Kréta, Řecko, Řím Mínojská civilizace • Civilizace doby bronzové. Existovala na Krétě asi 2700 až 1450 př.n. l. • 1750 př.n.l. zničené nádherné paláce na Krétě – přírodní katastrofa (Atlantida), byla obnovena. • Kréta byla obchodní křižovatkou cest ze tří kontinentů, setkávacím místem kultur Asie, Afriky a Evropy, vytvářejícím podmínky pro nový způsob života, novou filosofii a umění. • Kréta byla hustě obydlena, měla více než devadesát měst - nejznámější Knóssos, Phaestos, Gortys, Lyttos, Kydonia a Rhytion. • Po roce 1450 př. n. l. došlo ke vpádu Achájů z řecké pevniny, kteří s sebou přinesli kulturu Mykénské civilizace a Mínojská civilizace tak zanikla. Vyspělá palácová kultura objevena roku 1900 angličanem Sirem Arthurem Evansem, pojmenoval kulturu po Králi Minóvi – objev ovlivnil evropskou secesi. Palác Knossos Minotaurus, Ariadna a Théseus Mykény   13 stol. př.n.l. – význam Kréty začíná klesat. Vliv na pevninské řecko – Mořské motivy na keramických nádobách. (období Trojské války – Agamenón vede Acháje, aby osvobodili ženu svého bratra Meneláa - Helenu.)     Tróju a Mykény objevuje Heinrich Schliemann. První objeveny hroby vládců Mykén – bohatství v hrobkách. Lví Brána – brána v hradbách, zvířata bez hlav, sloup připomínající sloupy Knóssu • https://www.youtube.com/watch?v=biEO BnE6ovE • 11:00 – 14:35 Agamemnonova maska  Pojmenoval ji tak Schliemann, ale není jisté, zda je to opravdu maska Agamemnona ŘECKO • Kmeny – Iónové, Achátové, Dórové = Helénové 1.tisíciletí př.n.l – základ vzdělanosti. • Nebyla zde velká despocie, ale drobné městské státy – Polis, je to způsobené i přírodou v Řecku – krajina oddělená kopci na drobná území. • Válka s Peršany o nezávislost.((Bitva u Salamíny) • Významná města – Sparta, Mykény, Olympie, Korint, Delfy, Théby a Athény. NÁBOŽENSTVÍ    Z mytologií - bohům byla připisována lidská podoba Řekové věřili v DAIMONY (duchy) Sídlem bohů byl OLYMP (nejvyšší vládce – Zeus (2.p. Dia), vládkyně nebes – jeho žena Hera, Poseidon – moře, Hades – podsvětí, Apollon – věda a umění, Afrodité – krása, Artemis – lov, Athéna – moudrost) https://www.kosmas.cz/knihy/180177/bohove-a-hrdinove-antickych-baji/  KULT KRÁSNÉHO A DOKONALÉHO ČLOVĚKA (poprvé v umění je člověk středem zájmu) Veškerá umělecká tvorba směřovala k uctívání bohů a hrdinů Periodizaci řeckého umění • doba ARCHAICKÁ (od 8. až do 1. pol. 5. stol. př.n.l.) • doba KLASICKÁ (5. – 4. stol. př.n.l.) • doba HELENISTICKÁ (4. – 3. stol. př.n.l.) od 2. stol. př.n.l. SPLÝVÁ ŘECKÁ KULTURA S ŘÍMSKOU ARCHITEKTURA • Nejvýznamnějším typem je CHRÁM (sídlo bohů). • Základním rozlišovacím prvkem řecké architektury je sloup. Půdorys chrámu v původní podobě. 1- předsíň (pronáos); 2- hlavní síň (náos); 3- podstavec kultovní sochy; 4 - parthenón v už. smyslu - pokladnice; Dórský řád Dórský (mužský) - považován za nejstarší. Je nejméně zdobný. • Mohutnost staveb. • Silné sloupy stojícími přímo na podezdívce. • Jejich dřík je zdoben žlábky. Nahoře je zakončen prostou hlavicí - skládá se z okrouhlé podložky a čtvercové desky. • Nad hlavicemi je trám zdobený vlysem – Ten je zdoben střídavě triglyfy a metopami. • Triglyf : hranolové kamenné bloky se třemi svislými výžlabky. • Metopa: Má tvar čtvercový nebo obdélníkový a je to deska z kamene – bohatě zdobená náboženskými a historickými výjevy. Dórský řád vychází z původních dřevěných staveb Nejstarší doklad - sedm stojících sloupů Apollónova chrámu v Korintu. Iónský řád Iónský (ženský) - typický především pro řecké obce v maloasijské oblasti. • Štíhlejší dřík sloupu je bohatě zdoben úzkými žlábky. • Dřík stojí na patce a jeho hlavice je zakončena dvěma volutami. • Vlys nad nimi má souvislou reliéfní výzdobu. • Pro iónské stavby je typická velká zdobnost. Patrně nejkrásnějším iónským chrámem byl Artemidin chrám v Efesu, jeden ze sedmi divů světa. Korintský řád Korintský (dívčí) řád vzniká vývojem z iónského řádu až kolem r. 400 př. Kr. • Jeho hlavici zakončuje šest reliéfních akantů (= listů) Jednotlivé listy jsou zakončeny v podobě voluty. (Za vynálezce korintské hlavice je považován Kallimachos. Když šel okolo hřbitova v Korintu, uviděl tam hrob dívky, jíž chůva dala jako záhrobní dar košíček. Ten prorostl třemi řadami listů bodláku (akantu) a to Kallimacha inspirovalo k vytesání hlavice.) Diův chrám v Athénách (vlevo v pozadí je Akropole)      Všechny tyto řády se uplatňují především při stavbě chrámů k oslavě bohů. Nebyli to však stavby církevní, ale občanské. Chrám byl domem, v němž přebývali bohové ve svých sochách. K uctívání se tedy Řekové nescházeli uvnitř (aby nerušili), ale před chrámem a kolem něho. Dokonce i obětní oltář stál před chrámem. Dovnitř směli nahlédnout pouze jednou za rok velká -vnější zdobnost . Ve své době svítily řecké chrámy do dálky pestrými barvami. Ty však do dnešních dnů oprýskaly a my už známe pouze jejich mramorový podklad. Řecké umění • Počátky řeckého umění klademe do 9. století př. n. l. • Řecké umění se vyvíjelo ve třech etapách: • 1. ARCHAICKÉ OBDOBÍ • Řecko uspořádáno do několika městských států (Polis), z nichž kulturně nejvyspělejší byly Athény. V tomto období dochází k rozvoji architektury a sochařství Architektura: • ve stavitelství se uplatňují dva výtvarné styly přísnější řád dórský a zdobnější řád iónský Chrám Parthenón na Akropoli (Akropolis = posvátný vrch v Athénách) zasvěcen bohyni Athéně, ochránkyni města Athén • https://www.youtube.com/watch?v=S0p6p4mThzQ – 15:36 – 19:13 Chrám Erechteion na Akropoli (sloupy nahrazeny dívčí figurou, tzv. karyatidou) Divadlo v Epidauru (Theátr) Sochařství: • v 7. století př. n. l. se poprvé objevily sochy lidského těla v životní velikosti • kúros (sochy mladých mužů), koré (sochy mladých dívek) 2. KLASICKÉ OBDOBÍ: • řecké umění vyvrcholilo v klasickém období • sochaři dali svým sochám pohyb Myrón - sochař pohybu, bronzové sochy zachycují okamžiky atletova života vytvořil známého Diskobola. Polykleitos - sochař kovu stanovil KÁNON – pravidlo ušlechtilých proporcí stojící postava Doryfora - muže s kopím Socha Diadúmena - chlapce uvazujícího si stužku nejslavnějším sochařem tohoto období je Feidiás (autor reliéfů na Akropoli) • monumentální socha Dia (další ze 7 divů světa) • 12m vysoká • Kultovní socha vládce bohů byla vyrobena ze slonoviny, vlasy a šaty byly ze zlata. Trůn z cedrového dřeva byl zdoben zlatem. • Jádro sochy bylo dřevěné. Zeus držel v levé ruce berlu s orlem na vrcholu, v pravé ruce měl sochu bohyně Niké. • Socha samotná se nezachovala ani se nestala námětem kopií v římské době. • V souvislosti s podobou Diovy sochy byly nalezeny drobnější předměty zachycující její podobu. Jedná se např. o élidské mince z římského období. Diova socha v Olympii v představách rytce 16. století 3. HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ • Proti klasické strohosti se nyní staví na odiv nádhera. • Sochy se blíží skutečnosti, mají živý výraz. • Dokládá to například kopie sousoší Láokoón a synové. (kolem roku 25 př. n. l.) • Jeho kopie byla nalezena v roce 1506 v ruinách Neronova Zlatého domu v Římě. • Dnes je toto sousoší ve Vatikánském muzeu jako jeden z jeho nejvzácnějších exponátů. https://www.youtube.com/watch?v=S0p6p4mThzQ 19:38 – 22:39 Malířství Řím  Nerúv palác – 36:27 – 40:07  Amfiteátr – 42:00 – 50:00  Fórum – 56:47 – 1:02:08  https://www.youtube.com/watch?v=AQvR b37-J4g