Komparace ruského a českého fonologického systému BRONISLAV MAŠÍK Co je to fonologie? Rozdíl mezi fonetikou a fonologií •Fonetika a fonologie jsou dvě lingvistické vědní disciplíny, které zkoumají zvukovou stránku jazyka •Fonologie – zkoumá zvukové rozdíly, které mají v daném jazyce nějakou funkci (schopnost rozlišovat význam) •Stručný rozdíl mezi fonetikou a fonologií: fonologie je nauka o funkci hlásek, zatímco fonetika je nauka o tvorbě hlásek ve zvukovém ústrojí, jejich šíření a vnímání • •Fonologická transkripce se zapisuje vždy do kosých závorek - /…/ Foném, morfoném •Hlavním zájmem zkoumání ve fonologii je foném – nejmenší zvuková jednotka, která odlišuje slova mezi sebou (les – lis – los) •Morfoném - množina fonémů, k jejichž střídání dochází v rámci morfému (na určitém místě), nejčastěji při ohýbání a odvozování nových slov… př.: noha – noze – nožce -> h, z, ž (morfoném) Distinktivní rysy •Fonologie studuje rozdíly mezi jednotlivými fonémy i zvukové jevy na vyšší úrovni -> jestliže mají tyto jevy schopnost rozlišovat význam slov, označují se jako distinktivní rysy. Přítomnost a nepřítomnost určitého rysu u fonémů vytváří fonologickou opozici. •Příklad pro pochopení z češtiny: - V češtině je důležitým distinktivním rysem délka samohlásek, např. ve slovech pata a pátá. Naproti tomu přízvuk je vždy na první slabice (pevný přízvuk) a nemá schopnost rozlišovat významy slov. Přízvuk tedy není v češtině považován za distinktivní rys. Distinktivní rysy •Distinktivními rysy vytvářejícími v různých jazycích fonologické opozice mohou být např.: - délka samohlásek, délka souhlásek (dlouhá x krátká) - znělost (znělá x neznělá) - zaokrouhlenost (zaokrouhlená x nezaokrouhlená) - otevřenost (otevřená x středová x zavřená) - přednost (přední x střední x zadní) - přízvuk - intonace Komparace českého a ruského fonologického systému •Samohlásky – 10 samohláskových fonémů, délka samohlásek je důležitým distinktivním rysem • •Samohlásky – 5 samohláskových fonémů (některé zdroje uvádějí 6 - /ɨ/), dlouhé samohlásky v ruštině neexistují •Souhlásky – čeština má celkem 27 souhláskových fonémů, nerozlišujeme u nich tvrdost a měkkost • •Souhlásky – ruština má 34 souhláskových fonémů, u nichž lze rozlišit tvrdost a měkkost, úplně chybí souhláska h •Přízvuk – v češtině je vždy přízvuk na první slabice •Přízvuk – přízvuk v ruštině je pohyblivý, je velice důležitým distinktivním rysem -> př.: /o/ na první slabice před přízvukem se čte jako /a/, /o/ pod přízvuk se čte jako /o/ a /o/ v jakékoliv jiné pozici ve slově se čte jako něco mezi /o/ a /a/ •Intonace otázek – intonační vzestup na konci otázky př.: „On to neudělal?“ •Intonace otázek – intonační vzestup je vždy na slově, které považujeme za nejdůležitější vzhledem k následující odpovědi (také jinak důraz může být na jakémkoliv slově) př.: „Как тебя зовут?“ Společné fonologické prvky v obou jazycích •Souhlásková asimilace – realizace souhláskových fonémů je ovlivněna jejich okolím (poloha fonému ve slově může výrazně ovlivnit jeho akustickou podobu, aniž by došlo ke změně významu) -> v ruštině i češtině rozlišujeme znělé a neznělé souhlásky -> znělé souhlásky se na konci slov vyslovují nezněle, např. led [lɛt] - ledu [lɛdu] – to samé platí i v ruštině -> znělá souhláska ve slově před neznělou se mění na neznělou, např. „zastávka“, v ruštině „с друзьями“ Zdroje: ØFrantišek Čermák – Jazyk a jazykověda – přehled a slovník – ISBN: 978-80-246-1946-0 ØWeb The russian language - http://therussianlanguage.weebly.com/phonologyphonetics.html ØWeb dic.academic.ru – https://dic.academic.ru/dic.nsf/ruwiki/1130452 ØWeb Wikipedia – https://en.wikipedia.org/wiki/Russian_phonology https://cs.wikipedia.org/wiki/Fonologie_%C4%8De%C5%A1tiny ØVideo na stránce youtube.com – https://www.youtube.com/watch?v=SVt1g5AG3-4 Ø Ø