DIAGNOSTIKA VE SPECIÁLNÍ PEDAGOGICE Z HLEDISKA VÝVOJE •Současné pojetí oboru speciální pedagogiky vychází z biodromálního přístupu – zabývá se člověkem v průběhu celého životního cyklu. • •Diagnostika by měla kromě druhu a závažnosti postižení respektovat i zvláštnosti dané věkem. • •Prenatální období – diagnostika je zaměřena na prevenci vzniku vrozených vývojových vad a jiných zdravotních postižení a dále pak kvalitu probíhajícího těhotenství. •Nelze podcenit ani význam psychické pohody matky. • Diagnostika novorozence – je z lékařského hlediska zaměřena na aktivitu a funkci CNS. • „Rizikové děti“ •Pokud se rodičům narodí dítě se zjevnou vývojovou vadou, nebo je výrazně nezralé, představuje to pro rodiče značnou zátěž, se kterou by se ale měli vyrovnat. • •V tomto i v dalších obdobích je nutno sledovat vztah rodiny k dítěti, neboť to má značný vliv na další vývoj dítěte. • •Úkoly speciálně pedagogické diagnostiky v období kojeneckého a batolecího věku •Způsob a podmínky, v rámci kterých se diagnostika realizuje, musí být v souladu s věkem diagnostikovaného. • •Jednotlivé metody či techniky musí být také přizpůsobeny druhu a stupni postižení. • •Kojenecké období je za normálních okolností charakteristické prudkými vývojovými změnami. •Z hlediska diagnostiky je zde důležitá úzká provázanost mezi vývojem motoriky a kognitivních procesů, takže zpravidla hovoříme o období psychomotorického vývoje. •Významné postavení zde zaujímá mluvená řeč. Důležité je ve vývoji předřečové období, pokud dítě tímto obdobím neprojde, může to v budoucnu znamenat problémy. • •V diagnostice se zaměřujeme na sledování základních oblasti: vnímání, hrubá a jemná motorika, adaptivní chování, řeč, sociální chování. • Zvláštnosti diagnostiky dětí útlého věku •Podmínky vyšetření – adekvátnost vyšetření malého kojence je nesmírně závislá na tom, zda dítě v době vyšetření bylo skutečně v optimálním fyzickém stavu. • •Dítě nesmí být hladové, teplota v místnosti přiměřená, zda dítě v nedávné době neprodělalo nějaké onemocnění. • •Krátká doba bdění dítěte také vede k nutnosti provést celé vyšetření co nejrychleji, protože malé dítě se snadno unaví a ztrácí zájem o testový materiál. •NIKDY NESPĚCHAT NA DÍTĚ, ALE VŽDY SPĚCHAT NA SEBE. •Malý kojenec přijímá i neznámé dospělé osoby, je-li v dobrém fyzickém stavu, bez větších projevů strachu či nejistoty, zcela spontánně. • Období batolete •U zdravých dětí je charakteristické rozvojem vzpřímené chůze, postupným zdokonalováním motorických dovedností, a verbální komunikace. • •V tomto období je důležitý pohyb, protože mu umožňuje pronikat do prostředí a získávat zkušenosti. • •V průběhu druhého a třetího roku dítěte je dalším problémem často silný, i když vývojově zcela adekvátní, negativismus. •V případech dětí se zdravotním postižením je vhodná docházka do stacionáře, kde je prováděna dlouhodobá diagnostika a speciální podpora. •Důležité je, aby nejen dospělý mluvil na dítě, ale mluvil s dítětem. • GESELLOVY VÝVOJOVÉ ŠKÁLY •Jde o vývojovou metodu celkově nejznámější a u nás dosud i nejrozšířenější. •Určeno pro vyšetření dětí od 4 týdnů do 36 měsíců věku. •Účelem vyšetření je nejčastěji diagnostika poruch vývoje, současně ovšem získáváme informace i o temperamentu dítěte, o jeho dovednostech sociálních. O jeho emoční stabilitě či dráždivosti, frustrační toleranci, a do určité míry i o povaze vztahů s rodiči. •