RINOLALIE A PALATOLALIE REZONANCE… • fyzikální jev – klíčový význam pro akustickou skladbu hlásek: - samohlásek – tónů - souhlásek – šumů • rezonanční dutiny – specifické zabarvení základního hrtanového tónu • vyvážený poměr mezi oralitou a nazalitou TVRDÉ PATRO  Kostěný základ MĚKKÉ PATRO  svalové struktury  napínače a zvedače  závěr mezi ústní a nosní dutinou + zapojení svalů hltanu  rozšiřování sluchové trubice – vyrovnání tlaku ve středoušní dutině SVALSTVO MĚKKÉHO PATRA  m. levator veli palatini – tah měkkého patra nahoru a tlačí proti zadní stěně hltanu  uzavírá nosohltan a Eustachovu trubici  m. constrictor pharyngis superior – současná kontrakce s m. l.v.p. – Passavantův val - oddělení dutiny ústní/nosové  m. tensor veli palatini – zvedá a napíná a zkracuje patro  m. palatoglossus a m. palatopharyngeus – stlačení patrových oblouků  m. uvulae - zkracuje uvulu a zvedá ji dozadu HLTAN  12 cm  začíná za nosními dutinami – končí na úrovni hlasivek  nazofarynx  orofarynx  laryngofarynx  tvar se mění pomocí hltanových svěračů VELOFARYNGEÁLNÍ MECHANISMUS  regulace přenosu zvukové energie do nosní a ústní dutiny při řeči  koordinovaná, rychlá a kompletní funkčnost FUNKCEVFM nepneumatické aktivity  sání, polykání, kloktání, zvracení  vysoká intenzita závěru FUNKCEVFM pneumatické aktivity  foukání, hvízdání, řeč, zpěv  adaptace výšky a intenzity závěru FUNKCEVFM  proces dýchání  uvolnění závěru – měkké patro směřuje ke kořeni jazyka RINOLALIE RINOLALIE  narušení komunikační schopnosti, které postihuje zvuk řeči i artikulaci  míra nosní rezonance závisí na:  síle patrohltanového závěru  a na prostornosti rezonančních dutin DĚLENÍ RINOLALIE -TERMINOLOGIE hyponazalita huhňavost uzavřená rhinophonia clausa hyporinolalie hypernazalita huhňavost otevřená rhinophonia aperta hyperrinolalie smíšená forma rhinophonia mixta VYŠETŘOVÁNÍ PORUCH NOSNÍ REZONANCE  pozorování – sledování, inspekce orofaciální oblasti  anamnestický rozhovor/dotazník  analýza výsledků odborných lékařských vyšetření  přístrojové vyšetřovací metody DIAGNOSTIKA  přístrojové metody – lékařské vyšetření  spirometrická zkouška  velofaryngometrie  videofluoroskopie  endoskopie  elektromyografie  aerodynamická analýza DIAGNOSTIKA  Orientační postupy  Gutzmannova A-I zkouška  Czermakova zkouška  Nadoleczného zkouška otáčením hlavy DIAGNOSTIKA  Orientační zkoušky  FunkčnostVFM v běžných situacích  zkouška nafouknutí tváří  zkouška pomocí pískání, foukání, chrápání  zkouška pití brčkem  schopnost udržet vzduch v ústech a uvolnit ho jednou ústy a jednou nosem  správně artikulovat explozivy pbkg ve slabikách TERAPIE  Hyponazalita – obecně  zahájení logopedické terapie po lékařském ošetření  odstranění primární příčiny  operativní zákrok, léčba  nácvik správných dýchacích mechanismů, artikulace TERAPIE  Hypernazalita – obecně  chirurgický zákrok  koordinace výdechového proudu  aktivní a pasivní postupy PALATOLALIE PALATOLALIE  NKS, jejíž příčinou jsou orofaciální rozštěpy  https://www.youtube.com/watch?v=wFY_KPFS3LA (bbc)  https://www.youtube.com/watch?v=oz1kJexvEFE (podrobně) OROFACIÁLNÍ ROZŠTĚP porušení vývoje střední části obličeje  primární patro – ret a alveolární výběžek  sekundární patro – tvrdé a měkké patro  vznikají ve 4. – 9. týdnu nitroděložního vývoje  https://www.youtube.com/watch?v=ZVqZ2kPybGw  (vizita) VZNIK ROZŠTĚPU  opoždění horizontalizace patrových desek, které se zakládají původně vertikálně  dislokace, defekt nebo i chybění měkkých i kostních částí tkání KRITICKÉ PERIODY  27. – 35. den – izolovaný rozštěp rtu  37.- 53. den – izolovaný rozštěp patra  narušení vývoje patrových plotének  53. – 57. den – izolovaný rozštěp patra  zpomalení růstu dolní čelisti ROZDĚLENÍ PŘÍČIN ROZŠTĚPŮ Vnitřní Dědičnost 20-40% Vnější Prenatální infekce Fyzikální vlivy Mateřské vlivy Chemické vlivy TORCH Toxoplazmóza Rubeola Cytomegalovirus Herpetické infekce Mechanické poškození - úrazy Snížené množství plodové vody Radioaktivní a RTG záření Věk matky nad 38 let Porucha látkové výměny matky Nepřiměřená výživa a vitaminóza Diabetes mellitus matky Epilepsie u matky Toxiny Drogy Alkohol Léky Nadbytek vitaminu A PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ  zaměřena na konec 1. měsíce a celý 2. měsíc  po uplynutí 2. měsíce jsou opatření bezpředmětná KLASIFIKACE DLE MKN  Q 35 – rozštěp patra  Q 36 – rozštěp rtu  Q 37 – rozštěp patra s rozštěpem rtu  CL – cleft lip  CP – cleft palate  CLP – cleft lip and palate PATOLOGICKO-ANATOMICKÉ DĚLENÍ  Cheiloschisis – rozštěp rtu  Cheilognatoschisis – rozštěp rtu a čelisti  Cheilognatopalatoschisis – celkový rozštěp – ret, čelist, patro  Palatoschisis – rozštěp patra KERNAHAN-STARKOVA KLASIFIKACE  1. skupina – rozštěp primárního patra – ret, alveolární výběžek  subdermální rozštěp rtu  částečný rozštěp rtu  celkový rozštěp rtu – jednostranný, oboustranný  rozštěp rtu a alveolárního výběžku KERNAHAN-STARKOVA KLASIFIKACE 2. skupina – rozštěp primárního a sekundárního patra – ret, alveolární výběžek, tvrdé patro, měkké patro, uvula  jednostranný rozštěp rtu, alveolárního výběžku, měkkého a tvrdého patra  oboustranný rozštěp rtu, alveolárního výběžku, měkkého a tvrdého patra  submukózní rozštěp patra s rozštěpem rtu KERNAHAN-STARKOVA KLASIFIKACE 3. skupina – rozštěp sekundárního patra  rozštěp tvrdého patra  rozštěp měkkého patra  submukózní rozštěp patra s rozštěpem patrového čípku (nebo bez) KERNAHAN-STARKOVA KLASIFIKACE 4. vzácné, atypické rozštěpy  mediální rozštěp horního rtu  šikmé rozštěpy  příčné rozštěpy  rozštěp dolního rtu, nosu SUBMUKÓZNÍ ROZŠTĚP  podslizniční rozštěp  specifické změny na zadním okraji MP  hypoplastická/bifidní uvula  diastaze svalů MP a zářez zadním okrajiTP  palpačně hmatatelný DŮSLEDKY ROZŠTĚPOVÝCHVAD  Intenzita závěru při souhláskách x samohláskách  S 6-7x silnější než A  Vyšší intenzita závěru při neznělých souhláskách  https://www.youtube.com/watch?v=-LR_YDBPW1Y  Karlička II https://www.youtube.com/watch?v=womwRMf8- 70  Cesta k úsměvu https://www.youtube.com/watch?v=lp3cr3xbjqg DŮSLEDKY ROZŠTĚPOVÝCHVAD- SHRNUTÍ  Narušení vitálních funkcí  Myofunkční obtíže  Zánětlivá onemocnění  Narušení růstu horní čelisti  Poruchy sluchu  Orgánové poškození – charakter a rozsah DŮSLEDKY ROZŠTĚPOVÝCH VAD - SHRNUTÍ  Poruchy rezonance  Poruchy artikulace  Narušení srozumitelnosti řeči  Poruchy hlasu  Narušené koverbální chování  Narušený vývoj řeči DIAGNOSTIKA K OFR  prenatální sledování (60 % dětí, ostatní po porodu) K palatolalii  obecně využívané diagnostické postupy  mezioborová spolupráce DIAGNOSTICKÉ POSTUPY  vyšetření nosní rezonance  vyšetření artikulace a srozumitelnosti řeči  vyšetření hlasu  vyšetření koverbálního chování VYŠETŘENÍ KOVERBÁLNÍHO CHOVÁNÍ TERAPIE A KOMPLEXNÍ PÉČE interdisciplinární přístup neonatologie a pediatrie genetika plastická chirurgie specializovaný anesteziolog stomatochirurgie foniatrie logopedie ortodoncie stomatologie psychologie, psychiatrie spolupráce i s dalšími obory dětská kardiologie a kardiochirurgie LOGOPEDICKÁ TERAPIE  individuální přístup  aktivní spolupráce dítěte a logopeda (3 roky – dle možností)  zahájení intervence po chirurgickém zákroku – dle doporučení  aktivní účast rodičů  postup v souladu s dalšími chirurgickými zákroky  skupinová a individuální forma ZAMĚŘENÍ LOGOPEDICKÉ TERAPIE  korekce rezonance  korekce artikulace  průpravná cvičení zaměřená na posílení patrohltanového závěru  masáže  dechová cvičení DŮLEŽITÉ PRVKY LOGOPEDICKÉ TERAPIE  úprava polohy jazyka  hlasitost  sluchový trénink  změna výšky  zvětšení čelistního úhlu  práce s hlasem  dechový trénink  artikulační terapie  poskytování zpětné vazby, vizuální feedback KOREKCE ARTIKULACE  tradiční zásady a doporučení  nápodoba přírodních zvuků  kombinace artikulačního a fonologického přístupu  cvičení sluchové percepce  rozlišování zvuků, zdrojů  výška, síla, barva tonů, zvuků  práce s rytmem  nápodoba  rozlišování správné a „huhňavé“ řeči  využití ve vlastním rozvoji ROZVOJ OBSAHOVÉ SLOŽKY ŘEČI  narušený vývoj řeči  obecné zásady a postupy  iniciace a motivace ke komunikaci  využití zájmu dítěte  adaptace komunikační výměny  opakování  eliminace nadměrné verbalizace  využití hovorového jazyka VÝSLEDKY LOGOPEDICKÉ TERAPIE  věk dítěte  výsledky chirurgického zákroku  osobnost dítěte  přístup rodičů ZDROJE  Kerekrétiová,A. (2008).Velofaryngální dysfunkce a palatolalie. Praha: Grada.  Kerekrétiová,A. (1997). Palatolália. Bratislava: Univerzita Komenského.  Lechta,V. (2003). Diagnostika narušené komunikační schopnosti – kapitoly k diagnostice narušení zvuku řeči (diskutováno v semináři)  Další odkazy: www.stastny-usmev.cz www. rozstep.cz