IV. Historie pedagogické diagnostiky
Pedagogická diagnostika má v českých zemích dlouholetou tradici, sahající až do období J. A. Komenského.
Informatorium školy mateřské - zamýšlí se nad vhodností nástupu dítěte do školy.
Didaktika velká a Didaktika analytická - J.A.Komenský hodnotí u žáků v učení výkony, píli, morální vlastnosti a zbožnost. Jeho princip individuálního přístupu je teoretickým zdůvodněním nezbytnosti poznání žákovy osobnosti.
J. J. Rousseau, J.J. Pestalozzi - názory o rozdílnosti povah a nadání -přirozený vývoj...
Konec 19. a počátek 20. století - diskuse a práce o pozorování, hodnocení a kontrole - O. Kádner, G. Lindner, O. Chlup, V. Příhoda.
Termín pedagogická diagnostika poprvé použil v roce 1910 H. Spicer v díle Die Pädagogische Pathologie oder die lehre fon dem Fehler der Kinder (Kompolt, 2003)1
Rozvoj pedagogické diagnostiky v Československu začíná po první světové válce. Objevují se články, které polemizují o hodnocení dítěte a školském měření. Hovoří se o zkoušce jako o měření jednostranném, které omezeně zkoumá duševní kvality žáka. Upozornění se týkají osobní situace žáka a učitele, jejich momentální nálady, vzájemných sympatií a jiných
faktorů. (Swierkoszová, 2004)
V. Příhoda - položil základy kvantitativních metod hodnocení - Psychologie a hygiena zkoušky, Pedotechnika. Založena pod jeho vedením Edice testů pro pedagogická měření. Testy vydává Bakulův ústav.
Rozvoj pedagogické diagnostiky v 60. letech v souvislosti se změnami ve
školském systému a s rozvojem pedagogického poradenství.
P. Vaicík spatřuje význam pedagogické diagnostiky nejen v oblasti praxe, ale
rovněž vědy. Podle něj má PD exaktně poznávat, správně analyzovat, měnit
pedagogické působení a podle konkrétních podmínek formovat žákovu
osobnost.
V Bratislavě založen podnik na vydávání testů: Psvchodiagnostické a didaktické testy.
Řada autorů se zabývá hodnocením výsledků žáků a příčinami neprospěchu (Cipro, Váňa, Velikanič). Historický nástin vývoje metod pedagogické
1 KOMPOLT, P. Paradoxy diagnostikocvania výchovných problémov v škole. In Pedagogická diagnostika 2003. Výchovně zanedbané dítě. Sborník referátů z konference s mezinárodní účastí. Ostrava: OU, 2003.
2 SWIERKOSZOVÁ, J. Pedagogická diagnostika dětského vývoje pro učitele primárního vzdělávání. Ostrava: OU, 2004. s. 8.
diagnostiky publikuje Michalička (1970). Výsledkem dlouhodobé práce je publikace Maydlové.
Od 70. let se rozvíjí speciálně pedagogická diagnostika (Kabele, Sovák, Žlab, Swierkoszová). Hodnocením vzdelávacích výsledků žáků se zabývají Cipro, Velikanič, Kopáč). Matějček v práci Vývojové poruchy čtení nastoluje problematiku diagnostiky čtení, psaní, pravopisu a počítání.
V 80. letech se s pojem pedagogická diagnostika setkáváme u Chrásky, Hrabala, Mojžíška. Mojžíšek jako první autor zveřejnil potřebu pedagogické diagnostiky v oblasti výchovného poradenství a v praxi pedagogicko psychologických poraden. Hovoří o diagnostice poradenské.
Přelom století: vzniká požadavek kladený na učitele, schopnost zjišťovat, rozpoznávat, klasifikovat, charakterizovat, hodnotit úroveň dítěte a skupiny a to vlivem pedagogického působení a zjistit podmínky tohoto působení.
1992 P. Dittrich Pedagogicko-psychologická diagnostika O. Zelinková - SVP V. Pokorná - SVP P. Gavora
M. Vítková-diagnostika v MS
P. Kompolt
M. Kurelová
V. Spilková
J. Novák dyskalkulie