Mgr. Zuzana Szabó Lenhartová
96
Mgr. Zuzana Szabó Lenhartová
96
Nerovnost
- zásadní sociologické téma:
Proč existuje nerovnost mezi lidmi? Jaké jsou její příčiny? Může být zmenšena či odstraněna? Nebo je nezbytnou součástí struktury lidské společnosti?
7 r Dahrendorf {1970)
žádná společnost nezaručuje faktickou rovnost všem svým členům (i když ne všechny jsou ochotny to přiznat) společnost diferencována do vrstev a skupin, lišících se podílem na státních a službách, přístupem k moci a výší své
prestiže Příklady? dáno nedostatkovostí statků a služeb
2 způsoby chápání nerovnosti
1. nezbytný důsledek společenského života
2. důsledek určitého uspořádání společnosti (tedy nikoli logický atribut společnosti)
- různé společnosti se liší nejen charakterem nerovností, ale především charakterem legitimizací, proč je nerovnost přijatelná
Rozdělení statků
Tradiční společnosti
základem distribuce žádaných služeb a statků výhradně osobní kontakty mezi těmi, kdo k nim mají přístup a těm, kteří o ně usilují
obvykle nefunguje oddělení věcí veřejných a soukromých, tudíž mocní disponují veškerým vlastnictvím neomezeně podíl na moci tudíž obvykle předchází podílu na bohatství bohatství zčásti ostentativně konzumováno, zčásti rozdělováno těm, kdo jsou na panovníkovi závislí, čímž se moc upevňuje (nadprodukt udržuje oddanost) masa obyvatel tvořící nadprodukt není pro panovníka partnerem - tím je pouze vojenský a správní aparát
Moderní společnosti
opačný vztah mezi bohatstvím a mocí - s bohatstvím získáváme moc větší majetek umožňuje nátlak na správce veřejných záležitostí nutnost brát ohled na názor masy obyvatelstva
Výklady původu a úloh1 nerovnosti ve společnosti
Konzervativní tradice
nepředpokládá přirozený stav rovnosti akcent na svobodu jedince a různorodost společnosti
svoboda neoddělitelně spojena s přirozeně existující diferenciací, mnohotvárnosti a rozmanitými příležitostmi ■ základ nerovnosti je v přirozených dispozicích (geneticky a sociálně předávaných) * mechanismy zajišťující rovnost jsou považovány za ohrožení svobody jedinců/ skupin
Liberalismus
ve spontánně vznikajícím řádu je nerovnost přirozená a z hlediska fungování společnosti nutná cíl ekonomického systému: produkovat bohatství, cíl sociálního systému: podpora této produkce. Nerovnost tuto podporu zajišťuje, reguluje totiž poptávku a nabídku na trhu soc. rolí (strach z chudoby jako nástroj soc. kontroly a motivace k výkonu)
Socialistická tradice
■ nerovnost výrazem nerovného přístupu ke zdrojům v důsledku existence privilegií či majetku
* založena na skutečnosti, že jedni (menšina) kontrolují výrobní prostředky a druzí (většina) jen svou pracovní sílu.
pracovní síla je vykořisťována, protože vyrobila celý produkt, ale dostává jen jeho část (hodnotu své pracovní síly), zatímco nadhodnotu si přivlastní vlastník výrobních prostředků.
tak vznikají třídy (charakterizované podílem na produkci a životními podmínkami)
- protichůdnost zájmů tříd způsobuje třídní konflikt, hnací sílu historického vývoje
Poaá
Vývoj nerovnosti
Středověk
- funkcionální diferenciace
- různost a nerovnost připodobňována různosti orgánů v lidském těle
- stavovská společnost
- hierarchie společnosti dána principem reprezentace (moc a privilegia člověka odvozena z moci a privilegií toho, koho reprezentoval (královská od Boha, šlechtická od krále); neodvozena tedy od majetku - nerovnost původu
Novověk
- třídní stratifikace
- postupně nahradila všechny ostatní typy stratifikace
- pozice ve společnosti už není dána při narození (skutečně?), ale odvozuje se od úlohy a úspěšnosti jedince v procesu práce, produkce, obchodu
přirozenost" společenského řádu
o
Posa
' 'S
LA
- nerovnost ve schopnostech
- nerovnost na trhu práce
- nerovnost ve vzdělání a v přístupu ke vzdělání (příklady skupin?)
- nerovnost v privilegiích a síle sdílených sociálních sítí (teorie soc. kapitálu)
- nerovnost rozdělení vlivu a moci (teorie politického kapitálu)
Pierre Bourdieu - Druhy kapitálu
Pozice člověka v sociálním prostoru, resp. v sociálním poli je „pozicí ve struktuře distribuce různých druhů kapitálu"
Kapitál \^ ^ *
■ vlastnictví různých druhů kapitálu (a jejich různého objemu) určuje pozici aktéra v sociální struktuře / v sociálním poli / v sociálním (a také fyzickém) prostoru.
Druhy kapitálu *T ^
• ekonomický - hlavní stratifikační efekt v moderních společnostech
■ kulturní - vzdělání, kulturní kompetence, předměty
■ sociální - sociální sít známosti a kontakty. Podstatná velikost sítě a její kvalita
• symbolický - aktér prostřednictvím něj získává „explicitní nebo praktické uznání"
- společensky vnímaná hodnota ostatních druhu kapitálu daného jedince, vyjádřená úctou, prestiží, mocí
• vzdelanostní
• rétorický
• fyzický (LoTc Wacquant)
• erotický (Catherine Hakim)
- obecně můžeme kapitál chápat jako cokoliv, co má v příslušném sociálním poli či prostoru diferencující (resp. stratifikační) efekt, tzn. co způsobuje nerovnou distribuci
Schéma soc. prostoru
objem kapitálu *
pravice, dominujíc!
levice
vedouc pracovnici wt veřejném sektoru
uíitdé V t»r;iíin.Ti sektoru
c-kapitál -kult. kapitál t
bilé límečky
středoškolští učitelé
Socialistická strana
umelci
intelektuálové
Ultra-tevicová hnuti
učittlé na prvním stupni horníci
indusť-ia'isté
vedouc pracovnici v soukromém sektoru
p ravit e
'menyi liberálni pravice
Gauiiinicki pravice f»'máři
ekon.kapitál ♦ kult. kapitál -
kvalifikovaní dělnici
Komunistická
Sťsnä
objem kapitálu -
levice, dominovaní
Příjmová nerovnost
- dána sociální pozicí, ale může se jevit i jako nerovnost daná etnickou příslušností, pohlavím, věkem a profesí (důsledek diskriminace)
- diskriminace:
• přímá (nižší mzda za stejnou práci)
• nepřímá (alokace na nevýhodný sekundární trh práce)
PŘÍKLADY?
- vliv nemoci, rozvodu, změny/ztráty pracovního místa
- moderní společnosti - rozdíly v příjmech rozloženy tak, že od průměru se neodpichují nejchudší, ale nejbohatší
- pochod trpaslíků
tsí
■ - Ä,
i
>2 «G
♦
Nerovnost na trhu práce
- plyne zejména z rozdílného vlastnictví
- lidský kapitál (sociální, kulturní, ekonomický), jehož velikost zařazuje jedince na trhu práce do výhodné či nevýhodné pozice a predestinuje ho k většímu/menšímu příjmu a větší/ menší jistotě zaměstnání
- lidský kapitál spojen zejména se vzděláním
- nerovnost spojena taky s diskriminací na trhu práce či diskriminací obecně
- může se týkat etnických skupin, žen, starých lidí, nekvalifikovaných osob,...
- přímá diskriminace těchto osob - odmítáním zaměstnat osoby určitých charakteristik, jejich nižší mzdou, snahou bránit jim v přísupu do školy, omezit jejich možnost čerpat úvěry
- nepřímá diskriminace - prostřednictvím kulturního vyloučení nebo v jemnější formě ignorováním jejich kulturních handicapů a neochotou pomoci jim tyto handicapy vyrovnat (Romové, lidé s tělesným postižením
to ■
Nerovnost ve schopnostech, vzdělání á" přístupu ke vzdělání
- významný aspekt sociální nerovnosti
- proto vzdělání často chápáno jako prostředek zrovnoprávnění, společenského vzestupu
- ale: také nástroj reprodukce nerovností - proč?
41
Ulrich Beck
• ve společnostech s masovými vzdělávacími systémy dochází k tomu, že vzdelanostní kritéria pro lepší pozice splňuje tolik kandidátů, že ke slovu se opět dostávají taková kritéria, jakým je pohlaví, náboženské smýšlení, etnicita atd.
• dobré vzdělání už není klíčem odemykajícím dveře k dobrému zaměstnání, ale pouze oprávněním ke vstupu do předpokoje, kde budou tyto klíče (podle libovolných pravidel) rozdělování (Beck 2004:246) m    i * -
• mladí lidé zůstávají déle ve školách, aby se vyhnuli nezaměstnanosti - škola jako čekárna, neplní úkoly v oblasti profesní kvalifikace Yf.
• labilizace přechodu do systému zaměstnání
Skryté kurikulum školy
- modernizace připravuje lidi o schopnost samostatného jednání, lidé ztrácejí tradiční dovednosti
- viděl souvislost mezi rozjem vzdělání a eknomickými potřebami kázně a hierarchie
Škola plní úlohu:
• dozoru nad dětmi (netoulají se po ulicích)
• rozdělení osob do jednotlivých typů zaměstnání
• osvojení dominantních hodnot
• získání těch znalostí a dovedností, které společnost schvaluje
Školy povzbuzují pasivní konzumaci, tj. nekritické přijímání existujícího společenského řádu.
Skryté poselství školy: Děti se učí, že jejich úlohou v životě je znát své místo a ukázněně sedět.
Školství jen potvrzuje výsadní vlastnosti elit Škola umocňuje rozdílnou kulturní orientaci a hodnotová měřítka získaná v časné fázi života (kulturní kapitál) - omezuje tak šance jedněch, ale usnadňuje postup druhých -Vzdělávací systém naopak je jedna z nejdůležitějších institucí sloužících k sociální reprodukci moderních společností (Bourdieu, Passeron 1990, orig. 1970; Bourdieu1998).       #; ':
Vzdělávací systém nevybírá nejschopnější žáky, ale vybírá žáky „již vybrané". Ti jsou ze své rodiny vybaveni dostatkem kulturního kapitálu, který je ve školním prostředí zvýhodňuje, protože odpovídá kulturnímu kapitálu učitelů
>sti elit entaci a izi života jedněch, ale
nejdu ležitějších ci moderních ), orig. 1970;
vnější žáky, ale é rodiny klu, který je ve :e odpovídá
- Školy, které navštěvují studenti z relativně privilegovaných rodin, zvyšují svou kvalitu
- kvalitu škol navštěvovaných dětmi z deprivovaných vrstev drží převaha těchto nekvaliních studentů u
dna V^9!& * -ľ, *   v;.'. ť.^^'v n
- nejde jen o rozdílné materiální vybavení škol a
různou kvalitu učitelů, ale i o kvalitu interakce učitele s žáky, atmosféru spolupráce ve třídě...
- ztížený přístup dětí z nižších tříd na elitní soukromé školy je odřezává od kvalitnějšího vzdělání a také od možnosti získat sociální kapitál
- nerovnost vzdělání vychází z rodin - děti z různých společenských vrstev si vytvářejí již ve svém raném vývoji různé jazykové kódy a formy řeči, odlišný způsob používání jazyka, odlišnou schopnost verbalizovat myšlenky. To také ovlivňuje budoucí školní výsledky.
Rozdílný způsob komunikace mezi dětmi z různých sociálních poměrů a jeho vztah k akademické kultuře škol
- vliv na pozdější úspěch
Omezené kódy
- u dětí z nižších vrstev
- komunikace spočívá na nevyslovených předpokladech, jejichž znalost je považována za samozřejmou (hodnoty a normy v dané rodině, obci, čtvrti) a není nutné ji verbalízovat
-odkazuje na konkrétní a blízké, větší zapojení emocí
- výchova pomocí přímých odměn a trestů za ne/správné chování
- sdělování především praktických zkušeností Rozvinuté kódy -
- u rodiny s vyšším formálním vzděláním
- zobecnění, abstraktní vyjadřování, rodiče vysvětlují
- s rozvinutým kódem větší předpoklady k úspěchu ve
České výzkgmvv*p
Dědičnost vzdělání (57,6 %) Odlišné aspirace dětí z různě sociálně postavených rodin Nikoli inteligence, ale rodinné prostředí, vzdělání a postoje rodičů jsou klíčové pro výsledky ve škole (Rabušicová 1995)
regionální nerovno: nedostatečné i n ve s vzdělávání • brzké třídění dětí (v vzdělanosti a sociál
Výsledky žáků nejvíce socioekonomickém sl Výběr lepších ZŠ a od gymnázia zdaleka ne; ale také rodičů. Přes 40% studentů vi pochází z nejvzdělant rodin.
Na učilištích s nejnižší vzdělání končí děti z r
DyMPiDLne -Cntáspi imíf li r.istů hrdarť>ř stu Mpt/Aknitnu/KI-iA »k,L-,—i,.ma,/-ll. IH. ^KQNheKKK&ji_LLTC:Ft
• regionální nerovnosti v kvalitě vzděláváni
• nedostatečné investice do předškolního
I v I ■*    s -
vzdelávaní
• brzké třídění dětí (vede ke koncentraci # vzdělanosti a sociálního kapitálu) /
Výsledky žáků nejvíce závisí na socioekonomickém statusu rodiny žáka Výběr lepších ZŠ a odchody na víceletá gymnázia zdaleka nezávisí na inteligenci dítěte, ale také rodičů.
Přes 40% studentů víceletých gymnázií pochází z nejvzdělanější a nejbohatší pětiny rodin.
Na učilištích s nejnižším uplatněním či bez SS vzdělání končí děti z nejchudších poměrů
0«
Porovnání přístupu ke škole u rodičů s vyšším a nižším vzděláním v práci A. Lareau
Rodiče z dělnické třídy:
- jen výjimečně kontaktují učitele a cítí se při jednání s ním nesví
- držují nezávislý vztah se školou
- necítí se být kompetentní a vzdělání nechávají na profesionálech
- ponechání dětí jejich přirozenému růstu
- pocit omezování ve formálním prostředí, snaha přizpůsobit se autoritám
Rodiče ze střední třídy:
- často kontaktují učitele, jednání jsou neformální a přátelská
- učitele berou jako partnery, cítí se kompetentní k diskusi o vzdělání svých dětí
- snaha o harmonický rozvoj schopností svých dětí a využití všech příležitostí k němu
- schopnost ovlivňovat dialog a komunikaci ve formálním prostředí
tm.
Dělničtí rodiče
• Nemají se školou dobrý vztah (také vlastní zkušenost), se vzděláním v životě nepočítají
• Důraz na materiální strategii (vydělávat, být nezávislý)
Vysokoškolští rodiče
• Klíčová role vzdělání v jejich životní strategii
• Zájem o dění ve škole, kultivaci schopností svých dětí
Mgr. Zuzana Szabó Lenhartová
96