Český národní jazyk a jeho útvary 1. Doplňte následující text. Pokud si nevíte rady, využijte nabídku. Jazyk, kterým hovoří příslušníci národa, se nazývá jazyk _________________. Tvoří jej několik jazykových útvarů. a) Jazykový útvar, kterým mluvíme a píšeme ve škole při vyučování a na veřejnosti, je jazyk _______________. Měl by se užívat také v novinách a televizi. b) Dodnes se v některých částech naší republiky, např. v Podkrkonoší a Podještědí, v okolí Domažlic, na střední Moravě hlavně v oblasti, která se nazývá Haná, na východní Moravě např. v okolí Strážnice, Kyjova, Hodonína a ve Slezsku setkáme s nespisovnými jazykovými útvary, kterými mluví zejména příslušníci starší generace. Tyto útvary se nazývají ______________. 2. Prohlédněte si mapu České republiky. Čáry na ní vyznačují přibližné hranice nářečních skupin. Dokážete do znázorněných oblastí doplnit jednotlivé nářeční skupiny? Poznámka: Názvy měst slouží v mapě jako orientační body. středočeská · jihozápadočeská · východočeská a severovýchodočeská · středomoravská (hanácká) · východomoravská · slezskomoravská Viz příloha 3 Podle Encyklopedického slovníku češtiny Kompetence k učení 3. Ke které nářeční skupině byste přiřadili následující slova a spojení slov? a) tatínkovo kabát, smíl sa (smál se), hdyby (kdyby); b) mlejn, vokno, z tý druhý strany; c) venkouskej (venkovský), dәržať (držet), vәlna (vlna), lepčí (lepší); d) tře (tři),mlén (mlýn), móka (mouka), nésó (nejsou), růža; e) múka (mouka), súsedama, ležál (ležel), s našú (s naší), (běloučké); f) smiť se (smát se), stryc/stryk (strýc), ruža (růže) 4. Poznáte, z kterých nářečí pocházejí následují ukázky? Pomoci Vám mohou zvýrazněná slova, nebo i jméno autora knihy. a) A dobře sa u tetky Kubaňovéj posedělo a chutno pojedlo, lebo izba byla dycky čisťučká jak kaplička. Duchny na lůžkách bilučké jak snih, narovnané až do stropu, svatých obrázků plná zeď a kachle na peci enom ligotaly. (…) Tetka zrovna utírali prach ze skleněného příklopu na Panence Marii Hostýnskéj a zalévali muškáty za vyšívanýma firhaňkama, dyž učuli vrznút dvérca. Vyšli do síně a v ústrety sa jím derú s velikú řečú stará žebračka Frgálka, známá klebetnica a dohazovačka, kerá si „namlúváním“ přivydělávala. Podle Zdeňka Galušky b) Máry stírala podlahu a meditovala o novém nájemníku. Venkouskej dříč se nezapře. Na práci až chamtivej, jako by z toho broulení do lejster čekal sklizeň. Ždímajíc hadr zahleděla se oknem do nebes modra. Za léta střídání pánů v tomhle pokojíku z toho mám takovej rozum: tam nahoře, odkud sypou na zem vtipný semínko, jsou tuze vysoko a nedohlídnou, co kam padá. Do chudýho baračiště nasypou mírku a vostane to planý jak semeno na skále, protože – málo naplat – živnou pro študia je tatíkova plná šrajtofle. Nadaná hlava vostane jak zakopanej poklad a z těch pak rostou zbytečný muderlanti a rebulanti. V lepčím případě spolkne takovýho arcibiskupskej seminář a proto je po farách tolik vlasteneckejch hlav a špatnejch farářů. Podle Marie Kubátové c) „Jsou pan starosta doma?“ „Ale hde!“ – zazní úsečně, a vtom už jsou dveře znovu přiraženy a závorou zastrčeny touže hbitostí kočky, jakou nám byla otevřena předsíň svatyně starostovy. Stojíme zaraženi a nasloucháme, co se uvnitř děje. Dolétají k nám zvuky rozmluvy – patrně paní starostové s dívkou.¨ „Hdo je tam, Ančo?“ – „Chlap.“ – „Keho hledá?“ – „Stréca.“ – „Řeklas, že nésó doma?“ – „Řekla.“ ---- Nezbývalo ovšem než uchýlit se k hospodě, kde se hemží všecko jako ve včelíně. Mineme kovárnu, v tom vyletí z hospody šerha – celý bez duše. „Hej, kovářo, -- tře rane za pana podmistra: Vendelin Nejezchleba!!“ Podle Otakara Bystřiny 5. Spisovný jazyk a nářečí existují u všech národních jazyků v Evropě. Český národní jazyk však má vedle spisovného jazyka a nářečí také jazykový útvar, který se vyvinul ze středočeských nářečí. Přečtěte výrazně a hlasitě uvedenou ukázku a řekněte, jak se tento jazykový útvar nazývá. No takže to je k tý práci se soubory. Další takovej docela zajímavej bod, a někdy docela užitečnej, je prohledávání nebo vyhledávání možná by byl takovej hezčí název, kterej rovnou by více řikal, vo co de, jo? vy samozřejmě velice často jste něco psali a potom se vám prostě znelíbil ňákej termín, nebo jste třeba shledali, že jste psali třeba LeibniTZ a rozhodnete se každého LeibniTZE přeměnit, no, to vlastně je bod, kterej budeme dělat až potom. Jana Hoffmannová a kol.: Mluvená čeština v autentických textech Převeďte instruktáž o užívání počítače do spisovné češtiny a porovnejte s původní podobou. Které tvary slov jste změnili? ● Kompetence komunikační Jindra tvrdí, že v uvedené situaci je tento jazykový útvar užitý vhodně. Eva tvrdí, že ne. Čí názor podpoříte a proč? 6. Přečtěte si, co o tomto útvaru píše Jan Chloupek, a doplňte na vynechaná místa chybějící přídavné jméno. ______________ čeština je naše zvláštnost. Obzvláště pro cizince, který si předplatil návštěvu matičky Prahy, pobyt u jihočeských rybníků (s výhledem na Hlubokou) a jen o málo kratší pobyt v Plzni kvůli plzni. Zdá se mu pojednou, že se učil česky ze špatných nebo alespoň zastaralých knížek – slyší-li kolem sebe právě onu ______________ češtinu. Jan Chloupek: Knížka o češtině Zapamatujte si… Ačkoliv je obecná čeština považovaná za rozšířený dorozumívací prostředek, měla by být i nadále užívána pouze v soukromé komunikaci, nikoliv při vyučování, ve veřejných projevech ve sdělovacích prostředcích a při jiných oficiálních situacích. · Osobnostní a sociální výchova Kultivované mluvené i písemné vyjadřování přiměřené situaci patří k zásadám slušného chování a ohleduplného jednání každého z nás. Předpokládá i schopnost zvolit jazykové prostředky takového útvaru našeho národního jazyka, které jsou pro danou situaci vhodné. 7. Poznáte, kdo je asi vypravěčem následující ukázky? Vyhledejte slova, která do spisovné češtiny nepatří, a nahraďte je spisovnými. Antónie mi zkazí i nemoc. Když si ji představím, mám po náladě a vytahuju zemák. Šprtám jako blázen, i když to všechno už dávno znám. Dopředu. Ale ani tak to nemám betonový, protože je nespravedlivá a zákeřná. Například písemky nám nikdy neukáže, jenom nadiktuje známky. Kincelce dá samozřejmě jedničku, protože její máma je Antóniina spolužačka. Já schytala trojec a nevím proč. Bezpečně jsem měla všechno dobře. Klára Jarunková: Jediná 8. Poznáte, pro kterou profesi jsou charakteristická slova vytištěná kurzívou? Paní Dobiášová nedošla ještě ani ke dveřím dvojáku, když se dokořán otevřely už dříve pootevřené dveře, a sestra křikla na kolemjdoucího zřízence s vozíkem: "Rudlo, pojeď sem, odvezeš maníka na špínu." ---- A pak šlehla jako bič ostrá poznámka primářova: "Nepouštějte ty háky, paní kolegyně! Až budete operovat sama, tak se přesvědčíte, jak je důležité na operované místo dobře vidět." Dívka přitáhla háky, ale neudržela se, aby nezabránila stékající slze. (Český národní korpus SYN; úryvky z knihy Jaroslav Dietl: Nemocnice na kraji města) 9. K nejznámějším slangovým slovům patří výrazy ze sportu. Dokážete přiřadit k vysvětlení významu v levém sloupci správné slovo ze sloupce pravého? bod získaný přímo z podání (volejbal, tenis) eso překážky na běžecké dráze (atletika) kanár skok o tyči ležka střelba vleže (biatlon) plůtky ukončený set, v němž jeden z hráčů (jeden z týmů) nezískal ani bod tyčka ■ Dějepis – Literární výchova Připomeňme si s autorkou významné osobnosti z historie, které se zasloužily o rozvoj českého jazyka i české literatury. A tak přecházel pokojem a mapoval si slyšitelnost zvuků: u hraničky materiálů, zadané profesorem A. V. Šemberou pod heslem „Jak postoupila česká jazykověda od Dobrovského do současnosti a zda v té době pokročili také čeští spisovatelé ve správnosti jazyka“ se strašidlo jakoby zachechtalo. Jakési záškuby a nic dál. Jazykové reformy Jana Husa také zvuky obešly obloukem a minuly bez valného zájmu. Zato u otázky z české literatury po básních Rukopisu královédvorského se zvuky jaksi zabydlely. Marie Kubátová: Arcidědkové Ke jménům Jan Hus a Josef Dobrovský připojme ještě jméno J. A. Komenský. Seřaďte tato tři jména chronologicky podle doby, ve které jejich nositelé žili. Jako prvního uveďte nejstaršího z nich. 10. Víte, - kdo z uvedených tří měl zásluhy na zjednodušení pravopisu, tj. nahrazení spřežkového pravopisu pravopisem s diakritickými znaménky? - kdo z nich zastával názor, že v nejnižších ročnících tehdejších triviálních škol by se mělo vyučovat v mateřském jazyce? - kdo z nich vydal v 19. století Německo-český slovník?