Ruština a východoslovanské jazyky
Lucie Krátká


Východoslovanské jazyky
´Tvoří skupinu 3 blízce příbuzných slovanských jazyků: běloruštiny, ruštiny a ukrajinštiny
´V současné době jimi mluví asi 240 milionů lidí.
´Východoslovanské jazyky se liší řadou hláskových typologických zvláštností:
´souhláskami /č/,/ ž/ tam, kde je v zsl. jazycích /c/,/ z/ (rus. свеча, ukr. свiча, blr. свяча x
čes. svíce )
´Základním písmem je azbuka.
´Staroruský jazyk se zformoval v období existence Kyjevské Rusi.

Historie
´Přibližně v 2.–1. tisíciletí př. n. l. se vyčlenil jazykový útvar– „protoslovanský“, označovaný
jako praslovanština.
´Předkové východních Slovanů, postupně migrovali na sever a východ, částečně na jih a jihovýchod.
´V 9. století žili východní Slované na rozsáhlém území horních toků Oky, Volhy a Donu, na západě až
na území dnešní západní Ukrajiny a historického území Haliče.
´Východoslovanské jazyky se lišily pouze na úrovni dialektů, nikoliv samostatných jazyků – mluví se
o tzv. staroruském jazyce
´Ve 12 . stol. začíná proces postupného rozpadu Kyjevského státu, začíná nářeční diferenciace
jednotného východoslovanského jazyka.
´Kolem Moskvy, Kyjeva, a Litevského knížectví - probíhá formování ruského, ukrajinského a
běloruského jazyka.
´

Ukrajinština
´Jeden z oficiálních státních jazyků Ukrajiny (společně s ruštinou).
´Celosvětově ukrajinštinu používá téměř padesát miliónu lidí.
´Na většině území existuje faktický bilingvizmus.
´Ukrajinské písemnictví se rozvíjelo na základě cyrilice.
´Mluvnice je blízká běloruské, slovní zásoba se blíží západoslovanským jazykům.
´Píše se upravenou azbukou (fonetický pravopis).

Vývoj ukrajinštiny
´
´V raném období (14.-16. stol.)pokračovala v tradicích spisovného jazyka Kyjevské Rusi. ´Vedle
jazyka, který vznikl na základě místních dialektů, existoval na území dnešní Ukrajiny spisovný
knižní staroslověnština. ´V době, kdy ukrajinská a běloruská území byla součástí Velkoknížectví
litevského se začal formovat společný spisovný ukrajinsko-běloruský jazyk.
´Současně se v tomto období začaly utvářet specifické rysy jazyka.
´Existovali dva jazyky: „slovansko-ruský“ a tzv. „prosta mova“ („ruska mova“).
´Koncem 19. a na začátku 20. stol. bylo oficiální užívání u. omezováno a zakazováno, rozvoj
spisovného jazyka umožnila až revoluce 1917.

Běloruština
´Bělorusky mluví asi 8 mil. osob v Běloruské republice.
´Státními jazyky Běloruska jsou běloruština a ruština.
´Dělí na severovýchodní a jihozápadní dialekty, středoběloruská a poleská nářečí.
´Hláskový systém současné běloruštiny odráží historickou příbuznost s ruštinou.
´Typické je tzv. „dzekání“ a „cekání“ (ď, ť > dz, c: děti = дзеці), „jakání (e > ja: nesu = njasu),
„akání“ (o > a: noha = naga), dále zdvojování a přechod g > h atd.
´Slovní zásobou se blíží západoslovanským jazykům, slova církevněslovanského (staroslověnského)
původu většinou chybí.
´Píše se upravenou azbukou s fonetickým pravopisem, který respektuje akání a jakání.

Vývoj běloruštiny
´Běloruština vzniká ve 14 stol., ze staroruského jazyka společného všem východním Slovanům.
´Počátky spisovné běloruštiny spadají do 16. stol., kdy byla státním jazykem Litevského
velkoknížectví.
´V 17. stol. na území Běloruska dominovala v oficiální psané komunikaci polština (násilná
polonizace).
´Plnoprávnosti dosáhla po r. 1917 v rámci SSSR.
´Od 30. let 20. stol. – násilný proces další rusifikace běloruštiny, zejména po 2. světové válce.

Ruština
´
´Rusky mluví asi 150 mil. lidí na celém světě.
´Obecně slovanský základ ruštiny byl v průběhu historického vývoje do značné míry formován
cizojazyčnými vlivy.
´V současnosti se prosazuje zejména silný vliv angličtiny (terminologie, jazyk publicistiky, slang
mládeže).
´Některé typologické zvláštnosti:
´v minulém čase nemá pomocné sloveso být (ja napisal = napsal jsem)
´u sloves používá osobních zájmen (on durak = je hlupák)
´produktivita tvoření slov skládáním

Vývoj ruštiny
´
´Od 14. stol. až do 17. stol. se formuje samostatný jazyk Moskevské Rusi, jehož základem byly
východoslovanské dialekty středního Ruska.
´V 18. a na poč. 19. stol. se začíná rozvíjet světské písemnictví, vědeckotechnická, vojenská a
námořní terminologie.
´Různost vedla ke stanovení norem spisovného jazyka.
´Na vývoj a formování spisovné ruštiny měli velký vliv ruští spisovatelé 19.-20. stol.
´V 20. stol. se spisovná ruština stává hlavním dorozumívacím prostředkem příslušníků ruského
národa, ale také národů, žijících na území Sovětského svazu.
´Od poloviny 80. let 20. stol. dochází v ruštině k dramatickým změnám(změna stylových norem a
míšení stylů, nové principy a formy komunikace, nové typy a formy mluvených i psaných textů.
´

Zdroje
´https://is.muni.cz/el/1421/jaro2016/PLA103/Vychodoslovanske_jazyky.pdf
´http://www.cesky-jazyk.cz/slovnicek-pojmu/slovanske-jazyky/#axzz5TcN80Be5
´http://ukrajinstina.ukrajina.tv/
´