatření "klidný.. . •4) Haló efekt - vliv dopředu získaných informací o žákovi na jeho posuzování. Působí setrvačnost pověsti žáka, informace od jiných vyučujících... 'jedna paní povídala. . ." > •5) Předsudky "má neuvolněnou ruku, vývoj kresby je opožděný, malou slovní zásobu, neudrží pozornost. Bude stejně jako jeho sourozenci mentálně retardovaný.,,2 •6) Efekt mírnosti - učitel žáka podhodnocuje, je mírný, shovívavý. Žák dostává • mírnější známky než si zaslouží. • 7) Centrální tendence - snaha vyhýbat se příliš příznivému nebo nepříznivému • hodnocení. V situaci známkování zřídka dává učitel jedničky, spíše dvojky. • V opačném případě se vyhýbá čtyřkám, pětkám, spíše dává mírnější známku. •8) Efekt pořadí - dojem z v)lkonu předcházejícího žáka působí na ohodnocení • výkonu žáka následujícího. •9) Kritéria hodnocení-nejsou stanovena, definována, nepracuje se s nimi. •2 SWIERKOSZOV Á, J. Pedagogická diagnostika dětského vývoje pro učitele primárniho vzděláváni. Ostrava: OU, 2004. 25.