Rizikové faktory ohrožující děti a dospívající na internetu



žtrýznění, hrozby, obtěžování, ponižování, ztrapňování a další útoky pomocí internetu,
interaktivních a digitálních technologií nebo mobilních telefonů
žaspekt věku – v USA pouze děti a mladiství, obdobné chování v dospělosti je řazeno do jiných
kategorií
žprobíhá opakovaně, obsahuje psychické násilí, je záměrná  (může se objevit jednorázový akt s
dlouhodobým dopadem)
ž20%-30% mladistvých se s nějakou formou setkalo v roli oběti, 15%-20% přiznává zneužití
technologie k ubližování

žZasílání SMS s výhrůžkami, nenávistným či obscénním obsahem
žObtěžování prostřednictvím e-mailu
žObtěžování prostřednictvím Instant Messangerů – ICQ, Skype, Miranda, Yahoo m.)
žBlogy, webové stránky – zveřejnění hanlivého obsahu týkajícího se oběti
žRozesílání obrázků, videí či odkazů na ně s cílem uškodit oběti
žInternetové ankety – O nejhnusnějšího kluka školy apod.
žPřevzetí identity oběti (pouze nick, fotka, nebo komplexněji ukradením hesla apod.)
žZasílání nevyžádaných mailů obvykle s problematickým obsahem (přihlášení do skupin, odebírání
pornografického materiálu apod.)

žDruhy šikanování:
¡zasílání zpráv oběti
¡rozšiřování hanlivého obsahu o oběti (případně obsahu, který oběť i vytvořila, ale nebyl určen ke
zveřejnění)
¡ukradená identita
žKombinace s klasickou šikanou
žAnonymita působce – ví oběť, kdo stojí za šikanováním? Cca 40% neví a uvádí to jako velmi trýznivý
aspekt, obzvlášť když podezírá někoho z blízkého okolí

žprvní celosvětově rozšířený příběh kyberšikany
žrok 2002/2003, kanadský chlapec Ghyslain Raza
ždomácí videonahrávka, na níž ztvárňuje oblíbeného hrdinu z Hvězdných válek, odkrývá jeho
nemotornost, nadváhu apod., ukradena spolužáky a zveřejněna na internetu
star-wars-kid-1.jpg
žstala se nečekaným hitem, několik milionů stáhnutí, mnoho nelichotivých komentářů, nápodob,
sestřihů…, parodováno i v South Park
žchlapec se zhroutil, dlouhodobá léčba, opakované hospitalizace v psychiatrické léčebně
žhttp://www.youtube.com/watch?v=HPPj6viIBmU
žhttp://www.youtube.com/watch?v=3GJOVPjhXMY
ž

žhttp://www.ryanpatrickhalligan.com/
žzřejmě první oběť kyberšikany, která spáchala sebevraždu (7. 10. 2003)
žnepopulární ve třídě, nešťastné zamilování
žzveřejnění obsahu milostného chatu a následného odmítnutí
RyanHalligan.jpg
žvelký popud veřejnosti zabývat se touto tématikou
žangažovaní rodiče, zajímali se, jak syn tráví svůj volný čas, měli hesla k jeho účtům, apod.

žMůže ji provádět každý bez toho, že by stál tváří v tvář své oběti. „…Nepotřebujete být silní ani
rychlí, stačí obyčejný mobil či počítač a ochota zastrašovat či ubližovat…“ (King, 2006)
žVšudypřítomná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 12 měsíců v roce, není před ní úniku.
žZměna mobilů, účtů, e-mailových adres
žExtrém - změna jména při dosažení plnoletosti
žProblematika elektronické stopy

žDisinhibice v komunikaci - odložení zábran a skrupulí, ztráta nebo překonání nesmělosti, plachosti
a ostychu. Jev známý při intoxikaci alkoholem, apod.
žV extrémních podobách může jít o obcházení tabu a zákazů, tedy o jistou odvázanost či nevázanost
na normy.
žDisinhibice jako jev je neutrální, může mít pozitivní i negativní důsledky. Pozitivní konotace
zahrnují slova jako otevřený, uvolněný, smělý, bez zábran.
žDisinhibice, kterou můžeme sledovat při internetové komunikaci jak v e-mailech, tak na chatech, je
nejzjevnější a nejspecifičtější znak elektronické komunikace (Šmahel, 2002, Dušková, Vaculík 2002,
Vybíral, 2001).

žanonymita (druhý neví, kdo jsem, já tedy mohu skrýt svou identitu)
žneviditelnost (druhý nemůže vidět, jak vypadám, jak se tvářím)
žasynchronicita komunikace (reakci si mohu promyslet, protože ji mohu odložit, není nutné reagovat
ihned)
žsolipsistické introjekce (vše je v podstatě v mé hlavě, vytvářím si fantazie o tom, jak druhý
vypadá, jak zní jeho hlas, takže si vytvářím fantazijní, nereálný svět)
žneutralizace statusu (stává se vedlejším a nepodstatným, jaké postavení v reálném světě má on-line
komunikující)
ž

žDisinhibice se projevuje:
žZtrátou nebo odložením zábran, studu, ostychu, pocitů trapnosti a neadekvátnosti
žObcházením cenzury (nic není zakázané, vše je dovoleno)
žVypínáním svědomí (vypnuté „volání k zodpovědnosti“, mohu dát průchod amorálnosti)
žNezdrženlivostí, netrpělivostí, rychlostí (nemusím se krotit, ovládat)
žZájmem o tabuizované (mohu se zajímat, o co chci)
žZvýšenou zvědavostí (zvědavost popuštěná z uzdy)
žPudovým chováním, impulsivním rozhodováním
žPovolením sil „id“ (nevědomí): chování je řízeno puzením ke slasti nebo puzením k destruktivitě
(chuť užít si, chuť ubližovat)
žPovolením uzdy exhibicionismu
žOdklonem od „reality“ a útěkem do fantazií

žKyberšikana je usnadněna chováním vyplývajícím z disinhibice
žU dospívajících obzvláště rozšířena, neboť k tomuto věku dle Šmahela patří též zvýšené odreagování
frustrací
žNedostatek sociální opory způsobuje minimálně závažnější emoční důsledky. Poskytuje on-line
prostředí dostatečnou sociální podporu?

žThe End of Solitude http://chronicle.com/article/The-End-of Solitude/3708
žFaux Friendship http://chronicle.com/article/Faux-Friendship/49308/
žWilliam Deresiewicz: „…Sociální sítě, jako je třeba Facebook, zničily podstatu osobního
přátelství…“
žPojem „sdílení“ – hluboká zkušenost x velké množství banalit
žPříklad komunikce FB převedené do reality http://www.skolni.tv/2010/07/facebook-vs-realita.html
ž

žZeptat se dětí, jaké komunikační nástroje používají. Pokud je neznám, nechám si je vysvětlit a
ukázat.
žZařídit si účet na stejných komunikačních platformách.
žOvěření věkových hranic, některé jsou určené jen od určitého věku (13, 15 let).
žZjištění hesla od dítěte. Možnost vložení do zapečetěné obálky, uložení na tajné místo apod.
žUjištění, že nikde jinde dítě svá hesla nesdělilo a že nejsou triviální. Vysvětlit riziko ukradené
identity, zničené reputace apod.
žProjít si seznam on-line přátel dítěte. Ví dítě kdo se pod kterým nickem skrývá? Riziko neznámých
lidí, možnost jejich smazání.
žMluvit s dítětem o tom, zda se mu již něco nepěkného na internetu nestalo (odhalení počátku
kyberšikany).
žMluvit o tom, zda tento pojem zná, zda se to například přihodilo jeho kamarádům, spolužákům apod.
ž

žMluvit s dítětem i o tom, zda někdy někomu přes internet ublížilo. Poukázat na zvýšenou citlivost
dětí a dospívajících. Mohlo být zveřejněno i něco, kde nebyl primární záměr ublížit.
žDostat se v rozhovoru i na tématiku sexuálních obsahů na netu, možnosti zneužití fotografií apod.
žRizika zneužití webové kamery.
žOvěřit si technické zabezpečení domácích počítačů.
žStanovení (domluvení) vlastních rodinných pravidel ohledně využívání počítače, internetu,
sociálních sítí včetně stanovení jasných časových hranic.
žUmístění počítače – vlastní pokoj dítěte x společný prostor.
žPrůběžně čas od času sledovat sociální sítě, blogy, apod., na nichž se dítě vyskytuje.

žKowalski, Limber, Agatston (2008). Cyber Bullying. Blackwell Publishing.
žLidická, Jana (2009). Kyberšikana. Dostupné z
http://tarantula.ruk.cuni.cz/KKP-14-version1-Lidicka.pdf
žOtavová, Mlada (2009). Adolescenti a psychologický kontext kyberšikany pohledem obětí. Bakalářská
práce FSS MU.
žVybíral, Zbyněk (2002).Výzkum disinhibice u mladých uživatelů chatů. Sborník Děti, mládež a
rodiny. Brno: Barrister&Principal, strany 275 – 288.
žhttp://www.youtube.com/watch?v=HPPj6viIBmU
žhttp://www.youtube.com/watch?v=3GJOVPjhXMY
žhttp://www.ryanpatrickhalligan.com/
žhttp://chronicle.com/article/The-End-of Solitude/3708
žhttp://chronicle.com/article/Faux-Friendship/49308/
ž

ž