KONSTRUKTIVISMUS Zora Syslová TRANSMISE VERSUS KONSTRUKCE ¢Transmisivní pedagogika klade důraz na fakta a jejich zapamatování. ¢ ¢Konstruktivistická pedagogika považuje za nejdůležitější porozumění. ¢Konstruktivističtí učitelé umožňují žákům, aby nové věci objevili sami. ¢ KONSTRUKTIVISTICKÉ PŘÍSTUPY ¢Kognitivní konstrukce (J. Piaget) ¢ ¢ ¢ ¢ ¢Sociální konstrukce (L. Vygotskij) NOVÉ PŘÍSTUPY KE VZDĚLÁVÁNÍ ¢Transmise ¢ ¢Žák je ten, kdo nic neví a do školy přichází proto, aby se všemu naučil. ¢ ¢Učitel je garant pravdy a je ve škole proto, aby žáka naučil všemu, co neví. ¢ ¢Žákovo poznání se tvoří postupným kladením poznatků na sebe. ¢Konstruktivismus ¢ ¢Žák ví, a do školy přichází proto, aby přemýšlel nad tím, co ví, aby rozvíjel své poznání. ¢Učitel jako garant metody zajišťuje, aby každý žák mohl dosáhnout co možno nejvyšší úrovně rozvoje. ¢Žákovo poznání se tvoří jako jeho subjektivní schémata, poznávací struktury, které se v procesu učení mění a obohacují. CO Z TOHO VYPLÝVÁ Převládající typ uspořádání výuky = frontální vyučování (pokud se objevuje skupinová práce, tak pouze jako zpestření hodiny) Převládající typ uspořádání výuky = skupinové vyučování (význam interakcí mezi žáky navzájem) a individuální práce Kompetitivní struktura: překonej ostatní žáky, překonej své kolegy Kooperativní struktura: důvěra vrstevnickým vztahům v procesech učení Neosobní vztahy mezi aktéry učebního procesu Učební komunita (učební společenství) Škola roztřiďovací instituce Cílem školy je rozvoj kompetencí a talentu všech žáků KONSTRUKTIVISMUS ¢Konstruktivistický přístup ke vzdělávání zdůrazňuje potřebu využití metod založených na aktivizaci a spolupráci dětí tj. metod, které dítě stimulují, aby své znalosti získávalo aktivní činností a komunikací, nikoli aby je pasivně přijímalo. ¢Konstruktivistický přístup vychází z teze, že poznání je založeno na složitém konstrukčním procesu, ve kterém výběr a interpretace podnětů závisí na předchozí žákově zkušenosti a výsledky tohoto procesu jsou subjektivní. DĚTSKÉ PREKONCEPTY ¢Dítě má vlastní obraz o světě, ostatních lidech i sobě samém (konstruuje na základě individuálních zkušeností, které postupně nabývá). ¢Na vše se dívá optikou tzv. naivních teorií (prekonceptů). ¢Děti navzájem porovnávají vlastní prekoncepty zjišťují, že ostatní se na stejnou věc mohou dívat jinak přijmou jejich prekoncepty a rekonstruují vlastní, nebo nepřijmou ¢ pokud se jim vlastní prekoncepty v sociální ¢ interakci potvrdí, setrvají u svých koncepcí. ¢ ¢ ¢Cílem vzdělávání je, aby děti/žáci dostaly/i příležitost opustit naivní prekoncepty a mohly/i je rekonstruovat tak, aby byly v lepším souladu s realitou. TŘÍFÁZOVÝ MODEL UČENÍ ¢Evokace ¢ ¢Uvědomění ¢ ¢Reflexe ¢ ¢BURDÍKOVÁ, L., KREJČOVÁ, V. Jedna z cest, jak si vytvořit nové kurikulum pro svoji mateřskou školu (2. část). In BURIÁNOVÁ, J., JAKOUBKOVÁ, V., NÁDVORNÍKOVÁ, H. Vedení mateřské školy, koncepce rozvoje školy a její realizace. Praha: RAABE, 2002, s.18-22. ¢BURKOVIČOVÁ, R. Pedagogické projektování a prezentace pedagogického projektu v učitelství pro mateřské školy. Ostrava : Ostravská univerzita, 2008, s. 54. ISBN 978-80-7368-538-6 ¢HAVLÍNOVÁ, M., VENCÁLKOVÁ, E. a kol. Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole (aktualizovaný program). Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7376-061-5 ¢HORKÁ, H., SYSLOVÁ, Z. Studie z předškolní pedagogiky. Brno: PdF MU, 2011. ¢KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995. ISBN 8-901873 ¢KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J., SYSLOVÁ, Z. Individualizace předškolního vzdělávání. Praha: Portál, 2015. ¢PASCH, M. a kol. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-127-4 ¢Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Věstník MŠMT, sešit 2, Ročník LXI, únor 2005. ¢SMOLÍKOVÁ, K. Manuál k přípravě školního (třídního) vzdělávacího programu mateřské školy. Praha: VÚP, 2005. ISBN 80-87000-01-3 ¢SMOLÍKOVÁ, K. Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem MŠ. Praha: VÚP, 2006. ISBN 80-87000-04-8 ¢SYSLOVÁ, Z. Školní vzdělávací programy a evaluace v mateřské škole. [CD ROM] Praha: Verlag Dashofer, 2007. ISSN 1802-4130 ¢ ŠKODA, J., DOULÍK, P. Psychodidaktika. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3341-8 ¢