Popis: logo ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Zpracoval: kolektiv MŠ září 2011, aktualizován srpen 2017 „ P o d í v á n k y d o s v ě t a “ Obsah školního vzdělávacího programu: 1. „Naše škola “ - údaje o mateřské škole - název programu - charakteristika mateřské školy 2. „Jaké je to v naší škole “ - podmínky předškolního vzdělávání 3. „Jak to u nás chodí …“ - vnitřní uspořádání školy, tříd, budovy - přijímání dětí do mateřské školy 4. „Co se u nás učíme “ - charakteristika vzdělávacího programu - obsah vzdělávání 5. „Kamarádi se speciálními vzdělávacími potřebami“ - podpůrná opatření 6. „Vzdělávání talentovaných a mimořádně nadaných dětí“ 7. „Vzdělávání dvouletých dětí“ 8. „Děláme to u nás správně?“ - hodnocení a evaluace 1. „Naše škola“ Sídlo mateřské školy : Brno, Starý Lískovec, Elišky Přemyslovny 10 Název školy : Základní škola a Mateřská škola, Brno Zřizovatel : Statutární město Brno, Městská část Brno – Starý Lískovec Klobásova 9, 625 00 Brno Ředitelka zařízení : Mgr. Margita Kotásková Vedoucí učitelka: Šárka Anderlová Zpracovatelé ŠVP: Bc. Šárka Anderlová a kolektiv Platnost dokumentu: od září 2011 Obecná charakteristika školy: Historie školy: Mateřská škola ve Starém Lískovci byla založena 1.9.1926 v budově tehdejší obecné školy. Od 28.10.1934 je mateřská škola přemístěna do účelových prostor v základní škole a je v nich dosud. Měla vlastní šatnu, učebnu, hernu, hygienické zařízení a kabinet pro učitelku. V učebně byly čtyři kulaté stolky, herna byla vybavena hračkami a tehdy moderními pomůckami. K mateřské škole patřila dvě dětská hřiště s pískovištěm. Do školy se vcházelo vlastním vchodem. V roce 1937 nastupuje do mateřské školy významná osobnost brněnské předškolní výchovy paní Marie Králíková, pozdější dlouholetá ředitelka školy a poradkyně pro MŠ v městě Brně, která zde působila až do roku 1970. Od 1.1.1943 se píše podrobná kronika MŠ - v té době zde bylo zapsáno asi 50 dětí, vyučování bylo od 8 do 11 hodin dopoledne a od 13 do 15 hodin odpoledne mimo středu a sobotu. 8.4.1943 byla škola zabrána pro vojenské účely a vyučování zde obnoveno 23.6.1945. Po opravách bylo řádné vyučování zahájeno 1.9.1945 Po roce 1946 se zvyšuje počet zapsaných dětí zprvu na 60, později na 80 dětí – byla zřízena dvě oddělení. Ve školním roce 1951 – 1952 přechází MŠ na celodenní provoz pouze pro děti obou zaměstnaných rodičů , ostatní děti chodily domů před obědem. Od 1.12.1955 je zajištěno stravování z kuchyně zřízené v budově ZŠ. MŠ se vždy velmi pyšnila spoluprací s rodiči svých žáků – v květnu 1957 byl vybudován v rámci spolupráce se SRPŠ bazén, později i zahradní domek .Již v té době vyjížděly děti na ozdravné pobyty a výlety, v době socializmu se pravidelně zapojovaly do nácviku tradičních spartakiád.SRPŠ se spolu s dalšími organizacemi, např. Svazem dobrovolných hasičů podílel na dobré vybavenosti naší školy. Roku 1995 se MŠ stala součástí právního subjektu ZŠ a MŠ a započala celková rekonstrukce školní budovy – plynofikace kotelny, změna vnitřních dispozic MŠ – vybudování stálé ložnice, nového sociálního zařízení pro děti i pracovnice, modernizace výdejny stravy, … až po „nový kabát“ celé budovy v roce 2000. Z rekonstrukce okolí školy je dokončena pouze první etapa – hřiště MŠ a ZŠ. Na dokončení další části smělých plánů zatím čekáme. V období letních prázdnin roku 2011 proběhla přestavba MŠ. Vznikla nová herna ze třídy ZŠ, bylo vybudováno nové sociální zázemí a druhá šatna pro děti. Každá třída nyní disponuje svou třídou a hernou, vlastní šatnou a sociálním zázemím. Tradice, ze kterých vycházíme a ctíme je : - úzké sepětí s přírodou - spolupráce s rodiči dětí i občany obce obecně Nyní chodí do MŠ již druhá generace dětí, vztah rodičů ke škole i obci, ve které žijí je velmi dobrý. Lokalita školy Charakter budovy a okolí Velikost školy, počet tříd Naše MŠ je umístěna v budově, která byla pro „soužití“ obou zařízení postavena již před 70 lety. Tehdy se nacházela na okraji obce, proti kostelu, obklopena poli uprostřed školní zahrady. S přibývajícími roky dochází ke změně prostředí.. Na polích vyrostlo nové sídliště. Školní zahrada nám stále dává pocit přírody kolem nás, máme blízko do sadů obklopujících obec, máme blízko i do polí a lesů v blízkých obcích. Zároveň jsme také „ve městě“, dobrá dopravní obslužnost nám umožňuje zajíždět za kulturou i sportováním do centra města i okolních čtvrtí. Dnešní mateřská škola je dvojtřídní s celodenním provozem, prostor školy je rozdělen na dvě třídy, dvě herny, dvě umývárny a dvě šatny. V přízemí je rovněž výdejna stravy, kancelář a WC dospělých. 2. „ Jaké je to v naší škole “ Věcné podmínky. Máme: - po přestavbě dostatečné prostory, vzájemně propojené - přiměřené množství hraček a pomůcek, umístěné tak, aby dětem byly dostupné. - školu vyzdobenou pracemi dětí, rodiče je mohou shlédnout v šatně i prostorách školy - pěknou zahradu porostlou vzrostlými stromy a záhony - možnost využívání školní tělocvičny, školního hřiště a pomůcek /mapy,atlasy, modely,/ - dobře vybavenu výdejnu jídla Chybí nám : - oplocení školní zahrady, modernizace prolézaček, více prvků pro sportování - vhodné osvětlení v původní části MŠ Životospráva. Máme : - plnohodnotnou čerstvou stravu ze školní kuchyně, kvalitní přepravní výhřevný vozík - zajištěný pitný režim - děti nenutíme do jídla, individuální zvláštnosti vždy řešíme po domluvě s rodiči - denní řád, který respektuje pravidla psychohygieny – je dán, ale flexibilní - možnost pro rodiče doprovázet své dítě při adaptaci a dle přání kdykoliv po domluvě - možnost individuálního uspokojování potřeby spánku Chybí nám: - klid pro odpočinek dětí , oddělovací stěny Psychosociální podmínky Máme: - snahu, aby se děti i dospělí cítili v MŠ dobře, spokojeně, jistě a bezpečně - adaptaci s možností účasti rodičů - respektujeme potřeby dětí - všechny děti mají rovnocenné postavení, bez zvýhodňování či podceňování, starší děti učíme pomáhat mladším a být pro ně vzorem - způsob vedení dětí je empatický a vstřícný, snažíme se vyhýbat přílišné organizovanosti, při komunikaci s dítětem vycházíme z jeho potřeby - používáme nové metody a formy práce, spontánní činnosti převažují nad řízenými - akcentujeme prožitkové , kooperativní a sociální učení - hra je hlavní činnost dítěte a je prostředkem k jeho učení v širším smyslu - podporujeme děti v samostatných projevech a výkonech - vztahy mezi všemi jsou postaveny na důvěře, empatii, ohleduplnosti a toleranci Organizace Máme : - jasný a pružný denní řád - domluva mezi pedagogy i provozními pracovnicemi - v denním programu pravidelné pohybové aktivity zařazované dle záměru učitelek volný pohyb dle přání dětí při pobytu venku - velmi pěkné vztahy mezi dětmi a všemi pracovnicemi školy - adaptační režim pro nové děti - spontánní činnosti převažující nad řízenými - podmínky pro individuální a skupinové činnosti - snahu podněcovat děti k vlastní aktivitě a experimentaci - při plánování činností se snažíme vycházet z potřeb a zájmů dětí, z aktuální situace - vytváříme projekty Chybí nám : - soukromí pro pracovnice MŠ – není šatna Řízení mateřské školy Máme : - vymezené pravomoci, úkoly a povinnosti všech pracovnic mateřské školy - dobrý informační systém pro rodiče - demokratické řízení, založené na důvěře toleranci a respektu k sobě navzájem, uč. mají svůj díl zodpovědnosti za chod školy, názory všech členů týmu jsou respektovány, probíhají diskuse a plodné výměny názorů na všechny činnosti MŠ - rozumné hodnocení pracovnic - týmovou spolupráci, zveme mezi nás rodiče se zajímavými programy pro děti - snahu o funkční plánování, hledáme nové cesty, využíváme zpětnou vazbu – anketa - školní vzdělávací program vypracovává vedoucí učitelka ve spolupráci s ostatními členy týmu - spolupracujeme zejména s naší základní školou, také se zřizovatelem,odbory školství Magistrátu města Brna i krajského úřadu, pedagogicko – psychologickou poradnou / edukativně – stimulační skupina, školní zralost /, pomáháme rodině při vytipování logopedické péče Personální a pedagogické zajištění Máme : - snahu a zájem o prohloubení odbornosti - snahu být stmeleným týmem s vymezenými pravomocemi i zodpovědnostmi - přistupujeme aktivně ke svému sebevzdělávání / org. zajištění účasti, finanční dle možnosti organizace / - organizace služeb pedagogických pracovnic zajišťuje dětem optimální pedagogickou péči - potřebu specializovaných služeb škola rodičům doporučuje - adresář logopedů, PPP, odborné knihy a časopisy Spoluúčast rodičů Máme: - dobrou spolupráci s rodiči dětí - dle možností vyhovujeme přáním a potřebám rodiny - možnost vstupu rodičů do dění mateřské školy, pořádáme pravidelné společné akce, soutěže pro rodiny / Podzimáčci, Drakiáda, …/, velmi vítáni jsou rodiče v ranních i odpoledních hrách, při pobytu venku, … / podílejí se na programech společných akcí, nabízejí zajímavosti pro děti - chov zvířat, atd., jsou informování o tématu a činnostech dětí, při odchodu ze školy jsou rodiče pravidelně informováni o svých dětech, o prožitém dnu - informujeme o pokrocích dětí, domlouváme se na společném postupu ve výchovně vzdělávací práci - zachováváme diskrétnost v jednání s rodiči – závažnější sdělení na domluvených schůzkách - nezasahujeme do života a soukromí rodiny, rady pouze vyžádané - jsme škola podporující a navazující na rodinnou výchovu - velmi hojnou účast rodin dětí na kulturních akcích 3 „Jak to u nás chodí …“ Vnitřní uspořádání školy Naše škola má dvě třídy,dvě herny, dvě šatny a dvě umývárny, zázemí tvoří výdejna stravy, úklidová komora, hygienické zařízení pro dospělé a kancelář Uspořádání tříd a ostatních místností : Třída RYBIČEK - disponuje vlastní třídou se stolečky a prostornou hernou. Malou šatnou a sociálním zázemím se sprchou . Má vlastní vchod společný se školou základní. Třída SLUNÍČEK - disponuje vlastní třídou a hernou, šatnou a sociálním zařízením Provoz a organizace dne Doba provozu MŠ: od 6.30 hod. do 16.30 hod. Organizace pobytu dětí v MŠ: 6.30 – 8.30 scházení dětí dle individuálních potřeb dětí a rodičů, spontánní hry, výběr činností nabízených učitelkou, polořízené aktivity 8.45 – 9.15 postupné svačinky. 8.30 – 9.30 výchovně vzdělávací činnosti dle potřeb a zájmu dětí. 9.30 – 11.30 pobyt venku. 12.00 podávání oběda. 12.30 – 13.00 odchod dětí po obědě domů, hygiena a příprava na odpočinek. 13.00 – 14.30 odpočinek dětí, postupné vstávání – spontánní hry a výchovně vzdělávací činnosti. 14.30 – 15.00 postupná svačina, hygiena, hodnotící diskusní kruh. 15.00 spojení tříd. 15.00 – 16.30 odpolední rozcházení dětí, spontánní hry, činnosti nabízené učitelkou, tvoření Přijímání dětí do mateřské školy: Město Brno vytvořilo elektronický systém přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání. Kriteria pro přijímání dětí do MŠ se snaží o předcházení diskriminaci a rovněž zohledňuje koncepci školské politiky města. Zařazování do tříd : Třídy Sluníčka a Rybičky jsou věkově smíšené třídy. Specifika předškolního vzdělávání, formy a metody práce V naší škole vycházíme z potřeb a požadavků dětí a jejich rodičů. Vstupní dotazník nám představí dítě očima svých rodičů, my se snažíme z tohoto „obrazu“ vycházet, navazovat na něj a obohacovat vědomosti, dovednosti a návyky dětí z rodiny o ty, které může získat právě pouze životem ve skupině kamarádů. Úzký kontakt s rodiči našich dětí nám pomáhá vycházet z potřeb a možností dětí, všechny činnosti, které jsou jim nabízeny vycházejí z dětské přirozenosti. V integrovaných blocích nabízíme dětem vzdělávací obsah, který je jim blízký. Akcentujeme environmentální výchovu a výchovu ke zdravému životnímu stylu. Důraz klademe na prevenci sociálně – patologických jevů. Věnujeme se polytechnické výchově. Metody a formy práce: Používáme metody prožitkového a kooperativního učení hrou a činnostmi dětí, které jsou založeny na přímých zážitcích dítěte, podporují dětskou zvídavost a potřebu objevovat. Též učení situační a spontánní sociální. Aktivity spontánní i řízené, vzájemně provázané a vyvážené. 4. „Co se u nás učíme …“ Náš školní vzdělávací program vychází z obecných zásad a cílů vzdělávání v naší zemi, stanovených ve „školském zákoně“. Zásady: - rovného přístupu ke vzdělání - zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce - vzájemné úcty a respektu - svobodného šíření poznatků - zdokonalování procesu vzdělávání - hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů - možnosti celoživotního vzdělávání Cíle: - rozvoj osobnosti člověka - získání všeobecného, příp. odborného vzdělání - pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu - rovnost žen a mužů ve společnosti - utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k identitě každého jedince - poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic - získání a uplatnění znalostí o životním prostředí a jeho ochraně, o bezpečnosti a ochraně zdraví Tentýž zákon poprvé zahrnuje mateřskou školu na první místo vzdělávací soustavy a stanoví cíle předškolního vzdělávání takto: Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování,základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se specifickými vzdělávacími potřebami. Hlavním východiskem pro tvorbu našeho vzdělávacího programu je Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Tento dokument stanovuje rámcové i dílčí cíle, dílčí výstupy / poznatky, hodnoty a postoje / a klíčové kompetence, kterými může být dítě v ideálním případě vybaveno před nástupem do povinného vzdělávání v základní škole. Při své práci sledujeme rámcové cíle: 1. rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání /cíl rozvojový / 2. osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost / cíl hodnotový / 3. získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí / cíl postojový / Náš školní vzdělávací program jsme nazvali „ P O D Í V Á N K Y D O S V Ě T A “ Motto: Už jste si toho všimli? Že se každé okno podobá trošku knížce? Okno i knížka se otvírá i zavírá skoro stejně. A když je otevřete, objeví se vám vždycky kousek světa. Ne jeden. DVA ! Jeden, který znáte : ulice, dvorek, protější dům. Druhý, který neznáte : neznámý člověk nebo kytička či brouk, které nedovedete ani pojmenovat. O kterých nevíte vůbec nic ... František Nepil Záměr výchovně vzdělávací práce v naší škole je : Pootevřít dětem „ OKNO DO SVĚTA“ přírody a lidí kolem nás. Navázat na dosavadní život v rodině, ukázat dětem nový svět kamarádů, lidí, věcí a tvorů kolem nás. Pomáhat rodině vychovat sebevědomého a samostatného člověka, vytvářet a rozvíjet citové vztahy k sobě i svému okolí. Vzdělávací nabídku našeho školního vzdělávacího programu jsme rozdělili do pěti integrovaných bloků v podobě tématických celků, které se dále člení na podtémata. Přehledně je soustava znázorněna na přiloženém grafu. Integrované bloky: o Dívej se, nepřestávej žasnout o Už se v tom vyznám o Proč je na světě hezky o Člověk je strašně líný o Povídánky * Dívej se, nepřestávej žasnout „Ahoj Přírodo...“ Záměr Založit u dětí elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí Podtémata Podzime, podzime, už zas nosíš deště Bude zima bude mráz Hu, hu, hu, jaro už je tu Léto, milé léto Kompetence kompetence k učení - soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů kompetence k řešení problémů - všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí, přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem komunikativní kompetence -dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky(řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.) sociální a personální kompetence - samostatně rozhoduje o svých činnostech, umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej činnostní a občanské kompetence - chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá - ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit Dílčí cíle - rozvoj a užívání všech smyslů - rozvoj tvořivosti, tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivé sebevyjádření - rozvoj schopnosti sebeovládání - rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních - seznamování s místem a prostředím ve kterém dítě žije, vytváření pozitivního vztahu k němu - osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí, o zvířata, při vytváření zdravého a bezpečného prostředí Činnosti - přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody - ekologicky motivované hrové aktivity - smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti - kognitivní činnosti - přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě * už se v tom vyznám „ Mezi kamarády …“ Záměr Podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci, podporovat fyzickou pohodu, tělesnou zdatnost, vést děti k zdravým životním návykům a postojům Podtémata Já a moje rodina Já a moje školka Já a moje tělo Kompetence kompetence k učení - klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje, chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí, poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo kompetence k řešení problémů - řeší problémy, na které stačí, známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně, náročnější s oporou a pomocí dospělého komunikativní kompetence - v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými, chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou sociální a personální kompetence -uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky činnostní a občanské kompetence - svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat Dílčí cíle - poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě - seznámení se z pravidly chování ve vztahu k druhému - osvojení si elementárních poznatků, schopností, dovedností důležitých pro navozování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem - rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí /spolupracovat, spolupodílet se, přináležet k tomuto společenství – hlavně ke třídě, k rodině, k ostatním dětem, vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané - osvojení si poznatků o těle a zdraví, rozvoj psychické a fyzické zdatnosti - vytváření zdravých životních návyků Činnosti - spontánní hra, činnosti zajišťující spokojenost a radost - hry na téma rodiny a přátelství - činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení - sociální a interaktivní hry - kooperativní činnosti - četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením - zdravotně zaměřené činnosti - smyslové a psychomotorické hry, hudebně pohybové činnos - činnosti zaměřené k poznávání těla, k ochraně zdraví, prevenci úrazů * Člověk je strašně líný „ Kdyby vás vlaštovka vzala do zobáčku... Záměr Uvést děti do světa materiálních a duchovních hodnot, do společenství ostatních lidí a do pravidel soužití s ostatními. Podtémata: Já a můj domov Kam nás cesty vedou Děti černé, žluté, bílé, každé v jiném světadíle Kompetence kompetence k učení - má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách, orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije kompetence k řešení problémů - problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti, postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje, spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací, hledá různé možnosti a varianty, využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost kompetence komunikativní - ví, že se lidé dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit, má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku sociální a personální kompetence - je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem činnostní a občanské kompetence - spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat - uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat, chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu Dílčí cíle - poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí - seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije - pochopit, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí ochránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit - posilování přirozených poznávacích citů / zvídavost, zájem, radosti z objevování / - vytváření základů pro práci s informacemi - vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností - vytváření prosociálních postojů/rozvoj sociálního cítění,tolerance,respektu,přizpůsobivosti/ Činnosti - aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci, hry a aktivity na téma dopravy, bezpečnost - aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku a mravní hodnoty - různorodé společné hry a skupinové aktivity(námětové hry, dramatizace...) - * Povídánky „ Každý večer mně posílají spát moc brzy…“ Záměr Uvést děti do světa umění a kultury Podtémata Pohádky pověst Dávné a kouzelné příběhy Kompetence kompetence k učení - učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si pamatuje, při zadané práci dokončí, co započalo, dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům kompetence k řešení problémů - rozlišuje řešení, která jsou funkční a řešení, která funkční nejsou, dokáže mezi nimi volit - nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu komunikativní kompetence - ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog - domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci sociální a personální kompetence - napodobuje modely prosocionálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí - dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování, vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost - chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou, dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování činnostní a občanské kompetence - dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky - má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat Dílčí cíle - osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení a psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální / hudební, výtvarné, pohybové, dramatické / - vytváření povědomí o mezilidských morálních hodnotách - poznávání jiných kultur - osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci - rozvoj a kultivace fantazie a představivosti - rozvoj a kultivace mravního a estetického vnímání, cítění a prožívání - rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních / vnímání, naslouchání, porozumění / i produktivních / výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování Činnosti - artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti - poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, přednes, recitace, zpěv - samostatný slovní projev na určité téma - dramatické činnosti - * Proč je na světě hezky „Protože každý něco dělá …" Záměr Vytvořit u dětí pozitivní vztah k intelektuálním činnostem, k učení, k práci své i druhých. Podtéma Ten dělá to a ten zas tohle Kompetence kompetence k učení - odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých -získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení kompetence k řešení problémů - při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů, pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích - zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti - dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává - ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní - průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím sociální a personální kompetence - ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje, v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku, je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy - spolupodílí se na společných rozhodnutích, přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti, dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim - při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně, nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout činnostní a občanské kompetence - svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat - odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem - zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje, je otevřené aktuálnímu dění - chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky - dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí Dílčí cíle - rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit - rozvoj komunikativních dovedností / verbál. i neverbál./ a kultivovaného projevu - osvojení si věku přiměřených praktických dovedností - ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými - vytvoření základů aktivních postojů ke světu,k životu, pozitivních vztahů k práci, kultuře i umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat - rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně- logickému, rozvoj paměti a pozornosti-osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci Činnosti - hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského života a práce(využívání praktických ukázek z okolí dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými druhy zaměstnání, řemesel a povolání, s různými pracovními činnostmi a pracovními předměty, praktická manipulace s některými pomůckami a nástroji, provádění jednoduchých pracovních úkonů a činností apod.) - hry zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí - námětové hry, dramatizace - grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen - konkrétní operace s materiálem - řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant - činnosti zaměřené k chápání pojmů a osvojování poznatků(vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, obrazovým materiálem, s médii apod.) 5. ,, Kamarádi se specifickými vzdělávacími potřebami“ Intervence na podporu oslabených dovedností dítěte, podpora rozvoje praktických činností. Podpůrná opatření: I. stupeň podpůrných opatření všechna opatření mateřské školy, která podpoří dítě, pokud z podrobného pozorování dítěte, diagnostiky dětí vyplyne, že dítě má drobné problémy Je zpracován strukturovaný plán pedagogické podpory, který nastavuje pravidla pro tyto děti. a)častější vyhodnocování pokroku, posun dítěte, konzultace s ostatními pedagogickými pracovnicemi b)poskytování motivující zpětné vazby VŽDY S PŘIHLÉDNUTÍM K VĚKU DÍTĚTE A K MOŽNÝM OMEZENÍM Organizace vzdělávacího procesu pak vždy zohledňuje postavení dítěte ve skupině, ve vztahu k jeho specifickým potřebám se střídají činnosti nebo naopak fixují postupy a vytváří se se pevné struktury potřebné k vytváření vědomostí a dovedností II.-V.stupeň podpůrných opatření pokud se ukáže, že podpora dítěte prostřednictvím plánu pedagogické podpory nebyla dostačující, žádáme o pomoc zákonného zástupce, aby navštívil ŠPZ, který může následně doporučit podpůrná opatření vyšších stupňů Po obdržení doporučení ŠPZ mateřská škola poskytuje doporučená podpůrná opatření. Škola ve spolupráci se ŠPZ, dítětem a zákonným zástupcem dítěte průběžně vyhodnocuje poskytování podpůrného opatření. Shledá-li mateřská škola, že podpůrná opatření nejsou dostačující, doporučí zákonnému zástupci dítěte využití poradenské pomoci ŠPZ. V případě, kdy jsou na návrh ŠPZ dětem poskytována podpůrná opatření formou pomoci dalších pedagogických pracovníků – vychází ŠPZ zejména z náročnosti vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, dále z počtu dětí. Pokud zákonní zástupci dítěte neposkytují součinnost směřující k přiznání podpůrných opatření nebo se mateřská škola domnívá, že postupují v rozporu s nejlepším zájmem dítěte, usiluje škola o zajištění nápravy. Zváží komunikaci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Vedoucí učitelka MŠ pověřila pracovníka, který zajišťuje komunikaci se školským poradenským zařízením v případech, kdy je třeba nastavit vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Aktualizovala plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Zajistila úpravu vnitřních předpisů školy, včetně školního řádu. Nastavila pravidla poskytování podpůrných opatření I. stupně 6. „Vzdělávání talentovaných a mimořádně nadaných dětí“ Mimořádně nadaným dítětem se rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech. (1) Ke vzdělávacím potřebám dítěte s mimořádným nadáním se vyjadřuje školské poradenské zařízení. Vzdělávání mimořádně nadaných dětí se může uskutečňovat podle individuálního vzdělávacího plánu, který vychází ze školního vzdělávacího programu naší školy, závěrů psychologického vyšetření a vyjádření zákonného zástupce dítěte. Je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb mimořádně nadaného dítěte. (2) Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace dítěte. (3) Individuální vzdělávací plán obsahuje: a) závěry psychologických vyšetření, která blíže popisují oblast, typ a rozsah nadání a vzdělávací potřeby mimořádně nadaného dítěte, případně vyjádření registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost, b) údaje o způsobu poskytování individuální pedagogické nebo psychologické péče mimořádně nadanému dítěti c) vzdělávací model pro mimořádně nadané dítě, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů d) seznam doporučených učebních pomůcek, učebnic a materiálů, e) určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování péče o mimořádně nadaného dítěte f) personální zajištění úprav a průběhu vzdělávání mimořádně nadaného dítěte g) určení pedagogického pracovníka školy pro sledování průběhu vzdělávání mimořádně nadanéhodítěte a pro zajištění spolupráce se školským poradenským zařízením, h) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu. (4) Individuální vzdělávací plán je vypracován po nástupu mimořádně nadaného dítěte do školy nejpozději však do 3 měsíců po zjištění jeho mimořádného nadání. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu školního roku. (5) Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel školy. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem dítěte. (6) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného zástupce dítěte, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem. (7) Určený pedagogický pracovník školy sleduje průběh vzdělávání mimořádně nadaného dítěte a poskytuje společně se školským poradenským zařízením podporu dítětěti i jeho zátupcům. 7. „Vzdělávání dvouletých dětí“ O přijetí dítěte do mateřské školy vždy rozhoduje ředitel mateřské školy (§ 34 odst. 3 školského zákona). Rozhodnutím o přijetí (ve správním řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů) se každé přijaté dítě stává dítětem mateřské školy se všemi právy a povinnostmi s tím souvisejícími. Dvouleté dítě přijaté k předškolnímu vzdělávání je evidováno ve výkonovém výkazu jako dvouleté po celý školní rok. Povinností ředitele je zajistit optimální podmínky pro vzdělávání, a to i pro děti ve věku od 2 do 3 let, pokud se v mateřské škole vzdělávají. Podmínky pro vzdělávání dětí ve věku od 2 do 3 let jsou upraveny ve vyhlášce o předškolním vzdělávání až v souvislosti s nárokem na přijetí dětí starších 2 let s účinností od 1. 9. 2020. 8. „Děláme to u nás dobře?“ Cílem evaluačních a hodnotících procesů je zkvalitňování vzdělávání ve škole jako celku a tím i v jednotlivých třídách. Pro naši práci jsme si vytyčili tyto oblasti hodnocení a evaluace: I. Hodnocení školního vzdělávacího programu, třídního vzdělávacího programu, ročního plánu školy II. Kvalita podmínek vzdělávání III. Zpracování a realizace integrovaných bloků IV. Hodnocení práce pedagogických a provozních pracovníků - včetně sebehodnocení V. Výsledky vzdělávání I. Hodnocení školního vzdělávacího programu, třídního vzdělávacího programu, ročního plánu školy Školní vzdělávací program: Kdo hodnotí: všichni zaměstnanci školy, rodiče, veřejnost Jak hodnotíme: srovnáváním s kritérii, sledováním osobní zodpovědnosti za plnění daných úkolů, anketou, rozhovory Kdy hodnotíme: zaměstnanci pravidelně 1x ročně na závěrečné pedagogické poradě nebo kdykoliv v průběhu školního roku podle potřeby Kritéria hodnocení kvality školního vzdělávacího programu: * Obsahuje vše, co požaduje rámcový vzdělávací program * Dodržuje cíle vzdělávání * Podává ucelený obraz o mateřské škole / způsob práce, poskytované vzdělání …/ * Je reálný v konkrétních podmínkách školy * Je dokladem o promyšlenosti, cílevědomosti a integrovanosti práce * Obsahuje promyšlený systém vnitřní evaluace * Sjednocuje to podstatné, ponechává však učitelkám dostatek volného prostoru k tvořivosti a individualizaci vzdělávání * Pomáhá učitelkám při přípravě třídního vzdělávacího programu, je pro jejich práci potřebný * Obsahuje dohodnutá pravidla chování a jednání * Je zpracován jasně, srozumitelně, výstižně * Je dokumentem, který umožňuje další rozvoj školy a zkvalitnění vzdělávání Třídní vzdělávací program Kdo hodnotí: pedagogičtí pracovníci školy, rodiče dětí Jak hodnotíme: srovnáním s kritérii, Kdy hodnotíme: 1x ročně jako celek, jednotlivé integrované bloky a podtémata po ukončení, průběžně dle potřeby na ped. poradách Kritéria hodnocení kvality třídního vzdělávacího programu: · Obsahuje vše, co požaduje rámcový a školní vzdělávací program · Dodržuje cíle vzdělávání · Je reálný v konkrétních podmínkách tříd · Je dokladem o promyšlenosti, cílevědomosti a integrovanosti práce · Obsahuje funkční systém hodnocení · Je pro učitelky užitečný, je zpracován jasně a srozumitelně, pomáhá jim v práci · Umožňuje další zkvalitňování výchovně vzdělávací práce v obou třídách · Roční plán Kdo hodnotí: všichni zaměstnanci školy Jak hodnotíme: písemnými připomínkami a podněty Kdy hodnotíme: na začátku školního roku – připomínkové řízení, na konci školního roku Kritéria kvality ročního plánu: * Funkčnost, přehlednost, výstižnost, potřebnost II. Kvalita podmínek vzdělávání Kdo hodnotí: všichni zaměstnanci mateřské školy, rodiče dětí Jak hodnotíme: porovnáním s kritérii podmínek předškolního vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu Kdy hodnotíme: 1x ročně na závěrečné ped. poradě – písemně, anketou pro rodiče Oblasti hodnocení: věcné podmínky životospráva psychosociální podmínky organizace řízení mateřské školy personální a pedagogické zajištění spoluúčast rodičů K některým oblastem jsou vypracovány další dokumenty: - organizace mateřské školy je konkretizována mimo jiné školním řádem, ročním plánem, jsou zpracovány náplně práce všech pracovnic i dodatky - dokumenty jsou přílohou tohoto programu nebo součástí ročního plánu školy - řízení mateřské školy je konkretizováno vypracovaným ročním plánem školy, který obsahuje kromě jiného také plán kontrolní a hospitační činnosti, plán akcí školy s vymezenou zodpovědností jednotlivých pracovnic … - spoluúčast rodičů na akcích školy je vyhodnocena zodpovědnou osobou podle těchto kritérií: * počet přítomných dětí a rodičů * úspěšnost akce u dětí a rodičů / míra zapojení/ * naplnění cíle akce * spolupráce s kolegyněmi * materiální zabezpečení * co se nepodařilo * závěry Metody hodnocení: pozorování, rozhovory, atmosféra akce, anketa pro rodiče III. Zpracování a realizace integrovaných bloků Cílem hodnocení integrovaných bloků je dosažení efektivního vzdělávacího procesu vedoucího ke spokojenosti dětí, učitelek a rodičů a vytvoření podnětného a laskavého prostředí. Kdo hodnotí: učitelky ve třídě Jak hodnotíme: porovnáním s kritérii Kdy hodnotíme: po ukončení podtématu, na pedagogických poradách, průběžně Kritéria hodnocení: Podpora kompetencí k učení, řešení problému, komunikativní, sociální a personální, činnostní a občanské Strategie výuky Viz. přiložená tabulka IV. Hodnocení práce pedagogických a provozních pracovníků – včetně sebehodnocení Všichni pracovníci školy mají jasně stanovené náplně práce, každoročně aktualizované další povinnosti nad rámec přímé práce s dětmi, vymezenou zodpovědnost za určené akce školy. Hodnocení práce pedagogických pracovnic je prováděno podle plánu kontrolní činnosti a plánu hospitační činnosti. Hodnocení práce provozních pracovnic je prováděno podle plánu kontrolní činnosti a na základě vyplněné tabulky činností, předkládané měsíčně vedoucí učitelce MŠ. Kdo hodnotí : vedoucí učitelka MŠ, všichni pracovníci vzájemně, rodiče dětí, veřejnost Jak hodnotíme: pozorováním, rozhovory, diskusemi, analýzou třídní dokumentace, kontrolou, hospitacemi podle plánů kontrolní a hospitační činnosti, anketou pro rodiče Kdy hodnotíme: průběžně, v daných nebo dohodnutých termínech Kontrolní činnost: Průběžná kontrola zaměřená zejména na: - dodržování pracovní doby a její plné využívání / příchod 15 min před začátkem, odchod 30 min. po dopolední službě, provozní dle rozpisu práce / - účelnost využívání pracovní doby - plánování a příprava vzd. procesu - zajištění bezpečnosti - estetická výzdoba tříd i budovy - provádění úklidu dle rozpisu povinností prov .pracovnic denně, týdně, … s důrazem na úklid zahrady, zakrývání pískoviště, vyhrabání všech ploch, zametání, hygiena a čistota všech místností Kontrola dokumentace: - třídní vzdělávací programy průběžné doplňování - třídní knihy, vedení docházky 1x měsíčně - evidenční listy, vedení, aktualizace říjen, průběžně - diagnostika, záznamy říjen, únor, červen Kontrolní činnost na naší škole je usnadněna propojeností celého zařízení, jsme stále všichni spolu, vidíme na práci kolegyň, učíme se sdělovat si vzájemně rady i připomínky k práci Hospitační činnost: Slouží nejen ke kontrole, ale zejména ke sjednocování působení pedagogického kolektivu a výměně zkušeností. Termín hospitace, její cíl a zaměření bude oznámeno učitelkám předem.Předem bude domluven i způsob hospitace – hospitující pozorovatelem nebo asistentem. Hlavním druhem hospitace bude hospitace komplexní - 2x ročně Zaměření hospitace zejména na plnění vytyčených cílů v ročním plánu školy v kapitole Priority ve vzdělávání. Dále hospitace monotématické, zaměřené na sledování úrovně konkrétních činností: - úroveň připravenosti školáků - úroveň výslovnosti - úroveň hygienických, zdvořilostních, … návyků - vztahy mezi dětmi, vzájemný vztah uč.x děti, atmosféra třídy - tvoření a dodržování vytvořených pravidel /ve škole, při PoV na zahradě i vycházkách, …/ Budou zařazovány podle potřeby, cíle budou sledovány i v průběhu komplexních hospitací, při zastupování, … Sebehodnocení pracovníků: Sebereflexe by měla probíhat stále. Průběžně se ptáme – zda postupujeme správně či co je třeba zlepšit, změnit. Jde o průběžné vyhodnocování vzdělávacích činností, situací a podmínek. Poznatky získané průběžným vyhodnocováním vlastní práce nám poskytují zpětnou vazbu o kvalitě naší práce. V. Výsledky vzdělávání V procesu neustálého vyhodnocování – zjišťování dat, charakterizujících stav, kvalitu, efektivnost vzdělávacího procesu a jeho výsledků, pravidelně shromažďujeme informace, analyzujeme je a rozhodujeme o dalším postupu. U evaluace vzdělávacích výsledků se nejedná o hodnocení dítěte a jeho výkonů směrem k normě nýbrž sledujeme vzdělávací pokrok a rozvoj dítěte. Dokumentujeme informace tak, aby mohl každý dítě dobře poznat, porozumět mu a vyhovět jeho individuálním možnostem a potřebám.. V rámci kompetencí předškolního pedagoga s rodiči pokroky dítěte projednáváme, odpovídáme na otázky a předáváme vyžádané rady. Kdo hodnotí: učitelky ve třídě, Jak hodnotíme: porovnáváním s očekávanými výstupy Kdy hodnotíme: stále VI. Stanovení odpovědnosti pedagogů - školní a třídní vzdělávací program je v souladu s požadavky RVP PV - program pedagogických činností je cílevědomý a je plánován - je pravidelně sledován průběh předškolního vzdělávání a hodnoceny jeho podmínky a výsledky odborné činnosti - analyzovat věkové a individuální potřeby dětí a v rozsahu těchto potřeb zajišťovat profesionální péči o děti, jejich výchovu a vzdělávání - realizovat individuální i skupinové vzdělávací potřeby směřující cílevědomě k rozvoji dětí, rozšiřování jejich kompetencí - samostatně projektovat výchovné a vzdělávací činnosti - využívat odborných metodik a uplatňovat didaktické prvky odpovídající věku a individualitě dětí. - projektovat a provádět individuální výchovně vzdělávací činnosti s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami - provádět evaluační činnosti - výsledky evaluace samostatně uplatňovat v projektování i v procesu vzdělávání - provádět poradenské činnosti pro rodiče ve věcech výchovy a vzdělávání jejich dětí v rozsahu odpovídajícím pedagogickým kompetencím předškolního pedagoga a mateřské školy - analyzovat vlastní vzdělávací potřeby a naplňovat je sebevzdělávacími činnostmi - evidovat názory, přání a potřeby partnerů ve vzdělávání a na získané podněty reagovat Předškolní pedagog má vést vzdělávání tak, aby: - se děti cítily v pohodě - se děti rozvíjely v souladu se svými schopnostmi a možnostmi a současně byl podněcován jejich harmonický rozvoj - děti měly dostatek podnětů k učení a radost z něho - bylo posilováno sebevědomí dětí a jejich důvěra ve vlastní schopnosti - děti měly možnost vytvářet a rozvíjet vzájemné vztahy a cítit se ve skupině bezpečně - byl dostatečně podporován a stimulován rozvoj jejich řeči a jazyka - se děti seznamovaly se vším, co je pro jejich život a každodenní činnosti důležité - Děti mohly pochopit, že mohou prostřednictvím vlastních aktivit ovlivňovat své okolí - Děti obdržely speciální podporu a pomoc, pokud ji dlouhodobě či aktuálně potřebují Ve vztahu k rodičům má předškolní pedagog: - usilovat o vytváření partnerských vztahů mezi školou a rodiči - umožňovat rodičům přístup za svým dítětem do třídy a účastnit se jeho činností - umožňovat rodičům účastnit se na tvorbě programu školy i na jeho hodnocení - vést s rodiči dítěte průběžný dialog o dítěti, jeho prospívání, rozvoji a učení Naše mateřská škola