Experiment č. 1 •Strom • •házená • •hlína • •svízel • •škola • •žárovka • •divadlo • • •mozek • •laptop • •zebra •psycholog • • •rychlý • •dnes • •Sigmund Freud (1856-1939) – metoda volných asociací Sigmund Freud, v roce 1920 •Jak vyzvědět, co si někdo myslí v skrytu duše? • • •ASOCIANIZMUS •- navazuje na britský empirizmus •- „atomistický“ výklad vnímání, myšlení – řetězení asociací •na základě styčnosti (v prostoru, v čase), podobnosti, příčiny-následku, • •(např. David Hume) •- atomizmus •Nakolik jsou volné asociace „volné“ •Asociace a umění • • • dali_moma_0708_11 •Zrakové vnímání – pareidolie white-clouds •Zrakové vnímání – pareidolie File:Hermann Rorschach c.1910.JPG •Hermann Rorschach (1884-1922) •Projektivní testy •Vnímání – osobnost • •Projekce, projektivní test •Zrakové vnímání – pareidolie Zrakové vnímání – pareidolie Priming •http://www.youtube.com/watch?v=HRAKt0GakJM Zadání druhého seminárního úkolu •Vytvořte nějaký projektivní podnět (tj. málo strukturovaný, vágní, který nemá jednoznačný význam a vybízí k různým intepretacím). Může to být něco na způsob rozpité inkoustové skvrny jako u Rorschachova testu, můžete ale vytvořit i něco jiného, originálního (dá se sáhnout po nejrůznějších věcech, jako plíseň na zdi, hodně zmuchlaný igeliťák, zajímavé pohlednice, fotografie, atd., fantazii se meze nekladou). •Projektivní podnět vyfoťte a vložte do souboru s textem práce. •Nepoužívejte reprodukce Rorschachova testu. •Předložte podnět postupně 5 různým lidem (dětem či dospělým) s otázkou, „co by to mohlo být?“ •Je lepší, když budete respondenty aspoň trochu znát. Nesmí však jít o nikoho ze seminárních skupin základů psychologie. • Odpovědi zaznamenejte (včetně pořadí). Pokud dá respondent málo odpovědí, zkuste ho/jí pobídnout, ať ještě něco přidá. •Všímejte a zaznamenávejte i další věci, které se při testu dějí (respondent se třeba může smát, může odpovídat velmi rychle, zaseknout se, atd.). •Po tomto testu projděte s respondentem ještě jednou všechny odpovědi (tzv. inquiry). Ptejte se, kde přesně to či ono v podnětu vidí, co ho nebo jí k té či oné odpovědi vedlo. Tyto informace také zaznamenejte a uveďte v textu. •uveďte věk, pohlaví a zaměstnání respondentů •srovnejte, jak se liší odpovědi mezi respondenty. Uveďte konkrétně, v jakých charakteristikách se odlišují. Všímejte si jak obsahu, tak formy (např. jeden respondent může svými odpověďmi zpracovávat pouze detaily podnětu, jiný zase spíš muže mít vidět podnět jako celek; obsahově: někdo např. může mít v odpovědích hlavně zvířata, jiný zase lidi, jeden může odpovídat ploše, nenápaditě, jiný zase originálně, atd.). Uveďte co nejvíc takových rozdílů. • Připravte pečlivě na 5.11.! •Zkuste se zamyslet nebo rozvést, proč respondenti dali ty které odpovědi. Využijte informací i z inquiry a z předchozího srovnávání odpovědí. •Vztáhněte odpovědi k respondentovi samotnému. Odráží třeba originalita odpovědí originalitu myšlení jejich tvůrce? Vyjadřují odpovědi nějak styl života, povahu, aktuální náladu, zaměstnání, věk respondenta? •Říkají odpovědi něco o přístupu k testu (např. někdo může být úzkostlivě pečlivý, jiný respondent se zas může předvádět, test někoho dalšího zase může nudit, atd.). Sedí vám odpovědi s tím, jak eventuálně respondenta vidíte? Nevadí, když se pustíte na půdu spekulace.