•PedF, katedra geografie •1 Geografie obyvatelstva a sídel Úvod do problematiky • •Geografie obyvatelstva * * Úvod, zařazení v rámci geogr. disciplín, historie. Základní pojmy a zdroje dat (sčítání, průběžná evidence, charakter územních jednotek). * Vývoj obyvatelstva a geografické rozmístění obyvatelstva (metody hodnocení, vliv přírodních a sociálních podmínek, vývojové trendy). * Přirozená reprodukce obyvatelstva (základní demografické charakteristiky, globální problémy populačního vývoje, populační teorie a zákony, populační politika). •PedF, katedra geografie •2 Sylabus přednášek I. * Migrace a ostatní formy prostorové mobility obyvatelstva (hlavní směry stěhování v ČR, hlavní rysy mezinárodní migrace, migrační motivace, územní mobilita jako regionálnětvorný proces). * * Sociální, ekonomická a kulturní struktura populací. * * Demografická revoluce – důvody, příčiny a důsledky. * * Populační prognózy. •PedF, katedra geografie •3 Sylabus přednášek II. Sylabus přednášek III. •Geografie sídel * Sídelní systém (historický vývoj struktury osídlení). * Proces urbanizace (způsoby hodnocení, vývojové fáze, regionální rozdíly). * Městská a venkovská sídla (vymezení pojmů, funkční klasifikace sídel, současné změny ve venkovském osídlení). * Vnitřní struktura a organizace měst (základní pravidelnosti v demografické, sociální a funkční diferenciaci). * •PedF, katedra geografie •4 •PedF, katedra geografie •5 Internetové odkazy I. * http://www.czso.cz (oficiální stránky Českého statistického úřadu) * https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ (americká informační služba) * http://www.undp.org (oficiální stránky United Nations Population Division – oddělení OSN pro obyvatelstvo) * http://www.census.gov (oficiální stránky amerického federálního statistického úřadu, odkazy na statistické úřady celého světa) * * http://www.prb.org Population Reference Bureau (instituce zabývající se výzkumem, popularizací a výukou demografické problematiky) * http://www.un.org/popin/ United Nations Population Information Network * http://www.demografie.info/ - informační portál České demografické společnosti: analýzy, komentáře, aktuality •PedF, katedra geografie •6 Internetové odkazy II. * http://imigrace.mpsv.cz/ http://www.cizinci.cz/ – integrace cizinců do české společnosti (stránky MPSV) * http://www.iom.cz/, http://www.iom.int – Mezinárodní organizace pro migraci * * http://www.migraceonline.cz/ – diskuzní portál. * * http://www.citypopulation.de/ – světové aglomerace a sídla * http://www.worldometers.info/cz/ •PedF, katedra geografie •7 Definice * * Geodemografie = společenská věda o obyvatelstvu. • X * Demografie = zabývá se reproduckí lidských populací a studiem demo-sociálních systémů. * • •Nezkoumá však jednotlivé události v životě člověka (narození, úmrtí, sňatek…), tyto události jsou seskupovány do statistických jednotek, které jsou analyzovány hromadně. Geografie obyvatelstva ≠ demografie? * GO = jedna ze základních disciplín socioekonomické geografie, zabývá se: * vývojem prostorových struktur a jejich porovnáváním, * velikostí a rozmístěním obyvatelstva, * analýzou složení (struktury) obyvatelstva, * dynamikou obyvatelstva (přirozená měna, migrace, jiné druhy mobility), * hledáním kauzality populačních jevů a procesů, * demografie – zabývá se reprodukcí lidských populací a studiem demo-sociálních systémů, menší prostorový důraz, více biologický. •PedF, katedra geografie •8 •PedF, katedra geografie •9 Předmět demografie I. * Soubor poznávající zákonitosti vývoje demograf. systémů. * Sledování podmínek a důsledků celého procesu. * * Dělení na: • - dem. analýza (jednotlivé složky systému) • - dem. metodologie (suma metod, statistika apod.) • - teoretická dem. (zákonitosti mezi jevy) • - historická dem. (historické prameny) • - regionální dem. (regionální procesy a rozdíly) • - dem. populace (aplikace v politice) • •PedF, katedra geografie •10 Předmět demografie II. •PedF, katedra geografie •11 Historie demografie I. * Počátky demografie spadají do období renesance. * Angličan John Graunt (1620–1674) * Došel při studiu záznamů v londýnských matrikách k základním demografickým pravidlům. * Například odhadl poměry mezi pohlavími, počty narozených podle pohlaví a strukturu úmrtí v závislosti na věku (počátky úmrtnostních tabulek). * * Další osobnosti Thomas Robert Malthus (růst počtu obyvatel – demografická revoluce), William Perry (statistika, ekonomie), Edmund Halley (první úmrtnostní tabulky), Adolf Lambert Quetelet (zásady moderních sčítání lidu), Alex Gustav Sundbarg (věkové pyramidy). •PedF, katedra geografie •12 Historie demografie II. * První pokusy o vytvoření metodického konceptu studia se objevují koncem 19. století u F. RATZELA v jeho 2. díle Antropogeografie (1891 – Geografické rozložení lidstva). * Výzkum v oblasti vědy začal naplno až po 2. sv. válce. Souvisí s mnoha faktory, jako je např. výrazný růst počtu obyvatel, rozsáhlé migrace, problémy výživy a hladu obyvatelstva rozvojových zemí a dále se vznikem světových i regionálních organizací (např. OSN, UNESCO, WHO aj.). * Francouzská škola - VIDAL DE LA BLACHE, J. BRUNHES a další. * Angloamerická škola - J. I. CLARK, P. HAGGETT a další. * Německá škola - K. RUPPERT, J. MAIER a další. * Sovětská škola - POKŠIŠEVSKIJ, PIVOVAROV a další. * •PedF, katedra geografie •13 Vývoj demografie v ČR * Prvním demografickým dílem v Čechách a na Moravě byla • dvanáctidílná publikace statistika Josefa Antonína Rieggera (1742–1795) vydaná koncem 18.st., která popisovala obyvatelstvo Čech. * František Palacký, Jan Palacký * Antonín Boháč (1882–1950) – zakladatel české demografie. • •V současné době: * Z. Pavlík, M. Hampl, J. Rychtaříková (PřF UK), F. Koschin (VŠE), I. Šotkovský (VŠB TU Ostrava), P. Chalupa (MzU Brno). * •PedF, katedra geografie •14 •Demografické jevy • •= významné události v lidském životě, které jako hromadné jevy utvářejí průběh demografické reprodukce. • * Nejvýznamnějšími demografickými událostmi jsou narození a úmrtí. Základní pojmy •PedF, katedra geografie •15 •Demografické procesy • •= změna stavu, který znamená pro člověka skutečný přechod z jednoho stavu do druhého. * Každý z demografických procesů se projevuje demografickou událostí. Základní pojmy •PedF, katedra geografie •16 •Populace • •= soubor jedinců určitého živočišného druhu žijících a reprodukujících se v konkrétním čase v určitém vymezeném území. • * Populace se stále vytváří, jedinci v jedné populaci mají společnou řeč, kulturu, mentalitu… Základní pojmy •PedF, katedra geografie •17 Základní pojmy • Obyvatelstvo • * = soubor lidí žijících na určitém území, který se zpravidla skládá z několika populací, národů nebo etnik. * * Mezi základní znaky obyvatelstva patří etnické a národnostní složení, prostorové rozmístění (struktura sídel), hustota osídlení, struktura podle pohlaví, věku, ekonomické aktivity, sociální příslušnosti, profese, zaměstnání, vzdělání, mateřského jazyka, náboženského vyznání, rodinné stavu… •PedF, katedra geografie •18 Počet obyvatel • = stav obyvatelstva * * Počáteční stav obyvatelstva: počet obyvatel daného území k počátku sledovaného období, nejčastěji kalendářního roku, ale i pololetí, čtvrtletí, měsíce. * Střední stav obyvatelstva: počet obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. * Koncový stav obyvatelstva: počet obyvatel daného území v okamžiku, kterým končí stanovené období. U kalendářního roku koncový stav obyvatelstva vyjadřuje počet obyvatel ve 24:00 hodin 31. prosince stanoveného roku. •PedF, katedra geografie •19 • •PedF, katedra geografie •20 • Počet obyvatel světa •PedF, katedra geografie •21 • Počet obyvatel světa podle makroregionů •PedF, katedra geografie •22 • Poř. Země Počet obyvatel Hustota zalidnění (v km2) 1 China 1,330,141,000 139.0 2 India 1,173,108,000 394.6 3 United States of America 310,233,000 33.9 4 Indonesia 242,968,000 134.1 5 Brazil 201,103,000 23.8 6 Pakistan 177,277,000 230.0 7 Bangladesh 158,066,000 1,214.3 8 Nigeria 152,217,000 167.1 9 Russia 139,390,000 8.5 10 Japan 126,804,000 347.9 11 Mexico 112,469,000 57.9 12 Philippines 99,900,000 335.0 13 Vietnam 89,571,000 288.9 14 Ethiopia 88,013,000 88.0 15 Germany 82,283,000 236.0 16 Egypt 80,472,000 80.8 17 Turkey 77,804,000 101.1 18 Congo (Dem. Rep.) 70,916,000 31.3 19 Iran 67,038,000 43.8 20 Thailand 66,405,000 130.0 •PedF, katedra geografie •23 • https://www.czso.cz/documents/10180/44282655/pocet_obyvatel_v_letech_1950_2015.jpg/bf662689-4a25-4f 0e-b5c6-068f00d4d900 •PedF, katedra geografie •24 • •PedF, katedra geografie •25 Demografická data = základ! 1.Sčítání lidu (Census) 2. 2.Běžná evidence přirozené měny 3. 3.Běžná evidence migrací 4. 4.Zvláštní (výběrová) šetření (Mikrocensus, Agrocensus, Zem 2016) 5. 5.Populační registr (Registr obyvatelstva) •PedF, katedra geografie •26 Sčítání lidu * Nejstarší statistická akce v lidských dějinách. * Probíhalo již v Babylonu (3 800 př. n. l.) – sčítal se i majetek. * 500–499 př. n. l. v armádě Perské říše za účelem přidělení pozemků a placení daní. * Sčítání probíhala i v Maurijské říši - Čanaka v díle Artašástra (cca 350–283 př. n. l.), které předepisuje sběr statistických údajů o obyvatelstvu, sloužící jako podklad pro státní daňovou politiku. * Řím – kvůli stanovení daní -> populační census. •PedF, katedra geografie •27 Sčítání lidu * Bible popisuje tři sčítání: * Kniha Numeri popisuje Bohem přikázané sčítání – když Mojžíš vyváděl Izraelity z Egypta. * Král David nařídil sčítání – motivováno vojensky a ukazovalo nedostatek víry v Boha -> boží odplata. * V Evangeliu podle Lukáše je dáván římský soupis lidu – cesta Josefa a Marie do Betléma. * Nejstarší dochovaný soupis obyvatelstva pochází z Číny z doby Dynastie Chan (2 n. l.) – 59,6 milionů lidí. * Další dochovaný soupis pochází rovněž z dynastie Chan, z roku 140 n. l., kdy už bylo zapsáno pouze 48 milionů lidí. * •PedF, katedra geografie •28 Sčítání lidu * První sčítání měly různé nedostatky – evidováni byli pouze muži, otroci se počítali mezi majetek. * První soupis veškerého obyvatelstva s doprovodnými údaji (věk, pohlaví, rodinný stav, zaměstnání) proběhl v letech 1665 –66 v Nové Francii (Quebec). * Na poč. 18. století následovaly evropské státy – Island (1703), Švédsko (1749), Dánsko (1769), Polsko (1789), USA (1790), Anglie, Wales a Francie (1801). * V polovině 19. století byly vytvořeny v Belgii první zásady sčítání lidu (Adolf Lambert Quetelet), což to vedlo k založení Mezinárodního statistického úřadu (www.cbs.nl/isi/). •PedF, katedra geografie •29 Sčítání lidu * Ve středověku doloženy záznamy z berního úřadu (14. a 15. století). * 1702 tzv. solní sčítání. * První sčítání na našem území 13. 10. 1753 patent Marie Terezie. Bylo stanoveno, že sčítání bude probíhat v tříletých intervalech, po duchovní i světské linii. * Desetileté intervaly byly zavedeny roku 1869. * V České republice jsou demografická data dostupná na Českém statistickém úřadu (ČSÚ, www.czso.cz). * V současnosti provádí sčítání lidu ČSÚ, přičemž poslední sčítání proběhlo v březnu 2011 • (http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/home). * Rozhodným okamžikem byla půlnoc z 25. na 26. března 2011. * Zákon č. 296/2009 Sb. o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. •PedF, katedra geografie •30 Metody sčítání lidu * Tradiční metoda univerzálního sčítání založená na sběru dat v terénu v daném čase. * Metoda využití registrů a dalších administrativních zdrojů. * Kombinace registrů a tradičních metod. * Kombinace registrů, dalších administrativních zdrojů a dalších zjišťování (výběrových šetření). * Tzv. “rotační” censu. • •PedF, katedra geografie •31 Tradiční metoda * Využívá většina zemí. * Data jsou zaznamenávána do sčítacích listů prostřednictvím sčítacích komisařů, kteří zaznamenávají odpovědi respondentů nebo metodou sebesčítání. * Krátká a dlouhá verze formuláře. * Hlavní výhody: * poskytnutí obrazu za celou populaci za určité období, * sčítání pomocí sčítacího komisaře je jedinou metodou, která může být použita u negramotného obyvatelstva. * Hlavní nevýhody: * komplikovanější než využití údajů z registrů, více složité a nákladné, * vyžaduje plnou informovanost a spolupráci veřejnosti. * • •PedF, katedra geografie •32 Registry a administrativní data * Musí existovat soubor základních registrů! * Mezi tyto registry patří nejčastěji registr obyvatelstva, matriky, katastr nemovitostí, registr plátců daní, registr ekonomických subjektů, registr pracovních sil, registr nezaměstnaných, evidence plátců sociálního pojištění, důchodců a invalidních osob, adresní registr, zdravotní registr a jiné. * Vždy legislativně upraveno právním předpisem. * Hlavní výhody: * použití administrativních zdrojů snižuje náklady na sčítání * informace se shromáždí pouze jednou a zpracovávají se pouze ty datové položky, které se od minulého sčítání změnily * Hlavní nevýhody: * registr musí být pravidelně aktualizován, což může být někdy problematické • • •PedF, katedra geografie •33 Registry a administrativní data Systém základních registrů •PedF, katedra geografie •34 Registry a administrativní data * Hlavní výhody: * použití administrativních zdrojů snižuje náklady na sčítání, * informace se shromáždí pouze jednou a zpracovávají se pouze ty datové položky, které se od minulého sčítání změnily. * Hlavní nevýhody: * registr musí být pravidelně aktualizován, což může být někdy problematické. • • •PedF, katedra geografie •35 Rotační census * Užívána v současné době pouze ve Francii. * S pomocí průběžného šetření, kdy se postupně sčítá vždy jen část populace, umožňuje získání aktuálních dat za delší období, nejen k rozhodnému okamžiku, jako je tomu u tradičního sčítání. * * Hlavní výhody: * vyšší frekvence aktualizace dat (ale pouze za část území, na celostátní úrovni to není možné) * relativní snížení zátěže na veřejnost * Hlavní nevýhody: * již neobsahuje sečtení celé populace k jednomu rozhodnému okamžiku, což komplikuje srovnání mezi oblastmi, vzhledem k různým časovým údajům. • • •PedF, katedra geografie •36 Sběr dat * V terénu – listinná podoba. * * Prostřednictvím poštovních služeb. * * Sběr pomocí internetu (e-census). * * Datové schránky. * * Automatické telefonní rozhovory. * * • • •PedF, katedra geografie •37 Obsah sčítání lidu * Přítomnost v okamžiku sčítání * Místo stálého pobytu, místo narození (bydliště matky v okamžiku narození) * Pohlaví * Věk * Vztah k hlavě domácnosti * Rodinný vztah * Živě narozené děti (jen u žen) * Gramotnost * Nejvyšší dosažené vzdělání * Ekonomická aktivita * Odvětví (druh) vykonávané práce * Postavení v zaměstnání * * Ostatní položky, jako například občanství, náboženské vyznání, národnost apod. jsou volitelné. •PedF, katedra geografie •38 Obsah sčítání lidu •PedF, katedra geografie •39 Obsah sčítání lidu •PedF, katedra geografie •40 Obsah sčítání lidu •PedF, katedra geografie •41 * Integrovaný záchranný systém * Povodně – plány, krizový management * Dopravní obslužnost * Školské instituce * Péče o seniory * Vakcíny pro očkování dětí * Nabídka a poptávka na pracovním trhu * Peníze z/do EU * Rozpočtové určení daní * Mandáty v EP * Hlukové studie * Faktické bydliště * Živnostníci, podnikatelé a firmy •PedF, katedra geografie •42 Evidence přirozené měny * Nejstarší matrika u nás pochází z 1. poloviny 16.století. * Josef II. zavedl roku 1784 matriční patent, který vedením matrik pověřil světské úředníky. * V současnosti se na matrikách měsíčně vypisují Hlášení o narození, o ukončení těhotenství, potratech a o úmrtí. * Na matrikách v místě oddání se evidují sňatky, registrované partnerství. * Rozvody eviduje Ministerstvo spravedlnosti. * Kromě statistických ročenek lze některá data nalézt i na Ministerstvu zdravotnictví (nemocnost, sebevraždy, potraty) a v Demografické ročence OSN (mezinárodní statistika). * * Pro vedení evidencí jsou důležité přesné definice. •PedF, katedra geografie •43 Matrika * Veřejně dostupné seznamy, nejčastěji jmen. * Zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě (v úplném znění zákona č. 329/2012 Sb.). * Vedou se na matričních úřadech na základě zákona č. 301/2000 Sb. a vyhláškou 207/2001 Sb. * * Živé matriky – na úřadech, evidují se 100 let * Mrtvé matriky – uloženy v archivech. * * 1 městský (Archiv hlavního města Prahy), 5 státních oblastních (v Praze, Plzni, Třeboni, Zámrsku a Litoměřicích), 2 zemské (v Brně a Opavě) * * Specializované matriky – Židovské matriky jsou uloženy v Národním archivu v Praze, vojenské matriky pak ve Vojenském historickém archivu. •PedF, katedra geografie •44 http://www.mza.cz/sites/default/files/imagecache/carousel/mza_brno_palachovo_nam_3.jpg •PedF, katedra geografie •45 http://www.vuapraha.cz/Pages/Libraries/VHA/P1160844-opr1.sflb.ashx •PedF, katedra geografie •46 Matriční úřady * Obecní úřad, úřad městské části nebo městského obvodu v územně členěných statutárních městech anebo újezdní úřad ve vojenských újezdech, vždy ale jen pro svůj vymezený územní obvod. * * Pozor na úřad městské části Brno-střed! * * Vede jak matriku pro tuto městskou část, tak tzv. zvláštní matriku pro narození, uzavření manželství, vznik partnerství nebo úmrtí českých občanů, ke kterým došlo mimo území České republiky. * * V ČR 1 287 matričních úřadů. •47 http://files.osmaci-se-zeni.webnode.cz/200000425-77a20789bf/svatba_050.JPG •48 http://www.munis.cz/img/art/modul/matr2.gif •49 http://www.munis.cz/img/art/modul/matr3.gif •50 http://www.minv.sk/swift_data/source/verejna_sprava/galerie/nove_matricne_doklady_2011/2/matricny-r odny-2011.jpg •51 http://www.esipa.cz/sbirka/obr/2006/2006s300-2007s389_image001.jpg •52 •53 •54 •55 •56 •PedF, katedra geografie •57 Běžná evidence migrací * V České republice je evidence vnitřní migrace založena na povinném přihlašování k trvalému pobytu. * § 10–12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel. • •To s sebou přináší problémy: • * Ne každý žije tam, kde je přihlášen. * Kromě Prahy (respektive městských obvodů v Praze) se neeviduje stěhování uvnitř obcí. •PedF, katedra geografie •58 Běžná evidence migrací •PedF, katedra geografie •59 Zvláštní výběrová šetření mikrocensus I. * Zvláštní (výběrová) šetření (mikrocensus) se provádí u skutečností, které se nevyplatí zkoumat u celé populace. * * Proto se provádí šetření pouze u vybraného vzorku obyvatelstva, jehož výběr musí být reprezentativní (poměr jednotlivých složek obyvatel musí odpovídat skutečným poměrům). •PedF, katedra geografie •60 Zvláštní výběrová šetření mikrocensus II. * Realizované mikrocensy ČSÚ (např.): * Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) – probíhá od roku 1992 na okresní úrovni v ČR kontinuálně v průběhu celého roku. * Agrocensus 2010 – sledován od roku 1995 nepravidelně. * Strukturální šetření v zemědělství 2016. * Anketa spokojenosti uživatelů za rok 2015. * Indexy cen výrobců. * * Realizované mikrocensy CDV (např.): * Celostátní sčítání dopravy 2015 – sledován od roku 1959 v 5-ti letých intervalech. * Hloubková analýza dopravních nehod * čas v demografii0014 •61 čas v demografii0015 •62 •PedF, katedra geografie •63 Populační registr * Registr obyvatelstva. * Seznam všech obyvatel, který byl stále aktualizován, aby mohl poskytnout kdykoli informaci o stavu obyvatelstva = kartotéka obyvatelstva. * § 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel. * * Na lístcích jsou zaznamenány informace z evidence přirozené měny a kartotéka tak byla průběžně aktualizována a udržována; také informace o změně bydliště jsou důležité pro fungování tohoto systému. * Registr je porovnáván s výsledky sčítání lidu. * V současné době je veden elektronicky. * •PedF, katedra geografie •64 Populační registr * V informačním systému se vedou o občanech tyto údaje: •a) jméno, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení, •b) datum narození, •c) pohlaví a jeho změna, •d) obec a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození, •e) rodné číslo, •f) státní občanství, •g) adresa místa trvalého pobytu (§ 10 odst. 1), včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, •h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu, •i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) zákaz pobytu a doba jeho trvání, •PedF, katedra geografie •65 Populační registr * V informačním systému se vedou o občanech tyto údaje: •k) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, v případě, že jeden z rodičů nemá rodné číslo, vede se datum narození, •l) rodinný stav, datum a místo jeho změny, •m) rodné číslo manžela, nebo jméno a příjmení manžela, je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, •n) rodné číslo dítěte, •o) osvojení dítěte [§ 7 písm. b)], •p) záznam o poskytnutí údajů (§ 8 odst. 6), •r) datum, místo a okres úmrtí a u občana, který zemřel v cizině, pouze stát úmrtí. •PedF, katedra geografie •66 Populační registr cizinců * V informačním systému se vedou o občanech tyto údaje: •a) jméno, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení, •b) datum narození, •c) pohlaví a jeho změna, •d) místo a stát narození, •e) rodné číslo, •f) státní občanství, •g) druh a adresa místa pobytu, •h) číslo a platnost povolení k pobytu, •i) počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu, •j) zákaz pobytu a doba jeho trvání, •PedF, katedra geografie •67 Populační registr cizinců * V informačním systému se vedou o občanech tyto údaje: •k) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno a příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození, •l) záznam o poskytnutí údajů (§ 8 odst. 6), •m) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, pouze stát úmrtí. •PedF, katedra geografie •68 Poskytování údajů * §22 č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel: •a) orgánům sociálního zabezpečení (údaje potřebné pro 1. výběr a vymáhání pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 2. provádění důchodového pojištění (zabezpečení) a nemocenského pojištění (péče)); •b) orgánům rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory a orgánům provádějícím kontrolní činnost údaje potřebné pro provádění státní sociální podpory; •c) orgánům sociální péče a obcím údaje potřebné pro poskytování dávek nebo služeb sociální péče; •d) úřadům práce údaje potřebné pro plnění úkolů při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. •PedF, katedra geografie •69 Ukazatelé používané v demografii * Základní data – získaná jednotlivými šetřeními, absolutní čísla. * Analytická data – vznikají zpracování dat základních. * Předběžná x definitivní. * Poměrná čísla extenzitní – vyjadřují podíl nebo proporci zpravidla v procentech, používají se k vyjádření struktury celku. * Poměrná čísla intenzitní – mají ve jmenovateli nositele událostí nebo jevů uvedených v čitateli, např. počet zemřelých na 1000 obyvatel. * •PedF, katedra geografie •70 Ukazatelé používané v demografii * Míry – do jmenovatele se používá průměr jednotek z krajních stavů časového intervalu nebo rovnou průměr jednotek ze středu intervalu, např. střední stav obyvatelstva, který se počítá k 1.7. každého roku. * Kvocienty – mají ve jmenovateli celý exponovaný soubor jednotek, u kterých sledovaná událost může nastat, bere se počet jednotek na počátku časového intervalu, kvocienty mají charakter pravděpodobnosti. * Poměrná čísla srovnávací (indexy) – podíl dvou absolutních čísel vymezených odlišně časově nebo prostorově, např. podíl počtu obyvatel v různých letech nazveme indexem růstu obyvatel. •PedF, katedra geografie •71 Ukazatelé používané v demografii * Obecné (celkové) – zahrnují celou populaci. * Diferenční nebo specifické – zahrnují pouze část. Specifické jsou vztaženy vzhledem k věku (specifické míry úmrtnosti podle věkových skupin), diferenční jsou vztaženy vzhledem k sociální nebo národnostní příslušnosti (diferenční plodnost žen podle vzdělání). * * Společnou proměnnou všech demografických ukazatelů je čas. Jednak rozlišujeme přesné časové určení události (zemřelí podle data narození) a její časovou vzdálenost od události předchozí (zemřelí podle dosaženého věku). Prostorové aspekty obyvatelstva •PedF, katedra geografie •72 E:\2010\Fanské hory 3. - 19. 7. 10\P7078200.JPG E:\2010\Fanské hory 3. - 19. 7. 10\P7188505.JPG E:\2010\Partnerská olympiáda Mikulov 12. 6. 10\thumbnail_618_2000_130828_sportovci.JPG Výchozí teze * Prostorovost se považuje nejen za jeden z významných aspektů poznávání všech jevů a procesů geografie obyvatelstva. * Jednou z hlavních charakteristik v rozmístění obyvatelstva na Zemi je mimořádná nerovnoměrnost. * * Území, které je člověkem osídlené a hospodářsky využívané – ekumena zaujímá asi 43 % souše 64 mil. km2. * * Území na Zemi trvale neosídlené a hospodářsky nevyužívané lidmi -anekumena (pouště, zaledněná území, vysokohorské oblasti apod.). * * Území osídlené dočasně (např. pastva dobytka) – subekumena nebo semiekumena (37 % souše, asi 55 mil. km2). •PedF, katedra geografie •73 Základní ukazatel •Hustota zalidnění * Významná strukturní charakteristika území, která poskytuje možnost jak pro prostorové, tak i časové srovnání rozmístění obyvatelstva. • •2 ukazatele: §Obecná hustota zalidnění §Specifická hustota zalidnění * •PedF, katedra geografie •74 Obecná hustota zalidnění * Ukazatel absolutní * Počet obyvatel (O) a plocha území (P): •PedF, katedra geografie •75 Specifická hustota zalidnění •Ukazatel relativní • * Fyziologická hustota: celková populace / plocha orné půdy. * Zemědělská hustota: zemědělská populace / plocha zemědělské půdy. * Rezidenční hustota: městská populace / plocha obytné zástavby ve městě. * Urbánní hustota: městská populace / rozloha města * Ekologické optimum: Hustota zalidnění, která je únosná pro přírodní zdroje oblasti. •PedF, katedra geografie •76 Hustota zalidnění I. * Ukazatel statický X dynamický (změny rozložení v čase – př. městské centrum v pracovní době a v noci). * * Aplikace v územním plánování. * * Udává se průměrná hustota za celé území – záleží na vnitřním rozčlenění (lze srovnávat územní jednotky pouze stejného řádu!!! – př. USA x Singapur). * * * * •PedF, katedra geografie •77 Hustota zalidnění II. * ČR má průměrnou hustotu zalidnění 132,5 obyvatel / km². * * Svět jako celek dosahuje hodnoty 13 obyvatel / km². * * * Nejvíce ministáty (Monako – 23 660 obyvatel / km²). * * Nejméně - Mongolsko (1,7 obyvatel / km²), ze závislých území pak Grónsko (0,026 obyvatel / km²). • * •PedF, katedra geografie •78 •PedF, katedra geografie •79 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4d/World_population_density_map.PNG •PedF, katedra geografie •80 http://www.panasianbiz.com/wp-content/uploads/2008/12/china_population_density_map.jpg •PedF, katedra geografie •81 http://www.learnnc.org/lp/media/uploads/2010/02/usa-2000-population-density.gif Rozmístění obyvatelstva * Nerovnoměrnost v rozmístění obyvatelstva se projevuje jak na globální, tak i na regionální úrovni. * * * * Na jižní polokouli žije pouze 10 % obyvatel Země, i když plocha souše zde představuje 25 % celosvětové. * •PedF, katedra geografie •82 •PedF, katedra geografie •83 •PedF, katedra geografie •84 Další ukazatele * Geografický medián – rozděluje plochu určitého území tak, aby v obou vymezených částech byl stejný počet obyvatel. * * * Geografický střed – vážený aritmetický průměr rovnoběžky a poledníku, kde vahami je počet ob. (analogie těžiště tělesa z fyziky). * •PedF, katedra geografie •85 rozmístění0002 •PedF, katedra geografie •86 Znáte toto místo? http://www.turistika.cz/foto/9440/3238/full_b0d59b_152352.jpg •PedF, katedra geografie •87 Kde se nachází střed Evropy? Soubor:Mittelpunkt Europas.jpg Střed Evropy na Ukrajině - nový pomník Litevský střed Evropy •PedF, katedra geografie •88 Kde se nachází střed Evropy? C:\Documents and Settings\Lnenicka\Dokumenty\Obrázky\2014\2014\Kefír 5. - 7. 9. 14\DSC_0031.JPG •PedF, katedra geografie •89 Areály max. zalidnění * Důležité pro vymezování sídelních aglomerací. * * Stanovení kriteria hustoty zalidnění (obvykle x-násobek prům. hustoty v daném státě, počítají se areály na 20x, 10x nebo 5x prům. hustoty), nejpoužívanější je 10x. * * Pro města nad cca 50 tis.ob. •PedF, katedra geografie •90 rozmístění0006 •PedF, katedra geografie •91 Dynamika obyvatelstva Novorozeňata, Elen Pluhařová, Masarykova nemocnice. Foto: NA/Daniel Mareš POHŘEBNÍ SLUŽBA FOITOVÁ - VRBA •PedF, katedra geografie •92 Dynamika obyvatel * Dynamika obyvatelstva zahrnuje velké množství procesů, které se na různých geografických úrovních projevují diferencovaně. * * Přirozený pohyb obyvatelstva (vnitřní změny) je výsledkem přirozeného rozmnožování a odumírání obyvatelstva. Podle vztahu těchto procesů je to přirozený přírůstek nebo úbytek obyvatelstva. * Sociálně-ekonomický pohyb zahrnuje přesuny obyvatelstva mezi jednotlivými sociálními skupinami. * Mechanický pohyb (mobilita) obyvatelstva zahrnuje všechny prostorové přesuny obyvatelstva bez ohledu na vzdálenost (uvnitř regionů, vnitrostátní, zahraniční), délku trvání (trvalé, dočasné), účel pohybu (ekonomický, politický), formu (individuální, skupinové) a další charakteristiky. •PedF, katedra geografie •93 Přirozený pohyb * Hlavními procesy tohoto pohybu jsou porodnost (natalita) a úmrtnost (mortalita). * Přímo vstupují do bilance pohybu obyvatelstva. * * Dále rozeznáváme: * sňatečnost, * rozvodovost * potratovost * Nevstupují přímo do bilance přirozeného pohybu. •PedF, katedra geografie •94 Porodnost I. * Z hlediska reprodukce obyvatelstva má mimořádný význam počet narozených. * Ukazatele za jeden rok. * * Míra porodnosti (natalita) – počet narozených na 1000 obyvatel středního stavu: * * * * N = narození * S = střední stav obyvatelstva •PedF, katedra geografie •95 Porodnost II. * Míra živorodosti (efektivní natalita) – počet živě narozených na 1000 obyvatel středního stavu: * * * * * * * Nz = živě narození * S = střední stav obyvatelstva * * •PedF, katedra geografie •96 Porodnost III. * Živě a mrtvě narozené dítě definovala dříve vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988, o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky. * Živě narození: min. předpoklady – úplné vypuzení z matčina těla, projev známek života, min. 500 g porodní hmotnost nebo nižší než 500 g, přežije-li 24 hodin po porodu. * Mrtvě narození: úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže plod neprojevuje ani jednu ze známek života a má porodní hmotnost 1 000 g a vyšší. * * •PedF, katedra geografie •97 Porodnost IV. * POZOR! K 1. 4. 2012 byla zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách vyhláška z roku 1988 zrušena. * Dnes v ČR uvedeny pouze v pokynu k vyplnění Listu o prohlídce zemřelého (vyhláška č. 297/2012). * Mrtvě narozené dítě je rovněž definováno v nařízení Komise (EU) č. 328/2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiky příčin smrti, a to pro účely tohoto nařízení. * * •PedF, katedra geografie •98 Plodnost I. * Výpočet je založen na porovnání počtu narozených dětí s počtem žen v reprodukčním věku, tj. ve věku 15 až 49 let. * * Hrubá fertilita je počet narozených na 1000 žen v reprodukčním věku: * * * * N = počet narozených * F15–49 = počet žen v reprodukčním věku •PedF, katedra geografie •99 Plodnost II. * Výpočet je založen na porovnání počtu narozených dětí s počtem žen v reprodukčním věku, tj. ve věku 15 až 49 let. * * Čistá fertilita je počet živě narozených na 1000 žen v reprodukčním věku: * * * * Nz = živě narození * F15–49 = počet žen v reprodukčním věku •PedF, katedra geografie •100 Plodnost III. * Kromě toho se konstruují ukazatele specifické plodnosti, tj. míra plodnosti pro jednotlivé věkové kategorie žen (obvykle pětileté). * * Často se používá ukazatel tzv. úhrnná plodnost – je to součet měr plodnosti žen v reprodukčním věku, tedy průměrný počet živě narozených dětí připadajících na 1 ženu ve věku 15–49 let, za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku v daném kalendářním roce zůstaly nezměněny. •PedF, katedra geografie •101 https://www.czso.cz/documents/10180/44282655/uhrnna_plodnost_v_letech_1950_2015.jpg/0c72b792-7401-4 b45-aed9-c4ffb2789d3c •PedF, katedra geografie •102 https://www.czso.cz/documents/10180/44282655/prumerny_vek_zen_pri_narozeni_ditete_letech_1950_2015. jpg/7e88fc1a-fb52-4ffa-bd23-b5c35b2d0155 •PedF, katedra geografie •103 https://www.czso.cz/documents/10180/44282655/prumerny_vek_zen_pri_narozeni_1_ditete_v_letech_1950_2 015.jpg/4b002af9-652e-4cc8-9a68-a985517cbfd2 •PedF, katedra geografie •104 Úmrtnost * Úmrtnost (mortalita) * Všeobecná úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu: * * * * * M = počet úmrtí * S = střední stav obyvatelstva * •PedF, katedra geografie •105 •PedF, katedra geografie •106 •PedF, katedra geografie •107 •PedF, katedra geografie •108 Specifická úmrtnost * Nejčastěji se tento ukazatel používá pro určité věkové skupiny, nebo pro strukturu obyvatelstva podle pohlaví. * * Mužská nadúmrtnost – nutnost sledovat zvlášť ukazatele pro muže a ženy. * * Tabulkový počet zemřelých podle věku. * * Typická u-křivka: nejnižší intenzita úmrt. ve věku 5-10 let. * čas v demografii0025 •pravděpodobnost úmrtí podle věku •PedF, katedra geografie •109 •PedF, katedra geografie •110 http://www.demografie.info/user/img/graf_umrtnost1_1109236996.gif •PedF, katedra geografie •111 Specifické úmrtnosti * Kojenecká úmrtnost – počet zemřelých kojenců v daném období (dětí zemřelých do jednoho roku dokončeného věku), připadajících na 1000 živě narozených dětí ve stejném období. * * * Novorozenecká úmrtnost – počet zemřelých novorozenců v daném období (dětí zemřelých ve věku 0–27 dnů), připadajících na 1000 živě narozených dětí ve stejném období. * * * •PedF, katedra geografie •112 Úmrtnost https://www.czso.cz/documents/10180/44282655/kojenecka_umrtnost_letech_1950_2015.jpg/5d86160c-9558- 4144-8ffd-d3e22a9943f4 •PedF, katedra geografie •113 http://www.celysvet.cz/skin/grafy/34-1.jpg •PedF, katedra geografie •114 úmrtnost0032 •PedF, katedra geografie •115 Specifická úmrtnost – sebevraždy * Míra sebevražednosti – vyjadřuje počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu: * * * * * * Sb = počet sebevražd * S = střední stav obyvatelstva * • • •PedF, katedra geografie •116 •PedF, katedra geografie •117 Specifická sebevražednost 2006–2010 •PedF, katedra geografie •118 Graf: Indexy průměrných denních počtů sebevražd v jednotlivých dnech týdne za roky 2006-2010 •PedF, katedra geografie •119 Naděje na dožití * = střední délka života. * Vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou, zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné (zpravidla delší) období. * Říká, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce. * Ukazatel se nejčastěji používá ve formě „Střední délka života při narození“ nebo „Naděje dožití při narození“. * •PedF, katedra geografie •120 https://www.czso.cz/documents/10180/44282655/nadeje_doziti_pri_narozeni_v_letech_1950_2015.jpg/4a50 89d7-2ac1-4f0f-9520-24240d34ec14 •PedF, katedra geografie •121 úmrtnost0033 •PedF, katedra geografie •122 Průměrný věk * aritmetickým průměrem věku všech jedinců v dané populaci (například obyvatel ČR, některého kraje atd.). •PedF, katedra geografie •123 Přirozený přírůstek * Vyjadřuje rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých v určité populaci. * Používá se především relativní ukazatel (na 1000 obyvatel). * * * * * * Nz = počet narozených * M = počet zemřelých * S = střední stav obyvatelstva • • •PedF, katedra geografie •124 https://www.czso.cz/documents/10180/44282655/narozeni_a_zemreli_v_letech_1950_2015.jpg/f7198060-cc2 7-4a95-9817-f521cfe601ea •PedF, katedra geografie •125 Sňatečnost I. * Hrubá míra sňatečnosti – vyjadřuje počet sňatků na 1000 obyvatel středního stavu. * * * Sn = počet sňatků * S = střední stav obyvatelstva * * Obecná míra sňatečnosti - je specifičtější ukazatel, který vyjadřuje počet sňatků osob ve věku 16–49 let vztažený k počtu sňatkuschopných osob (což jsou všichni svobodní, rozvedení a ovdovělí) ve stejné věkové kategorii (tj. 16–49). • • •PedF, katedra geografie •126 Specifická sňatečnost * Míra sňatečnosti svobodných - počet sňatků svobodných ve věku x (příp. pěti, či desetileté věkové skupině) vztažený k počtu svobodných osob (středního stavu) v daném věku (příp. dané věkové skupině) obvykle ve sledovaném roce. * Redukovaná míra sňatečnosti - počet sňatků svobodných ve věku x (příp. pěti, či desetileté věkové skupině) vztažený k počtu osob (sředního stavu) bez ohledu na rodinný stav v daném věku (příp. dané věkové skupině) obvykle ve sledovaném roce. * Úhrnná sňatečnost - úhrn měr redukované sňatečnosti, udává průměrný počet sňatků na 100 osob. Na rozdíl od hrubé míry úmrtnosti, je tento ukazatel vhodný k mezinárodnímu srovnání. Počítá se z dat různých generací a jeho hodnoty jsou tudíž ovlivněny rozdílným složením sňatků těchto různých generací. • •PedF, katedra geografie •127 Sňatečnost II. * Sňatky – monogamie, polyandrie, polygamie. * * Sňat. podle věku, rod. stavu, sezónnosti. * S. svobodných = protogamní. * S. rozvedených a ovdovělých = palingamní (roste podíl v čase). * * Míra homogamie = míra shodnosti partnerů podle sociálních charakteristik snoubenců. * * Míra hypogamie/ hypergamie. •PedF, katedra geografie •128 Sňatečnost https://www.czso.cz/documents/10180/44282655/snatecnost_svobodnych_zen_v_letech_1961_2015.jpg/4ea2f d8a-12e6-423a-aea8-d44a2e3ac658 •PedF, katedra geografie •129 Rozvodovost * Rozvod je právním ukončením manželství, uskutečňuje se na základě žádosti a dojde k němu rozhodnutím soudu. * Zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném zavedl rozvod jako jedinou formu právního zániku manželství za života manželů. * V současnosti nahrazen § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník! * Hrubá míra rozvodovosti – vyjadřuje počet rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu. * * * R = počet rozvodů * S = střední stav obyvatelstva * • • • •PedF, katedra geografie •130 Rozvodovost – další ukazatele * Míra rozvodovosti manželství - počet rozvodů dělíme počtem existujících manželství (v praxi počtem vdaných žen). * * Míra rozvodovosti manželství podle věku - počet rozvodů ve věku x vztažený ke střednímu stavu osob žijících v manželství v příslušném věku (vdaných žen, resp. ženatých mužů). * * Podíl rozvedených osob ze všech žijících v jednotlivých věkových skupinách. * * Úhrnná rozvodovost - úroveň rozvodovosti manželství, neboli jaký podíl původně uzavřených manželství se rozvede. * • • •PedF, katedra geografie •131 https://www.czso.cz/documents/10180/44282655/snatky_a_rozvody_v_letech_1950_2015.jpg/484610d8-1437- 439d-b0de-be085fdbf4ac •PedF, katedra geografie •132 Potratovost I. * Hlavní faktory ovlivňující úroveň potratovosti: * legislativní ustanovení – zákon č. 372/2011 Sb. * antikoncepce (dostupnost, rozšíření, metody) * společenské klima * individuální vlivy (náboženské přesvědčení, úroveň vzdělání, ekonomická situace) * reprodukční zdraví populace * Hrubá míra potratovosti – vyjadřuje počet potratů na 1000 obyvatel středního stavu. * * P = počet potratů * S = střední stav obyvatelstva * • • • • • •PedF, katedra geografie •133 Potratovost II. * Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách definuje plod po potratu, kterým se rozumí plod, který: * po úplném vypuzení nebo vynětí z těla matčina neprojevuje ani jednu ze známek života, * současně jeho porodní hmotnost je nižší než 500 g, a pokud ji nelze zjistit, * jestliže je těhotenství kratší než 22 týdny. * * Potratem se rozumí též ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství provedené podle zvláštních předpisů. • • • • • •PedF, katedra geografie •134 Další ukazatele * Obecná míra potratovosti – počet potratů na 1000 žen fertilního věku. * * Míra potratovosti dle věku (věkově specifická míra potratovosti) - počet potratů ve věku x (resp. v dané pěti či desetileté věkové skupině) ke střednímu stavu žen v daném věku (věkové skupině). * * Úhrnná potratovost – Součet jednotlivých měr potratovosti podle věku dává dohromady průměrný počet potratů na jednu ženu v jejím reprodukčním období. • • •PedF, katedra geografie •135 https://www.czso.cz/documents/10180/44282655/umela_preruseni_tehotenstvi_v_letech_1958_2015.jpg/b15 c3d4b-aba7-452d-b91b-84f91f944dcf Mechanický pohyb I. * = mobilita * Změna v zařazení jedince v nějakém systému určených jednotek (útvarů). * Sociální mobilita (profesní, sociální, kulturní skupiny). * Prostorová mobilita (prostorové – regionální struktury). * 1.Periodicita a délka trvání: a) trvalé b) dočasné (denní, týdenní, měsíční, sezónní). 2.Směr pohybu: koncentrační, dekoncentrační, neutrální. 3.Organizace pohybu: živelný, plánovaný, řetězová migrace. * * •PedF, katedra geografie •136 Mechanický pohyb II. * Mechanický pohyb obyvatelstva nebo také prostorová, regionální či geografická mobilita obyvatelstva zahrnuje všechny typy přemísťování (změny lokalizace) člověka. • •4 Typy: •Migrace (stěhování) obyvatelstva •Dočasné změny pobytu (sezónní migrace) •Dojížďka do zaměstnání •Nepravidelné dočasné pohyby obyvatelstva * * Migrace – dvojsměrný pohyb obyvatel. •PedF, katedra geografie •137 Mechanický pohyb III. * Příčiny a motivace: ekonomické a mimoekonomické (politické, kulturní, náboženské, environmentální…), push a pull faktory. * * Početnost skupin: individuální, skupinové, masové. * * Prostorový průběh: přímé, po etapách, hierarchický charakter. * * Vnitřní a vnější (zahraniční) – rozdíl v metodikách zjišťování, spolehlivosti dat, způsobech evidence, různá kvalita dat a jejich problematická srovnatelnost! •PedF, katedra geografie •138 Vnitřní migrace * Registruje se v ČR od r. 1950. * * Hlášení o stěhování. * * Čtvrtletní publikace v Pohybech obyvatelstva. * * Stěhování přes hranice obcí a v Praze přes hranice urbanistických obvodů. •PedF, katedra geografie •139 •PedF, katedra geografie •140 Běžná evidence migrací •PedF, katedra geografie •141 Nabidka0009 Nabidka0010 Vnější (mezinárodní) migrace * Příčiny migrací se mění v čase, obecně roste význam ekonomických, ekologických a politických příčin * Sociálními, psychologickými a ekonomickými příčinami migrací se zabývá BEHAVOIRALNÍ GEOGRAFIE. * Důsledky migrací: mění se celosvětové rozmístění obyv., jeho struktura. * Rozdílný dopad pro imigrační a emigrační oblast (demografický, ekonomický). * Organizace a servery zabývající se migracemi: UN.org/popin, IOM.int, IOM.cz, UNHCR.ch, cizinci.cz, migraceonline.cz. • •PedF, katedra geografie •142 •PedF, katedra geografie •143 Významné migrace * Stěhování národů (5.–6. st.). * Emigrace do zámoří – 1820–1959 imigrovalo do USA 41,5 mil. obyvatel, do Kanady 1851–1957 asi 7,5 mil. osob. * Mezikontinentální pohyb černochů z Afriky do Ameriky (1520–1850) – 10–20 mil. obyvatel. * V letech 1840–1947 emigrovalo z Číny asi 12 mil. osob, především do Thajska, Malajsie, Indonésie, Singapuru a Vietnamu. * Vytvoření Izraele = 1,2 mil. palestinských uprchlíků. * Přes třicet milionů lidí bylo vysídleno nebo zlikvidováno během druhé světové války. * V poválečném období vysídlení asi deseti milionů Němců z východní Evropy. * Masová nucená migrace následovala rozdělení Indie a Pákistánu, které si vynutilo přesuny téměř 18 milionů lidí. * V osmdesátých a devadesátých letech - vlny migrace v Somálsku a Etiopii (občanská válka a sucha), v „Kurdistánu“ (z Iráku do Turecka a Iránu), v Jugoslávii. * Významné jsou také pracovní migrace (SRN, Turecko, Arabské státy) v 70. letech. * Uprchlická krize 2011–2015. •PedF, katedra geografie •144 Přistěhovalí * * osoba, jenž se přistěhovala do určité územní jednotky (obec, město, kraj, ČR). * * Nutná změna trvalého bydliště!!!!!! * * = imigrace •PedF, katedra geografie •145 http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/3c54b1b80ef3ef6cc125723d004a7ccc/1021415a03a97062c125723d005a0dc 7/Obsah/0.84?OpenElement&FieldElemFormat=gif •PedF, katedra geografie •146 Nelegální migrace http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/3c54b1b80ef3ef6cc125723d004a7ccc/0562aeccd67eca06c125723d005a371 d/Obsah/0.84?OpenElement&FieldElemFormat=gif •PedF, katedra geografie •147 Vystěhovalí * * osoba, jenž se vystěhovala z určité územní jednotky (obec, město, kraj, ČR). * * Nutná změna trvalého bydliště!!!!!! * * * = emigrace Další pojmy * Reemigrace – návrat emigrujících obyvatel do původního prostoru. * * Repatriace – přestěhování obyvatel do těch prostorů, z kterých se násilně nebo dobrovolně vystěhovali. Připravená a organizovaná, může být dobrovolná nebo vynucená. •PedF, katedra geografie •148 •PedF, katedra geografie •149 Základní ukazatele * Hrubá migrace (objem migrace) – suma osob, které se zúčastňují migrace v určité územní jednotce. * hrubá emigrace (suma všech emigrantů) * hrubá imigraci (suma všech imigrantů) * * * Intenzita migračního obratu * * * * M = všichni migranti (emigranti + imigranti) * S = střední stav obyvatelstva • • •PedF, katedra geografie •150 Migrační saldo * Rozdíl mezi počtem imigrantů a emigrantů. * Kladné hodnoty znamenají, že území získává obyvatele migrací, záporné nám indikují, že migrací obyvatele ztrácí. * * * MS = I – E * * I = imigranti * E = emigranti * •PedF, katedra geografie •151 Současné trendy migrace http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/3c54b1b80ef3ef6cc125723d004a7ccc/7bc44ccf0b9a4e1cc125723d005a13c 2/Obsah/0.8A?OpenElement&FieldElemFormat=gif •PedF, katedra geografie •152 Současné trendy migrace * Poč. 21 století žilo mimo svoji mateřskou zemi na světě 175 mil. lidí. * Velmi nerovnoměrně rozmístěni – 1/2 ve vyspělých a 1/2 v rozvojových zemích (jenom v zemích G7 1/3!), v zemích západní Evropy cca 20 milionů. * Ročně jich přibývá 2–4 miliony, podíl migrantů na celkovém obyvatel Země asi 2 %. * Většinu tvoří ekonomičtí migranti, ale 30 milionů jsou uprchlíci (podle Ženevské konvence). * •PedF, katedra geografie •153 Příčiny a důsledky migrace * Tradiční rozdělení na bohatý Sever a chudý Jih a prohlubování těchto rozdílů v čase. * Ekologické faktory, mnohde „demografický tlak“. * Politická nestabilita, konflikty a spory. * Psychologické aspekty (modernizace společnosti, snaha poznávat nové …). * Vliv na cílovou populaci: na politické, ekonomické, sociální, demografické a kulturní prostředí. * „není nic trvalejšího, než dočasná pracovní migrace“ (Martin, 1994) * Díky procesu globalizace vyvstává potřeba koordinovat migrační politiku na nadnárodní, kontinentální úrovni. • •PedF, katedra geografie •154 Evropa •Rozdělení Evropy na regiony s výrazně odlišným migračním •chováním: • * Země bývalé Jugoslávie, kromě Slovinska. * Západní Evropa. * Země Visegrádu, Slovinsko a Pobaltí. * Ostatní postkomunistické země včetně býv. SSSR. * Rusko. •PedF, katedra geografie •155 Jak na migraci? • • • •https://www.youtube.com/watch?v=Q9OHapuhzs4 •PedF, katedra geografie •156 Integrace cizinců * Multikulturní – Švédsko, Austrálie, Kanada – „všem stejná práva ve všech sférách“ – cizinci zůstávají i po několik generací neasimilováni. * * Diskriminační („differetial exclusion“) – Německo, Švýcarsko, Rakousko atd. – začlenění imigrantů do urč. společenské sféry (trh práce), ale znemožnění získání občanství, participace na veřejném životě. * * Asimilační model – Francie – příliš se neosvědčil – proces jednostranné adaptace. •PedF, katedra geografie •157 Další druhy migrace * Dojížďka – za prací, do škol, za službami, za kulturou atd. * * Evidence v rámci SLDB od r. 1961 u pracovní doj. a doj. do škol. * * Doj. za službami, za rekreací… – výběrová šetření. * * Nepravidelné pohyby: hlavně cestovní ruch. * * Komplexní pohled: přechod od relativně nevratným k přechodným formám. •PedF, katedra geografie •158 Celkový pohyb obyvatelstva * Výsledek přirozeného a mechanického pohybu. * Charakteristika krátkodobého i dlouhodobého vývoje populace, použití v prognózách vývoje obyvatelstva. * * Celkový přírůstek nebo úbytek obyvatelstva se skládá z přirozeného přírůstku a migračního salda dané územní jednotky v určitém časovém období. * •celkový přírůstek = porodnost – úmrtnost + imigrace – emigrace •PedF, katedra geografie •159 Celkový pohyb obyvatelstva * Relativní údaj na 1000 obyvatel středního stavu: * * * * * Nz = porodnost * M = úmrtnost * I = imigrace * E = emigrace * S = střední stav obyvatelstva • • •PedF, katedra geografie •160 Struktura obyvatel •PedF, katedra geografie •161 Struktura obyvatel * Ukazatelé statické x dynamické. * Uplatnění při populačních prognózách. * Používá velké množství různých znaků a analytických i interpretačních technik. •Dělení dle: 1.biologické znaky (struktura obyvatelstva podle pohlaví, věku, zdravotního stavu, rodinného stavu apod.); 2.ekonomické znaky (struktura podle ekonomické aktivity, povolání a zaměstnání, sociální struktura apod.); 3.kulturní znaky (struktura podle vzdělání, národnosti, jazyková, religiózní struktura apod.). •PedF, katedra geografie •162 Struktura obyvatel dle biologických znaků •PedF, katedra geografie •163 Struktura obyvatel dle pohlaví I. * Na základě struktury podle pohlaví se sestavují specifické ukazatele pro vyjádření mnoha procesů (např. úmrtnosti, plodnosti, sňatečnosti atd.) a používají se i při konstrukci měr reprodukce, úmrtnostních tabulek a dalších demografických modelů. * Vyjadřuje dvěma způsoby – feminita a maskulinita. * Muži tvoří cca 50,2 % a ženy 49,8 % celosvětové populace. * Ve většině evropských států, v USA a bývalém SSSR je převaha ženského obyvatelstva, naopak převaha mužů je především v Indii, v některých islámských státech, v Hongkongu a Singapuru. * •PedF, katedra geografie •164 Struktura obyvatel dle pohlaví II. * Index feminity (If): * * * * * * Ž = počet žen * M = počet mužů • • • * Index maskulinity (Im): * * * * * * M = počet mužů * Ž = počet žen • •PedF, katedra geografie •165 Struktura obyvatel dle pohlaví III. * Možnost vztažení také k určité věkové skupině – specifické indexy. * Větší rozdílnosti v početních podílech mužů a žen vznikají v důsledku působení tří základních faktorů: 1.rozdílnost v počtu rodících se chlapců a dívek, 2.rozdílnost v úmrtnosti mužů a žen, 3.působení migračních procesů. * * Poměr pohlaví při narození tzv. sekundární sex ratio se pohybuje v rozmezí 104–107 chlapců na 100 děvčat. * Vzhledem k tomu, že ženy se dožívají vyššího věku než muži, dochází především ve vyšších věkových skupinách k výraznější početní převaze žen (feminizaci). •PedF, katedra geografie •166 Struktura obyvatel dle věku * Populaci tak lze rozčlenit na tři základní věkové skupiny: 1.dětská složka populace (věk 0–14 let) 2.reprodukční složka populace (věk 15–49 let) 3.postreprodukční složka populace (věk 50 a více let) * * Klasifikaci věkových struktur provedl švédský demograf Axel Gustav Sundbärg (1857–1914) na přelomu 19. a 20. století. * * 15–49 = fertilní věk. * * File:Gustav Sundbärg 1936.JPG •PedF, katedra geografie •167 Věková pyramida * Nejčastěji používaný způsob interpretace věkové struktury obyvatelstva. * Podstatou věkové pyramidy jsou dva spojené grafy – histogramy četnosti mužů (levá část grafu) a žen (pravá část grafu). * Na horizontální ose se zobrazuje počet obyvatel a na vertikální věkové kategorie. * Obvykle se sestrojuje pro jednotlivé věkové ročníky obyvatelstva nebo pro pětileté věkové kategorie. * * Mohou nabývat různých tvarů. * •PedF, katedra geografie •168 Sunbärgova klasifikace * Podle výše podílu zastoupené dětské či postreprodukční složky v populačním souboru určil tři populační typy: * 1.Progresivní typ s výraznou převahou dětské složky (okolo 40%), projevuje širokou základnou pyramidy a předpokládá se rozšířená reprodukce obyvatelstva. Každý další ročník je početnější. 2. 2.Stacionární typ, kde podíly dětské a postreprodukční složky jsou vyrovnány. 3. 3.Regresivní typ, kde složka postreprodukční (okolo 30 %) výrazně převažuje nad zastoupením složky dětské. Pyramida má zúženou základnu, která je důsledkem zmenšování počtu narozených. Typy věkových pyramid •PedF, katedra geografie •169 Sunbärgova klasifikace • Typy věkových pyramid •PedF, katedra geografie •170 Věkové pyramidy ČR (ČSR) http://garep.cz/wp-content/uploads/2013/03/brno-vek.jpg •Česká republika - 2014 •Česká republika - 1970 •PedF, katedra geografie •171 Demografické stárnutí populace * Snižování plodnosti žen. * Snižování podílu dětské složky v souboru obyvatel. * Přibývání obyvatel v postreprodukčním věku. * * Index stáří (Is) – poměr postreprodukční a dětské složky obyvatelstva. * * * Is = index stáří * Pp = posreprodukční obyvatelstvo * P0 – 14 = předreprodukční obyvatelstvo • •PedF, katedra geografie •172 https://www.czso.cz/documents/10180/44282655/podil_obyvatel_ve_vekove_skupine_0_14_a_65.jpg/f9c2a65 f-8afb-4f80-bdb5-33b68edb4012 •PedF, katedra geografie •173 Základní celosvětové trendy * Podíl dětské složky činí 30 %. * V hospodářsky vyspělých zemích světa činí tento podíl pouze 18 %, zatímco pro méně vyspělé země dosahuje hodnoty 33 %. * V západní, střední a východní Africe převyšuje podíl dětí na celkové populaci 44 %, v zemích západní Evropy naopak dosahuje pouhých 17 %. * V zemích EU naopak výrazně roste zastoupení obyvatel starších věkových skupin – Itálie 24,1 % a Belgie 22,1 %. Např. ČR měla v roce 2000 18,4 % obyvatel starších 60 let. * * » Demografické stárnutí populace • •PedF, katedra geografie •174 Struktura obyvatel dle sociálně-ekonomických znaků •PedF, katedra geografie •175 Ekonomická struktura I. * Mezi nejdůležitější klasifikace obyvatelstva na základě ekonomických znaků patří členění podle ekonomické aktivity obyvatelstva. * * Ekonomicky aktivní obyvatelstvo – všechny osoby zaměstnané nebo hospodářsky činné, v současnosti nezaměstnané hledající práci, dále ženy na mateřské dovolené, pracující důchodce, pracující studenty a učně, a tzv. osoby zdržené od povolání (např. vojáci základní služby) = pracovní síla. * * Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo – osoby nezávislé a závislé na živiteli – děti do 15 let, ženy v domácnosti, které nemají žádný zdroj příjmu a také učni a studenti bez příjmu. •PedF, katedra geografie •176 Ekonomická struktura II. * * Míra ekonomické aktivity obyvatelstva: * * Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl pracovní síly (zaměstnaných a nezaměstnaných) na počtu všech osob starších 15 let. * * K 30. 6. 2014 v ČR 59,1 %. •PedF, katedra geografie •177 Ekonomická struktura III. * * Osoby zaměstnané – všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období (referenční týden) patřily mezi placené zaměstnané (na základě pracovního poměru, dohody o provedení práce resp. pracovní činnosti, případně na základě jiného smluvního vztahu) nebo tzv. sebezaměstnané (pracující ve vlastní firmě, vypomáhající členové domácností a členové produkčních družstev). * * Osoby pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu. * * * Dle definice ILO (Mezinárodní organizace práce) •PedF, katedra geografie •178 Ekonomická struktura III. * Osoby nezaměstnané – všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly následující podmínky: 1.byly bez práce, což znamená, že nebyly ani v placeném zaměstnání, ani nebyly sebezaměstnané; 2.hledaly aktivně práci, čímž se rozumí např. registrace u úřadu práce, nebo jiné zprostředkovatelny práce, případně hledání práce přímo v podnicích, podnikání kroků pro založení vlastní firmy nebo hledání práce jiným způsobem; 3.byly připraveny k nástupu do práce okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů. * * Dle definice ILO (Mezinárodní organizace práce) * •PedF, katedra geografie •179 Pracovní síla * Součet zaměstnaných a nezaměstnaných osob starších 15-ti let. * * Míra nezaměstnanosti – procentuální podíl nezaměstnaných na pracovní síle: * * * * * * R = míra nezaměstnanosti * U = počet nezaměstnaných * L = pracovní síla •PedF, katedra geografie •180 Míra nezaměstnanosti I. * * Obecná míra nezaměstnanosti – podíl všech nezaměstnaných na veškeré pracovní síle daného území. V ČR 6,0 % (červen 2014). * * Specifická míra nezaměstnanosti – např. podle věkových nebo vzdělanostních skupin obyvatelstva určitého území. * * V třídění podle nejvyššího stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti trvale vysokoškoláci (2,7 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,2 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (24,0 %) a mírně nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (7,6 %). •PedF, katedra geografie •181 •PedF, katedra geografie •182 Míra nezaměstnanosti II. * Registrovaná míra nezaměstnanosti – Čitatel: přesná evidence registrovaných – dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU (EHP), vedená úřady práce podle bydliště uchazeče ke konci sledovaného měsíce. Jmenovatel: pracovní síla, tj. počet zaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním. * * Evidence do 31. 12. 2013!. * • dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP -------------------------------------------------------- * 100 pracovní síla * •PedF, katedra geografie •183 Míra nezaměstnanosti III. * Registrovaná míra nezaměstnanosti – pozor na změnu metodiky! * * Na základě dohody s ČSÚ MPSV od 1. 1. 2013 eviduje nový ukazatel –Podíl nezaměstnaných osob. * * Vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. • •PedF, katedra geografie •184 Míra nezaměstnanosti * Důvody pro změnu ukazatele registrované nezaměstnanosti: * srovnává dosažitelné uchazeče o zaměstnání s pracovní sílou tvořenou kombinací údajů z více zdrojů – dosažitelní uchazeči o zaměstnání z evidence ÚP, zaměstnané osoby z dat Výběrových šetření (VŠPS) ČSÚ, * údaje o zaměstnanosti z VŠPS na úrovni okresů nejsou dostatečně reprezentativní, detailní výsledky trpí vyšší chybovostí, pro nižší územní celky zcela chybí, * nezanedbatelným důvodem je také srovnávání nebo záměna míry nezaměstnanosti MPSV a VŠPS ČSÚ a jejich nesprávná interpretace. •PedF, katedra geografie •185 • •PedF, katedra geografie •186 •PedF, katedra geografie •187 •Zaměstnanost a nezaměstnanost od roku 1993 •PedF, katedra geografie •188 Bohatý Sever x Chudý Jih * V lidských souborech lze nepochybně nalézat nepřeberné množství nejrůznějších vztahů, souvislostí a studovat jejich funkčnost. * * Nová funkčnost jakékoliv prostorové struktury bezprostředně souvisí s novou organizací prostoru. * * •PedF, katedra geografie •189 Současné trendy * V zemích Bohatého Severu, kde náleží státy G7 a většina zemí OECD jsou ve vztahu k nejchudším zemím světa vytvářeny nerovné podmínky pro řešení ekonomických, sociálních a politických problémů. * Neexistence volné soutěže a přístupu k „vysokým technologiím“, které jsou v rozhodující míře monopolizovány zeměmi Bohatého severu. * Suroviny a kreativní lidské zdroje jsou naopak z nejchudších zemí světa odčerpávány. * Dluhy nejchudších zemí dosáhly výše 2,7 bilionu USD. * Vynakládání astronomicky vysokých finančních částek na reklamu a zbrojení zemí Bohatého Severu a nedostatek finančních prostředků ke zlepšení vzdělanosti, zdravotního stavu obyvatel a odstranění hladu a bídy nejchudších zemí světa. * Konzumní způsob života orientovaného na hromadění peněz a majetku. •PedF, katedra geografie •190 Státy podle HDP •PedF, katedra geografie •191 Sektory národního hospodářství * Ukazatel celkové úrovně ekonomického rozvoje. * Většina statistik – 3 úrovně (primér, sekundér a terciér), někdy se vyčleňuje také i kvartér. * V našich podmínkách (např. PAVLÍK et al., 1986) se používá členění, které v hrubých rysech vychází z mezinárodně doporučované klasifikace ISIC: * I. zemědělství, lesnictví a rybářství * II. průmysl a stavebnictví * III. doprava, spoje, obchod, pohostinství a ubytování, bytové hospodářství, * (IV) výzkum a vývoj, školství, veřejná správa, peněžnictví a pojišťovnictví, ostatní nevýrobní činnosti. * Mezinárodní systém ekonomických klasifikací * Mezinárodní standardní klasifikace všech ekonomických činností (ISIC) klasifikace Spojených národů; * Společná klasifikace výrobků (CPC) klasifikace Spojených národů; * Harmonizovaný systém (HS) klasifikace Světové celní organizace; * Standardní klasifikace produkce (CPA) klasifikace Evropské unie; * evropské statistiky průmyslové produkce (PRODCOM) klasifikace Evropské unie; * Kombinovaná nomenklatura (CN) klasifikace Evropské unie; * agregovaná klasifikace přemístitelných výrobků pro statistiku mezinárodního obchodu (SITC). •PedF, katedra geografie •192 Hospodářská politika státu * OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činností. * Poskytuje základnu pro přípravu statistických údajů o různých vstupech, výstupech, tvorbě kapitálu a finančních transakcích ekonomických subjektů. * Členění dle oborů od A do H. * Zavedena do statistické praxe v roce 1994. * Revize v roce 1995. * Kompatibilní s klasifikací CZ-NACE. * Dostupné na www.czso.cz •PedF, katedra geografie •193 CZ-NACE * Použití pro účely Evropské unie (od roku 1970). * * V ČR zavedena do praxe k 1. 1. 2008. * * Rozdělení na hlavní, vedlejší a doplňkové ekon. činnosti. * * Vychází z mezinárodní standardní klasifikace všech ekonomických činností (ISIC) klasifikace OSN. * * Zkratka NACE je odvozena z francouzského názvu „Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes“ * * •PedF, katedra geografie •194 CZ-NACE •PedF, katedra geografie •195 •PedF, katedra geografie •196 Ekonomická činnost podle CZ-NACE 1) 2012 2) 1Q 2Q 3Q 4Q Ú h r n e m 3 717,4 3 761,4 3 757,7 3 757,7 v tom: A Zemědělství, lesnictví a rybářství 93,7 99,8 101,5 98,4 B-E Průmysl c e l k e m 1 163,2 1 171,4 1 171,6 1 168,4 B Těžba a dobývání 33,1 33,5 33,4 33,0 C Zpracovatelský průmysl 1 050,4 1 057,5 1 057,1 1 054,3 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 29,5 29,6 29,8 29,9 E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 50,2 50,8 51,3 51,2 F Stavebnictví 222,9 236,3 236,3 228,9 G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 481,3 487,2 486,6 488,2 H Doprava a skladování 244,2 245,1 244,4 243,3 I Ubytování, stravování a pohostinství 111,4 114,1 112,3 110,2 J Informační a komunikační činnosti 94,8 95,1 95,9 96,7 K Peněžnictví a pojišťovnictví 70,4 70,8 70,7 71,0 L Činnosti v oblasti nemovitostí 41,7 43,3 44,2 46,2 M Profesní, vědecké a technické činnosti 148,3 149,7 150,4 150,1 N Administrativní a podpůrné činnosti 146,5 148,2 150,9 150,0 O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 270,2 272,3 273,6 274,3 P Vzdělávání 271,9 271,2 260,8 271,6 Q Zdravotní a sociální péče 266,7 265,9 266,9 269,2 R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 48,1 48,5 48,8 48,4 S Ostatní činnosti 42,3 42,6 42,6 42,9 •PedF, katedra geografie •197 Sociální struktura * Na základě příslušnosti obyvatel k socioekonomickým nebo socioprofesním skupinám. * * Zachování druhové rozmanitosti - nespočívá v unifikaci a homogennosti sociálně ekonomického prostoru, ale naopak v zachování rozmanitosti a různorodosti projevů lidské existence. * Sociální stratifikace – sociální rozvrstvení společnosti. • •Vazby * obecně lidské (např. osobnostní, etické, solidární, etnografické), * kooperativní, které se vytvářejí na bázi kulturně historického rozvoje území (pocity společného účastnictví či společného tvůrčího spolupodílení se na daném jevu). * •PedF, katedra geografie •198 Stratifikační systémy 1.Otrokářský – 1 osoba majetkem jiné, majitelem mohl být panovník, stát, jednotlivec. 2. 2.Kastovní – člověk se narodí do určité kasty a je vyloučeno, aby se přesunul do jiné kasty, ale celá skupina mohou změnit své postavení v kastovním systému. 3. 3.Stavový – skupiny lidí, které mají stejný status, tvořen souborem privilegií, práva a povinností. 4. 4.Třídní – rozsáhlá skupina osob, kteří mají podobné ekonomické prostředky. •PedF, katedra geografie •199 Struktura obyvatel dle kulturních znaků •PedF, katedra geografie •200 Rasová struktura * Vznik – 2 koncepty: * Teorie monogenetického vzniku ras – všechny tři základní lidské rasy se vyvinuly v průběhu období mezi 100 tis. až 12 tis. let př. n. l. z jednoho společného prazákladu. * Teorie polygenetického vzniku ras – vycházejí z představy různých předků dnešních plemen. * * Skupiny ras se vyčleňují na základě shodných znaků (fyzické), které bývají dědičné (barva pleti, barva a tvar očí, barva a forma vlasů), morfologické znaky některých orgánů (tvar nosu, úst aj.). •PedF, katedra geografie •201 Rasa x etnicita * Rasa = velké skupiny obyvatel, které se navzájem signifikantně liší složením a četností genů a tomu odpovídajícímu rozložení a četností dědičných znaků (např. ZIMPEL, 1980). Typické pro biologii a antropogeografii. * * Etnicita = soubor naučených kulturních praktik, jimiž se skupiny definují a navzájem od sebe odlišují, a to především v oblasti jazyka, dějin, původu, náboženství a styl (tradice oblékání, změn těla, vztah k tělu). Typické pro sociologii a kulturologii. * * •PedF, katedra geografie •202 Základní rasy * Udává se 200–400 ras resp. nižších rasových útvarů. Jejich seskupením se vytvořil systém tří velkých ras: * * europoidní (bílé), * ekvatoriální (černé), * mongoloidní (žluté). •PedF, katedra geografie •203 Další členění ras * V některých klasifikacích jsou místo velké ekvatoriální rasy africká negroidní a oceánská australoidní rasa, v dalších je vyčleněna jako samostatná velká rasa amerikoidní (Indiáni). * Někdy se vyčleňuje ještě nadstupeň – kmen = větší skupina lidí, složená z jednotlivých rodů a rodin, kteří cítí sounáležitost a vytvořili rozsáhlejší a stabilnější kulturní a politické instituce než tlupa nebo rod a rodina. * * Kmen západní atlantickostředozeměmořský (bílí a černí) a východní tichooceánský (žlutí). •PedF, katedra geografie •204 Europoidní rasa * Charakteristické znaky – vlnité nebo rovné, různě zbarvené vlasy, světlá nebo tmavší pokožka – silnější ochlupení, tenčí vystouplé nosy a užší až středně hrubé rty. * * Severní větev – lidé s nízkým stupněm pigmentace (světlá pokožka, světlé vlasy) a vyšším tělesným vzrůstem (Skandinávie, Island, značnou část britských ostrovů, Nizozemí a severní Německo). * * Jižní větev – lidé s vyšším stupněm pigmentace (tmavší pokožka, tmavé vlasy a oči) a nižším tělesným vzrůstem (Středomoří, Portugalci, Španělé, Italové, Arabové v Africe apod.). * * •PedF, katedra geografie •205 Europoidní rasa •Přechodná zóna • * Ve Skandinávii to je severní rasová skupina (vysoká postava, oválná tvář, světlé vlasy). * V Pobaltí pobaltská rasová skupina (světlé vlasy, okrouhlá tvář). * Na Balkáně dinárská rasová skupina (vysoká postava, oválná tvář, tmavovlasí). * Ve střední Evropě alpská rasová skupina (okrouhlá tvář, vlasy kaštanové barvy). * V Asii v rámci tohoto členění vystupují předoasijská, indo-afghánská a pamíro-ferganská rasová skupina. * * •PedF, katedra geografie •206 Ekvatoriální rasa •2 větve: * Africká negroidní – afričtí černoši s intenzivně pigmentovanou pokožkou, kučeravými vlasy, tmavýma očima, slabě vyvinutým ochlupením těla, mírně vystupujícím širokým nosem a výraznými rty. * Jih od Sahary v makroregionech, západní, centrální, východní a jižní Afriky, potomci tvoří početné populace jak USA, tak v zemích Latinské Ameriky (např. Brazílie, Jamajka, Haiti, Kuba). * * Oceánská australoidní – tmavší barvou pokožky, širokým nosem a výraznými rty se tito lidé podobají negroidnímu obyvatelstvu, mají ale převážně vlnité vlasy a silnější ochlupení těla (Melanésané a Papuánci). * * •PedF, katedra geografie •207 Mongoloidní rasa * Rovné černé vlasy, slabé ochlupení těla, úzké oči, plochá tvář, úzký nebo středně široký nos a především pestrá škála žlutých odstínů pokožky. * * Asijská větev – dělí se na kontinentální a tichooceánskou. Lidé kontinentální (severní) skupiny se vyznačují výraznější žlutější pigmentací, mohutnější stavbou těla, širokou tváří a nižším vzrůstem (Mongolové, Burjati a Jakuti). K tichooceánské (východní) skupině náležejí Korejci a severní Číňané. Specifické postavení má arktická skupina, kterou tvoří Eskymáci a paleoasiaté (Čukčové, Korjati). * * Americká větev – američtí Indiáni – jejich vlasy jsou rovné a tvrdé, nemají zpravidla plochou tvář a mají ostře vystouplý nos. •PedF, katedra geografie •208 http://chow-yun-tuk.navajo.cz/chow-yun-tuk.jpg http://kalcauthen.files.wordpress.com/2008/05/eddie-murphy-picture-11.jpg Toni Gardemeister při testování v Baumholder v Německu. http://www.sme.sk/vydania/20080419/photo/Seye%20Moouhamadou%20Moustapha.jpg http://www.mediasport.cz/images/encyklopedie/thumbnails/big/atkinson-chris.jpg http://img.osobnosti.cz/foto/petr-cech/N53502-ef0d.jpg •PedF, katedra geografie •209 Smíšené a přechodné formy ras I. * * Ekvatoriální a velká europoidní rasa – lidé etiopského typu (Etiopie, Somálsko). Morfologií tváře se podobají europoidům, avšak tmavá barva pokožky připomíná negroidy, američtí mulati. * * Mongoloidní a ekvatoriální rasa – jižní mongoloidi - jižní Číňané, Indonézané, Filipínci a obyvatelé jihovýchodní Asie. Japonci vytvářejí samostatný specifický typ přechodné rasy. Na americkém kontinentu vznikají míšením zambové. •PedF, katedra geografie •210 Smíšené a přechodné formy ras II. * * Mongoloidní a velká europoidní rasa – Uralské rasové skupiny, Jihosibiřský typ (Kazaši) a ke smíšenému Středoasijskému typu náleží Turkmeni a Tádžikové. * * Obyvatelé na severu evropského Ruska, na Kolském poloostrově a v Povolží mají převahu europoidních znaků, zařazují se k Suburalskému typu a Laponcům. • •PedF, katedra geografie •211 Smíšené a přechodné formy ras III. * Polynésané a Mikronésané (mají znaky všech třech základních ras). * Madagaskarští Malgaši (mají znaky indonéských jižních mongoloidů a negroidního afrického obyvatelstva). * Havajci (míšením obyvatel polynéského původu s europoidními kolonisty). * Mestic – míšení genů Evropana (nejčastěji Španěla) a původního domorodého obyvatele bývalých španělských kolonií. * Métisové – potomci evropských lovců a obchodníků a domorodých matek v Kanadě a v USA. •PedF, katedra geografie •212 Jazyková struktura * Národní jazyk – hlavní diferenciační znak v lidské komunikaci, dorozumívací prostředek členů určitého národa. * * Mateřský jazyk – jazyk, kterým se lidé jako první naučí hovořit, tedy jazyk v němž obyčejně nebo převážně myslí. * * Jednotlivé jazyky jsou soustředěny do několika hierarchicky uspořádaných informačních souborů. Tím nejvyšším jsou tzv. jazykové rodiny, dále následují jazykové skupiny a podskupiny. * * Jazyk x dialekt (nářečí). * * • • •PedF, katedra geografie •213 Jazykové rodiny * * Nejrozšířenějším jazykovým souborem současnosti je indoevropská jazyková rodina. Jazyky, které náležejí do této jazykové rodiny hovoří 95 % obyvatel Evropy, Severní a Latinské Ameriky, 75 % obyvatel Austrálie a Oceánie a 25 % obyvatel asijského obyvatelstva. * * * 443 druhů jazyků a hovoří jimi 44–48 % obyvatel planety, tj. zhruba 2,8–3,1 miliardy lidí. * * • •PedF, katedra geografie •214 Jazykové rodiny * K dalším jazykovým rodinám náležejí: uralská jazyková rodina, kavkazská jazyková rodina, drávidská jazyková rodina, altajská jazyková rodina, severokavkazská jazyková rodina paleoasijské jazyky, sinotibetská jazyková rodina, thajská jazyková rodina, austroasijská jazyková rodina, austronézská (malajsko-polynéská) jazyková rodina, papuánská jazyková rodina, australská jazyková rodina, semitohamitská jazyková rodina, národní a jazyková struktura ostatních oblastí Afriky, indiánské jazyky. • •PedF, katedra geografie •215 Indoevropská jazyková rodina * Slovanské jazyky – čeština, slovenština, polština a lužickosrbština, dále ruština, ukrajinština, běloruština, bulharština, makedonština, slovinština nebo srbochorvatština. * * Germánské jazyky – němčina, lucemburština, holandština, fríština, angličtina, dánština, švédština, norština, islandština a faerština. * * Keltské jazyky – irština, waleština, gaelský jazyk, bretońský jazyk. * * Románské jazyky – španělština, katalánština, portugalština, francouzština, rétorománština, moldavština. •PedF, katedra geografie •216 Indoevropská jazyková rodina * Baltské jazyky – litevština a lotyšština. * * Za zcela samostatné jazykové útvary bývají pokládány řečtina, albánština, arménština, tátština. * * Indoíránské jazyky – sanskrt, bengálština, perština, tádžičtina, staroperština atd. * * Indoárijské jazyky – nepálština, sindhština, urdština, urijština, romština atd. * * • •PedF, katedra geografie •217 Uralská jazyková rodina * Finsko-permské jazyky – permské, komijské, udmurjské. * * Finsko-ugrické jazyky – finština, maďarština, estonština a laponština. * * Baltofinské – finština, estonština, karelština, izorština. * * Finsko-volžské (mordvinština, marijština). * Finsko-laponské (sámština). * Samojedské (enečtina, nenečtina) * • •PedF, katedra geografie •218 Altajská jazyková rodina * Turkické jazyky – turečtina, ázerbájdština, tatarština, baškirština (území jihouralských stepí při řece Ufa) a čuvašština (střední Povolží), urumština, krymskotatarština, kazaština, nogajština, uzbečtina, kyrgyzština, altajština, tuvanština, balkarština, karačajština, jakutština atd. * * Mongolské jazyky – mongolština, ordoština, burjatština, kalmutčtina atd. * Mandžusko-tunguzské jazyky – evenština, nanajština. * Korejské jazyky – korejština. * • •PedF, katedra geografie •219 Severokavkazská jazyková rodina * Severozápadokavkazské jazyky – adygejština (čerkeština, kabadirština), abchádština. * * Centrální kavkazské jazyky – inguština, čečenština. * * Severovýchodokavkazké jazyky – andijština, kirdijština, čamalalština, darvagština, rutulština atd. •PedF, katedra geografie •220 Jihokavkazská jazyková rodina * * Gruzínské jazyky – gruzínština. * • •PedF, katedra geografie •221 Popis obrázku chybí •PedF, katedra geografie •222 Afroasijská jazyková rodina * Semitské jazyky – hebrejština, arabština, etiopština atd. * Čadské jazyky – hauština. * Berberské jazyky – guančtina. * * Kušitské jazyky – oromo, somálí. * Omotské jazyky – walamo. * Egyptština – dnes se již nepoužívá (např. v hieroglyfech, koptština). * • •PedF, katedra geografie •223 Paleoasijská jazyková rodina * Čukotsko-kamčatské jazyky – čukotština, korjačtina, itelmenština. * * Jukagirské jazyky – severní jukagirština (vadulské nářečí, tundrová jukagirština) a jižní jukagirština (odulské nářečí, lesní jukagirština). * * Nivchština (giljačtina) * * Ainština * • •PedF, katedra geografie •224 Sinotibetská jazyková rodina * Čínské jazyky – jinština, hui, gan, tchajwanština, šanghaiština. * * * Tibetobarmské jazyky – baiština, tibetština, barmština, laoština. * * * • •PedF, katedra geografie •225 Jazykové rodiny v Evropě •PedF, katedra geografie •226 Soubor:Human Language Families Map (Wikipedia CS).PNG •PedF, katedra geografie •227 C:\Documents and Settings\Lnenicka\Dokumenty\Moje naskenované obrázky\skenovat0005.jpg •PedF, katedra geografie •228 Náboženská rozrůzněnost * Náboženství se formuje jako vztah lidského vědomí k tomu, co člověka přesahuje, tedy vztah mezi světem přirozeným (vnímaným lidskými smysly) a světem nadpřirozeným (tedy světem v představách v němž vznikají nejrůznější síly, bytosti a mocnosti). • •Náboženské atributy: * Soubor představ o vzájemnosti přirozeného a nadpřirozeného světa a z toho vyplývajících vazeb a vztahů. * Soubor projevů náboženské úcty (např. modlitby, bohoslužby, poutě, procesí, meditace, oběti, rituální očištění). * Organizační stránka existence a fungování konkrétní církve či sekty (např. hierarchie osob vykonávajících náboženské obřady, kultovní místa). * • •PedF, katedra geografie •229 Náboženská rozrůzněnost * Z hlediska geografie je náboženství vnímáno prostorově. • •Formy: * Kmenová. * * Národní. * * Světová. * • •PedF, katedra geografie •230 Kmenová náboženství * Náboženství přírodních národů – např. totemismus, fetišismus či animismus. * Totemismus – založeno na uctívání totemů (např. zvíře, rostlina, minerál, dřevěný předmět). * Fetišismus – umělé připisování vybraným předmětům určité symboly a dané objekty tak kromě toho, že jsou samy sebou, mohou představovat i jiné věci. * Animismus – každá věc je řízena duchovní silou či myslící duší. Národy vyznávající kult předků věří, že člověk smrtí opouští svět živých a odchází do světa mrtvých. Tomuto přechodu je věnována velká pozornost, podobně jako darům (cenné předměty, jídlo, pití, osobní věci), které zemřelý dostává jako součást pohřební výbavy. * • •PedF, katedra geografie •231 Další kmenová náboženství * Animatismus – víra v odosobněné, netělesné, stěhující se síly, které se mohou vtělovat do lidí, zvířat, předmětů apod.; ty pak mají moc (amulety, ostatky svatých, lektvary aj.). * Magie – aktivní činnost zaměřená na praktické úkony, prováděné individuálně. Neobrací se na prostředníky (kněží apod.). Účinkovat může i automaticky (rozbití zrcadla), zdroje jsou neznámé. * Šamanismus – přímý kontakt se světem duchů a jeho ovládání. Šaman/šamanka je individuální praktik, který je s nadpřirozenými silami v osobním styku (kněz je pouze prostředník, „úředník“). Šaman se do jiných světů dostává v transu (drogy, bubnování, světelné efekty). * Rituály – ustálené, opakující se činnosti. • •PedF, katedra geografie •232 Národní náboženství * Judaismus – 11. stol. př. n. l., pět knih Mojžíšových (Pentateuch neboli tóra). Víra v jediného Boha – Jahve. * Zoroatrismus – vzniklo před 3 tis. lety. Bůh stvořitel – Ahura Mazda je ústřední postavou posvátné knihy Avesta. * Hinduismus – 4. až 6. stol. n.l. Základním pramenem tohoto velmi tolerantního náboženství je staroindický bráhmanismus. Uznává tři rovnoprávné bohy: Brahmu (stvořitele), Višnua (udržovatele, ochránce) a Šivu (ničitele). Kastovní systém. * Konfucianismus – 6. stol. př. n. l. Významné místo v tomto náboženství zaujímá sociální etika. * Taoismus – 6. stol. př. n. l. Odmítá jakékoliv vnější zasahování do chodu života lidí a jevů vyskytujících se krajině. Podle taoistické etiky je ctnosti dosahováno sebepoznáním a bezprostředním nazíráním, tj. „žitím v Tao“ (Tao = „cesta“). * Šintoismus * • •PedF, katedra geografie •233 Světová náboženství * Křesťanství – světový proud vyznavačů víry Ježíše Krista. Vznik v 1. stol. n. l. v Palestině. Základem je Bible – Starý a Nový zákon. Bůh je sice jediný, ale vystupuje ve třech podobách: jako Bůh Otec, Bůh Syn a Duch svatý. * * Římskokatolická větev – v čele papež. Sídlo ve Vatikánu. V poutních místech se z 80 % uplatňuje kult Panny Marie (např. francouzské Lurdy, polská Jasna Góra) a místa s ostatky zemřelých (hrob Kristův v izraelském Jeruzalémě, hrob apoštolů Petra a Pavla ve Vatikánu a hrob svatého Jakuba ve španělském Santiago de Compostela). * Protestantská větev – hlásí se k nim na 400 mil. lidí celého světa (např. evangelické augsburské vyznání, evangelické helvétské vyznání atd.). • •PedF, katedra geografie •234 Křesťanství * Pravoslavná (byzantská) větev – představitel biskup. Postupně se vytvořily tzv. autokefálie církví (odvozeno z řeckého autos = sám, kefalé = hlava) s vlastními patriarcháty. * Původními byly: konstantinopolský, alexandrijský, antiochijský, a jeruzalémský. Později přibyly: ruská, gruzínská, srbská, rumunská, bulharská, kyperská, řecká, albánská, polská, česko-slovenská, americká. * Biskupové v různých zemích mají různé názvy: arcibiskup (Kypr, Řecko), metropolita (ČR, Polsko, Albánie), patriarcha (Rusko, Rumunsko). * Poutními místy jsou např: ruský Zagorsk, ukrajinský Kyjev, řecký Athos. • •PedF, katedra geografie •235 Pravoslavní Soubor:Eastern-orthodoxy-world-by-country.png •PedF, katedra geografie •236 Protestanti v Evropě Soubor:ProtestantismInEurope.png •PedF, katedra geografie •237 Soubor:Christian cross.svg Soubor:OrthodoxCross.svg Soubor:Kostel Sv. Gorazda.jpg E:\Svitavsko\Svitavy - Polička\Mamka-oslava 15.7.2006 014.jpg •PedF, katedra geografie •238 Křesťanství ve světě Soubor:Christian percentage by country.png •PedF, katedra geografie •239 Buddhismus * Nejstarší světové náboženství. 6.–5. stol. př. n. l. a jsou spojovány s Buddhou (Budha = Probuzený). * Lámaismus – specifická forma tibetského buddhismu. Centrem je klášter Pótala v tibetské Lhase. * Zen-buddhismus – 4. a 5. stol. n. l. usiluje na bázi meditací o „vyprázdnění“ mysli a obnovení přirozené schopnosti vidět svět takový, jaký je, tj. bez kulturního civilizačního vědění získaného obvykle výchovou, zkušeností a logickým myšlením. • Soubor:Buddha lantau.jpg •PedF, katedra geografie •240 Islám * Nejmladší náboženství – 7. stol. n. l. prorok Mohammed (Muhammad). * Obsahuje prvky judaismu i křesťanství. * Základem islámu je víra v jednoho Boha Alláha a jeho proroka Muhammada. * Náboženství má pět hlavních pilířů víry: vyznání víry, modlitbu (pětkrát denně modlitby), půst v měsíci ramadánu, fenomén almužny a alespoň jednou za život vykonat pouť (hadž) do saúdskoarabské Mekky (mešita al-Haram s černým kamenem). * Celkový počet vyznavačů islámu (muslimů) je odhadován na 1,3 mld. osob. * Od 8. stol. n. l. se náboženství člení na dvě větve: sunnitskou a šíitskou. * K poutním místům vedle Mekky a Medíny náleží i šíitská Karbalá v jižním Iráku a iránská centra Kamm a Mašhad. • Modlitba ØProhlášená pětkrát za den. ØVěřící všech národností se modlí směrem k Mekce. ØPřed modlitbou si omyjí ruce, hlavu, obličej, nohy. ØDospělí muži se v pátek musejí modlit v mešitě, kde si vyslechnou kázání imána (vedoucího modlitby). •PedF, katedra geografie •241 Ramadán ØRamadán se nazývá též saum, tedy „půst“. ØBěhem ramadánu musí zdravý dospělý muslim každý den od východu do západu slunce dodržovat naprostý půst, to jest zdržovat se jídla, pití, kouření, žvýkání a sexu. Ø ØPro muslimy celého světa je tradičně ramadán nejsvátečnějším měsícem, kdy ponocují a hodují společně s příbuznými a přáteli. •PedF, katedra geografie •242 Mekka * Bohaté obchodní centrum a oáza, kult. * Krychlová svatyně Kaaba (8 x 8 x 10 m) nad posvátným černým kamenem: zkamenělý anděl strážce Adama či meteorit? * * * kaaba1 kaaba2 •PedF, katedra geografie •243 Hadždž Soubor:Supplicating Pilgrim at Masjid Al Haram. Mecca, Saudi Arabia.jpg Soubor:Islam by country.svg Islám ve světě •PedF, katedra geografie •245 * Zákaz zpodobňovat Boha, požívat lihoviny a vepřové. * Mnohoženství. * Povinnost šířit islám, i mečem. * Den odpočinku – pátek. * Posvátná kniha – korán (sbírka kázání Muhammeda). * koran • •PedF, katedra geografie •246 Sunnité a Šíité •Šiíté a sunnité tvoří dvě základní větve islámu. * Sunnité • Sunnité je odvozeno od arabského slova sunna (zvyk, cesta). Sunnité tvoří asi 90% všech muslimů. Za sunnity se označují ti muslimové, kteří již od roku 632 (rok 10 podle islámského kalendáře) po smrti Mohameda uznali za jeho nástupce Abú Bakra. • * Šíité • Jejich protipólem se stali šíité (z arabského ší'at Alí – strana Alího), kteří tvrdili, že titul chalífy by měl dědičně připadnou Mohamedově rodině, konkrétně jeho zeťovi Alímu. •PedF, katedra geografie •247 171007_amnh012 Mešita, minaret, muezin, džamija mosque1 mosque2 muezin •PedF, katedra geografie •249 Soubor:Muslimove v Evrope.gif •PedF, katedra geografie •251 Demografická revoluce http://www.wmmagazin.cz/UserFiles/Image/wm_magazin/wm_83-84/valka-generaci1.jpg •PedF, katedra geografie •252 Demografická revoluce I * Historický proces převratné změny demografických charakteristik populace. * * Snížení úrovně úmrtnosti a porodnosti, tedy nárůst délky lidského života a snížení počtu dětí v rodinách. * * Jediná dosud známá optimistická teorie umožňující předpovídat budoucnost lidstva (např. Pavlík, 1964; Beaver, 1976). * Změny komplexní, které zasahují do různých oblastí lidské činnosti. •PedF, katedra geografie •253 Demografická revoluce II * Změna demografických charakteristik je neměnná, nevratná! * Příčinou je změna společenského chování společnosti – uvědomění si kvalitativních změn. * Probíhala během 19. a 1. ½ 20. století, nejdříve proběhla ve Francii a Anglii. * Pro české země období let 1830–1930. * Populace méně rozvinutých zemí zaznamenaly nástup demografické revoluce až během 2. ½ 20. století, v těchto zemích zpravidla zatím ukončena není. •PedF, katedra geografie •254 Demografická revoluce III * Lze ji pochopit a vysvětlit jen v kontextu změn v ostatních sociálních, ekonomických, politických a kulturních procesech s lidmi, neboť tyto procesy jsou vzájemně provázány. * * •PedF, katedra geografie •255 Vstupní podmínky I * Renesance – otevření nové cesty k chápání a poznání světa. * Přechod společnosti od tradiční k moderní (17. století). * Rytmus změn, který je rychlejší než v tradiční společnosti. * Rozsah změn a vzrůstající vzájemná souvislost mezi různými oblastmi a změnami v nich. * Svébytná povaha moderních institucí, řada charakteristických moderních institucí (např. politický systém národního státu, celkovou závislost výroby na neživých zdrojích energie či komodifikaci námezdní práce). •PedF, katedra geografie •256 Vstupní podmínky II * Hluboké změny v charakteru a dynamice procesů s lidmi v posledních čtyřech stoletích lze nazvat revolucemi. * Konec feudalismu a prosazení svobody jednotlivce, * rozvoj poznání (vědy) a technologií, * zvýšení výroby potravin, * industrializace a urbanizace, * povinná školní docházka a odstranění analfabetismu, rozvoj lékařské péče a zlepšení hygieny, * růst životní úrovně a zlepšování zdravotního stavu, * emancipace žen, sekularizace, * demokratizace, * revoluční změna v charakteru demografické reprodukce. •PedF, katedra geografie •257 Hlavní rysy I * Kvalitativní přeměna z charakteru extenzivního na intenzivní. * Posílení vlivu společenských charakteristik na úkor biologických. * Provázanost s průmyslovou revolucí. * Vznik nového ideálu – malá rodina (vyšší mobilita a anonymita městského prostředí). * Rozvoj techniky a tovární výroby -> růst nových hodnot - vzdělání, úspěch. * * •PedF, katedra geografie •258 Hlavní rysy II * Kvantitativní změny: * Pokles hodnot hrubé míry úmrtnosti ze 25–30 ‰ na méně než 15 ‰. * Naděje na dožití se zdvojnásobuje z 30–35 let na 70 let. * Počátek: * Pokles hrubé míry porodnosti ze 45–50 ‰ na méně než 20 ‰. * Pokles úhrnné plodnosti zhruba pod úroveň 5 dětí na ženu. •PedF, katedra geografie •259 Před demografickou revolucí * Dva typy demografické reprodukce: * Lovecko-sběračská společnost – úroveň plodnosti a úmrtnosti nebyla vědomě ovlivňována, reprodukce byla silně závislá na vnějších podmínkách. * Společnosti po neolitické revoluci – usedlejší způsob života, zvýšení úrovně plodnosti, prodloužení délky života, nárůst úrovně nemocnosti a úmrtnosti na infekční choroby, relativně nízký věk při vstupu do manželství. * • •PedF, katedra geografie •260 Ukazatele * Index (obecné) plodnosti – If vyjadřuje, do jaké míry se počet dětí narozených ženám dané populace liší od teoretického počtu narozených, které by tyto ženy měly za předpokladu, že měly plodnost jako hutterité. * Index manželské plodnosti – Ig vyjadřuje, do jaké míry se liší počet manželsky narozených od teoretického počtu při maximální („hutteritské“) plodnosti. * Index nemanželské plodnosti – Ih vyjadřuje, jak se plodnost nevdaných žen liší od maximální plodnosti hutteritů. * Index podílu vdaných žen na celkové plodnosti –Im udává, do jaké míry působí rodinný stav na dosažení maximální možné plodnosti. * Mezi indexy platí vztah: If = Ig * Im + (1 – Im) * Ih. • •PedF, katedra geografie •261 Demografická revoluce - fáze * Tři až čtyři fáze: * * 1. fáze: Velká porodnost i úmrtnost – Rozvojové země (přírodní stav), malý přirozený přírůstek. * * 2. fáze: Pokles úmrtnosti – Zlepšení zdravotní péče, velký přírůstek, Evropa 20. století. * * 3. fáze: Pokles porodnosti – Rozvoj vzdělání (kariéra žen), plánování rodiny, malý až nulový přírůstek. •PedF, katedra geografie •262 Demografická revoluce - fáze * * 4. fáze: Pokles porodnosti pod úmrtnost – následuje 10 až 20 let po fázi 3, záporný přírůstek (úbytek), plánování rodiny, malý až nulový přírůstek (ČR dnes). •PedF, katedra geografie •263 Demografická revoluce - fáze •PedF, katedra geografie •264 • => Stárnutí populace •PedF, katedra geografie •265 Demografická revoluce - fáze http://tfw.cachefly.net/snm/images/nm/pyramids/ni-2010.png Strom života: Věková skladba obyvatelstva v roce 2010 •PedF, katedra geografie •266 Úmrtnost * Rozdíl mezi 1. a 3. fází demografické revoluce je nejlépe vidět při srovnání příčin úmrtí. * * Dostupnost zdravotní péče můžeme považovat za jeden z hlavních ukazatelů vyspělosti země. * * Výrazně se mění podíl akutních a chronických onemocnění na úmrtnosti lidí. • •PedF, katedra geografie •267 Úmrtnost Akutní nemoci * Zasahují opakovaně značnou část populace. * Zasahují lidi každého věku. * Potlačeny moderní medicínou (očkování, hygiena, antibiotika..). * Významné v rozvojových zemích. Chronické nemoci * Přítomny stále. * Zasahují malou, ale stálou část populace. * Nemoci stáří – lidé se jich musí dožít. * Hlavně v rozvinutých zemích. * •PedF, katedra geografie •268 Demografická revoluce - typy * Francouzský. * * Anglický. * * Japonsko-mexický typ. * * * Typologie je založena na rozdílech v nástupu poklesu porodnosti a úmrtnosti, jenž má za následek rozdílnou míru populačních přírůstků. •PedF, katedra geografie •269 Francouzský typ * Nástup koncem 18. století. * * Pomalý a celkově ve srovnání s ostatními typy nízký početní nárůst populace. * * První období probíhá dlouho (1 století) - poklesu úrovně porodnosti s téměř současným poklesem úrovně úmrtnosti. * Druhé období (60 let) - rychlý pokles úrovně porodnosti i úmrtnosti. •PedF, katedra geografie •270 Francouzský typ •PedF, katedra geografie •271 Anglický typ * První období – vysoká úroveň porodnosti při současném poklesu úrovně úmrtnosti. * * Druhé období (60 let) – pokles úrovně porodnosti i úmrtnosti, velký nárůst počtu obyvatel. * * V 18. století však v Anglii nastupují obrovské společenské změny v hospodářství, obchodu, politice, z velké části umožněné i zázemím kolonií. •PedF, katedra geografie •272 Anglický typ •PedF, katedra geografie •273 Japonsko-mexický typ * Nástup v 2. ½ 20. st. – mnohem vyšší početní nárůst populace. * * První období – nárůst úrovně porodnosti. * * Druhé období (60 let) – relativně rychlý pokles porodnosti. * •PedF, katedra geografie •274 Japonsko-mexický typ •PedF, katedra geografie •275 Demografická revoluce ve světě * Počátek v 18. století ve Francii a postupně se rozšířila jako difúzní proces do ostatních zemí v Evropě i do zemí s obyvatelstvem pocházejícím z Evropy a byla ukončena zhruba v polovině 20. století. * * Svět se rozdělil z demografického pohledu na dvě části: * Evropa * země s původně evropským obyvatelstvem * * Po skončení rozdělila svět na dvě části: země demograficky vyspělé a demograficky rozvojové. •PedF, katedra geografie •276 Demografická revoluce ve světě * Francie 150 let * * Velká Británie 150 let * * Švédsko, Dánsko, Norsko, Belgie, Německo 125 let * * Česká republika 100 let * * Itálie, Španělsko 75 let • •PedF, katedra geografie •277 Rozvinuté země * Pokles úmrtnosti byl záhy následován poklesem porodnosti. * Došlo ke společenským změnám. * Nedošlo k razantnímu zvýšení počtu obyvatel. IM000006 •PedF, katedra geografie •278 Rozvojové země * Velká prodleva mezi poklesem úmrtnosti a porodnosti. * Společenské změny neprobíhají (emancipace, plánování rodiny..). * Populační exploze – rychlý růst počtu obyvatel. IM000006 •PedF, katedra geografie •279 Demografická revoluce - fáze •PedF, katedra geografie •280 Vybrané země světa (2011) •PedF, katedra geografie •281 Populační prognóza, odhad a projekce •PedF, katedra geografie •282 Demografický x populační vývoj * Demografický vývoj – otázky spojené s přirozenou měnou (tzn. demografickou reprodukcí – vázána na vlastní bio-sociální proces rození a vymírání). * * Populační vývoj – je výsledkem demografické reprodukce doplněné migrací (migrace – podmíněny především sociálními a ekonomickými podmínkami každého regionu). • •PedF, katedra geografie •283 Populační prognóza I * * Souhrnný proces, který zahrnuje soubor činností vedoucí k vytvoření prognózy v její logické posloupnosti. * * * V případě tvorby populačních prognóz je rozsah tohoto souboru dán obecnou složitostí reálných systémů, v nichž se reprodukce demografických struktur odehrává. •PedF, katedra geografie •284 Populační prognóza II * * Nezbytným předpokladem prognózování vývoje složitých systémů je abstrakce. * * * Uplatnit princip abstrakce znamená odhlédnout od nepodstatných nebo méně podstatných vlastností a souvislostí vývoje sledovaného objektu, a přejít tak od reálného systému k jeho modelu. •PedF, katedra geografie •285 Populační prognóza III * Přechod od reálného systému k modelu a od modelu zpět k realitě označujeme za modelování = základní metoda studia a prognózování vývoje reálných systémů, jejíž aplikace má 7 etap: * * 1. vymezení systému – v jehož rámci vývoj budeme prognózovat = identifikace podstatných prvků a vazeb systému tak, aby byl co nejlépe vystižen mechanismus a souvislosti sledovaného vývoje. * * 2. popis a analýza vymezeného systému – získání a významové utřídění informací o dosavadním vývoji prognózovaného objektu. • •PedF, katedra geografie •286 Populační prognóza IV * 3. konstrukce projekčního modelu – vychází z finálního vymezení systému, s nímž by měl použitý model být identický. * 4. prognóza hodnot parametrů modelu – vlastní jádro prognózování populačního vývoje. * 5. projekční výpočty a dokumentace získaných výsledků – výpočty vedou k ucelenému popisu budoucího vývoje vymezeného systému a k analogickému popisu vývoje určeného objektu. * 6. výběr informací pro prezentaci prognózy a způsobu jejich zprostředkování uživatelům. * 7. hodnocení prognózy – popis a analýza zjištěných rozdílů, posouzení míry vědeckosti celého procesu sestavení prognózy (1. – 6. etapy). Slouží při aktualizaci platné nebo tvorbě zcela nové prognózy vývoje daného systému. • •PedF, katedra geografie •287 Populační prognóza V - metody 1.Klasická, kohortně komponentní metoda populačních projekcí – vychází z pojetí populačního vývoje jako souhrnného procesu, jehož jednotlivými složkami jsou úmrtnost, porodnost a případně také migrace, základem se stal model růstu stabilní populace. 2. 2.Formování metodiky prognóz dílčích komponent reprodukčního procesu – přechod od konstantních intenzit dílčích procesů k reálnějším, proměnným Þ vzrostl zájem o extrapolační techniky a následně o metody analýzy časových řad; skutečnost, že budoucí vývoj nelze odvodit pouze na základě extrapolace dosavadních vývojových trendů Þ metody kauzální analýzy a regresní modely. •PedF, katedra geografie •288 Populační prognóza VI - metody 3.Zobecněním klasického projekčního modelu – A. Rogerse (pol. 60. let) – snaha o zahrnutí migrace Þ multiregionální projekční model. 4. 4.Současná etapa (posledních 20 let) – vytváří se kompaktní široké pojetí metodologie prognózování populačního vývoje (její segmenty se objevily již ve vzdálenější minulosti) – odklon od hlavní pozornosti na techniku vlastního sestavení souhrnné prognózy k pojetí prognózování populačního procesu jako speciální vědecký výzkum zahrnující veškerou činnost, která souvisí s tvorbou prognózy. Klíčové postavení má prognóza parametrů projekčního modelu. • •PedF, katedra geografie •289 Populační prognóza VII * Prognózování úmrtnosti – vzhledem k relativní stabilitě vývojových trendů úmrtnosti se při prognózování tohoto procesu v rozhodující míře uplatňoval předcházející vývoj (pozornost i mezinárodním srovnáním). * * Prognózování plodnosti – odhad budoucí plodnosti se také opíral především o analýzu minulého vývoje. Při této analýze byly téměř výhradně sledovány dosažené úrovně a hlavní vývojové tendence, pro něž se často hledaly analogie v zahraničních statistikách. Zároveň se věnovala zvýšená pozornost odchylkám od sledovaných trendů, které byly vztahovány k přijatým opatřením a k dalším změnám vnějších podmínek. * •PedF, katedra geografie •290 Populační odhad I * Populační odhady: každý odhad početního stavu obyvatelstva včetně jeho struktur podle věku a pohlaví z pohledu předpokládaného budoucího a minulého vývoje. * * Nejsou výsledkem statistického šetření (ale využívají nashromáždění statistických datových zdrojů z předcházejících časových úseků jako základní vstupní informace). • •PedF, katedra geografie •291 Populační odhad II - metody * Pokud demografické projekce jsou věrným prodloužením skutečného chování určité populace do budoucnosti, potom získáme zvláštní případ demografické projekce, tj. populační prognóza. * * Změny v minulém časovém období – intercensální odhady (pomocí interpolace). * * Budoucí změny demografická projekce (na základě extrapolace). • •PedF, katedra geografie •292 Populační odhad III * Vhodné období ne delší než 20 let (potom významný pokles spolehlivosti projektu). * * Intercensální odhady celkového počtu obyvatelstva se opírají o údaje několika censů nebo dvou po sobě následujících sčítání - metoda matematické interpolace. * * • •PedF, katedra geografie •293 Populační projekce I * Prostorové hledisko: projekce celostátní, republikové, okresní nebo sídelní jednotky. * * Časové hledisko: * krátkodobé projekce (do 10 let) * střednědobé (10–25 let) * dlouhodobé (nad 25 let) * * • •PedF, katedra geografie •294 Populační projekce II - metody * Formální extrapolace celkového počtu obyvatel a extrapolace doplněná odhadem věkové struktury – používá různé exponenciální funkce. * * Komponentní metoda (též demografická) bez uvažování migrace – vhodná pro krátkodobé a střednědobé projekce (do 20–25 let) a pro relativně homogenní populace (stát, kraje), za které máme údaje o řádu vymírání a rození, ev. o migračních proudech. • •PedF, katedra geografie •295 Populační projekce III - postup * Výchozí okamžik prognózy = rok sčítání. * * Jak dlouhá doba projekce. * * Nejdůležitější – hypotéza budoucích změn v řádu vymírání a rození. * * Jednovariantní a vícevariantní projekce (např. nízká, střední, vysoká). • •PedF, katedra geografie •296 Populační projekce IV - postup * Hypotézy posléze formalizujeme a kvantifikujeme. * Pro sestavení populačních projekcí komponentní metodou potřebujeme: * věkovou strukturu k výchozímu okamžiku projekce odděleně pro obě pohlaví, * řád vymírání, vyjádřený úmrtností tabulkou, * řád rození, vyjádřený mírami plodnosti podle věku. * * Nejjednodušší metodou je zde metoda posouvání věkových skupin. * Komponentní metoda s uvažováním budoucí migrace. •PedF, katedra geografie •297 Populační růst (exploze) •PedF, katedra geografie •298 Populační růst * Rychlost růstu se neustále zvyšuje. * Příliš se nemění maximální délka života. * * Mění se porodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, věková struktura a naděje dožití. * * V historii rozlišujeme 4 hlavní období. * •PedF, katedra geografie •299 Populační růst I •1. Lovecko – sběračské období (asi do 9 000 př.n.l.) qCelkově jen několik miliónů obyvatel. qLidé putovali krajinou v malých skupinách. qŽivili se lovem a sběrem planých rostlin. qHustota do 1 obyv./200 km2 qPřírůstek 0,00011 %. •PedF, katedra geografie •300 Populační růst II •2. Zemědělské období (9 000 př.n.l. – 16. stol.) • qLidé se usadili, vytvořili trvalé osady, živili se zemědělstvím. qHustota vzrostla na 1–2 obyv./km2 q qPřírůstek 0,3 %, (Římani 54 mil, v r. 1000 asi 300 mil obyvatel). •PedF, katedra geografie •301 Populační růst III •3. Průmyslové období (začíná v 16. stol) • qRozvoj zdravotní péče, odtržení lidí od půdy. q qPřírůstek v r. 1600 0,1 %, rostl o 0,1 % každých 50 let. q qRok 1800 – 900 mil, 1900 – 2 mld., 1960 – 3 mld. •PedF, katedra geografie •302 Populační růst IV •4. Moderní – postmoderní společnost • qZměny ve společnosti. q qPokles růstu ve vyspělých zemích, rychlý růst v rozvojových. q qNejvětší přírůstek v dějinách 60. léta – 2,2 %, rok 2000 – 6 mld. lidí. •PedF, katedra geografie •303 Populační růst V * Přírůstek obyvatelstva se neustále zvyšoval celou první polovinu 20. stol. = exponenciální růst (křivka J). * * Maximum 1965 až 1970 – 2,2%. * * Nyní přírůstek celosvětově klesá (1,4%). * •PedF, katedra geografie •304 Populační růst VI * Doba zdvojení: * Doba, za níž se populace zdvojnásobí. * Vycházíme z exponenciálního růstu. * Dělíme 70 přírůstkem v %. * * Stát Přírůstek (%) Doba zdvojení (roky) Pobřeží Slonoviny 3,8 18 Čína 1,4 41 USA 0,9 78 Německo 0,1 700 •PedF, katedra geografie •305 Populační růst VII * Logistická křivka = plochá S křivka * Žádná populace neroste věčně, narazí na možnosti prostředí = nosná kapacita. * * Nezahrnuje zlepšování zdravotní péče, potravy, technologií. * Pro dosažení nulového růstu musí lidé projít demografickou revolucí. * * •PedF, katedra geografie •306 Nosná kapacita prostředí I * Je maximální populace, která může v prostředí trvale existovat. * * Určuje hranice lidské populace. * * Populace, která ji překročí, mění prostředí způsobem, který sníží její velikost v budoucnosti. * * Je obtížné určit její velikost pro národ i celou Zemi: * Musíme se shodnout, jaký by měl být životní standard člověka. * Pro výpočet používáme HDP na hlavu a kalorie na hlavu. * * •PedF, katedra geografie •307 Nosná kapacita prostředí II * Je určena kombinací limitujících faktorů * Faktory dělíme do 3 skupin: * 1. Krátkodobé (ovlivní populaci už v roce, kdy se objeví) * Hlavně přerušení dodávek potravin z různých příčin (politika, válka, neúroda..). * Světové katastrofy (nukleární válka, toxické látky, nová nemoc..). * 2. Střednědobé (projeví se za 1–10 let) * Úbytek neobnovitelných zdrojů (hlavně pro dopravu a vytápění), nedostatek energie pro distribuci potravin. * Klimatické změny nebo desertifikace. * •PedF, katedra geografie •308 Nosná kapacita prostředí III * 3. Dlouhodobé (za více než 10 let) * Eroze půdy, nedostatek podzemní vody, kyselé deště. * * Dosažení je možno určit podle dostupnosti zdrojů na hlavu. * Ukazuje se, že jsme dosáhli maxima biologických zdrojů na hlavu. * Je možné, že již byla překročena nosná kapacita Země. * •PedF, katedra geografie •309 Nosná kapacita prostředí IV komodita vrchol Max. produkce/obyv. vlna 1960 0,86 kg dřevo 1967 0,67 m3 ryby 1970 5,5 kg skopové maso 1972 1,92 kg hovězí maso 1977 11,81 kg obilniny 1977 342 kg •PedF, katedra geografie •310 Hrozí nám přelidnění? * Koncem 18. století to byl T. R. Malthus s jeho populačním zákonem (1798) o aritmetickém růstu množství prostředků obživy a geometrickém růstu počtu obyvatelstva. * * * Počátkem 2. ½ 20. století – Ehrlichova Populační bomba (1968) a Meadowsovy Hranice růstu (1971), které byly výstižně označeny jako Malthus a počítač. * •PedF, katedra geografie •311 Hrozí nám přelidnění? http://www.finmag.cz/cs/finmag/kaleidoskop/cinske-krizovatky-ii-zkulturnime-vas/image.jpg http://www.levanta.cz/_fotky/indie/090bangla.jpg •PedF, katedra geografie •312 Př. Bangladéš * Jedna z nejchudších zemí světa * Příjem kalorií tvoří 85 % množství nutného pro dobré zdraví. * ½ lidí nemá přístup k pitné vodě. * 70 % nemá přístup k zdravotní péči. * Naděje dožití je 59 let. * Trpí pravidelnými povodněmi. * http://luciesindelkova.files.wordpress.com/2010/10/bd_dhaka_zacpa.jpg •PedF, katedra geografie •313 Př. Bangladéš * Počet obyvatel země: * * * * Přírůstek 2 mil./rok. * * Každoročně díky monzunovým dešťům přijdou o život tisíce lidí. Za jak dlouho se se doplní stav obyvatelstva? • •Za 1 měsíc? Za 2 týdny? Země Rozloha km2 1991 2001 2011 Bangladesh 147,570 106,314,992 124,355,263 144,043,697 •PedF, katedra geografie •314 Světové populační hodiny * * * http://www.worldometers.info/cz/ * * * * http://multimedia.ihned.cz/infografika/c1-49563090-jak-tikaji-populacni-hodiny-lidstva-co-den-to-te mer-ctvrt-milionu-lidi-navic •PedF, katedra geografie •315 Světové populační hodiny •PedF, katedra geografie •316 Populační růst planeta •PedF, katedra geografie •317 Populační růst I rev •PedF, katedra geografie •318 Populační růst II svet1900 •PedF, katedra geografie •319 Populační růst III svet1998 •PedF, katedra geografie •320 Populační růst IV svet2050 •PedF, katedra geografie •321 Populační růst V svet1900 svet2050 svet1998 •PedF, katedra geografie •322 Populační růst VI •PedF, katedra geografie •323 Populační růst VII •PedF, katedra geografie •324 Populační růst VIII •PedF, katedra geografie •325 Populační růst IX •PedF, katedra geografie •326 Populační růst X •PedF, katedra geografie •327 Populační politika I http://www.halonoviny.cz/images/showimage/532278/1/1 •PedF, katedra geografie •328 Populační politika II * Souhrn schémat, teorií a praktických postupů státu, kterými se snaží cíleně ovlivňovat množství populace. • •Přístupy: * kvantitativní (početní) – sleduje početní vývoj obyvatelstva. * * migrační – sleduje vývoj v migraci (imigrace/emigrace) obyvatelstva, kterou lze státními zásahy ovlivňovat. •PedF, katedra geografie •329 Kvantitativní populační politika * pronatalitní, která podporuje růst porodnosti (natalitu). V současnosti je aplikována zejména ve vyspělých státech světa, kde je přirozený přírůstek nízký a průměrný věk obyvatelstva se zvyšuje. * * protinatalitní, která podporuje snižování míry porodnosti. Je aplikována vládami zejména v rozvojových zemích tzv. třetího světa, kde je přírůstek obyvatelstva vyšší. Velmi tvrdými protinatalitními opatřeními se v 80. letech 20. století prezentovala např. Čína, kde byla uplatňována tzv. politika jednoho dítěte, která platí dodnes. * •PedF, katedra geografie •330 Populační politiky Číny * Politika jednoho dítěte: * o 39,5 mil. více mužů než žen!!! * Politika přesídlování: * uvolnění v přelidněných oblastech • x * osídlení nezalidněných x menšinových území * Politika genderové rovnosti * Politika vzdělávání: * lepší školy jsou čínské školy, 1. jazyk – čínština * Politika sociálních jistot: * spojena s přesídlováním * •PedF, katedra geografie •331 Národnostní politiky Číny * Politika etnického pluralismu * * Politika etnické emancipace * * Politika etnické pozitivní populační diskriminace: * Územní princip * Etnický princip * * Politika etnické integrace •PedF, katedra geografie •332 Není Číňan jako Číňan * Striktně rozlišujte: * Hanizace – proces osídlování menšinových území Hany – etnickou majoritní skupinou (Ujgursko). * * Sinizace – proces kulturní dominance hanské = pravé čínské kultury rozlišovat. * * * Rozlišovat pojmy Číňan 汉族 a Číňan中国人 ! * •PedF, katedra geografie •333 Není Číňan jako Číňan I * 92 % populace jsou Hanové (汉族). * 8 % menšiny= 112 mil. příslušníků! (největší z nich: Zhuang, Hui, Menggu, Weiwuer, Zang,Yi, Miao, Yao, Man). * * Hanzu – Číňan 汉族 vs. Číňan 中国人Zhongguoren. * I Tibeťan je 中国人, rozhodně ale ne 汉族. * * Paralela: každý Čech je Evropan, ale ne každý Evropan je Čech. * •PedF, katedra geografie •334 Hanizace * Dosídlování menšinových území Hany. * * Historický proces, ale v dějinách ČLR nový rozměr. * * 汉族–Han(zu) – příslušník etnika Číňanů. * * Hanizace jako nástroj vnitřní geopolitiky, nástroj kontroly menšinových oblastí. * * Úzká vazba na populačně-národnostní politiku. * •PedF, katedra geografie •335 •PedF, katedra geografie •336 •PedF, katedra geografie •337 Populační projekce ČR •PedF, katedra geografie •338 Graf: Očekávaný vývoj počtu obyvatel do roku 2066 (k 1. 1.) •PedF, katedra geografie •339 Graf: Očekávaná struktura přírůstku obyvatel do roku 2065 (střední varianta projekce) •PedF, katedra geografie •340 Graf: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin do roku 2066 (střední varianta projekce; k 1.1.) •PedF, katedra geografie •341 Graf: Očekávaný vývoj průměrného věku obyvatel do roku 2066 (střední varianta projekce; k 1.1.) •PedF, katedra geografie •342 Graf: Odhad počtu osob s nárokem na starobní důchod do roku 2066 (střední varianta projekce; k 1.1.) •PedF, katedra geografie •343 Strom života: Věková skladba obyvatelstva v roce 2066 Strom života: Věková skladba obyvatelstva v roce 2010 •PedF, katedra geografie •344 To je vše z geografie obyvatelstva!!!