5. Metoda pozorování, druhy pozorování, oblasti, vedení záznamů •„Pozorování je proces systematického sledování a zaznamenávání projevů dítěte s cílem rozhodnout o optimálním vedení dítěte.“ •(Zelinková, 2001) •Pozorování je zaměřeno na takové projevy dítěte, které lze vidět, slyšet, měřit. •Rozlišujeme: •Strukturované •Nestrukturované Druhy pozorování z různých hledisek: • –Introspekce - extrospekce (podle toho kdo je pozorován) –Volné, přirozené, navozené, řízené (podle zásahů pozorovatele) –Přímé - nepřímé (podle toho, kým jsou informace získávány) –Zúčastněné - nezúčastněné (podle účasti pozorovatele) –Krátkodobé - dlouhodobé (podle času) –Strukturované - nestrukturované (podle přípravy pozorovatele) • Nestrukturované pozorování: • –snadnost a šíře použití (malá náročnost • na přípravu, prostředí, tvorbu nástrojů) –přirozenost prostředí –pružnost použití –obtížnější na zachycení a vyhodnocení záznamů –různé přístupy a varianty v uplatnění a zaznamenávání pozorování • •Poznámky •Terénní zápisky Strukturované pozorování: –zvyšuje validitu pozorování –pracná příprava metodických materiálů –náročné na čas –jednodušší varianty záznamů jsou v MŠ použitelné –„snazší” zaznamenávání a vyhodnocení Snížení negativních vlivů na pozorování: –výcvik pozorovatele –autodiagnostika, sebehodnocení, příp. korekce přístupu učitelky k dítěti –účast dalších pozorovatelů –využití techniky (např. videozáznam) –použití dalších diagnostických metod –vypracování a zpřesnění nástrojů pro pozorování (schémata, škály, kategorie) • Předpoklady žádoucího pozorování a závěrů: •jasný předmět a cíl pozorování • (co chceme sledovat a zjistit) – volba způsobu a postupu pozorování – příprava vhodného záznamu • z pozorování – určení zpracování a využití výsledků • pozorování – „častost” cílených pozorování (přispívá • k přesnosti závěrů) • •Zásady pro pozorování: –odlišovat pozorované skutečnosti od domněnek (výkladů, uvádění příčin) –nejprve zaznamenávat skutečné jevy a projevy dítěte bez jakéhokoliv hodnocení –rozčlenit pozorování na části - dílčí úkoly –sledovat projevy dítěte po delší dobu –výsledky pozorování jasně písemně zformulovat • Zaznamenávání jednotlivých jevů • • –použití dílčího pozorování –určení sledovaných jevů (jejich důležitosti) dle potřeby –pozorování doplněno o vlastní poznámky, subjektivní názory, atp. –snadnější pořizování zápisků • •Soustavné sledování a zaznamenávání – uplatnění dlouhodobého pozorování – zaměření na určitý jev (problém) – doplnění o výsledky dalších metod • diagnostiky – hlubší a komplexnější poznání reality – formulování závěrů a opatření na • základě řady dalších dílčích zjištění • Záznamy z pozorování • –volné listy (příležitostné, připravené) –záznamové archy a schémata • - dílčí • - doplňkové • - orientační • - komplexní –využití techniky škálování • •Údaje v záznamech by měly obsahovat •tyto informace: –o místě a času pozorování –o předmětu pozorování –o situaci v níž pozorování probíhalo –kdo pozorování prováděl a zaznamenal –metodické poznámky –informace o výsledku pozorování • Pozorování hry • • –základ diagnostické činnosti v MŠ –sledování her z obsahového i formálního hlediska –vypovídá o vývojové úrovni dítěte –umožňuje diagnostiku úrovně schopností v různých druzích her •Pozorování je podmínkou individuálního •přístupu k dítěti •Předpokládá: –opakované pozorování –průběžné chronologické záznamy –analýzu zaznamenaných údajů –vysvětlení pozorovaného jevu –formulaci diagnostického závěru a opatření –stanovení postupů a opatření •