Kapitoly ze současného českého jazyka 5

Sféra literární komunikace; stylistika a literární věda

Vývojové tendence (Hoffmannová, 2016)
 
a)    některé tendence tematicko-motivické, především téma paměti, vzpomínání, mezigeneračních vztahů, stáří, smrti a obav ze smrti
b)    exponování tělesnosti, smyslového vnímání, smyslnosti, a to včetně otevřeného vyjadřování pocitů a zkušeností subjektů lesbické orientace a gayů
c)    nová vlna společenské angažovanosti, kritiky současného konzumního životního stylu, působení reklamy a médií; styl, který se neobejde bez silné expresivity a vulgarismů
d)    vliv moderní techniky a elektronické komunikace, reflektovaný ve specifických komunikačních situacích (mobilní telefonování, dabingové studio, psaní blogů aj.) i v samotném vyjadřování postav a dalších vnitrotextových subjektů (symptomatické módní výrazy, silná vrstva anglicismů aj.)
e)    “věcnost”, modelace životní každodennosti, všednosti - nedílně spojená s orálností, se stále mohutnějším pronikáním specifických prostředků mluvení češtiny do krásné literatury, zahrnujícím i využívání “odposlechů” (vedle dominance obecné češtiny se u některých autorů využívá také moravských dialektů)
f)     jazyková kreativita, hravost, projevující se hlavně v oblasti tvoření slov; v poezii zaujímají stále významné místo básně založené na využití rýmů, často i eufonie
g)    velká pozornost věnovaná modelování vypravěče, resp. lyrického subjektu; vedle ich-formy a er-formy a jejich nejrůznějších kombinací vystupuje do popředí i využití druhé osoby, někdy se střídá i singulár a plurál
h)    výrazné uplatnění vícejazyčnosti a intertextovosti
i)      velké žánrové rozrůznění, které zahrnuje vedle žánrů nejsoučasnějších a inovativních (“blogoromán” apod.) i hojné návraty k žánrům tradičním