6. Diagnostika sociálních vztahů ve skupině dětí Zora Syslová Dítě ve vrstevnické skupině ¡Dítě do nástupu do MŠ tráví čas v rodině (ojedinělý typ sociální skupiny s vysokou mírou intimity a vysokým formativním účinkem) ¡Vrstevnická skupina (třída v MŠ) se stává vedle rodiny nejvýznamnější částí sociálního prostředí ¡Od individuálních rituálů, návyků, normám ke společným ¡ Vrstevnické vztahy v předškolním věku ¡Mají svou důležitost – postupné uvolňování od rodiny ¡Symetrické vztahy s kamarády ¡Poskytují méně jistoty než vztahy s dospělými ¡Předškolák si vybírá kamaráda, který mu je podobný, má stejné zájmy, potřeby ¡Vrstevníci se stávají partnerem ve hře ¡Rozvíjí se prosociální chování ¡Dítě je schopné empatie ¡Přirozená je mezi dětmi soutěživost Změny dané novým sociálním prostředím ¡Vrůstání do skupinových vztahů dítě inspiruje a stimuluje k novým činnostem l v aktivitách ostatních dětí l chování ostatních členů skupiny l ve vzájemných vztazích členů skupiny ¡Objevuje smysl skupinových hodnot a norem Projevy školní maladjustovanosti ¡Nepřiměřené napětí, úzkost (projevy psychické astenie) – zvýšená nejistota, úzkost, obavy, vnitřní napětí ¡ ¡Nepřiměřené (citové) reakce vůči okolí – vůči sobě, dětem i učitelům Kategorizace sociálních projevů ¡Asociální projevy – vyhýbá se kontaktům ¡Antisociální projevy – poškozuje, ničí ostatní ¡Pasivně sociální – konformní projevy ¡Aktivně sociální – aktivně se zapojuje, je kreativní, spolupracuje, sám iniciuje spolupráci Zjišťování vztahů ve skupině dětí - strukturované pozorování ¡Metoda nejčastěji používaná k analýze interakce ve skupině ¡Slouží k zachycení určitých dějů ve skupině nebo projevů lidí při společné činnosti ¡Před zahájením je třeba přesně stanovit cíl pozorování ¡Postupovat systematicky a promyšleně ¡ ¡ Podklady zahájení strukturovaného pozorování ¡Prosté pozorování l „vytipují“ se kategorie pozorování lNásleduje systematické pozorování a zaznamenávání frekvence vytipovaných projevů ¡Situační pozorování lPozorování je navozeno situací lMělo by se realizovat v různých situacích, v nichž se dítě projevuje lVede k poznání příčin a spouštěcích podnětů reakcí dítěte Strukturovaný/polostrukturovaný rozhovor ¡Je třeba podrobně si připravit průběh rozhovoru: lPromyslet otvírací otázky – navázání kontaktu lTematicky seskupit otázky podle obsahu a zacílení lPromyslet způsob záznamu rozhovoru lPromyslet způsob vedení rozhovoru lPřipravit si ukončení rozhovoru l Pravidla účinné komunikace ¡Zaujaté naslouchání ¡Parafrázování ¡Vyjadřování emotivního podtextu rozhovoru ¡Rozvíjení a prohlubování rozhovoru ¡Poskytnutí zpětné vazby – sdělování vlastních prožitků z rozhovoru Situační navození komunikace ¡Využití techniky hraní rolí ¡ ¡Situace „šetření“ je při hře pro dítě přirozenější, přitažlivější ¡ ¡Předem připravit stimulující situace (vychází z věku a zájmu dětí) pro motivační zahájení rozhovoru Interakční hry ¡Plní diagnostickou i formativní funkci ¡Využívá hru, prvky dramatické výchovy, modelové navození situace ¡Probíhá v interakci s dalšími dětmi ¡Modelová situace by měla: lRespektovat individuální možnosti dítěte, jeho vnitřní situaci, vývojové osobnostní zvláštnosti ¡ Předpoklady úspěšné realizace interakčních her ¡Důkladná znalost vlastních sociálních dovedností ¡Schopnost sebereflexe v oblasti působení na děti ¡Výborná znalost specifik sociálního vývoje předškolního věku ¡Poznat a respektovat konkrétní skupinu dětí, se kterou pracuje ¡Navození „psychologicky bezpečné“ atmosféry ¡Důkladní obsahová příprava učitele ¡ Použitá literatura: ¡Řezáč, J. (2002). Sociální psychologie. Brno: Paido. ¡Matějček, Z. (2005). Prvních 6 let ve vývoji a výchově dětí. Praha: Grada Publishing. ¡Langmeier, J., & Krejčířová, D. (1998). Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing. ¡Koťátková, S. (2005). Hry v mateřské škole v teorii a praxi. Praha: Grada. ¡Fontana, D. (1997). Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál. ¡Nakonečný, M. (1999). Sociální psychologie. Praha: Academia. ¡Svoboda, M. (ed.), Krejčířová, D. & Vágnerová, M. (2001). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál.