Specifika fatických funkcí u lidí s MP 0 Ovlivněné veškeré složky řečové komunikace – motorické, jazykové i kognitivní 0 Strop vývoje řeči – pouze orientační: LMP – 12 až 13 let, SMP – 6 až 7 let, TMP – 2 až 3 roky, HMP – do jednoho roku 0 Míra postižení CNS 0 Hluboké a těžké mentální postižení Pudový a afektivní stupeň (tzv. Fylogenetická projevová složka) Napodobovací reflexy Dochází pouze k vokalizaci – ta ale může mít význam komunikační – spokojenost, nespokojenost, sdělení přání. Hluboké MP: Neartikulované skřeky, stereotypně se opakující zvuky, které modulují podle svého momentálního citového rozpoložení. Chybí mimika i nonverbální komunikace. Většinou produkce dysfonického chraplavého hlasu. Zcela nemluvící pouze zřídka. Těžké MP: Pudová úroveň. Neartikulované zvuky, které různě modulují. Lze dosáhnout reakce na zavolání. Někdy dojde k osvojení několika slov (mama, tata) – bez pochopení vztahu ke své osobě. Jednoduché posunky. 0 Středně těžké mentální postižení Schopnost spojovat slyšené zvuky s jejich zdrojem a s konkrétními situacemi Prvosignální úrověň, odpovídá konkrétnímu myšlení Se slovy pracují jako s předpojmy, směřují ke zobecnění, kategorizují na základě rysů a podobností (Kulíšková, 0., 2012) Schopnost zopakovat delší řečové celky, ale bez porozumění Pasivní slovní zásoba větší než aktivní Obvykle jsou schopní se řečí dorozumívat se svým okolím Řeč zůstává na úrovni významových zvuků s prostými jednoduchými větami 0 Lehké mentální postižení Druhá signální soustava (až schopnost abstraktního myšlení – ale ne na úrovni dětí intaktních) Schopnost zobecňovat a abstrahovat Schopnost pojmout jednoduchou časovou perspektivu, kategorizovat, nacházet příčinné vztahy Vázne schopnost usuzovací, selhává činnost analogizační (přenos na obdobné situace) Verbální schopnosti mohou být v běžných komunikačních situacích dostačující (řeč nemusí být nápadná) Verbálně selhávají zejména v nepředvídatelných řečových situacích. Řeč může být gramaticky správná, problematické jsou vyjímky z pravidel Někdy těžko formulují své myšlenky do slov (ve vývoji nedošlo k harmonizaci mezi vnitřní a vnější řečí) 0 Řeč čtená a psaná Výhradně o fce druhosignální Uvědomělé čtení a psaní – pouze dítě s LMP Dítě se SMP – jedná se spíše o mechanickou činnost, často neschopnost sdělit obsah přečteného 0 Lexikálně-sémantická rovina Ovlivněna postižením intelektu Většina slov součástí pasivní slovní zásoby V řeči převládají názvy předmětů, méně se vyskytují slovy vyjadřující vlastnosti a kvalitu Převažují podstatná jména, méně se objevují slovesa. Zájmena a číslovky téměř vůbec. 0 Morfologicko-syntaktická rovina Dysgramatická stavba vět – často nápadná okamžitě Gramatická pravidla – zvládnou jen děti s LMP (osvojení později) Při stavbě věty kladou na první místo to, co má pro ně největší význam Stavba vět – úroveň jednoduché výpovědi o jevech 0 Foneticko-fonologická rovina 0 Děti začínají mluvit později 0 Nedochází ke zautomatizování koordinace artikulačních orgánů na dostatečné úrovni 0 Proces fixace hlásek se posouvá až do školního věku Nejčastější řečové vady 0 Dyslalie (patlavost) 0 Rhinolalie (huhňavost) 0 Tumulus sermonis (braptavost) 0 Balbulies (koktavost) 0 Dysartrie (narušení artikulace jako celku) • Dyslalie (patlavost) Porucha artikulace Narušená výslovnost jedné hlásky / skupiny hlásek Vynechávání hlásek (delece), nahrazování hlásek (substituce), nepřesné vyslovování (distorze) • Rhinolalie (huhňavost) Porucha nosové rezonance Charakteristický zvuk hlasu člověka Hyponazalita a hypernazalita • Tumulus sermonis (breptavost) Patologická změna tempa plynulosti mluvy • Balbuties (koktavost) „Komplexní narušení koordinace orgánů participujících na mluvení, který se nejnápadněji projevuje charakteristickým nedobrovolným přerušováním plynulosti procesu mluvení“ (Klenková, 2006) • Dysartrie (narušení artikulace jako celku) Porucha motorické realizace řeči jako celku Vzniká při organickém poškození CNS Anartrie – neschopnost verbální komunikace Vrozené vady / následky poškození CNS, nejčastěji děti s MO