DIAGNOSTIKA - PODKLADY DALŠÍ BUDE DOPLNĚNOV SEMINÁŘI, JEDNÁ SE POUZE O OSNOVU ÚVOD  Lechtův model logopedického vyšetření  Metody obecné  Metody speciální  Specifika spolupráce s klientem  Specifika spolupráce s rodiči, rodinnými příslušníky... ROVINA FONETICKO-FONOLOGICKÁ  srozumitelnost a plynulost projevu  součástí vyšetření této roviny je také:  vyšetření oromotoriky  stav chrupu a skusu  pohyblivost jazyka, rtů  symetrie obličeje – mimika  respirace  fonace ROVINA FONETICKO-FONOLOGICKÁ  vyšetření výslovnosti hlásek  různá artikulační pozice  začátek – střed – konec slova  Opakování slov  Spontánní projev  Recitace a zpěv ROVINA FONETICKO-FONOLOGICKÁ  Hodnocení projevu  Srozumitelnost  Plynulost  Práce s prozodickými prvky  Artikulační obratnost VYŠETŘENÍ SLUCHOVÉ PAMĚTI  opakování  slova  slovní spojení  jednoduché věty  rozvité věty  souvětí  důležité pro porozumění řeči i vzdělávání BATERIETESTŮ FONOLOGICKÝCH SCHOPNOSTÍ G. SEIDLOVÁ MÁLKOVÁ, M. CARAVOLAS  Čtení a psaní – dovednosti navazující na schopnost dítěte osvojovat si mluvený jazyk  Úroveň fonologických dovedností určuje a ovlivňuje rozvoj počátečního čtení a psaní  Čtení a psaní – vyšší úroveň jazykové komunikace 3 KLÍČOVÉ DOVEDNOSTI, KTERÉ URČUJÍ PRŮBĚH AVARIABILITUVÝVOJE POČÁTEČNÍHO ČTENÍ A PSANÍ  fonematické povědomí  schopnost rychlého jmenování  znalost názvů písmen abecedy i zvuků, které k těmto symbolům patří FONEMATICKÉ POVĚDOMÍ  Jeden z aspektů „fonologie“  Upřesňování vnímání zvukové stavby mateřského jazyka  Přibližně 5. rok vývoje dítěte  Vědomá a pohotová manipulace se slovy na úrovní fonémů  Postup vývoje od celých slov k práci s fonémy SKLADBA TESTOVÉ BATERIE  6 subtestů fonologického povědomí - slabikování v pseudoslovech - rozpoznání hlásek v pseudoslovech - izolace hlásek v pseudoslovech - skládání hlásek - elize hlásek v pseudoslovech - prohazování slabik  2 subtesty rychlého jmenování  1 subtest krátkodobé slovní paměti  1 subtest slovní paměti a morfologicko-syntaktické roviny SUBTESTY FONOLOGICKÉHO POVĚDOMÍ 1. slabikování v pseudoslovech 2. rozpoznání hlásek v pseudoslovech 3. izolace hlásek v pseudoslovech 4. skládání hlásek 5. elize hlásek v pseudoslovech 6. prohazování slabik BATERIETESTŮ FONOLOGICKÝCH SCHOPNOSTÍ G. SEIDLOVÁ MÁLKOVÁ, M. CARAVOLAS  6 subtestů fonologického povědomí - slabikování v pseudoslovech - rozpoznání hlásek v pseudoslovech - izolace hlásek v pseudoslovech - skládání hlásek - elize hlásek v pseudoslovech - prohazování slabik  2 subtesty rychlého jmenování  1 subtest krátkodobé slovní paměti  1 subtest slovní paměti a morfologicko-syntaktické roviny ZKOUŠKA SLUCHOVÉ DIFERENCIACEWEPMAN – MATĚJČEK  19 dvojic bezesmyslných slabik  od pěti let  umožní zjistit, které skupiny hlásek dítě není schopné diferencovat  nácvičné dvojice  2. sestavy slov  hrep – chrep  mreš – mreč  zlní – zlní SOUBOR SPECIFICKÝCH ZKOUŠEK (T-238) SL. DIFERENCIACE  Vybrané příklady  ptýl-ptýl  truf-tryf  vošl-vočl  dynt-dint  plef-mlef  tost-tost  brát-prát SOUBOR SPECIFICKÝCH ZKOUŠEK (T-238) SL. SYNTÉZA  Vybrané příklady  l-e-s  rak  koza  mrak  chroust  petržel  bouračka  strašidlo  příležitost SOUBOR SPECIFICKÝCH ZKOUŠEK (T-238) SL.ANALÝZA  Vybrané příklady  rak  pes  voda  cibule  švestka  pospíchá  traktorista AKUSTICKÉ SLYŠENÍ HLÁSKYVE SLOVĚ  využívá se od 5½ do 7 let  součást školní zralosti  zácvik  příklady  T – TANK G – LED L – SŮL  O – NOC E – MYŠ P - HOP  D – HOST T – SEN ROVINA LEXIKÁLNĚ-SÉMANTICKÁ  vyšetření pasivní slovní zásoby - poznání obrázků  vyšetření aktivní slovní zásoby - pojmenování obrázků  chápání významu slov  chápání abstraktních pojmů  definování pojmů  práce s nadřazenými/podřazenými pojmy  tvorba protikladů TEST PASIVNÍ A AKTIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY  Dr. Durdilová, doc. Klenková  Pasivní složka  Od 4 let – horní hranice neomezena  Výběr obrázku dle instrukce  Aktivní složka  Věkové hranice:…………………….  Specifikace pojmu  Přehled uznávaných odpovědí VYŠETŘENÍ POROZUMĚNÍ ŘEČI  vhodné použít předměty denní potřeby  instrukce k určité činnosti  identifikace, manipulace  obrázky  stupeň náročnosti se zvyšuje – charakter instrukce  synonymní, homonymní a dvojznačné výrazy MORFOLOGICKO-SYNTAKTICKÁ ROVINA  skloňování  časování  užívání rodů substantiv  tvorba singuláru a plurálu  stupňování adjektiv  tvoření deminutiv  využívání předložkových vazeb  využívání zájmenných vazeb  jazykový cit SYNTAX  správnost větné skladby  tvoření a chápání věty – rozlišení nesprávné…  délka a složitost větných celků ZKOUŠKA JAZYKOVÉHO CITU  Varianta pro předškolní děti  Varianta pro děti školního věku – dle doporučení 1.-5. ročník ZKOUŠKA JAZYKOVÉHO CITU PRO PŘEDŠKOLÁKY (DOPLŇKOVÝTEST ZKOUŠKY JAZ. CITU – Z. ŽLAB)  3 krátké věty – 2 špatně/1 správně  dítě určuje správné řešení  hodný pejsek/hodná pejsek/hodné pejsek  posloucháme rádi veselá pohádka/  posloucháme rádi veselé pohádke/  posloucháme rádi veselou pohádku  Vašek včera sáňkovala/  Vašek včera sáňkoval/  Vašek včera sáňkuje ZKOUŠKA JAZYKOVÉHO CITU –VARIANTA PRO ŠKOLÁKY  1.TEN/TA/TO  Určování rodů podstatných jmen  zácvik: teta – prázdniny –pero – vybrané příklady  míč  kolo  hodiny  žízeň  Vánoce 2.A MUŽSKÝ/ŽENSKÝ ROD  Přechylování  zácvik: lékař – řidič – kuchařka – hráčka - – vybrané příklady  dělník  běžkyně 2. BTVORBA ADJEKTIV OD SUBSTANTIV A SLOVES  zácvik: bouda pro psa – polévka z ryby – papír, do kterého něco balíme – vybrané příklady  člun s motorem  míč, do kterého se kope 3.A SKLOŇOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN  Zácvik: u stolu je židle/sedni si na – dostal jsem nové kolo/budu jezdit na – ve třídě jsou lavice/sedím ve 2.– vybrané příklady  máme doma štěně – rádi si hrajeme….  dědeček má hůl – musí chodit o …… 3.B PŘEVODVĚTY DO MINULÉHO ČASU  zácvik: venku svítí sluníčko/včera..  Tondo, hraješ s kluky kopanou.. /včera..  díváme se na televizi /včera.. – vybrané příklady  čteme hezkou pohádku – včera..  pekaři pečou chleba –pekaři včera.. 4. SKLOŇOVÁNÍ SLOVNÍCH SPOJENÍ  zácvik: hluboký les/děti zabloudily..  naše nová škola/tešíme se na..  vysoké skály/horolezci šplhali po…. – vybrané příklady  rozbité pero – nemohl psát s..  můj cvičený pes – povídali jsme si o… 5. HLEDÁNÍ SPOLEČNÉHO ZÁKLADU – KOŘENY SLOVA  Zácvik – vybrané příklady  (lep) lepidlo, lepit, nálepka, polepený…  (kov) kovář, kovový, výkovek, podkova… SKLADBA TESTU Větná struktura  porozumění větám  opakování vět Morfologická struktura  vytváření plurálu a singuláru  tvoření odvozených slov  odvozování přídavných jmen Větný význam  oprava významově nesprávných vět  tvoření vět Slovní význam  hledání slov  klasifikace pojmů Interakční význam  flexibilita pojmenování  spojování verbálních a neverbálních informací  dekódování a kódování záměrů Integrační úroveň  paměť pro text ŠKOLNÍ DOVEDNOSTI  Propojení s obtížemi ve verbální komunikaci  Projevy percepčních oslabení  Pravopis  Mluvnická chybovost  Specifická chybovost  Podíl pozornosti ŠKOLNÍ DOVEDNOSTI  Čtení  Plynulost  Hlásky – slabiky – slova – významové celky  Tempo  Intonace  Chybovost – fáze čtení textu  Porozumění čtenému textu ZKOUŠKA ČTENÍ (Z. ŽLAB, Z. MATĚJČEK)  Články se stoupající obtížností  rychlost, přesnost a porozumění čtenému textu  Zajíček  Nevděčný smrk  O krtkovi ZKOUŠKA ČTENÍ  3 minuty  Zahájení měření – až za „nadpisem“  Označení textu po 1., 2. a 3. minutě  Posouzení výkonnosti dítěte v čase  Záznam chybně čtených slov (čtenář se neopraví)  Vliv NKS (výslovnost, asimilace, art. neobratnost)  Odčítání slov od celku  Čtenářské návyky  Průvodní jevy při čtení ZKOUŠKA ČTENÍ  Rychlost  Počet chyb  Stupeň vývoje čtenářských návyků  Kvalita čtenářských návyků  Čtenářské chyby  Porozumění čtenému textu  Průvodní projevy dítěte při čtení PÍSEMNÝ PROJEV  Školní sešity  Domácí úkoly  Opis  Přepis  Diktát  Vlastní písemný projev PÍSEMNÝ PROJEV  Psaní  Charakter písma  Výbavnost  Čitelnost  Sklon, velikost  Grafomotorické tempo GRAFOMOTORIKA  kresba  orientační posouzení celkové vývojové úrovně  posouzení úrovně senzomotorických dovedností  sledujeme – přiměřenost kresby věku dítěte  linie kresby  plocha papíru a její využití  figurální kompozice  barva  čas potřebný k dokončení kresby  kvalita kresebného projevu MOTORICKÉ SCHOPNOSTI A LATERALITA  Hrubá motorika  Jemná motorika  Vývoj – kvalita – výkon  Anamnestické údaje  Motorické testy, běžné činnosti a hra   Sebeobsluha VYŠETŘENÍ LATERALITY  lateralita je důsledek dominance jedné z mozkových hemisfér  projevuje se jako převaha nebo upřednostňování některého z párových orgánů  obvykle se vyhraňuje mezi 3-4 roky, ale může i později  stejná dominance obou polovin těla – nedominantní typ – obourukost  převaha levé – praváctví  převaha pravé – leváctví DIAGNOSTIKA SPU U ADOLESCENTŮ A DOSPĚLÝCH OSOB  8 modulů  Vstupní modul – screeningový dotazník pro dospělé  Modul čtení  Modul psaní  Modul fonematické povědomí  Modul zraková percepce a koncentrace  Modul řečové funkce  Modul motorické funkce  Modul prostorové a pravolevé vnímání  ……vybrané moduly vzhledem k oblasti komunikační schopnosti….. MODUL ČTENÍ  Zkouška hlasitého čtení smysluplného textu  Zkouška hlasitého čtení nesmyslného textu  Zkouška tichého čtení (cca 580 slov) MODUL PSANÍ  Diktát – procházka lesem  Pseudoslovný diktát vět  …Štosováme žvelky načporu luho křastu.  Pseudoslovný diktát slov  …kránučka…přestulda…samkalík…klošiňte…trůl MODUL FONEMATICKÉ POVĚDOMÍ  Test fonologické manipulace  CCVC: troč/roč  CCVC: priň/piň  CVCC: vušť/vuš  CVCC: šomp/šop  Sluchová analýza a syntéza slov  SA: štěstíčko, podpalubí, bezfosfátový  SS: podplukovník, transformátor, nejneštastnější MODUL – ŘEČOVÉ FUNKCE  Text verbální fluence  N…K…P…  Orientační zkouška jazykového citu  Specifický logopedický nález  opakování vět:Toníkova roztodivná dobrodružství nevnímám.