Seminář z didaktiky geografie 3 Ze0057/02 Po 8:25-10:05 učebna 55 Ze0057/01 Čt 13:00-14:40 učebna 5a Petr Knecht Informační materiál k výuce předmětu 1) Požadavky k ukončení předmětu 2) Vystoupení na semináři – struktura 3) Studium odborné literatury 4) Shrnutí Požadavky k ukončení semináře • Studijní zátěž studenta je soustředěna do období semestrální výuky. Požadavky předmětu jsou plněny průběžně v době výuky stanované rozvrhem. • Prezentace kritického didaktického incidentu (max. 20 min.) • V souladu s čl. 16 SZŘ jsou pro ukončení předmětu předepsány průběžné kontroly, jejichž výsledky jsou započítávány do závěrečného hodnocení. • 2 kredity = 60 studijních hodin (20 hod. přímé výuky) Co to konkrétně znamená? Studující by měl po skončení předmětu vykázat: 1. Účast na semináři (prezence bude kontrolována od 9./10. října; dvě neúčasti jsou OK, další neúčasti musí být omluvené prostř. IS.MU) 2. Prezentace kritického didaktického incidentu z autentické výuky (max. 20 min.), prezentující na semináři nemusí tento úkol odevzdávat v písemné podobě. 3. Studium odborné literatury: opakování a reflexe (6x; při nesplnění je možné reflexi opakovat) Literatura Povinná: • Řezníčková, D., & Matějček, T. (2014). Úlohy ve výuce geografie. Praha: P3K. (dostupné online nebo ve studijních materiálech) Skoro povinná: Biddulph, M., Lambert, D., & Balderstone, D. (2015). Learning to teach geography in the secondary school: a companion to school experience (Third edition). London: Routledge, Taylor & Francis Group. NEBO Lambert, D., & Balderstone, D. (2010). Learning to teach geography in the secondary school: a companion to school experience (2nd ed.). London: Routledge. NEBO Lambert, D., & Balderstone, D. (2000). Learning to teach geography in the secondary school: a companion to school experience. London: Routledge. (vše dostupné v knihovně PdF MU a PřF MU) + články s tematikou didaktiky geografie v časopisu Geografie (dostupné on-line) Pro fajnšmekry: Časopisy Journal of Geography, International Research in Geographical and Environmental Education (dostupné v knihovně PdF MU a v e-zdrojích MU) . Prezentace kritického didaktického incidentu • Popis a analýza události/situace, která se vám ve výuce nepovedla, kde něco selhalo + návrh řešení. • Vybrané části přípravy musí být VĚDECKY = S OPOROU V ODBORNÉ LITERATUŘE zdůvodněny. Pracujte, prosím, zejména s doporučenou literaturou (viz předchozí slide). • Využijte, prosím, materiály ze seminářů ke školní pedagogice, seminářů k reflexi praxe, seminářů k oborové didaktice aj. • Metodická opora pro přípravu prezentace: Tripp, D. (2011). Critical incidents in teaching: Developing professional judgement. London: Routledge. Je ve studovně!!! ÚK - 1. podlaží 305.01TRIP Prezentace: tip Veškeré myšlenky je třeba citovat, a to tak, aby byly jednoduše dohledatelné a ověřitelné (vč. čísel stran). Příklad … jak uvádí Žák (2008, s. 68 ), učitelé málo probouzí u žáků zájem o fyziku jako obor. Žák (2008, s. 68) na základě výzkumu výuky 10 učitelů uvádí: „… ve více než polovině vyučovacích hodin učitel neprobouzel zájem studentů o fyziku jako obor lidského zkoumání.“ Studium odborné literatury: opakování a reflexe Prostudujte si, prosím, 6 zadaný textů (před každým seminářem je třeba nastudovat 1 text) a připravte si reakci na uvedené otázky/instrukce. Písemně zpracované odpovědi nahrejte, prosím, do odevzdávárny předmětu v IS.MU (deadline: 22:00 den před konáním semináře – „dnes nejpozději ve 22:00 nahraji a zítra bude seminář“). Seminář 9.10./10.10. Text: Kučerová, S. R. (2016). Strategický marketing geografického vzdělávání: příklad „firmy” Zeměpisná olympiáda. Informace ČGS, 35(1), 26–46. 1) Proč vyučující podle vašeho názoru tento text použil, resp. co tím sleduje? 2) Která myšlenka z textu Vás nejvíce pozitivně oslovila? Zdůvodněte, proč. 3) Která myšlenka z textu Vám radost neudělala? Zdůvodněte, proč. http://www.zemepisnaolympiada.cz/ Seminář 16.10./17.10. Text: Řezníčková, D., & Matějček, T. (2014). Úlohy ve výuce geografie. Praha: P3K. (dostupné on-line nebo ve studijních materiálech) Na základě studia kapitoly 4: 1) Stručně vymezte komplexní geografickou úlohu. 2) Do kterého ročníku byste zařadili komplexní učební úlohu ověřující použití měřítka mapy (Exkurz 14)? Zdůvodněte svou odpověď. V čem mohou žáci při řešení této učební úlohy selhávat? 3) Do kterého ročníku byste zařadili komplexní učební úlohu ověřující dovednost pracovat s klimadiagramy (Exkurz 15)? Zdůvodněte svou odpověď. V čem mohou žáci při řešení této učební úlohy selhávat? 4) Do kterého ročníku byste zařadili komplexní učební úlohu zaměřenou na čtení textu s porozuměním (Exkurz 16)? Zdůvodněte svou odpověď. V čem mohou žáci při řešení této učební úlohy selhávat? Na základě studia kapitoly 5: 5) Vysvětlete, jaká je souvislost mezi vzdělávacím cílem a učební úlohou. 6) Vysvětlete, v čem selhává mechanické třídění učebních úloh dle různých taxonomií. 7) Zdůvodněte, zda platí tvrzení, že učitelské otázky s vyšší kognitivní náročností vedou k lepším vzdělávacím výsledkům ve srovnání s otázkami zaměřenými na nižší kognitivní procesy. Seminář 23.10./24.10. Text: Hynek, A., Svozil, B., Trávníček, J., & Trojan, J. (2009). Trvalá udržitelnost Deblínska: Vzdělávací projekt. Envigogika, 4(2), 1–13. 1) Proč vyučující podle vašeho názoru tento text použil, resp. co tím sleduje? 2) Která myšlenka z textu Vás nejvíce pozitivně oslovila? Zdůvodněte, proč. 3) Která myšlenka z textu Vám radost neudělala? Zdůvodněte, proč. Seminář 30.10./31.10. Text: Řezníčková, D., Cídlová, H., Čížková, V., Čtrnáctová, H., Čudová, R., Hanus, M., ... & Trnová, E. (2013). Dovednosti žáků ve výuce biologie, geografie a chemie. Praha: Nakladatelství P3K. Na základě studia s. 171-186 zodpovězte: 1) Jaké zdroje informací by dle vašeho názoru měli učitelé zeměpisu používat ve větší míře? Svůj názor zdůvodněte. 2) Jaké dovednosti považují učitelé geografie za nejnáročnější? 3) Jakým způsobem učitelé zeměpisu hodnotí úroveň osvojených dovedností žáků? 4) Jaký způsob rozvíjení dovednosti klást geografické otázky je dle vašeho názoru nejefektivnější? Svůj názor zdůvodněte. Na základě studia s. 264-568 a 272-275: 1) Vyřešte všechny učební úlohy z obou testů geografických dovedností (s odpověďmi budeme pracovat na semináři). 2) Uveďte, které učební úlohy byly pro vás osobně nejvíce obtížné (v obou testech vyberte jednu učební úlohu). 3) U každé ze zmíněných úloh zdůvodněte, proč/v čem vám právě tyto úlohy činily největší obtíže. Seminář 6.11./7.11. Text: Knecht, P., & Hofmann, E. (2013). K problému řazení geografického učiva ve školních vzdělávacích programech. Informace ČGS, 32(2), 13-25. 1) Proč vyučující podle vašeho názoru tento text použil, resp. co tím sleduje? 2) Která myšlenka z textu Vás nejvíce pozitivně oslovila? Zdůvodněte, proč. 3) Která myšlenka z textu Vám radost neudělala? Zdůvodněte, proč. Seminář 13.11./14.11. Text: Řezníčková, D. (2008). Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání: Výuka v krajině. Praha: PřF UK. Na základě studia s. 13-24: 1) Vysvětlete, v čem spočívá koncept tzv. investigativní geografie. 2) Zdůvodněte, který z návrhů témat geografických výzkumných projektů Vás nejvíce zaujal. Závěrečné hodnocení semináře: 1) Co jste se v tomto semináři naučili? 2) Kdyby bylo možné v koncepci a výuce tohoto semináře něco udělat jinak (a lépe), co by to bylo? Summa summarum 1) Účast na seminářích 2) Ústní prezentace kritického didaktického incidentu 3) 6 písemných opakování/reflexí literatury … navazuje předmět Učitelská praxe 3 - souvislá Věřím, že to (snad) k něčemu bude... Případné náměty na úpravy a podněty ke zlepšení pište, prosím, do předmětové ankety. Děkuji.