Klimatologie a hydrogeografie Lekce 1 Meteorologie a klimatologie jako věd n i obory, klimatotvorné faktory, kategorie klimatu, meteorologická měření a pozorování tJMJj f S^l 1 RNDr. Jiří Jakubínský, Ph.D. 118. 9. 2017 Meteorologie a klimatologie • vědní disciplíny o zemské atmosféře, klimatických a povětrnostních dějích a jevech, které se v ní odehrávají • společný objekt studia, ale samostatný vývoj • pozorování závislosti zemědělské produkce na počasí a podnebí • úvahy o souvislosti počasí s vesmírnými tělesy • první pokusy o pravidelná meteorologická pozorování (Řecko, 5. st. př. n. I.) • věž větrů v Athénách • Platón (427-347 př. n. I.): „meteora" - věci a jevy mezi nebem a zemí • Aristoteles (384-322 př. n. I.): dílo Meteorologica - souhrn tehdejších meteorologických poznatků, další vývoj oboru v souvislosti s astronomií a geofyzikou • české země: první zpráva o počasí z r. 1092 (Kosmas) -> „A v samý týden velikonoční, dne 1. dubna, napadlo množství sněhu a uhodily takové mrazy, jako málokdy bývá uprostřed zimy." Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubínský | podzim 2017 2 1 Meteorologie a klimatologie • středověk - rozvoj meteorologie často souvisí s cestami objevitelů • konstrukce prvních meteorologických přístrojů v 17. století • Accademia del Cimento (Florencie, zal. 1657) • Societas Meteorologica Palatina (Mannheim, zal. 1780) - základy pro formulaci prvních meteorolog, teorií • E. Halley (1656-1742): první „meteorologická" mapa (mapa vzdušných proudů nad Atlantikem, Tichým a Indickým oc.) • 18. a 19. století - počátky souvislých meteorolog, pozorování a měření, vznikají sítě meteorologických stanic • H. W. Brandes (1820): první mapa současného rozdělení tlaku vzduchu (synoptická mapa) - další rozvoj s vynálezem telegrafu (1850) • A. von Humboldt a H. W. Dove (počátek 19. stol.): základy klimatologie • vznikají první pracoviště zaměřená na meteorologii a klimatologii (např. Ústřední ústav pro meteorologii a zemský magnetismus, Vídeň, zal. 1851) Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 3 Vft>iorlekilcnrtn piV morponon ilcn « oktoljcr lbľl. Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 4 Meteorologie a klimatologie • české země: nejstarší denní záznamy o počasí z let 1533-34 • souvislá meteorologická pozorování a měření od r. 1752 - Praha, Klementinum (A. Strnad) • 2. pol. 19. stol. - s rozvojem poznatků z termodynamiky souvisí vznik dynamické meteorologie • klimatologie se soustředila zejm. na výzkum geografických podmínek a regionálních odlišností-W. Kôppen • 20. století - intenzivní rozvoj meteorologie jako důsledek technologického pokroku (vznik radiolokačnía družicové meteorologie, atd.) • r. 1919 založen Státní ústav meteorologický v Praze (dnes ČHMÚ) • potřeba mezinárodní spolupráce: vznik Světové meteorolog, organizace (WMO) při OSN v r. 1950 [v r. 2013 měla 191 členů] • nový problém 20. stol.: znečištění ovzduší a nástroje jeho ochrany • 21. století: projevy klimatické změny Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 5 eteorologie a klimatologie p.7jtj. -v u rtu*.,.-,.*' TM -.3#r ^ *' a* - *•" "** *" ^ -** *ř *"* J-H,.....íf^l " •■ ' 'ť BLusco f fy 1 - - « *™" 9 — —* ^ ' *s ' - í ;-:-v \ - s s S/ ■s> - ' f* 7." < ' CJmi r^ F THE < t » . \** *f - " ~- . \ •* i f r v \ » \, \ >\ \x Pa cjficjcX ** ^"or" ) 1 I C A S ■\ 1 «1 1 [v X fx ~> [ -s. E JĚ.THICřj xO C £"2-iV" •v > v ■v, V "V >ICK-v v. á 01/ ľ Jí, 5-E a J" " - *■ ^ f ; \ / \ ._/ X -v - X \ \ -V X X , . V x \ •v vik" - - ; / m ^............. WmJs Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 3 Meteorologie a klimatologie meteorologie („meteoros" a „logos") — věda o atmosféře, o její stavbě, vlastnostech a v ní probíhajících fyzikálních procesech — předpovídá a analyzuje počasí (tj. aktuální stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot meteorologických prvků a meteorologických jevů v daném místě a čase) — hlavními úkoly meteorologie jsou zejm.: studium stavby a složení atmosféry, oběh tepla a vody v interakci se zemským povrchem, atmosférické pohyby, elektrické pole atmosféry, optické a akustické jevy v atmosféře Země — dle zaměření meteorologii dělíme na: dynamickou, synoptickou, fyzikální, radiolokační (radarovou) a aplikovanou (podle konkrétního využití v praxi - tj. biometeorologie, agrometeorologie, letecká a námořní meteorologie, atd.) — vyšší vrstvy atmosféry studuje aerologie a aeronomie (nad troposférou) Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 7 Meteorologie a klimatologie • meteorologické prvky: sluneční záření, teplota vzduchu a půdy, tlak a vlhkost vzduchu, výpar, oblačnost a atmosférické srážky • meteorologické jevy: tzv. meteory (úkazy pozorované v atmosféře nebo na zemském povrchu vyjma oblaků) > hydrometeory > litometeory > foto meteory > elektrometeory • povětrnost: ráz počasí během několika dnů Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 8 4 Meteorologie a klimatologie • klimatologie — věda o klimatech Země, o podmínkách a příčinách jejich utváření, o působení klimatu na objekty činnosti člověka a člověka samotného a naopak — Hipparchos (190-125 př. n.l.): závislost podnebí na sklonu dopadajícího slunečního záření („klinein" - sklon) — předmětem klimatologie je studium klimatu — úkolem klimatologie je studovat obecné zákonitosti klimatických jevů, genezi klimatu, jeho změny a kolísání — dle míry vlivu aktivního povrchu na klimatotvorné procesy lze klimatologii dělit na: klimatologii přízemní atmosféry, mezní vrstvy atmosféry a aeroklimatologii (klima volné atmosféry) — obecná vs. aplikovaná klimatologie (bio/agroklimatologie, technická či dopravní klimatologie, atd.) Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 9 Klimatotvorné faktory • klima (podnebí): souhrn a postupné střídání všech stavů atmosféry (podmínek počasí) možných v daném místě • klima je relativně časově stálé - trvalá fyzickogeografická charakteristika místa • klima je důsledkem klimatotvorných procesů - tj. fyzikálních procesů v atmosféře a aktivní vrstvě půdy • procesy jsou důsledkem působení klimatotvorných faktorů • klimatotvorné faktory: — astronomické (tvar Země, sklon zemské osy, změny sluneční aktivity, složení atmosféry, uchylující síla zemské rotace) — geografické (zeměpisná šířka, rozdělení kontinentů a oceánů, orografické poměry, vzdálenost od moří a oceánů, vegetační kryt, atd.) — cirkulační (planetární a místní cirkulace atmosféry) — antropogenní (změny vlastností atmosféry a zemského povrchu vlivem člověka) Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 10 5 Klimatický systém Země klimatický systém -fyzickogeografická sféra Země úplný klimatický systém se skládá z ... — atmosféry — hydrosféry — kryosféry — povrchu pevniny — biosféry aktivní povrch (vrstva) [AP] „aktivní vrstva je část zemského povrchu na níž probíhá transformace zářivé energie na tepelnou a opačně a z níž se uskutečňuje transport tepelné energie do atmosféry a podloží turbulentní výměnou nebo molekulárním vedením" (Netopil a kol. 1984) okamžitý stav úplného klimatického systému lze tedy označit jako počasí Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 11 Klimatický systém Země • klimatický systém je prostorově a časově velmi proměnlivý • prostorová proměnlivost klimatu může nabývat různého měřítka: — topická až chorická (příčinou může být např. vykácení lesa či zástavba) — regionální (způsobena cirkulačně podmíněnými změnami v rozložení meteorologických prvků) — globální (vázána na celou Zemi nebo její část) • časovou proměnlivost klimatu lze rozlišit na: — sezónní (změny způsobené revolucí Země - změny počasí během roku) — meziroční (neperiodický ráz - střídání vlhkých a suchých let) — sekulární (dlouhodobé změny charakteru kolísání klimatu) Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 13 Kategorie klimatu značná prostorová proměnlivost klimatického systému umožňuje klima klasifikovat do následujících kategorií: - mikroklima • režim meteorologických dějů vznikající vlivem stejnorodého AP • vertikální rozměr podmíněn charakterem AP a jevy na vyšších úrovních (obvykle desítky metrů) • horizontální rozměr v řádech stovek metrů • mikroklima nemusí vůbec vznikat • „kryptoklima" jako specifický typ mikroklimatu - místní klima • režim vznikající vlivem morfologie, převládajícího složení a struktury biotické i abiotické složky AP a vlivem mikroklimat • vertikální rozměr je dán výškou přízemní vrstvy atmosféry (80-100 m) a lokální cirkulací (podmíněnou reliéfem a „místním přehřátím" - např. pole, zpevněný povrch) • horizontální rozměr obvykle jednotky km (režim meteorolog, dějů může být ovlivněn makrometeorologickými procesy) • topoklima - místní klima formované vlivem reliéfu Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 14 7 Kategorie klimatu • mezoklima - režim vznikající vlivem charakteru AP o větších rozměrech („makrochora"), výsledky antropogenní činností (větší sídla, a pod.), vlivem makroklimat i místních klimat - vertikálně omezeno horní hranicí planetární mezní vrstvy atmosféry (1-1,5 km) - vlivem advekce se mezoklima nemusí utvářet vůbec nebo může dosahovat až do výšky 3 km) • makroklima - režim vznikající vlivem interakcí mezi atmosférou a AP, podmíněných jejich energetickou bilancí a planetární cirkulací - vertikálně omezeno horní hranicí nižších klimatických kategorií a polohou tropopauzy (9-17 km) Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 15 Kategorie klimatu Zdroj: Vysoudil, 2006 Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 16 Kategorie klimatu _vtř.. .... ^.j^^^^j^jjjÄNíi^^^^ Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubínský | podzim 2017 17 Meteorologická měření a pozorování • probíhají na meteorologických a klimatologických stanicích a pomocí radiolokačních a družicových měření • Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) - celkem 802 stanic (06/2011) • přízemní meteorologická měřenía pozorování jsou realizována: - meteorologickými stanicemi (ČHMÚ: plně profesionální, část pod správou AČR) • synoptické a letecké meteorologické stanice • agrometeorologické a fenologické stanice (ČHMÚ: Doksany) - klimatologickými stanicemi (ČHMÚ: obvykle dobrovolnické, částečně automatizované) - srážkoměrnými stanicemi (ČHMÚ: dobrovolnické, částečně automatizované) - stanicemi se speciálním zaměřením (pozorování a měření záření, dlouhodobý úhrn srážek, počet blesků, apod. - ČHMÚ: solární a ozónová laboratoř Hradec Králové) Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubínský | podzim 2017 18 Meteorologická měření a pozorování • termíny měření a pozorování: - meteorologie • hlavní synoptické termíny 00, 06, 12 a 18 h. UTC (tj. SEČ -lh, SELČ -2h) • vedlejší termíny 03, 09, 15 a 21 h. UTC - klimatologie • 7,14 a 21 h. místního středního času • profesionální stanice standardně měří teplotu, vlhkost a tlak vzduchu, směr a rychlost větru, úhrn srážek, výšku sněhové pokrývky, dobu trvání slunečního svitu, přízemní minimální teplotu (v 5 cm) a příkon fotonového dávkového ekvivalentu • dále se pozoruje vodorovná dohlednost, pokrytí oblohy oblačností, charakteristiky oblačnosti, stav a průběh počasí, nebezpečné a zvláštní atmosférické jevy a náhlé změny počasí • nadstandardně se měří výpar vody z vodní hladiny, teplota půdy, intenzita slunečního záření a čistota ovzduší Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 19 Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 20 Meteorologická měření a pozorování • aerologická měření - provádí vertikální sondáž atmosféry pomocí radiosond unášených balóny - informace o tlaku, teplotě a vlhkosti vzduchu, rychlosti a směru větru v daných výškových hladinách (zhruba do výšky 35 km) - ČHMÚ: Praha-Libuš a Prostějov - termíny: 00, 06, 12 a 18 h. UTC • radiolokační měření - princip odrazivosti elektromagnetického záření od oblačnosti a atmosférických srážek - radiolokační odraz zachycen pomocí meteorologického radaru - analýzou odrazu lze zjistit informace o vzdálenosti a směru pozorovaných objektů od místa pozorování - ČHMÚ: radiolokační stanice Brdy-Praha a Skalka (Drahanská vrchovina) Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubínský | podzim 2017 21 Meteorologická měření a pozorování Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubínský | podzim 2017 22 Meteorologická měření a pozorování Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubínský | podzim 2017 24 12 Meteorologická měření a pozorování Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubínský | podzim 2017 25 Meteorologická měření a pozorování • družicová měření a pozorování - operativní informace o stavu atmosféry nad velkými částmi Země - světový meteorologický kosmický systém (-> DPZ) • kosmický subsystém (soubor družic pro pozorování povrchu Země a atmosféry) • pozemní subsystém (infrastruktura k příjmu a zpracování dat z družic) - družice se pohybují po třech orbitálních drahách specifických výškou nad povrchem Země a svou polohou • geostacionární (rovníková) dráha (cca 35 900 km, např. METEOSAT, ENVISAT, GOES, GOMS) • šikmá dráha (300-600 km, METEOR) • subpolární dráha (800-900 km, např. LANDSAT, SPOT, TERRA, NOAA,) - družice s šikmou a subpolární dráhou letu jsou nověji označovány jako „LEO" (Low Earth Orbit), přelet nad jedním územím obvykle 2 x denně - družice s geostacionární dráhou („GEO" - Geostationary Earth Orbit) „visí" nad určitým územím (oblast snímání cca 80° s. š. - 80° j. š.) Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubínský | podzim 2017 26 Zdroj: Vysoudil, 2006 Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 27 Meteorologická měření a pozorování mam ií^S Snímek oblačnosti z družice MS6 (Meteosat 2. generace), Meteosat-8, resp. Meteosat-9 v pásmu tepelného záření (IR), zdroj: ČHMÚ, EUMETSAT Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 28 14 Meteorologická měření a pozorování Wi Snímek oblačnosti z polární družice NOAA (RGB 124 kompozit, vícekanálová barevná syntéza), zdroj: ČHMÚ, NOAA Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubínský | podzim 2017 29 Meteorologická měření a pozorování • význam družicového měření a pozorování pro potřeby meteorologie: - monitoring aktuálního počasí a jeho předpověď - parametry oblačnosti - rychlost a směr větru na lokální i globální úrovni - studium tropických cyklon a možnost predikce jejich vzniku • pro potřeby klimatologie: - energetické toky v rámci úplného klimatického systému Země - teplota povrchu oceánu - globální rozložení teploty vzduchu a AP - globální rozložení a charakter vodních par / oblačnosti - proudění větru a cirkulace vzduchu na globální úrovni Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubínský | podzim 2017 30 Meteorologická měření a pozorování většina meteorologických prvků v současnosti měřena automatickými přístroji řada stanic je však stále vybavena tradičními přístroji, umístěnými na meteorologickém měrném pozemku Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 Meteorologická měření a pozorování meteorologická budka - bílá barva - dřevěné dvojité žaluzie a drátěné dno - dvojitá stříška - výška nad povrchem 180 cm - dvířka orientována k severu - obsah budky: • 2 staniční teploměry (suchý a vlhký) • vlasový vlhkoměr (hygrometr) • extrémní teploměry (Sixův t., min. a max.] • termograf • hygrograf _ - výsledky kontinuálních měření předávány na centrální pracoviště prostřednictvím zprávy SYNOP (lx hod.) - náhlé změny počasí (překročení stanovených mezí) na stanici předávány ihned ve formě zprávy BOUŘE kontinuální záznam meteorolog, prvků Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 32 Meteorologická měření a pozorování Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubínský | podzim 2017 33 17 eteorologická měření a pozorování I NAME: Brno, Czech Republic E LEV: 260 meters LAT: 49-11.22 M LONG: 616-35.76 E TEMPERATURE (C) ".D MEAN MAX MEAN 'T. MEAN HEAT JE:: □AYS COOL DES DAYS 2016 01 2 7 -2.3 0.2 493.1 0.0 2016 02 8 S 2.2 5.4 374.5 0.0 2016 CS 10 B 2.2 6,3 371,9 0.0 2016 16 E 5.4 li.: 216.0 0.0 2016 05 23 2 li.: 17.1 66.6 28.6 2016 C 6 2S : 15.2 21.4 2.7 95.9 2016 C7 30 e 16. 5 23.2 7.: 141.9 2016 08 26 a 14. 8 26,3 S.9 76.0 2016 CP 23 s 13.1 IB.4 46. B 44. 0 2016 íe 17 : 9.9 13.8 25.9 0.0 2016 li 2016 12 19 : B.9 13.9 1607.6 380.2 PRECIPITATION (rnn) -DAYS OF RAIN-OVER YR H TOTAL DAV DATE B.30 3.00 38.00 2016 :i 8 4 4 1 14 3 1 0 2016 62 2 15 7 18 12 5 0 2016 33 8 18 8 08 8 3 0 2016 31 5 9 4 03 S 3 0 2016 í 5 23 1 7 4 29 7 3 0 2016 M 23 1 3 4 15 5 3 0 2016 »7 128 8 52 8 31 19 8 1 2016 :-E 28 2 14 7 21 4 3 0 2016 7 6 6 3 05 2 1 0 2016 1C 6 1 4 1 04 2 1 0 2016 n 2016 12 352 8 52 8 3ul 61 31 1 Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2016 35 Meteorologická měření a pozorování • intenzita slunečního záření - pyranometry (solarimetry) - měření charakteristik elektromagnetického záření - registrují globální, rozptýlené i odražené záření o vlnové délce 0,3-3,0 Lim - množství záření dopadajícího na jednotku plochy - ČHMÚ: měření pouze na vybraných stanicích - denní chod průměrných hodinových úhrnů globálního záření Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 36 leteorologická měření a pozorování délka trvání slunečního svitu - heliograf (Campbell-Stokes) - koule z žíhaného optického skla - záznamový pásek pro vypálení stopy - 3 typy záznamových pásků - nutné nastavit podle z. š. stanice - izohélie: čára spojující místa se stejnou délkou slunečního svitu Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 Meteorologická měření a pozorování měření teploty vzduchu - suchá, vlhká, maximální, minimální a přízemní (5 cm) teplota vzduchu - standardně ve 2 m nad AP, s přesností na 0,1 °C - přístroje: • skleněný kapalinový teploměr • deformační bimetalový teploměr • elektrický teploměr (odporový a termoelektrický) - průměrná denní teplota [°C] _ r7 + r14 + 2 . r2i td~-4- - počty „charakteristických dnů" • arktický den (tmax< -10 °C), ledový den (tmax< -0,1 °C), mrazový den (tmin < -0,1 °C), letní den (tmax> 25 °C), tropický den (tmax> 30 °C), tropická noc (tmin ^20 °C) Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubínský | podzim 2017 38 19 Meteorologická měření a pozorování - teplotní suma • součet průměrných denních teplot - průměrná roční teplota [°C] Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 39 Meteorologická měření a pozorování • měření teploty půdy - rtuťové či elektrické teploměry - standardní hloubky měření 5,10, 20, 50 a 100 cm - lomené půdní teploměry (hloubky do 20 cm) - hloubkové půdní teploměry Meteorologická měření a pozorování • měření srážek - srážkoměr - ombrograf pro kontinuální záznam srážkových úhrnů - totalizátor pro měření srážkových úhrnů v nepřístupných oblastech - odečet vždy v 7 hod. ráno - v zimě se měří také celková výška sněhu (sněhoměrnou latí [cm]), výška nového sněhu (sněhoměrným prkénkem [cm]) a vodní hodnota sněhu (váhovým sněhometrem [mm], lx týdně) - běžné charakteristiky: měsíční srážkový úhrn, průměrný dlouhodobý měsíční úhrn, nejvyšší denní úhrn, počet dní se srážkami, se sněžením, kroupami, apod. Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 41 Meteorologická měření a pozorování Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 42 Meteorologická měření a pozorování Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 43 Meteorologická měření a pozorování Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubínský | podzim 2017 44 Meteorologická měření a pozorování • měření vlhkosti vzduchu Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 46 Meteorologická měření a pozorování měřenítlaku vzduchu - rtuťový tlakoměr (E. Toricelli, 17. stol., jednotka tlaku torr [mm]), aneroid, barograf • výška Hg sloupce ve skleněné trubici, nahoře uzavřené, dole ponořené do nádoby s Hg • odečtený tlak je třeba redukovat na teplotu 0 °C (tepelná roztažnost), nadmořskou výšku a tíhové zrychlení • normální tlak vzduchu pn = 1013,25 hPa (= 760 torr) • význam měření tlaku pro předpovědi počasí Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubínský | podzim 2017 Meteorologická měření a pozorování • měření přízemního větru [m.s1] - měření ve výšce 7-10 m nad terénem - větrná směrovka - anemometr (Robinsonův miskový kříž) - Beaufortova stupnice (13 stupňů) Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 49 leteorologická měření a pozorování rychlost ,1„p,ň *" m/% km/h tiHk větru v měřeni v 10 m označení 0 0-0.2 0-1 0 Bezvětří kouř stoupa svislo vzhůru moře je zrcadlově hladké 1 M-|1J 1-5 0-0,1 — +3j?; Krä.'ívis rřTLis.1-' Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2016 27 leteorologická měření a pozorování Belsk: Budapešť - Lori n c [DU] 550 525 500 475 150 425 400 375 350 325 300 275 250 225 200 výstup přístroje GOME2 (Global Ozone Monitoring Experiment-2) družice Metop s polární dráhou (EUMETSAT+NOAA) finská meteo. služba Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2016 Meteorologická měření a pozorování • monitoring složení atmosféry, toků energie a látek v atmosféře - atmosférická stanice Košetice / Křešín u Pacova Klimatologie a hydrogeografie | J. Jakubinský | podzim 2017 56 28