SYNTAKTICKÉ POROVNÁNÍ RUSKÉHO A ČESKÉHO JAZYKA
                          Nikol Rozsypálková, UČO 481899


Co to je syntax?
◦= větná skladba
◦Nauka o mluvnické a významové stavbě věty, o stavbě souvětí či souvislých textů
◦Zkoumá např. jednotlivé slovní druhy, skladební vztahy mezi jednotlivými větnými členy, větné
vzorce a pravidla, slovosled, stavbu a pravidla souvětí, nepravidelnosti větné skladby,…
◦Klasická skladba: popis skladebních vztahů a větných členů
◦Valenční skladba: zájem o valenci (=schopnost především sloves na sebe vázat významově těsně
určité výrazy; např. dítě spí)
◦Textová skladba: zkoumá syntaktické prostředky použité v textu
◦
◦
◦
◦

Věta
◦Tvoří se ze slov a slovních spojení, je vyjádřením určité myšlenky a základní jednotkou syntaxe
◦Má stránku mluvnickou, významovou = vztahy mezi větnými členy, zvukovou = jako uzavřený zvukový
celek a grafickou = na začátku velké písmeno a na konci interpunkční znaménko
◦

Syntax v ruském jazyce
◦Věta se skládá ze základních větných členů (podmětu a přísudku) nebo jen jednoho z nich (např.
Началась весна. = Začalo jaro., Вечереет. = Táhne k večeru) ◦Podmět odpovídá na základní pádové
otázky 1.pádu кто? (= kdo?) nebo что? (= co?), např. Установилась хорошая (что?) погода. ◦Přísudek
odpovídá na otázky что делает предмет? (= co dělá předmět?) , что с ним происходит? (= co se s ním
děje?) , что он такое? (= co je zač?) , кто он такой? (= co je zač?) aj.,např. Студенты (что
делают?) занимаются в читальном зале.

Syntax v ruském jazyce
◦Rozvíjející větné členy upřesňují základní větné členy
◦Předmět odpovídá na pádové otázky (kromě 1.pádu) a označuje objekt.
Např. Учитель дал (кому?) мне задание. = Učitel dal (komu?) mě úkol. ◦Přívlastek odpovídá na otázky
какой? (= jaký?) , чей? (= čí?).
Např. У нас (какая?) новая машина. = Máme (jaké?) nové auto. ◦Příslovečné určení odpovídá na otázky
как? (= jak?), каким образом? (= kterak?), где? (= kde?), куда? (= kam?), откуда? (=
odkud?), зачем? (= za jakým účelem?), при каком условии? (= za jaké podmínky?), почему? (=
proč?), отчего? (= proč?), как долго? (= jak dlouho?), когда? (= kdy?)  a jiné.
Např. (когда?) Сегодня я пойду в кино. = (kdy?) Dnes půjdu do kina.
◦

Syntax v ruském jazyce
◦Věta jednoduchá může být složena z:
1. podmětu a přísudku (Кругом лежит снег. = Kolem leží sníh.)
2. z podmětu (Зима. = Je zima.)
3. z přísudku (Вечереет. = Táhne k večeru.)
◦
◦Souvětí dělíme na:
1. Souřadná, kdy jsou jednoduché věty významově rovnocenné; typické spojky и, a, но, да, однако,
или, ни... ни..., apod.
(Дождь кончился, и взошло солнце. = Přestalo pršet a vyšlo slunce).
- spojky poměru slučovacího (и, да, ни… ни..., тожe,…)
- spojky poměru vylučovacího (не то… не то..., или, или… или,…)
- spojky poměru odporovacího (а, но, да, зато)
◦

Syntax v ruském jazyce
◦ 2. Podřadná má větu hlavní a na ní závislé věty vedlejší; typické spojky где, когда,
 почему, хотя, поэтому, который, с тех пор как, apod.
 Маша не хотела, чтобы её ждали.
 = Máša nechtěla, aby na ni čekali.
 - Druhy vět (přívlastkové - какой?, předmětná – pádové otázky, příslovečné: místní - г
где?, куда?, откуда? ; časové - когда?, с какого времени?, до какого времени?;

 3. Bezspojkové věty bez spojek nebo spojovacích výrazů.
 Např. Машина резко тронулась, мотор заворчал, все откинулись на сиденья.
  = Auto se prudce rozjelo, motor zavrčel a všichni se opřeli o sedadla.
◦

Syntax v ruském jazyce
◦Pořadí slov ve slovních spojeních: (Slovosled neutrální)
Přídavné jméno před podstatným jménem (интересная выставка)
Podmět před přísudkem (Брат читает.)
Na začátku věty je přívlastek (místo, čas), poté přísudek a podmět (В городе есть театр.)
Příslovce končící na -о, -е, předcházejí slovesu (хорошо танцует)
Příslovce s předponou по- a příponou -ски následují po slovese (пишет по-русски)
Podstatné jméno v jiném než prvním pádě následuje za slovesem (пришёл в класс) ◦Pořadí slov ve
větě: (Slovosled neutrální)
První podmět, poté přísudek (Сестра пишет.)
Přívlastek na začátku věty (Зимой начались каникулы.)
◦

Syntax v českém jazyce
◦Základní větné členy jsou podmět a přísudek (dohromady základní stavební dvojice)
◦Rozvíjející větné členy: přívlastek, předmět, příslovečné určení (jako v rj) a doplněk (závislý na
slovesu i podstatnému jménu (Dívky přišly samy.) ◦Věta jednoduchá:
1. Holá (obsahuje jen základní skladební dvojici – Jana se učí.)
2. Rozvitá (s rozvíjejícími větnými členy – Jana si hraje s Janem na hřišti.) ◦Souvětí:
1. Souřadná obsahuje minimálně 2 hlavní věty/řídící (libovolný počet vedlejších,které jsou závislé
na větě řídící) – Jana spala a Jan cvičil.
- spojky poměru slučovacího (a, i, ani, nebo, ani…ani, jednak,…)
- spojky poměru vylučovacího (buď – nebo)
- spojky poměru odporovacího (ale, avšak, však,…)

Syntax v českém jazyce
◦ - spojky poměru stupňovacího (ba, i, ba dokonce,…)
 - spojky poměru příčinného (neboť, vždyť, totiž,…)
 - spojky poměru důsledkového (a tak, tak, tudíž, a proto, proto,…)
2. Podřadná – 1 věta hlavní a libovolný počet vět vedlejších - Jana spala, aby mohl Jan cvičit.
Vedlejší věty mohou být podmětné, předmětné, přísudkové, přívlastkové, doplňkové, příslovečné
místní/časové/způsobové/účelové/příčinné/přípustkové/podmínkové/
měrové.

Syntax v českém jazyce



Zdroje
◦https://russky.info/cs/grammar/syntax
◦http://ccestina.blogspot.com/2012/05/syntax.html
◦https://cesky-jazyk.okhelp.cz/gramatika/vetna-stavba.php
◦https://www.studuju.cz/latka-442
◦https://www.diktatorek.cz/Scholasticus/Cesky-jazyk/Skladba/Souveti/Druhy-vedlejsich-vet-help.html
◦https://www.mojecestina.cz/article/2012092701-vetne-cleny-zakladni-prehled
◦http://www.ucirna.cz/cestina/skladba_vetne_cleny_doplnek.php
◦Pojmy z knihy: Jazyk a jazykověda – František Čermák