Úvod do studia geografie - 3 Geografie současnosti Geografie současnosti Před dnešním tématem si položíme následující otázky: Co geografové dělají? Kam geografii zařadíme? Jaké je členění geografických věd? Geografové a jejich práce  Státní správa.  Obchod.  Školství.  Často pracují v týmech např. při studiu a předcházení katastrofám, při mapování, pracují společně s urbanisty v regionálním rozvoji, společně s ochránci životního prostředí, spolupracují s praktiky nejrůznějších oborů. Mnoho geografů učí na různých typech škol. Zabývá se přírodou Blue mountains Namibie Zabývá se lidmi a jejch chováním chováním Aquas Caliente Zabývá se sídly Sydney La Paz Zabývá se historií – Mossel bay – zátoka, kde se vylodil Bartolomeo Dias v roce 1488 Geografie nám pomáhá  Umět zařadit národní i mezinárodní události do regionálně geografického rámce a chápat základní územní vztahy.  Znát nejdůležitější přírodní systémy na Zemi (reliéf, půdy, vodstvo, klima, vegetaci) a chápat vnitřní a vnější vztahy ekosystémů.  Znát nejdůležitější socioekonomické systémy (zemědělství, sídla, dopravu, průmysl, obchod, energie, obyvatelstvo atd.) jednak za účelem pochopení vlivu přírodních podmínek na činnost člověka a jednak za účelem pochopení vzniku rozdílných kulturních, náboženských, technických, hospodářských, politických a rozmanitých ekologických systémů.  Seznámit se se životem různých národů a společností žijících na Zemi a ocenit kulturní bohatství lidstva.  Rozumět strukturám a procesům ve vlastní zemi a místním regionu jako prostoru denního života.  Chápat výzvy i šance týkající se globálních problémů lidstva. Poloha a rozšíření - lidé žijí na Zemi v místech s rozdílnou absolutní a relativní geografickou polohou… Místo a prostor - každý prostor má vlastní přírodní a kulturní charakter… Vztahy mezi člověkem a prostředím - lidé využívají prostředí v němž žijí různými způsoby... Prostorové interakce- zdroje jsou na Zemi rozloženy nerovnoměrně… Region - regiony jsou území vymezená pomocí různých kritérií… Systémy – interakce mezi různými složkami prostředí… Ochrana ŽP - nezbytnost chránit životní prostředí… Změna - přítomnost má své kořeny v minulosti… Konflikt - žijeme ve světě plném konfliktů, které se lidé snaží řešit různými způsoby… Plánování - v úvahu je nutné brát i dopad plánované změny na životní prostředí… Nerovnost – třídní, rasová - existuje všude ve světě spolu s nerovnoměrným rozmístěním moci a bohatství… Politická moc - člověk a skupiny lidí jsou schopni ovlivňovat dění doma i ve světě… Migrace - lidé se pohybují mezi státy i uvnitř státu… Soustředění / rozptyl - každá oblast má svoji určitou atraktivitu… Sítě, uzly - příklad dopravního spojení mezi místy v určité oblasti… Chování - přístupy, hodnoty a chování lidí, kteří dělají určitá rozhodnutí… Měřítko / vzdálenost - různé situace mohou být sledovány z různých hledisek… Podobnost / rozdílnost - rozdíly - etnické, sociální, kulturní…/ podobnost - potřeba lásky, přátelství… Předvídání - je možné a dokonce nutné předvídat určité prostorové změny a procesy… Ekonomický rozvoj - všude jsou patrné rozdíly v ekonomickém rozvoji… Geografie se snaží o vysvětlení následujících pojmů Geografové a jejich práce  Ke své práci používá geografie různé specifické dovednosti, mezi které řadíme:  SBĚR INFORMACÍ – sběr dat z terénního výzkumu; sběr dat ze sekundárních zdrojů (mapy, atlasy, knihy, časopisy, stat. ročenky, letecké snímky, ortofotomapy, internet...)  ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ – převedení získaných údajů do grafů, náčrtů, map, plánů…; práce s textem, tvořivé psaní; umělecká a návrhářská práce, prostorový design....  INTERPRETACE INFORMACÍ – interpretace údajů pomocí grafů, diagramů, kartogramů, náčrtů, map, atlasů, plánů, fotografií, leteckých a družicových snímků atd. Mezi největší pomocníky geografie patří tvorba a zpracování map Turistická mapa Fotomapa Struktura současné kulturní krajiny Typy struktury: 1. Přírodní – primární 2. Hospodářská – sekundární 3. Humánní - terciérní Zařazení geografie  Geografie je vědou na rozhranní věd přírodních a společenských,  skupina věd o Zemi  soubor metod  objekt studia příp. předmět studia  krajinná sféra Přehled systému geografických věd FZG SG kartografie a geoinformatika obecná k, tematická k., GIS, DPZ, GPS, fotogrammetrie, Vědy o fzg. komplexu: obecná fyzická geografie paleogeografie Vědy fzg.složkách: geomorfologie klimatologie hydrogeografie a oceanografie pedogeogfrafie biogeografie geografie přír. zdrojů“ Vědy o sg. komplexu obecná socioekonomická geografie historická geografie Vědy o sg.složkách: g. obyvatel, g. sídel g. průmyslu, g. zemědělství, g. dopravy g. služeb, g. rekreace g. vědy a kultury Vědy o regionech: regionální geografie politická geografie Vědy o systémech a vědě nauka o krajině geoekologie planetární geografie teoretická geografie metody zkoumání vojenské geografie 3.2. M E T O D Y Z K O U M Á N ÍM E T O D Y Z K O U M Á N Í HLAVNÍ VEDLEJŠÍ INDUKTIVNÍ DEDUKTIVNÍ popisná srovnávací kartometrická analýza příčin a následků historická funkční analýzy modelování Aplikace teorie systémů pro geografii  Geosystém nejvyššího řádu je krajinná sféra,  je vazebně propojena s dílčími systémy – listosférou, hydrosférou, pedosférou, atmosférou, biosférou a sociosférou,  každý dílčí systém se dále člení  až KAM? po nejmenší prvek nejnižšího subsystému, který už geografie dále nečlení, chová se jako celek OBJEKT GEOGRAFIE Geosféra  geosféra - koncentrická vrstva Země – prostor se specifickým výskytem určitých jevů  z řeckého „sfaira „– koule, zeměkoule, globus, přeneseně i jako prostor např. sféra zájmů apod. Geosféry Země  Země vnitřní struktura - vrstvy lišící se hustotou a složením  „slupky cibule“  rotace – uspořádání od nejhustšího po nejřidší, od jádra se železa, niklu a síry po atmosféru  pevná část, tekutá část a plynná část Geosféry Země  Homogenní:  Litosféra, tj. kamenný obal Země – zemský kůra a spodní část zemského pláště ( pod ním je již plastická astenosféra) ( - 100 km až 8,8 km)  Hydrosféra (-4 km až 0 km)  Atmosféra (0 až 40 tisíc km, řadu dílčích vrstev, t, s, m, i, t, e – z.k.) , pozn. hranice zemské korony je považována za hranici planety Země Geosféry Země  Heterogenní  Pedosféra  biosféra  antroposféra, sociosféra  Podrobněji – schema geografických věd: Mečiar, J. (2005) Úvod do studia geografie, s. 100 – 106. - lesy mírného pásu Pouště Definice krajinné sféry Krajinná sféra Země–systém vzájemného pronikání a spolupůsobení troposféry, hydrosféry, litosféry, pedosféry a biosféry. Jejich relativní jednota je zabezpečována krajinotvornými procesy,založenými na koloběhu, látek, energie a informace. Okolím krajinné sféry je zemské nitro od zemského pláště k jádru, a od stratosféry do kosmického prostoru. Zde probíhá vznik a vývoj krajin. 1. ENERGETICKÁ A VLÁHOVĚ ENERGETICKÁ BILANCE 2. JEDNOTA SPOJITOSTI A NESPOJITOSTI Hlavní vlastnosti krajinné sféry Země Hlavní vlastnosti krajinné sféry Země Rozdíly energetické a vláhově energetické bilance nacházejí svůj odraz v horizontální pásmitosti a vertikální stupňovitosti. Horizontální geomy Evropy Vertikální geomy ostrova Réunion Hlavní vlastnosti krajinné sféry Země Přírodní krajiny České republiky 1:500 000 271 typů přírodní krajiny