Výzkumy postojů k osobám s postižením - úskalí - shrnutí 28. 11. 2012 Sociální začlenění a postoje k osobám s postižením 28.11. 2012 Sociální inkluzi z pohledu speciální pedagogiky a andragogiky je možné vymezit jako zapojení se jedince do komunitního a širšího společenského života, včetně spotřebitelského chování, využívání služeb a participace na ekonomicky a sociálně ceněných aktivitách (Abbott, 2006). - Společenské postoje významně ovlivňují každodenní život, postoje a chování osob s postižením, stejně jako jejich životní zkušenosti a možnosti (Chan, F. a koL 2002; Leung, P. 1993). - Jsou-li negativní, fungují jako „neviditelné bariéry" jejich začlenění do společenského, vzdělávacího a pracovního života a pro jejich každodenní život znamenají významný zdroj stresu, nízkého sebevědomí a negativních pocitů (Chubon, R. A. 1992). Negativní postoje; stigmatizace osob s postižením, soucit, rozpaky či strach v každodenním kontaktu, nízká očekávání vůči nim, předsudky, stereotypy, negativní postoje a diskriminace. To vše může vyústit do takových vzorců chování, které můžeme charakterizovat jako sociální odmítání nebo udržování sociální distance od osob s postižením. Stigma je navíc obvykle internalizované a stigmatizovaní mají tendenci se s ním ztotožnit, což může vyústit v dobrovolnou izolaci sebe sama. Samotné osoby s postižením podle Halla (2009 in Lynn, 2011) a Abbott (2006) považují z pohledu sociální inkluze za zásadní tyto oblasti: •být přijímán jako osobnost bez ohledu na postižení, •existence významných a oboustranných interpersonálních vztahů, •zapojení do aktivit, •být zaměstnán, •žít ve vhodném prostředí (odpovídajícím), •využívání formální a neformální podpory. Výzkumy postojů k osobám s postižením - úskalí - shrnutí sobám s postižením l.Situace ohledně postojů k osobám s postižením se zlepšuje (ukazuje to například Survey of Attitudes to Disability v Irsku z roku 2006 nebo British Social Attitudes Survey z roku 2009). 2.Existuje vztah mezi postoji a osobní zkušeností s kontaktem s Lidmi s postižením. Kontakt s Lidmi s postižením za určitých podmínek může redukovat předsudky, přičemž nejefektivnější jsou v tomto ohledu vztahy zahrnující emoce (přátelství). Tato teze je označována jako „hypotéza kontaktu" (ALlport 1954) 3.Postoje zůstávají negativní především v soukromých a blízkých vztazích. Postoje k osobám s postižením ve veřejné sféře (v oblasti vzdělávání či zaměstnání) bývají reLativně pozitivní, zatímco ve sféře privátní nejsou osoby s postižením akceptovány v podobné míře (Grand, S. A. a koL.,1982; Chen, R. K. a kol. 2002). 4.Diskriminace na pracovním trhu zůstává pro osoby s postižením obrovským problémem, může mít pro život osob s postižením dalekosáhlé důsledky a roztáčet koloběh negativních postojů a společenské i ekonomické exkluze v důsledku nedostatečného příjmu a nízkého sebevědomí. život osob s postižení roztáčet koloběh negí ekonomické exkluze \ príjmu a nízkého sebe 5.0becné postoje mají tendenci být pozitivnější než konkrétní postoje. 6.Ve výzkumech postojů je patrná určitá hierarchie přijetí osob s postižením, na jejímž vrcholu jsou osoby se smyslovým a fyzickým postižením, zatímco přijetí osob s mentálním postižením (nebo poruchami učení, duševním onemocněním) je výrazně nižší. 7.Lidé s postižením a Lidé bez postižení mají podobné postoje k celé řadě otázek týkajících se postižení. Communist regime (1948 -1989) [ Po padesátce si dvě ženy zařizují společné bydlení. Příběh, který dojímá j 16 ledna 2010 100 Mane a Jiřina, ženy s mentálním postižením, se konečné dočkaty Ve svých padesáti letech budou mít poprvé v živote možnost vyzkoušet si samostatné bydleni Na rozdi od i takzvaného chráneného bydtení, kde méíy pracovníky sociálních služeb naWtzku Čtyřiadvacet hodin, tady je budou navštěvovat jen na dvé tň hodiny odpoledne Chtěl bych vědět, jestli tam budou mít nějaký výběh. Nebo aspoň dvoumetrovou zeď nebo tak něco. íl u mi n n m mm METRP00743TC PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním My, níže podepsáni obyvatelé sídlišti Hliník v Třeboni, prostřednictvím této pcticejodmítáme prodej po/emku p. č. KN 1038 o yýmiře cca. 944 m2. tedy parkovišti u pláže, krajskému úřadu Jihočeského kraje za účelem plánované stavby chráneného bydleni. Toto místo je plné využíváno zvláště v turistické sezonč a je nepostradatelnou součásti části mésta.f Jeho zrušení významné zkomplikuje život obyvatelům sídlišti nejenom tím, že ubude míst k parkováni, ale omezí sc výrazné výjezd z obytné zóny. Parkovišti bude chybit i turistům, kteří diky jeho ideálnímu umístini právi odtud začínají návštevu Třeboni. Postrádat ho budou i návštevníci tradičních akcí jakou jsou veslařské regaty či kulturní festivaly. Ve volebních programech koaličních stran sc objevuje požadavek na rozšiřování parkovacích míst ve mestč. Proto považujeme za nesmyslné rušit plné funkční parkovišti, když by se pro plánovanou stavbu našlo jisté vhodnejší, zatím nevyužité místo. Požadujeme, aby byl zamiř prodeje tohoto pozemku zrušen a parkovišti zůstalo zachováno. Za petiční výbor: Petr Kabma, Hliník 267. Třebo Marie Ulrichová. Hliník 578, Třeboň Zastupovat petiční výbor při jednáni Petr Kabma, Hliník 267. Třeboň Maric Ulrichová, Hliník 578, Tře CHCETE ŽÍT S NEBEZPEČNÝMI MENTÁLNĚ ZAOSTALÝMI SPOLUOBČANY ? ? ? Vttslna členů zastupitelstva kladné hlasovala pro výstavbu 2 ústavů na ulicích Nad Fojstvím a Rožnovská, Uchem existence tohoto ústavu v ZaSové zde došlo k několika VRAŽDÁM MEZI TĚMITO CHOVANCI!!! "Drtivá většina byla proti. Sami máme velké množství sociálních problémů a kdyby u nás podobné zařízení bylo, tak bychom měli v tomto směru jen další komplikace," míní starostka Stráže pod Ralskem Věra ResLová. Byl jsem se v tom ústavu osobně podívat a neumím si představit, že by se nám po návsi mentálně postižené ženy pohybovaly. Nemohlo by to fungovat," poznamenal Havlín. "My jsme sepsali a zveřejnili petici, kterou podepsalo víc než 500 našich Udí. Nesouhlasí, aby bylo uprostřed našeho města ubytovaných 24 klientek. Je to příliš mnoho na necelé tři tisíce obyvatel. Tolik mentálně postižených žen by se zde nezačLenilo, existují totiž studie, že v městech naší velikosti by se jich mohlo integrovat maximálně šest," říká starosta Zákup Radek Lípa. Náš výzkum (prosinec 2011) 1) Reprezentativní vzorek české populace starší 15 Let (N = 1797) • adaptovaná verze Bogardovy škály sociální distance 2) Vzorek univerzitních studentů - učitelství a speciální pedagogika (N = 155) • adaptovaná verze Bogardovy škály sociální distance • škála SACIE - Sentiments, Attitudes, and Concerns about Inclusive Education (Sharma, ForLin a Loreman, 2007) • 19 výroků + Likertova škála Souhlasil/a byste s Um, aby člověk s daným typem postiženi byl vaším: • spolupracovníkem, • nadřízeným • podřízeným - kamarádem • spolužákem vašeho dítěte • vaším spolužákem - životním partnerem vašeho dítěte sousedem. SouhLasiL/a byste s tím, aby člověk s daným typem postižení byl vaším: • spolupracovníkem, • nadřízeným • podřízeným • kamarádem • spolužákem vašeho dítěte • vaším spolužákem • životním partnerem vašeho dítěte sousedem. • Hl: Mladí Lidé mají pozitivnější postoje než starší Lidé k osobám s postižením. I nterval Plot of social distance index 95% CI for the Mean 13- x 12 a> a> o c re -a 11- 75 "H o e 8- -29 30-39 40-49 AGE 50-59 60+ (ANOVA, p= 0,0001, F= 18,11, DF=4). • H2: Vzdělanější lidé mají pozitivnější postoje k osobám s postižením než méně vzdělaní. Interval Plot of social distance index 95% CI for the Mean 13J x o c ts % T3 U 12 1H 10 0 8 Primary Vocational High-school EDUCATION University Sociální distance podle druhu postižení a typu vztahu superior al schoolmate ^^Sensory disability Attitudes toward people with disabilities (students vs. general population), % of respondents accepting given number or the relationship score on scale Postoje k osobám s různými typy postižení srovnání studentů a obecné populace Cj >- ÚL O 00 LU CO < Z' >- U =! LU [T] J < ÜJw 5lt Neighbour Friend Schoolmate Schoolmate of child _ Co-worker _Subordinate _Superior _Partnerof child Neighbour _ Friend Schoolmate of child Schoolmate _Co-worker Subordinate Partnerof child Superior Schoolmate Co-worker _Neighbour Schoolmate of child _Fri end Subordinate _ Superior Partnerof child 40 60 80 percentage of positive answers (items arranged according to % of positive ansvsers) Postoje k osobám s různými typy postižení -srovnání studentů speciální pedagogiky a ostatních studentů >- D >- O (.0 ■z. LU CO LU CD J < ÜJ £ _i > < t O _j CO CÜ >- < X to Neighbour Partner of chil Schollmat Schoolmate of child _Friend _Subordinate _Superior*** _ Co-worker _ Neighbour _Partner of child _Scoolm ate**' Schoolmate of child* _Friend Subordinate Superior _Co-worker** _ Neighbour Partner of chil Schoolmate of chil Schoolmate of chil _Fri en d _Subordinat _Superior Co-worker SPECIAL EDU. I OTHER STUDENTS percentage of positive answers (items arranged according to % of positive ansvsers) CO n UJ UJ CO CO LU Cj (/,' ZI CL LU U IZ O O 1 I like helping 2 Disability is the worst thing 3 I do not feel good among*** 4 I have problems looking in the eyes*** 5 Verbal communication issues 6 Need support with selfcare 7 Agression 8 Individual edu Plan 9 Using alternative communication*** 10 Attention difficulties**1' 11 Health care needs 12 Not successful at school 13 Much more work*** 14 Lack of financial and person. Resources 15 Not enough knowledge and skills*** 16 Inability to attend to all students 17 Not accepted by other students 18 Development of other students 19 Too much stress*** 1 SPECIAL EDU. I OTHER STUDENTS 40 60 80 100 percentage of positive a nsvjers Akceptace spolužáka podle věku a typu postižení Pearson Chi-Square (Physical Dis. X2-21.650; DF = 3; P-Value = 0,0001; Sensory Dis.; X2= 15,856; DF = 3; P-Value = 0,001, Intellectual. Dis. X2 = 5,141; DF = 3; P-Value = 0,162) % 90 76,38 Acceptance of a schoolmate 30-39 9 3 physical sensory intellectual 40-49 50-59 AGE 60+ Pearson Chi-Square (Physical Dis. X2= 87,212; DF = 4; P-Value = 0,0001; Sensory Dis. X2= 77,246; DF = 4; P-VaLue = 0,0001; X2= 54,339; DF = 4; P-Value = 0,0001)