Behaviorismus – některé základní teorie Odkazy: PAVLOV: https://www.youtube.com/watch?v=NzBDScsHL44 O BEHAVIORISMU: https://www.youtube.com/watch?v=HCCIkEk4WaE Anglicky: https://www.youtube.com/watch?v=xvVaTy8mQrg Experiment Malý Albert: https://www.youtube.com/watch?v=CYGXMXGkxtc (kratší) https://www.youtube.com/watch?v=9hBfnXACsOI SKINNER https://www.youtube.com/watch?v=D-RS80DVvrg Sociální experimenty: - přistupuje k osobnosti a jejím projevům z hlediska teorie učení - podmiňování, reflexy Reflexologie – paralelní směr v Rusku, I.P. Pavlov BEHAVIORISMUS: osobnost je pojímána jako zkušenostmi akumulovaná sada naučených vzorců chování - kořeny mají v americkém prostředí přelomu 19. a 20. století KRITIKA: 2. SVĚTOVÁ VÁLKA !!! SOCIÁLNÍ EXPERIMENTY - 2 vývojové fáze těchto přístupů: - fáze „klasického behaviorismu“: - usiluje o odhalení „atomu chování - vytlačuje pojem osobnost z psychologie - metodologií je experiment - atomismus – psychický (podmíněný) reflex jako fundamentální základ „atom“ obsažený ve všech formách chování - experimentalismus – celý vztah mezi jedincem a prostředím je redukován na vztah mezi podnětem (stimulus) a odpovědí (response) - umělost – vylučují se nežádoucí proměnné – práce v laboratoři na laboratorních živočiších - J. B. Watson - kvalitativní přestavba výchozí koncepce behaviorismu: - pochopení a vysvětlení „středního článku“ (organismu, osobnosti) - studium chování v ekologicky adekvátních souvislostech - respektování rozdílu mezi zvířetem a lidskou bytostí - synchronismus – způsoby existence a systémy hodnot druhově příznačné pro člověka - strukturnost – studium smysluplných bloků interakčních systémů - naturismus – systematické pozorování živočichů v jejich přirozeném prostředí, vstupují postupy modelování i simulování reality, studium účinků frustrace či deprivace - základní tezí - jednota člověka s okolní přírodou - E. C. Tolman, N. Miller, C. L. Hull, J. Dollard, C. Pribram, B. F. Skinner - James Broadus Watson (1878-1958) – osobnost v pojetí klasického behaviorismu - chování popisuje jako odpověď na podněty z prostředí - za nepodmíněné a nenaučené pokládá pouze 3 odezvy: - strach - lásku - vztek - zakladatel a vůdčí představitel klasického behaviorismu - aktuální chování se má studovat a ne o něm hloubat - přírodovědné uvažování, snaha přeměnit psychologii na přírodní vědu - nitro organismu pozorovat nelze, je v chování zastoupeno: - strukturami, které jsou organismu vlastní - zvyky, které jsou výsledkem zkušenosti - člověk je mechanismus, jehož činnost, stejně jako individuální zvláštnosti vývoje, jsou určeny obsahem prostředí, ve kterém žije, lze u něj rozlišit 2 úrovně: - vrozenou – fyziologické vlastnosti organismu, nepodmíněné reflexní povahy - získanou – nové jednotky chování vzniklé na podmíněně reflexním základě - osobnost je produktem soustavy zvyků - nejvyšším vývojovým cílem osobnosti je dospět k takové soustavě zvyků, která umožňuje účinně se přizpůsobovat okolí, zabezpečuje mu přežití - kvalitativní úroveň přizpůsobení je dána z vnějšku Clark Leonard Hull (1884-1952) – neobehaviroismus - doplnil behaviorální metodologii o matematicko deduktivní systém důsledného uvažování souvislostí, prosazujících se v chování - za základní determinantu chování považuje pud (drive): - pud vyvolává aktivitu organismu, jeho chování - na síle puzení závisí síla reakce („potenciál reakce“) - povaha puzení určuje charakter chování - objektivně testovatelná komponenta celkového aktu chování - navazují na něj např. Cattell, Guilford, Eysenck - schéma: R = f (S, O) (chování je funkcí situace a organismu) Burrhus Frederic Skinner (1904-1990) – osobnost v radikálním behaviorismu - v jeho analýze chování není místa pro vnitřní determinanty, pro pojem osobnost - vymezuje operantní podmiňování (proto také někdy „operantní behaviorismus“) – spontánně vzniklý výsledek aktivních pokusů o adaptaci - systém nahodilých pokusů a omylů pokládá za základní repertoár záměrného chování živočicha - ignoruje osobnost, ignoruje vnitřní poznávací činnost - jeho přístup k osobnosti je výrazně „anti-teoretický“, má za to, že abstraktní teorie jsou zcela zbytečné - lidský organismus je „černá schránka“ jejíž obsah (motivy, pudy, konflikty, emoce) je třeba vyřadit z empirického vyšetřování Sociální učení – Albert Bandura : Radikální behaviorismus opomíjí determinanty lidského chování pramenící z kognitivně generovaných procesů Teorie - Sociálně kognitivní teorie osobnosti Psychodynamické teorie neberou v úvahu mimořádnou komplexnost a různorodost odezvy člověka na životní realitu. Pudy a motivy nemohou vysvětlit variaci ve frekvenci a síle určitého chování v rozdílných situacích a ve vztahu k různým lidem. Pokroky v teorii učení přesunuly ohnisko kauzální analýzy z hypotetických vnitřních sil k vlivům prostředí Lidé mají vyšší schopnosti, které jim umožňují předvídat výskyt událostí a vytvářet prostředky kontroly nad tím, čím je jejich každodenní život ovlivněn Nejsou autonomní činitelé, řízení intrapsychickými silami X Nejsou ani jednoduché mechanické transportéry, oživené vlivy prostředí Vzájemný determinismus /Schopnost autoregulace: Lidé jsou jak produkty, tak i producenti prostředí .Lidé mají mimořádnou schopnost užívat symboly a tak i tedy myslet, tvořit a plánovat .Schopnost představit si budoucí výsledky vede k tomu, že je vkládáme do současných motivátorů chování