Všestranný jazykový rozbor (VJR)


VJR zahrnuje níže uvedené dílčí typy rozborů. U každého z nich je uvedeno, co by měl žák na 1.
stupni umět. Rozdělení podle ročníků je pouze orientační.


1. Rozbor syntaktický (skladebný)

                   2. ročník

-     rozdíl mezi větou jednoduchou a souvětím (žák určuje rozdíl podle počtu sloves v určitém
tvaru);

-     druhy vět podle postojové modality;

-     věty v souvětí mohou být: a) pouze odděleny čárkou; b) spojeny spojovacími výrazy (spojky,
vztažná zájmena, vztažná příslovce); ve 2. ročníku, pokud žáci ještě neznají slovní druhy,
používáme pomocný termín spojovací výraz.

                  3. ročník

-     základní skladební dvojice: podmět a přísudek (pouze v jednoduchých případech);

-     základy grafického znázornění podmětu a přísudku;

-     grafický zápis souvětí, např. V1, protože V2.


V dalších ročnících se učivo upevňuje a prohlubuje.


2. Rozbor slovnědruhový

                2. ročník

-          seznámení pouze s některými slovními druhy: podstatné jméno, sloveso, některé předložky
a frekventované spojky (doporučuji vzhledem ke slohovému vyučování seznámit žáky také s přídavnými
jmény).

             3. ročník

-     kompletní přehled všech deseti slovních druhů se zaměřením na slovní druhy ohebné (neohebné
se podrobně probírají na 2. st. ZŠ);


V dalších ročnících učivo o slovních druzích stále procvičujeme a upevňujeme.


3. Rozbor morfologický (tvaroslovný)

                  2. ročník

-     rozlišování tvarů téhož slova od slov příbuzných, např.: les, lesa, lesní, (o) lese, lesem.

                 3. ročník

-     určování jmenných kategorií: pád, číslo, rod;

-     určování slovesných kategorií: osoba, číslo, čas;

-     určování slovních druhů.

                 4. ročník

-     skloňování podstatných jmen;

-     kategorie slovesného způsobu: oznamovací a rozkazovací.

                 5. ročník

-          slovesný způsob podmiňovací;

-          procvičování učiva.


4. Rozbor fonetický (hláskový)

     2. ročník

-     rozdíl mezi hláskou a písmenem;

-     rozdělení hlásek na samohlásky a souhlásky;

-     samohlásky: krátké a dlouhé;

-     samohláska ú/ů;

-     souhlásky: tvrdé, měkké;

-     spodoba znělosti na konci a uvnitř slova, např. lev, rybka (žáci si pomáhají buď jiným tvarem
slova (lvů, rybek), nebo slovem příbuzným (lví, lvíče; rybí, rybář). Některá slova je nutné si
osvojit pamětně: už, než, ačkoliv, …

              3. ročník

-     učivo o spodobě znělosti (může být zařazeno ve 2. nebo 3. ročníku);

-     rozšiřování učiva o psaní ú (v citoslovcích: búú, …);

-     souhlásky obojetné.

              4. ročník

-     v souvislosti s učivem o stavbě slova rozšiřujeme učivo o psaní ú (po předponě: zúčastnit; ve
slovech složených: trojúhelník);

-     průběžně doplňujeme pravopis slov cizích: skútr, manikúra, léčebná kúra, …


V 5. ročníku učivo procvičujeme.


5. Rozbor slovotvorný a stavby slova

    3. ročník

-     slova příbuzná (v souvislosti s učivem o vyjmenovaných slovech);

-     kořen slova a pomocné termíny část předponová a příponová (zá – les – ák );

                  4. ročník

-     stavba slova: kořen, předpona, přípona, koncovka (zá – les – ák – ů).


V pátém ročníku upevňování a procvičování učiva.


6. Rozbor pravopisný


Pravopisné jevy se procvičují od 2. ročníku. Důraz je na 1. stupni kladen na jevy pravopisu
lexikálního, s nácvikem pravopisu morfologického a syntaktického se na 1. stupni pouze začíná,
upevňuje se až na 2. stupni. Vymezení pravopisných jevů viz Didaktika českého jazyka pro 2. st. ZŠ.


Rozbor lexikálně sémantický a stylistický budeme probírat v jarním semestru.