Měli byste vědět, že...
Ingrid Habermannová
I. Odborný styl, jazyk a vyjadřování
V odborném stylu se doporučuje používat výhradně neutrální slovní zásobu, což knižní
výrazy typu „možno“, „nutno“ aj. nejsou (byť patří do spisovné češtiny).
Podmiňovací způsob je možné použít jedině v závěrečné perspektivě autorovy práce, kde
může zmínit, jaké by mohla mít pokračování, anebo při formulaci hypotéz. V jiných
částech bakalářské práce nedává použití podmiňovacího způsobu z logického hlediska
smysl – jedná se o slovesný způsob, který vyjadřuje uskutečnitelnost děje za určitých
podmínek. Při stanovení cíle a popisu postupu tvorby bakalářské práce ale autor popisuje
děj, který již proběhl.
Budoucí čas použít nelze, protože bakalářská práce popisuje autorovu činnost, která již
proběhla – ve výsledku tedy budoucí čas nedává smysl.
Vhodnější je činný slovesný rod než trpný. Text psaný v činném rodě je živější, lépe se čte a
je více zřejmé, co je studentova práce. Používá-li autor pasiva, nemusí být například dobře
jasné, co udělal on, nebo nějaký program apod. Pasiva se mohou objevit tam, kde není
původce činnosti znám či ho není třeba konkretizovat, což pro popis vlastní závěrečné
práce neplatí.
Zkracujeme-li slovní spojení, zkratka musí být uvedena a vysvětlena na prvním místě
výskytu v textu, nikoliv použita bez předchozího upozornění.
V odborné práci je nezbytné se vyjadřovat neutrálně – tvary „takovýto“ a „takovýhle jsou
zbytečně dlouhé a spíše expresivní. Nejlepší je pouhé „takový“. Varianta „taky“ je hovorová,
vhodný je pouze ekvivalent „také“. Výraz „nanečisto“, stejně jako „naostro“ nebo „načisto“,
je sice úsporný, avšak pro odborný text nevhodný. Je proto lepší se vyjádřit neutrálně,
například „v předběžné podobě“. Ve všech případech je nejlepší použít Internetovou
jazykovou příručku, kde je ve slovnících SSČ nebo SSJČ u vyhledaného slova o případné
hovorovosti či expresivnosti výrazu poznámka: http://prirucka.ujc.cas.cz/.
Ukazovací zájmena udržují návaznost textu, jejich neustálé opakování v každé větě je však
stylisticky nevhodné. Spojením jednodušších vět do souvětí je lze odstranit, navíc jsou pak
lépe patrné vztahy mezi jednotlivými větami. Nahrazení stejným výrazem je ojediněle
možné, ale nevhodné u slov, která nejsou klíčová. Neustálé opakování běžné slovní zásoby
je stylistickým nedostatkem. Pouhým odstraněním nadbytečných zájmen se text stane
nesrozumitelným.
U výrazů, které člověk nepoužívá v běžné, ale odborně zaměřené mluvě, je nezbytné podat
vysvětlení. Ačkoli se autorovi může zdát, že mnohé výrazy jsou v jeho zaměření natolik
známé a používané, že je vysvětlení zbytečné, v odborné práci se vysvětlení nacházet musí.
Výrazy lze vysvětlit jak v poznámce pod čarou, tak i přímo v textu (vybraný způsob
vysvětlení by měl být jednotný v celé práci).
Odborný text musí být jednoznačný, konkrétní a jít rovnou k věci. Neurčitá zájmena jako
„někdo“, „něco“, „nějaký“ jsou proto nevhodná.
Zájmeno „svůj“ užíváme tehdy, když přivlastňovaná osoba/věc patří osobě/věci, která je ve
větě podmětem, tedy původcem děje. Vždy je potřeba si uvědomit vztahy ve větě, co se
komu přivlastňuje – jedná se o velmi častou chybu. Více o konkurenci přivlastňovacích
zájmen můj × svůj najdete zde: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=630&dotaz=m%C5%AFj
%20sv%C5%AFj. Správně je tedy: Ve své bakalářské práci popisuji...
U přídavných jmen zakončených na -icí, -ící je nezbytné dát pozor, zda se jedná o slovo
vyjadřující účel, anebo probíhající děj (např. pečicí papír × maminka pečící buchty). Viz
zde: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=750&dotaz=p%C5%99%C3%ADdavn%C3%A1%20jm
%C3%A9na.
Základní číslovky od jedné do deseti je vhodnější zapsat slovně (pokud nevyjadřují míru se
značkou jednotky, statistický údaj nebo záznam v tabulce). Samozřejmostí je také správný
pád, který lze ověřit v Internetové jazykové příručce: http://prirucka.ujc.cas.cz/.
II. Speciální znaky uprostřed textu
Matematické symboly u číselných operací, vyjádření rozměrů či poměrů píšeme oddělené
mezerami. Viz zde: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=785.
Mezeru mezi číselnou hodnotu a značku % vkládáme vždy, když daný zápis vyjadřuje
podstatné jméno (14 % = 14 procent). Naopak má-li zápis funkci přídavného jména,
mezera se nepoužívá (14% = čtrnáctiprocentní). V případě slovního zápisu složeného
z číslice a značky píšeme výraz bez mezer, bez spojovníku a nevpisujeme do něj koncové
části číslovek, neboť slabiky -ti- a -mi- jsou už obsaženy v tvaru číslovky. Viz zde:
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=790.
Spojovník na konci řádku být může. Jestliže se nejedná o rozdělení slova (žong-/lér) či
náznak neúplného výrazu, na dalším řádku ho píšeme znova (česko-/-polské, není-/-li).
Z typografického hlediska je však lepší, když k rozdělení nedojde. Více informací o
spojovníku najdete zde: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=164.
Spojovníkem vyjadřujeme pevný, nezlomitelný celek, proto ho nikdy neoddělujeme
mezerami. Při oddělení spojky -li ho používáme u sloves (víme-li), nepíšeme ho však u
složených spojek (čili, jestli, zdali, neboli, pakliže, ačli, …). Dalším příkladem výskytu
je zápis kódů (ISBN 978-80-200-2146-5). Na konci řádku se spojovník může vyskytovat.
Oblast jeho konkrétního užití je ještě mnohem širší: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=164.
Pomlčka může být na konci řádku tehdy, když je oddělena mezerami. Na dalším řádku ji
neopakujeme. Na konci řádku se nesmí vyskytovat, když je ve funkci výrazů a, až, proti,
nebo od–do . V těchto případech, je-li řádkový zlom nevyhnutelný, nahradíme pomlčku
slovem. Více informací o užívání pomlčky najdete zde: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=165.
Další informace o zalomení řádku a nevhodných výrazech na jejich konci najdete zde:
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=880.
Pomlčka se používá k oddělování vět v souvětí místo čárky, pro vyjádření vztahu a rozsahu.
Píšeme ji oddělenou mezerami kromě případů, kdy vyjadřuje vztah a rozsah: a
(dvojice Havránek–Jedlička), až, od–do (otevírací doba 8–16 h), proti (utkání
Sparta–Slavia). V těchto případech se pomlčka nesmí vyskytovat na konci řádku. Pomlčka
oddělená mezerami stát na konci řádku může (na dalším řádku se ale neopakuje).
Podrobnější informace najdete zde: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=165.
Pro český text se doporučují základní uvozovky typu 99 66, tedy dvojité. Jednoduché a poté
boční uvozovky používáme tehdy, když potřebujeme do textu v uvozovkách přidat další
uvozovky (např. přímá řeč v přímé řeči). Znak " neslouží k uvozování textu, pro tento účel
se ho vyvarujte. Podrobnější informace najdete zde: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162.
Mezeru mezi číselnou hodnotu a jednotku vkládáme vždy, když daný zápis vyjadřuje
podstatné jméno (např. 3 kg = 3 kilogramy, 14 % = 14 procent). Naopak má-li zápis funkci
přídavného jména, mezera se nepoužívá (3kg = tříkilogramový, 14% = čtrnáctiprocentní).
V obou případech však musí být číselná hodnota i značka na jednom řádku. Podrobnější
informace najdete zde: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=785.
Vyjadřujeme-li datum základním způsobem zápisu, tedy číselně, oddělujeme jednotlivé
údaje mezerou po tečce (2. 4. 2015). Datum však lze zapsat i tzv. dvoumístným způsobem
(vzestupně i sestupně) – tehdy před jednomístné kalendářní dny a měsíce vkládáme nulu,
aby byly dvoumístné (02.04.2015). V těchto případech mezeru vypouštíme. Dvoumístný
způsob zápisu se používá zejména pro uchování elektronických dokumentů (například
v bibliografických záznamech elektronických zdrojů) či v úřední korespondenci.
V souvislém textu se však nedoporučuje. Více informací zde: http://prirucka.ujc.cas.cz/?
id=810.
Zkratka „tzv.“ i uvozovky plní stejnou funkci – uvádí cizí výraz, který chtěl autor odlišit od
odborného textu. Použít oba způsoby je zbytečné, stačí použít buď zkratku, anebo
uvozovky.
V odborných a administrativních textech se dává přednost zápisu číslicemi. Z důvodu
přehlednosti se čtyřmístná a větší čísla (tedy od 1 000 výš) zapisují s pevnou mezerou,
která odděluje trojice řádů (tisíce, statisíce, miliony, …). Výjimkou jsou letopočty a čísla
domů, které se mezerou nikdy nečlení. Podrobnější informace najdete zde:
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=791.
Vkládáme-li do textu jakoukoliv závorku, vždy ji od okolního textu oddělujeme mezerami.
Text uvnitř naopak mezerami neoddělujeme. Číselný odkaz na bibliografii lze dát jak do
závorek kulatých, tak i hranatých. Více informací najdete zde: http://prirucka.ujc.cas.cz/?
id=163&dotaz=z%C3%A1vorky.
Zkratky vždy oddělujeme pevnou mezerou, a to i takové, které zahrnují více zkrácených
slov. U společnosti s ručením omezeným jsou dvě varianty zápisu: buď s. r. o (zkratka
s. zde představuje společnost), anebo spol. s r. o. (zde má společnost zkratku spol. – s tedy
není zkratka, ale předložka, proto za ním nepíšeme tečku). Více informací o zápisu zkratek
najdete zde: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=780.
Složené číselné výrazy, které vzniknou spojením číslice a slova/značky, nerozdělujeme
mezerou ani spojovníkem. Násobné číslovky lze psát jak s matematickým znaménkem, tak
i se slovem „krát“. Více informací o složených číselných výrazech najdete zde:
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=790.
III. Sazba
Pro odborný text je vhodné patkové písmo, protože patky pomáhají navádět oči na řádek,
text se lépe čte a neunavuje tolik oči. Bezpatková písma můžete použít pro nadpisy, kde
není potřeba oči navádět na řádek. Zásada však zní: „ne více než dvě písma pro celý text“.
Zarovnání odborného textu do bloku (tzn. na levé i pravé straně) patří mezi základní
typografické úpravy. Výsledná podoba textu je pak přehlednější a upravenější. V případě
bibliografických údajů použijte zarovnání nalevo, protože se skládají z informací velmi
rozdílných délek (dlouhé hypertextové odkazy, zkratky, iniciály atd.). Zarovnání do bloku
je v tomto případě nepřehledné, jelikož dojde k roztažení pár údajů po celém řádku.
Zvětšení a tučné zvýraznění písma nadpisu je standardní způsob, který můžete využít
u všech úrovní nadpisů. Můžete zvolit také bezpatkové písmo. Lze také použít zvýraznění
formou kapitálek (velká písmena ve zmenšené velikosti). Verzálky (klasická velká písmena
po zapnutí Caps Locku) jsou pro zvýraznění z estetického hlediska méně vhodné. Podtržení
se používá ke zvýraznění hypertextových odkazů, nikoliv nadpisů. Kurzívou se zvýrazňují
samotné pasáže v textu, pro nadpisy se však nepoužívá.
Řádek se nesmí zlomit mezi jednopísmennou předložkou a následujícím slovem, je proto
vhodné použít pevnou mezeru. U spojek a, i se také doporučuje nenechávat je na konci
řádku, nicméně zde se řádkový zlom toleruje. Na konci řádku se však nemohou nikdy
vyskytovat, nachází-li se na začátku věty (A proto…).
Jednopísmenné předložky (s, z, v, k, …) se na konci řádku nesmí vyskytovat, proto je od
následujícího slova oddělujeme pevnou mezerou, aby nedošlo k nevhodnému zalomení
řádku. Více informací o výrazech, které se na konci řádku nemohou vyskytovat, najdete
zde: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=880.
IV. Citování a bibliografické údaje
Jestliže uvádíme v textu doslovný citát, je nezbytné uvést odkaz v závorkách až po tečce
a uvozovkách. Pokud v textu odkazujeme na dva zdroje naráz, uvádíme je dohromady
v jedné závorce [1, 2]. Platí to jak pro formu číselných odkazů v kulatých i hranatých
závorkách, tak i pro Harvardský systém. Pokud je úryvek, u kterého odkazujeme na zdroj,
oddělen čárkou, odkaz se musí nacházet ještě před ní. Více informací najdete zde:
http://iva.k.utb.cz/wp-content/uploads/harvardsky-system.pdf. Více informací o umístění
odkazů v textu najdete zde: http://iva.k.utb.cz/wp-content/uploads/harvardsky-
system.pdf.
Používáme-li generátor citací, je nezbytné vybrat správnou šablonu, tedy typ citovaného
dokumentu. V nabídce je u každého typu poznámka, kterých dokumentů se daná šablona
týká. Příspěvky na Wikipedii mají svou speciální šablonu, online dokumenty pdf patří do
Elektronického příspěvku (často bývají publikovány jako soubory na webových stránkách
konference či instituce). Více informací můžete najít v následujícím dokumentu:
http://www.citace.com/soubory/csniso690-interpretace.pdf nebo přímo na stránkách
http://www.citace.com/.
Jestliže citujeme článek z časopisu, jednu webovou stránku či příspěvek ze sborníku, vždy
kurzívou zvýrazňujeme hlavní název zdroje, nikoliv pouze jeho část, ze které jsme čerpali.
Naopak název samostatné knihy se kurzívou zvýrazňuje. Více informací najdete zde:
http://www.citace.com/soubory/csniso690-interpretace.pdf. Pokud si citaci necháte
automaticky vygenerovat na http://www.citace.com/, není potřeba zápis názvů hlídat –
generátor jej zvýrazní sám.
Citační norma IEEE má oproti české ČSN ISO 690 několik odlišných pravidel, která je
nutné dodržovat. Je to například uvádění názvu elektronického příspěvku do horních
uvozovek 66 99 namísto použití kurzívy. Dále je nutné uvést u místa vydání název státu,
pokud je jiný než USA. U států USA se uvádí pouze zkratka příslušného státu. Odkaz na
elektronický zdroj se uvádí slovem „Available:“ namísto „Dostupné z:“, jelikož se nejedná
o českou citační normu.
Pořadí bibliografických citací v závěrečném seznamu závisí na tom, jakou formu
odkazování v textu si autor zvolí.
U číselných odkazů se citace dávají v takovém pořadí, v jakém na ně autor v textu
odkazoval, a je před ně nutné odkaz v závorkách uvést. Nesmí se stát, že by byla čísla
v textu sestupně či libovolně přeházená. Začíná se vždy od [1] nebo (1). V případě, že autor
odkazuje podruhé na ten samý zdroj, uvede stejné číslo, jaké u něj použil poprvé, např. [1],
[2], [1], [3].
U Harvardského systému odkazování je seznam seřazen podle abecedy. Odkazy
v textu se nečíslují, pouze se uvádí v závorce zkrácený záznam, odkud autor informaci
převzal. V bibliografickém záznamu pak rok vydání následuje hned za jménem.
Více informací najdete zde: http://www.citace.com/soubory/csniso690-interpretace.pdf
a zde: http://iva.k.utb.cz/wp-content/uploads/harvardsky-system.pdf.
Datum citování je pro elektronický zdroj povinný údaj. Zapisuje se do hranatých závorek a
uvádí zkratkou cit. Norma doporučuje dvoumístný způsob zápisu dní a měsíců psaný
sestupně (rok, měsíc, den), při němž se mezi jednotlivé údaje klade spojovník. Podrobné
informace o normě ČSN ISO 690 najdete zde:
http://www.citace.com/soubory/csniso690-interpretace.pdf.
Pokud si citaci necháte automaticky vygenerovat na http://www.citace.com/, není potřeba
zápis data citování hlídat – generátor ho doplní sám.