SWOT analýza Kdy je dobré tuto metodu použít? · Chceme-li odhalit něco, co člověk přehlíží nebo čemu nevěnuje dostatek pozornosti. Právě díky pečlivému rozboru můžeme objevit příležitosti nebo hrozby, silné a slabé stránky a věnovat jim potřebnou pozornost. · Máme-li v úmyslu učinit kroky, které povedou k odstranění problémů nebo k využití příležitostí, které z analýzy vzešly. Charakteristika metody · SWOT analýza je velmi používaná a účinná metoda pro zjištění současného stavu: silných a slabých stránek, potřebných změn, rizik a nutných kroků, které jsou pro změnu (k lepšímu) nezbytné. · Dává příležitost k přehlednému formulování strategických vizí rozvojem silných stránek, odstraněním slabých stránek, využitím budoucích příležitostí a vyhnutím se rizikům. SWOT - silné stránky - slabé stránky - příležitosti - hrozby Obrázek 1. SWOT analýza. Zdroj: http://www.filosofie-uspechu.cz/analyza-swot-priklady/. Vnitřní vlivy Strengths (silné stránky) – přednosti, dovednosti či charakteristiky jedince, firmy, které jsou přínosné pro dosažení určitých cílů. Weaknesses (slabé stránky): charakteristiky jedince či firmy, které mohou ohrozit dosažení určitých cílů nebo existenci samotnou. Vnější vlivy Opportunities (příležitosti): vnější podmínky, příležitosti, poptávky, které mohou být nápomocné dosažení cílů. Threats (hrozby): vnější podmínky, které mohou ohrozit dosažení cílů nebo existenci samotnou. Popis metody – jednotlivé kroky 1. Domluvíme se na pravidlech a cílech aktivity. Pravidla si naformulujeme a sepíšeme. V úvodní fázi využíváme pravidel brainstormingu (žádná kritika či hodnocení přinášených nápadů, každý nápad je přijatelný, čím víc nápadů, tím lépe, je dobré rozvíjet myšlenky jiných. 2. Rozdělíme se na menší heterogenní a vyrovnané skupinky (4–6 lidí). Měli by se sejít lidé, kteří nemají možnost častěji spolupracovat. 3. Ve skupinách se zamýšlíme nad silnými a slabými stránkami, příležitostmi a riziky … (doplňte vlastní téma) 4. Bývá užitečné zapisovat na velký formát papíru a do kříže vlevo nahoře silné stránky, vpravo slabé stránky, vlevo dole příležitosti, vpravo rizika. Nezapisujeme (nepřesahujeme) do jiných částí kříže. Stanovíme si čas, který tomuto kroku budeme věnovat. 5. Skupiny z 3. kroku rozdělíme na 4 „oborové sekce“ podle částí SWOT analýzy (silné stránky, slabé stránky, příležitosti, rizika). Každá skupina se bude specializovat na jednu z vyjmenovaných částí. Je důležité, aby v každé skupině byl někdo z původních skupin. Jeho úkolem bude vysvětlit ostatním v sekci případné nejasnosti, tedy: „jak jsme to mysleli“. Původní velké papíry rozdělíme na 4 části a v sekcích porovnáváme, konfrontujeme, doplňujeme a obhajujeme výstupy k jednotlivým částem SWOT analýzy. 6. Všechny čtyři sekce si připraví prezentace svých výstupů. Je vhodné, když výstupy jedné skupiny prezentuje (postupně) více členů. Opět stanovíme čas jedné prezentace (např. 5 minut). 7. Po každé prezentaci by měla následovat diskuse všech účastníků k dané části SWOT analýzy. Je vhodné, aby diskusi vedl (ale neúčastnil se jí) jeden ze členů sekce. Opět vymezíme čas na diskusi. 8. S výsledky analýzy je třeba zacházet transparentně, plánovaně a neformálně. 8. Zdroje FOJTÍKOVÁ, Zuzana. Analýza podmínek školy. Metodický portál: Články [online]. 19. 10. 2005, [cit. 2017-08-16]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-4785. HEJČÍKOVÁ, Analýza podmínek školy aneb SWOT analýza jako odrazový můstek pro tvorbu ŠVP. Metodický portál: Články [online]. 12. 12. 2005, [cit. 2017-08-16]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-4785. Kolektiv autorů (2005). Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání. Praha: VÚP, s. 16–19.