Vývojová psychologie Pavla Kremserová Požadavky pro ukončení • forma výuky: přednáškové bloky (45 min) • termín: • pondělí 13:00 – 13:45 • metody hodnocení: písemný test Harmonogram výuky 19. 2. 26. 2. 5. 3. 12. 3. 19. 3. 26. 3 vývojová psychologie, metody výzkumu výchova x geny, vývoj kresby, vývoj hry, vývoj řeči prenatální období novorozenec kojenec batole předškolní věk 9. 4. 16. 4. 23. 4. 30. 4. 7. 5. 14. 5 – 23. 6. Školní věk pubescence adolescence dospělost stáří zkouškové období Vývojová (ontogenetická) psychologie • Proč bychom ji měli znát? • při práci s lidmi se bez ní neobejdeme • prevence vytváření stereotypních úsudků • = vědní teoretická disciplína psychologie, která se zaměřuje na vývoj a změny v prožívání a chování v čase Obecné okruhy vývojové psychologie • podle časového měřítka: • 1. fylogeneze psychiky • pozorování a srovnávání chování různých druhů živočichů (zajišťování obživy, dvoření samečka, hnízdění, péče o potomstvo • 2. antropogeneze psychiky • vývoj duševna u lidí v různých historických etapách a v různých civilizacích • 3. ontogeneze psychiky člověka • vývoj psychiky od početí po smrt • 4. aktuální geneze • vývoj psychických procesů – řešení problémů, průběh učení, osvojování speciálních dovedností Specializované obory • prenatální a perinatální psychologie – soustřeďuje se na období od početí po akt narození • neonatální psychologie – soustřeďuje se na období dítěte od narození po 1 měsíc (novorozenec) • pedopsychologie (dětská psychologie)– specializuje se na výzkum vývoje dětí od raného dětství do skončení období adolescence • adolescentní psychologie – soustřeďuje se na konkrétní období • adultopsychologie – zabývá se psychickým vývojem dospělých • gerontopsychologie – zaměřuje se na změny související se stárnutím a stářím Základní cíle vývojové psychologie • 1. Popsat vývojové změny pro každé vývojové období • „přesný“ popis je mnohdy ovlivněn výzkumníkem; výběrem metody; nepřesnou teorií, ze které výzkumník vychází • 2. Odvodit obecné zákonitosti ze získaných dat • každý člověk je individuální, univerzálně platné zákonitosti nemusí platit • spíše jde o možnost aplikování faktů na individuální případy v jejich přirozeném prostředí • 3. Předpovídat výskyt jevů na základě předchozích údajů • teorie pomáhají pochopit vývojové změny • přehlížejí mnohdy více aspektů např. pohlaví, genetický základ, kulturu,... • Žádný bod není 100%, proto bychom měli vnímat každého člověka jako individualitu. Úskalí výzkumných metod • psychický vývoj se děje velmi pomalu, je těžké vysledovat jeho změny • proto poznáváme pomocí srovnávání, kdy sledujeme výchozí stav – před změnou a výsledný stav – po změně • hlavní postup je tedy komparace stavů duševního vývoje • čím jemnější změny chceme zachytit, tím kratší časové úseky musíme zvolit Metody vývojové psychologie • pro docílení kroků výše využívá vývojová psychologie hlavně • pozorování • experiment • rozhovor • dotazník • analýza činnosti • případová studie • a to v různých časových úsecích • longitudinální přístup • příčný přístup • semilongitudinální přístup - propojení obou přístupů • retrospektivní (anamnestický) přístup • prospektivní (katamnestický) přístup Longitudinální výzkum • „královská metoda“ vývojové psychologie • metoda, kdy jsou jedinci sledováni v určitém časovém rozmezí a výzkumník zachycuje změny v psychických funkcích • výzkumník sleduje dítě po mnoho let • jedinci jsou sledování ve standardizovaných situacích • sledujeme více proměnných (IQ, paměť, zručnost, řeč,…) • obvykle se určí vzorek dětí narozených v určitém roce • vzorek by měl být reprezentativní • děti pocházejí z různých prostředí, různé vzdělání rodičů apod. • predikce díky tomuto přístupu je nejspolehlivější Longitudinální výzkum • podle délky dělíme: • krátkodobé – do 2 let trvání – výzkum Leona Festingera – teorie kognitivní disonance • střednědobé – do 10 let – souvislost mezi sexuálním zneužitím a interrupcí v mladím věku • dlouhodobé – více než 10 let – Matějček – výzkum nechtěných dětí • nevýhody: • časová náročnost • finanční náklady • opatrné generalizování výsledků • získané data nemůžeme rychle využít v praxi • nevyváženost historických období (20. léta x 60. léta x 90. léta) – někdy nelze říct, zda se změnil jedinec nebo zda za změnu může změna ve společnosti • „úmrtnost“ probandů (odstěhování, úmrtí, osobní důvody) • v průběhu výzkumu se mohou změnit teoretické koncepce Longitudinální výzkum Příčný výzkum • vývojové změny jsou odvozeny od porovnání určitého stavu u různého souboru jedinců • např. výška, hmotnost, IQ, kresba, řeč, … • v krátkém čase lze získat data různě starých lidí, z čehož „můžeme“ odvodit normy v rámci časového úseku • příklad: • Milesův výzkum – zkoumal změny v manuální zručnosti u jedinců od školního věku po pozdní stáří v roce 1930 • vrchol výkonosti na konci 20. a na začátku 30. let Příčný výzkum • nevýhody: • individuální výstupy se mohou lišit od celkově získaných dat, individuální odchylka u jedince • zachycujeme pouze „nepravou vývojovou změnu“ – pravou můžeme zachytit pouze longitudinálním výzkumem • nemůžeme říct, které znaky mají na zkoumanou oblast vliv • vzorek nemusí být dostatečně reprezentativní • výhody: • časově nenáročný • můžeme získat rychle data, které využijeme v praxi • finančně nenáročný Příčný výzkum Semilongitudinální výzkum • = příčně sekvenční metoda • propojení obou výzkumů • několik věkově odlišných skupin, které jsou sledovány v určitém časovém úseku (kratším než longitudinálním) a opakovaně zkoumány • výzkum Warnera Schaie – kognitivní schopnosti zůstávají stabilní do pozdní dospělosti, pokles v ostatních oblastech je mírnější, než se myslelo • výhody a nevýhody: • výsledky přesněji pracují s pravou a nepravou vývojovou změnou, historický efekt, však nejde zcela vyloučit • časová a finanční náročnost, opotřebení vzorku, nereprezentativnost Retrospektivní (Anamnestický) výzkum • zkoumaná skupina je vybrána podle určitých znaků a sledují se vývojové projevy v minulosti • příklad: • Bowlbyho výzkum • rok 1946 • srovnával skupinu mladistvých se sklony ke krádeži a bez deliktů • mladiství s delikty měli častější dlouho trvající separaci od matky • vede k citovému narušení a k delikvenci • tento závěr ovšem nemusí být přesný, jsou zde faktory, které neodhalíme Prospektivní (Katamnestický) výzkum • prospektivní výzkum • sleduje určitou vybranou skupinu jedinců, kteří mají stejný rys; zkoumá se, zda má tento rys vliv na budoucí vývoj jedince • získává přímá data z pozorování či experimentu – pracuje s přítomností • příklad: • Bowlby, 1956 • zkoumal separované děti (do 4 let věku) od rodičů • delikvence ovšem byla řídká, což znamenalo poopravení jeho původní hypotézy Biologičtí x Sociální činitelé • Má větší vliv prostředí nebo dědičnost? • Genotyp (veškerá zděděná genetická charakteristika jedince zaznamenaná v DNA) nastavuje práh schopností, které nelze překročit • Reakční norma (Woltereck, 1909 - vlivy prostředí dokážou schopnosti v intervalu reakční normy ovlivnit) • Prostředí rozhoduje o tom, jaká bude konkrétní hodnota fenotypu uvnitř tohoto rozmezí reakční normy. • Fenotyp (soubor všech vlastností a znaků organismu, výsledek interakce určitého genotypu s prostředím) Zkoumání vlivu prostředí a genetiky • oblíbené jsou výzkumy na dvojčatech • zajímavé pak ty, kdy jsou děti vychovávány odděleně • specifická výhoda je, že výzkumník kontroluje vrozené proměnné, což není jinde možné. • genotyp obou dvojčat je stejný (u jednovaječných), výzkumník pak pozoruje, jak se genotyp projevil v různém prostředí • pokud se jistá vlastnost objevuje u obou jednovaječných dvojčat než u dvojvaječných dvojčat, můžeme usuzovat na vliv dědičnosti, i tak ale musíme počítat s rozdílnými vlivy prostředí v děloze • výzkum Thomase J. Boucharda – geny ovlivňují život člověka mnohem výrazněji, než se doposud soudilo • unikátní Minnesotský výzkum dvojčat vychovávaných odděleně, probíhal v letech 1979 až 2000– nelze zopakovat, protože dvojčata se již nerozdělují Zkoumání vlivu prostředí a genetiky • Závěry výzkumu (Minnesota) potvrdily, že vliv na osobnost má jak genetika tak prostředí. Genetické faktory mají vliv i projevy jako pracovní zájmy, koníčky, náboženství, … • kritika: • závěry jsou kontroverzní • nebyl proveden náhodný výběr • k dojmu neuvěřitelných shod přispěla média, která si vybrala extrémně vzácné případy • většinou neměli dvojčata tak shodné rysy, shodovala se jen v některých projevech • Na osobnost má vliv jak prostředí, tak genetika. „Odlišný“ fenotyp se začne projevovat hned, jak se vajíčko zahnízdí v děloze. I u dvojčat je to pokaždé jinde. Zkoumání vlivu prostředí a genetiky • Další studie – vnímání rozdílů mezi dvojčaty jejich rodiči • vnímání silně ovlivněno obecným předpokladem, že dvojčata jsou stejná (nepotvrdilo se v objektivních testech) • genetika, tedy hraje nižší roli • Minnesotský transrasový adopční výzkum • vliv bělošských rodičů na afroamerické adoptované děti • kritizovaný (vzhled afroameričanů má vliv na reaktivitu okolí, nebyl kontrolován věk adopce, nepřijetí společnosti, …) Neetické výzkumy • Jazyková deprivační studie • 13. století • Fridrich II. Štaufský • hledání „prajazyku“ u novorozenců – zamezení interakce a komunikace kojných • Bez emočního a sociálního pouta všechny děti umřely • Výzkum příčin koktání • logoped Wendell Johnson, 1959 • koktání má příčinu ve špatné odezvě rodičů a špatných výchovných postupech • 2 skupiny: jedna měla logopeda a skvělou zpětnou vazbu, druhá byla kárána a ponižována • výsledky nebyly veřejně publikovány, zneužití a poškození dětí, • až investigativní reportéři publikovali výzkum • Výzkumy na zvířatech • Harry Harlow • výzkum na makacích, deprivace opic (umístil mláďata do izolace, sledoval vazbu na matku) Vývojové teorie • vývoj kresby • vývoj hry • vývoj řeči Dětská kresba • Kresba odráží osobnost dítěte – jeho vnímání, charakter a individualitu • Kresbou dítě komunikuje, vyjadřuje své pocity i obavy • Kresby dětí se stejného věku se podobají • Vzniká z radosti něco napodobit, radost ze hry • Velmi dobrá diagnostická metoda • Vzniká kolem 2. roku podobně Vývoj kresby • 1. Bezobsažné čmáranice (kolem 2 roku) • radost z pohybu, zanechání vlastního otisku • Neznázorňují konkrétní věci, jde o radost z pohybu • Z počátku přesahují papír později se mírní • 2. Asociativní čmáranice (ke konci 2 roku) • Význam kresby je dítětem dodáván dodatečně, může to být had, maminka, …. • 3. Pojmenované čmáranice ( 2-3 roky) • Dítě dokáže dopředu říct, co kreslí, ale kresba si ještě není podobná • První co se naučí je kruh, kreslí jej pořád dokola. Když se obrázek nepovede přečmárají jej znova kruhy. • Později dojde k propojení kruhu a čáry - sluníčko • 4. hlavonožec (3-5 let) • Z kruhů a čmáranic se postupně vyloupne člověk • Jak dítě roste přidává více detailů • Jsou již hrdí na své kresby a darují je všem okolo • 5. Transparentnost a sklápění (5-7 let) • Kolem 6 roku dítě kreslí člověka s končetinami • Dítě kreslí transparentně, je vidět i to, co by normálně nebylo • Sklápění – kresby jsou bez perspektivy, disproporční • Dítě kreslí v tomto věku to, co zná, kreslí vše, o čem ví. Nakreslí například hlavu z profilu, ale přidá jí dvě oči, i když je vidět jen jedno. Ale ono ví, že na hlavě jsou oči dvě. • 6. Vizuální realismus (7-12 let) • Dítě kreslí to, co vidí. Jeho vidění světa je již objektivnější. Nakreslí-li dům, není již vidět, co je uvnitř, pouze to, co je vidět okny. • 7. Zobrazování v prostoru ( 12-…) • Kresby jsou propracované, obsahují spoustu detailů Vývoj kresby Dětská hra • Proč si děti hrají? • Rozvíjí dětskou představivost, komunikační dovednosti, sociální schopnosti • Hra je přirozená jak pro dítě, tak pro dospělého • To jak hru dítě v dospělosti bude vnímat závisí na okolí a rodině • Hra slouží i jako terapie i jako diagnostický nástroj (scénotest) • Výběr hračky podle pohlaví? • Pro dospělé se dnes ze hry stává předmět komercionalizace a neplní tak svůj původní smysl Scénotest Vývoj hry • Podle Fontany (2003): • 1. Senzomotorická hra (0-1 rok) • Zkoumání a manipulace s předměty v rámci pohybu a všech smyslů • Strkání do úst, házení, třesení • 2. Předstíravá hra (okolo 2 let) • Využití předmětu k jejich obvyklému účelu, ale v předstírané kapacitě • Hřebínek pro panenku používá pro sebe, je orientováno na své tělo • 3. Reorientace k objektům (později okolo 2 let) • Dítě zaměřuje předstíravou hru k jiné hračce či člověku • Užívá lžičku pro panenky ke krmení panenky, hřebínkem pro panenky češe mamince vlasy • Tlačí kočárek • 4. Náhražková předstíravá hra ( 2-3 roky) • Dítě užívá předměty k něčemu jinému než jsou • Krabička je auto • 5. Sociodramatická hra (okolo 5 let) • námětové hry • Děti si hrají na někoho jiného, napodobují rodiče • Hra na doktora, matku, otce • 6. Uvědomění rolí (okolo 6 roku) • Uvědoměle si hraje a ostatním dává role • 7. Hry s pravidly (7-…) • Děti nahrazují dosavadní předstírané hry hrami se stanovenými pravidly • Hry s pravidly mají význam i pro dodržování společenské smlouvy • Postupně dochází k soutěžení u dětí, přechází ve sport Význam hračky • Hračky mají význam pro citovou rovnováhu dítěte • Oblíbená hračka se stává tzv. tranzitní (medvídek, panenka) • Důvěrný vztah, říká ji tajemství, radí se s ní a svěřuje se ji • Mají je pořád u sebe • Pokud dítě hračku kárá nebo bije, je to ukazatel pozorování negativního sociálního chování • Hračka pomáhá se vyrovnat s tíživou situací , uvolnění tenze • Před školní docházkou zvyk vymizí, pokud se ale objeví je to znak, že dítě prochází nějakou duševní tísní • Rodiče by určitě neměli s takovou hračkou manipulovat lze nebo dokonce ji dítěti třeba za trest odebrat Vývoj řeči • Broukání, žvatlání (2-6 měsíců) • Děti vydávají zvuky pro potěšení, není souvislost se zvuky z okolí (ve světě broukají všude stejně) • Dělají to i o samotě (není to společenský jev) • První slabiky (6-9 měsíců) • Děti napodobují zvuky, které dělají dospělí a vypouští ty, které neslyší • Ba, da, ma, ta, … • Rozvoj řeči se odvíjí i od pochvaly okolí • První slovo (okolo 1 roku) • Jednoduché slovo, ba-ba, ta-ta, ma-ma • Rozumí jednoduchým pokynům „ne-ne“ • Jednoduché věty (do 2,5 let) – 200-300 slov • Rozlišuje svou slovní zásobu • Ptá se: „Co je to?“ • Mluví ve větách ( do 3,5 let) • Začíná chápat gramatickou stavbu vět a rozšiřuje slovní zásobu • Ptá se: „Proč?“ • Umí vyprávět (do 4,5 let) • Dokončuje se gramatická stavba vět • Chápe děj a vypravuje • Souvětí, obrovská slovní zásoba (do 6,5 let) – 14 000 slov • Je schopno dlouze o něčem mluvit, • Učí se i výrazy z okolí, kterým nemusí rozumět Jednotlivá období lidského života Prenatální období • období mezi početím a narozením • obvykle 40 týdnů – 9 měsíců • 1. FÁZE – ZÁRODEČNÉ, PREEMBRYONÁLNÍ OBDOBÍ • vytvoření zárodku do 3 týdnů • splynutím vajíčka a spermie vzniká lidský zárodek • dívky – kombinace chromozomů XX • chlapci – kombinace chromozomů XY • okolo 17% párů (každý 6.) má problémy s početím • první dítě „ze zkumavky“ (in vitro fertilizace) ve VB 1978, v ČSR 1982 • ideální věk pro početí mezi 20 a 35 rokem Prenatální období • etika početí • preimplementační genetická diagnostika – možná změna genetických vlastností před umístěním embrya do dělohy • v ČR pouze ke zjištění genetických mutací • změna pohlaví pouze při dědičných poruchách (možné v zemích, kde se preferují chlapci) • kontroverzní témata: výběr dítěte s dědičnou sluchovou vadou u neslyšících rodičů, těhotenství mezi 50 a 60 lety, implementovaná osmerčata nezaměstnané samoživitelce s 6 dětmi • umělé oplodnění – katolictví zakazuje, islám povoluje pouze s materiálem biologických rodičů • antikoncepce – katolictví kritizuje, islám povoluje Prenatální období Prenatální období • 2. FÁZE – EMBRYONÁLNÍ OBDOBÍ • od 3. do 8. týdne (v ČR někdy do 12. týdne, kvůli možné interrupci) • dítě je extrémně citlivé na vnější vlivy a toxické prostředí • konec 3. týdne • 2.5 mm (velikost sezamového semínka) • základ mozku, základ srdce a primitivní ústa • mezi 4. a 6. týdnem • 4 mm, podlouhlý tvar, širší hlava, ocásek • srdce, cévy a oběhový systém, sluchové jamky, oční váčky, základy končetin • matka pociťuje první příznaky těhotenství • konec 6. týdne • 1,6 cm (velikost fazole) • základy prstů, patrné oko, ušní boltce • první primitivní srdce – akce primitivního srdce • konec 8. týdne • 3 cm, 4g • ruce, nohy, oční víčka Prenatální období Prenatální období • 3. FÁZE – FETÁLNÍ OBDOBÍ • orgány začínají pracovat • od 9. týdne do narození (od 12. týdne) • 5 cm, 8 g • od 24. týdne (6 měsíců) • pamatuje si sluchové podněty • dokáže habituovat ((úbytek reakce na opakování téhož podnětu, nikoli na odlišný podnět) • chutě vnímané přes plodovou vodu ovlivňují preference v pozdějším věku • na úlek matky reaguje kopáním, protože skrze placentu pronikl adrenalin • vnímá matčin hlas, reaguje na záblesky, na hudbu • 8 měsíců • kalcifikace kostí • podkožní tukové vazivo • 9. měsíců • plně vyvinutý plod • 50 cm, 3,3 – 3,5 kg Prenatální období Prenatální období • potrat • umělé přerušení těhotenství • u nás možné do 12 týdne, pak dítě považováno za cítící a vnímající • zakázáno v katolických zemích např. Polsko, Malta, Irsko • v roce 2013 v ČR přerušeno 22 714 těhotenství (70% miniinterrupce do 8. týdne) Prenatální období • Inkubátor • první inkubátor, tzv. Ruehlova kolébka, používán v Petrohradě od roku 1835 v carském nalezinci osobní lékař manželky cara Pavla I. Marie Fjodorovny • vanička s dvojitými stěnami ze železného plechu natřenými olejovou barvou, novorozence zahřívala teplá voda nalitá mezi stěny • další modely v 60. letech 19. století ve Francii, Anglii a v USA • stálou teplotu měly zajišťovat střešní tašky nahřáté na kamnech • Počátkem 20. století se v inkubátorech začal používat elektrický proud. Nejprve se vytápěly pomocí žárovek, regulace teploty však byla nespolehlivá a novorozencům hrozilo přehřátí. • Značnou nevýhodou bylo mimo jiné i to, že do inkubátorů nebylo vidět - kryty byly vesměs dřevěné nebo kovové. • K výraznému zdokonalení konstrukce došlo až ve 30. letech. Jako materiál pláště se začalo používat průhledné plexisklo a uvnitř inkubátorů bylo zavedeno proudění vzduchu čištěného pomocí bakteriálního filtru. Byla zavedena dokonalejší regulace teploty i vlhkosti vzduchu a přívod kyslíku. Prenatální období • 1860 • inspirováno líhní pro kuřata Prenatální období • Nizozemí, 1914 • inkubátor ohřívaný teplou vodou • USA, 1965 Prenatální období • Bonding • utváření poporodní vazby mezi dítětem a rodičem, budování emoční vazby • Klokánkování • přikládání předčasně narozeného dítěte na tělo matky • domácí porody, humanizace porodnictví • dula – osoba, která nenabízí zdravotnické služby, ale doporučení týkající se životosprávy, porodního plánu a poskytuje nepřetržitou podporu během porodu Prenatální období • Teratogenní vlivy • vnější faktory, které způsobují poruchu vývoje embrya nebo plodu • faktory: • fyzikální: rentgenové záření, horečka • chemické: léky, infekce, drogy, cigarety alkohol • fetální alkoholový syndrom Prenatální období • faktory: • chemické: léky • Thalidomidová aféra – lék pro ranní nevolnost, pro těhotné Prenatální období • faktory: • nedostatek kyslíku: • poruchy funkce placenty, pupečníková šňůra kolem krku, dušení při porodu • nemoci matky: • cukrovka, epilepsie, preeklampsie (otoky, vysocký krevní tlak, snížená funkce ledvin), mateřská fenylketonurie (vysoká hladina fenylalaninu – aminokyselina) • nedostatek živin a vitamínů • hladovění v 2. trimestru může mít vliv na vznik schizofrenie u dítěte • psychický stav matky: • stres, úzkost • Prožívaný stres matky v těhotenství má vliv na dítě • do 2. měsíců – možné trávící problémy dítěte • nad 2. měsíce – snížená agilita (dítě je nápadně klidné, snížená explorace) • menší objem mozku Novorozenecké období • od narození do 28. dne života (4 – 6 týdnů) • hlava tvoří ¼ z celkové délky novorozence • nezralá bytost x organizovaná bytost • konstruktivisté (Piaget) – dítě poznává svět svými smysly a tím se naučí • nativisté – děti se rodí s určitými intiutivním nadáním chápat objekty, události a disponují vrozenými jazykovými, sociálními nebo matematickými a fyizikálními schopnostmi • denní režim dítěte – spí obvykle 14 hodin denně • nerozlišuje mezi dnem a nocí, pouze spí, jí a roste • 1. měsíc – „nalazení“ se matky na dítě a opačně • asynchronie v reakcích matky vs. kontingentní reaktivita (okamžitá reakce matky na projevy dítěte, optimální pro zdravý vývoj dítěte) Novorozenec • těsně po narození rozeznáváme 3 fáze reaktivity: 1. fáze (trvá 30 – 120 minut po narození) • novorozenec zkoumá okolí, je aktivní, dotýká se matky, snaží se přisát 2. fáze (trvá dalších 30 minut – 2 hodiny) • nastává útlum a dítě usíná, po 150 minutách spí všichni novorozenci 3. fáze (trvá přibližně 2-6 hodin) • dítě je opět aktivní • Motorika: • projevy jsou reflexivní • hlavička potřebuje oporu, dítě ji ještě samo neudrží • dítě je schopno zvednout hlavu a položit na stranu, aby mohlo dýchat, když leží na bříšku • při neklidu dítě třese horními končetinami • když dítěti zakryjeme látkou obličej, snaží se jej odstranit • Zrakové vnímání: • do 2 týdnů vidí periferně a je schopno fixovat a sledovat pohybující se předmět • od 2 týdnů centrální vidění – vnímá i nepohybující se předměty • nejvíce vnímá červenou a zelenou • vidí na vzdálenost 22 – 25 cm • Sluchové vnímání: • je schopno rozlišovat a preferovat akustické vjemy • otáčí se ke zdroji zvuku • rozpozná hlas matky (podle zkušenosti s dělohy) • reaguje na rozdíl mezi mužským a ženským hlasem • klidný hlas – motorické zklidnění, výrazný hlas – mrknutí (reflex), silný hlas – úlek • Chuťové vnímání: • rozlišují 4 chutě – sladkou, kyselou, hořkou, umami • preferují sladkou, negativní jsou na kyselou a hořkou • Čichové vnímání: • vyhledávají po čichu bradavku • dokážou podle vůně rozeznat matčinu vůni a vůni mléka • rozeznaní aromatická jídla, která jedla matka v těhotenství • na nepříjemné pachy se odvracejí • Tělesné vnímání: • reagují na dotek – nejvíce v okolí úst a na rukou • na tělesný dotek reagují zklidněním • cucají si prsty, pěsti • cítí bolest a snaží se ji vyhnout – reagují mimikou, gesty, celým tělem • Sociální dovednosti: • reagují na pláč jiných novorozenců • novorozenecké zrcadlení • rozeznává známe obličeje • preferují hlas před jinými zvuky • když na ně někdo klidně mluví zklidní se • Emoční dovednosti: • vyjadřují nespokojenost křikem • pláč je bez slz (objevují se až mezi 1. a 3. měsícem) • libost je doprovázena reflexivním úsměvem • nový podnět, ztráta opory těla – úleková reakce (Moroův reflex) • https://www.youtube.com/watch?v=PTz-iVI2mf4 • Komunikace: • synchronizují pohyby s rytmem řeči • vyjadřují pocity křikem rozdílné intonace • dokáží vyjádřit – hlad, únavu, přetížení, zima/horko, bolest, nemoc • Kognitivní dovednosti • změní rytmus sání, když tím dosáhnou vizuální změny ve svém zrakovém poli – trvá 5 – 10 minut Novorozenecké reflexy • dítě nedokáže své pohyby ovládat, veškeré pohyby mají reflexivní charakter • reflexy zajišťují základní biologické potřeby: • polykání, kašlání, mrkání, kýchání, zvracení, dýchání, vylučování, zívání • dále dítě disponuje tzv. přechodnými reflexy, které časem vymizí, pokud ne, může to být známka neurologického problému; jinak jsou součástí normálního vývoje dítěte • některé mizí většinou 3. – 4. měsíc Novorozenecké reflexy • úlekový reflex – Moroův relfex • sací reflex, hledací reflex • https://www.youtube.com/watch?v=umesL6OcZG8 • chůzový automatismus – reflexní chůze • https://www.youtube.com/watch?v=cZYHwCWSKiE • tonicko-šíjový reflex (poloha šermíře) • při rotaci hlavy doprava se pravá ruka a pravá noha natáhnou, zatímco na levé straně těla jsou obě končetiny pokrčené • https://www.youtube.com/watch?v=UWqafotPxTg • úchopový reflex, Robinsonův reflex (mizí do 6 týdnů) • https://www.youtube.com/watch?v=TidY4XPnFUM Nedonošený novorozenec Kojenecké období • od 1 měsíce až do 1 roku života dítěte • v průměru má 75 cm, hmotnost je asi 10 kg • období trvá „do prvního slova a do prvního kroku dítěte“ • prudký vývoj pohybových, smyslových, poznávacích i citových a volních vlastností své osobnosti – období největších změn • doba bdění se prodlužuje – více pracuje mozek (podle stimulace) • dítě nestačí „hlídat“ je třeba ho podněcovat a stimulovat Kojenec • ke konci období trvalost předmětu v čase • dítě je závislé na matce či osobě, která o něj pečuje – symbiotický vztah plný lásky a pevné vazby • vzniká zdravé já a pozitivní sebeobraz dítěte – dítě opakovaně slyší své jméno • dítě do ničeho nenutíme ani netlačíme, všemi fázemi si musí projít svým tempem, můžeme jej ale stimulovat • kojení • kojení mladšího sourozence snášejí starší děti špatně – sourozenecká rivalita • kojení na veřejnosti? • separační úzkost (od 6. měsíce, zdravý vývoj dítěte) Kojenec – zákonitosti vývoje • psycholog Arnold Gessell formuloval zákonitosti vývoje kojence • 1. Kefalokaudální postup • ovládání těla postupuje jako somatický růst – od hlavy k patě • 2. Proximodistální postup • směr pohyblivosti od centra těla k periferii (pohyby končetin začínají v ramenních a kyčelních kloubech a přecházejí na zápěstí a prsty) • 3. Ulnoradiální postup • směr vývoje je od malíčkové strany dlaně k palcům Kojenec - jemná a hrubá motorika • v měsíci: • 2. – začíná si hrát, jako první s chrastítkem (důležitá fáze, dbát na hygienu a bezpečnost) • 3. – mělo by udržet hlavičku vleže na bříšku i ve svislé poloze • nemá ještě rozvinutou prostorovou orientaci, neodhadne vzdálenost zvuku, ale otočí se za zdrojem • 4. – pohybuje rukama, nohama vidí-li zajímavý předmět • 5. – sahají po předmětech a uchopují je • dokážou se obrátit z lehu na bříško a obráceně • 6. – drží tělo, když jej posadíme Kojenec – jemná a hrubá motorika • 7. – 8. umí se posadit samo, předtím musí být nácvik s oporou a bez opory • začíná lézt • 7. – 9. první zuby (první 2 dolní řezáky), dítě kouše pevnou stravu (na co jej naučíme, to má vliv na pozdější jídelníček) • 11. – 12. – dítě má samo stát • 11. – 14. – dítě by mělo udělat první krůčky bez opory Kojenec – sociální chování • v měsíci: • 1. - dokáže dát najevo radost z přítomnosti a pozornosti dospělých • vše záleží na intenzitě sociálních interakcí rodičů a dítěte • na úsměv reaguje celým tělem • 3. - poznává svou matku, je živé a klidné, veselé a vážné • začíná si broukat • rozvoj estetického vnímání všechno okolo, by mělo být barevné a pro dítě zajímavé • 4. – některé děti reagují na přísný a laskavý tón matky • hůře snáší samotu • 5. - reagují na „udělej paci-paci, nazdar apod.“ • 6. – můžeme učit na nočník, když pevně sedí (dvouhodinové intervaly, vždy po spaní a po jídle, ne však déle než 5 – 10 minut) Kojenec – sociální chování • 10. – 12. – dítě vysloví první smysluplné slůvku, rozumí významu jednoduchých slov „na, dej, pac, ne“ • Čím větší má dítě vrozenou inteligenci a čím je více sociálně stimulované, tím také zná obvykle více slov pasivně i aktivně • dítě se naučí mluvit pomocí „cirkulárního reflexu“ (Henry Allport) – dítě vydává náhodné zvuky a je přitom stimulováno, aby je opakovalo, později rodič spojuje zvuk s předmětem a navodí tak podmíněnou reakci – dítě se naučí rozumět mluvené řeči • 11. – 14. učí se hodně nápodobou např. od svého staršího sourozence ale i pracovnic kojeneckého ústavu • později uvědoměle napodobuje výrazové projevy • všechny úspěchy dítěte odměňujeme úsměvem, potleskem, pochvalou Batolecí období • trvá přibližně od 1 do 3 let • z dítěte se stává samostatně se pohybující jedinec, je schopný řečové komunikace a má základy sebeobsluhy • dítě se nejvíce učí – napodobováním – rozvíjení všech oblastí osobnosti Batole – tělesný vývoj • okolo 2. a v průběhu 3. roku se rychlost růstu snižuje • dítě má typicky vystrčené bříško a zakulacená záda (nemá vyvinuté zádové svalstvo) • mezi 2. a 3. rokem již běhá, skáče, chodí do schodů, jezdí na tříkolce • učí se účelové pohyby a experimentální pohyby se vytrácí • od 18 měsíců používá lžíci, od 2 let pak vidličku Batole – Jemná motorika • procvičuje pinzetový úchop • rádo strká předměty do menších otvorů (do uší, do pusy, do nosu) • dokáže postavit komín z kostek, navleče korálky na šňůrku • 15 měsíců – 2 kostky, nahází kuličky do hrníčku • 18 – 24 měsíců – 3-6 kostek, nahází kuličky do úzkého hrdla • 3 roky – 10 kostek, navleče korálky na provázek • koordinuje obě ruce • dítě si přendá předmět do druhé ruky, aby mohlo uchopit nový • pokud drží předmět v obou rukách jeden odloží, aby vzalo nový • začíná čmárat po papíře • dlaňový úchop, koordinace rukou není vyvinutá a přetahuje přes papír • …přes asociativní čmárání • na konec přisuzuje kresbě symbolický význam • … až po záměrné čárání • začínají kreslit žebříky a sluníčka Batole – kreslící fáze Batole - komunikace • mezi 1. a 3. rokem objevuje 1-2 nová slova denně • dětský žargon („mele páté přes deváté“) • používá tzv. idioformy – vytváří si vlastní slova (miranka = minerálka, prsenka = podprsenka) • není schopno zobecnit pojem na stejnou třídu předmětů • „haf“ – je jen konkrétní plyšová hračka a ne jakýkoli pes • „táta“ – označuje tím všechny muže • má zájem o nová slova např. z obrázkové knížky • okolo 3 let užívá věty o několika slovech s využitím základních gramatických pravidel Batole – kognitivní vývoj • mezi 12. a 18. měsíci dítě rádo bouchá a hází s věcmi • projev inteligence • zkoumá příčinu a následek • schopnost vlastní účinnosti a kontroly • mezi 18. a 21. měsícem dítě užívá symbolického uvažování • zažije v mysli aha-zážitek = dokáže si řešení představit (x šimpanzi, pokus a omyl) Batole – sociální vývoj • mezi 18 a 24 měsíci si uvědomuje vlastní osobu • poznává se v zrcadle • začíná o sobě mluvit v první osobě • začíná o svých věcech mluvit jako „moje“ • rozumí autonomii – „já sám“ • egocentrická subjektivita – dítě se dívá na svět pouze vlastní perspektivou, je vztahovačné • na konci období zvládne základní sebeobslužné dovednosti a postupně se vymaňuje ze závislosti na dospělém • samo se nají, napije, základy hygieny, kontroluje vylučovací funkce (18 až 24 měsíců se učí na nočník, poté na záchod s redukčním prkénkem) • mezi 2 a 3 rokem se naučí svlékat a oblékat jednoduché kusy oblečení • rozvoj prosociálního chování Batole – sociální vývoj • v 15 měsících je na vrcholu separační úzkost • dítě se drží v blízkosti rodiče, je nervózní, když se vzdálí • ve věku 2 až 3 let separaci zvládají lépe • preferují nejdříve paralelní hru • postupně přechází v asociativní hru ( 3 roky) • Synchronní imitace – komunikace s vrstevníky napodobováním pohybů • spíše se napodobují, hrají si se stavebnicí, sledují stejný cíl, ale ještě cíle nedokáží dosáhnout, protože ještě neumí spolupracovat (chybí kooperativní hra) – ta až mezi 4. a 5. rokem Batole – emoční vývoj • batole nedokáže kontrolovat emoce • neumí tlumit nepříjemné pocity • může dojít k negativním afektivním stavům (vztek, třísknutí se sebou o zem) • mezi 1 a půl a 3 lety, setká se s tím až 90% rodičů a trvá to obvykle 4 minuty, ve 2 letech 9x týdně, ve 3 letech 6x týdně • mezi 2. a 3. rokem „první puberta“ období prvního vzdoru • dítě si uvědomuje samo sebe a testuje okolí a jeho reakce • chce prosadit svůj zámět za každou cenu Batole – pravidla výchovy Předškolní období • Od 3 do 6 let • zlepšení jemné a hrubé motoriky • 3 roky – váží okolo 15 kg , měří asi 95 cm • 6 let – váží okolo 21 kg, měří asi 118 cm • potřeba něhy a mazlení pokud není může dojít k emoční deprivaci • sociální interakce s vrstevníky • nové prostředí mateřské školy bez rodičů • rozdílné vývoje chlapců a dívek po stránce myšlení, fyzicky jsou na tom podobně • rádi opakují to, co jim zakazujeme • nemá pevné hranice mezi fantazií a skutečností (nelze říct, že lže) Předškolní období – vývoj jemné motoriky • souvisí s grafomotorikou • má výraznou potřebu seberealizace – maluje, staví, vytváří (mělo by být za to pozitivně hodnoceno) • učí se zatloukat hřebíky, čistí si zuby, stříhá nůžkami, pomáhají s domácími pracemi, uklidí si hračky • ke konci období si někteří zaváží tkaničky • v tomto období se vyhraňuje převaha jedné ruky – nikdy nepřecvičujeme Předškolní období – vývoj hrubé motoriky • 3 roky – chůze i běh zvládnuty po způsobu dospělých, umí jezdit na tříkolce, koloběžce a kole s přídavnými kolečky, cvičí rovnováhu • 4-5 let – běhají ladně, háží horním obloukem, dítě umí skákat snožmo, leze po žebříku a prolézačkách, seskočí z nízké lavičky, stojí na jedné noze, umí házet a chytat míč • 6 let – dítě je již soběstačné, dokáže se obléct i svléct, obouvá si boty, má základní hygienické návyky, je schopno se samo vykoupat • děti jsou obecně hodně divoké obzvlášť chlapci, ale je to normální vývoj – rozvoj orientačního reflexu Předškolní období – vývoj řeči • okolo 3 let má prořezané všechny mléčné zuby • mizí dětská patlavost – pokud přetrvává při vstupu do školy je vhodná návštěva logopeda • 3 roky – používá podřadné souvětí s vedlejšími větami, začíná se zajímat o mluvenou řeč, poslouchá pohádky, učí se básničky, říkanky • po 3 roce jde o věk „proč?“ (nevysmíváme se otázkám, odpovědím, ničemu – dítě je velmi citlivé v tomto období) • co slyší to opakuje, jak se doma mluví, tak mluví i dítě • užívání řeči k regulaci svého chování – nejdříve nahlas v 5 letech funguje vnitřní hlas • rozvoj hudebních schopností – učí se zpívat písničky • 5 let – tvoří jednoduché definice známých věcí • na konci období se prořezávají první stále zuby Předškolní období – vývoj myšlení • 4 roky – předpojmové (symbolické) myšlení je nahrazeno názorovým (intuitivním) myšlením • usuzování je stále vázáno na vnímané nebo představované úsudky stále vázány na názor (jednoduchý x rozčleněný názor) • přetrvává centrace myšlení (zdůraznění pouze jednoho aspektu), centrace k různým vlastnostem, není schopné vzít do úvahy více parametrů – Piagetovy s korálky, plastelínou • pokud má dítě strach z bytostí, netraumatizujeme jej, nezvyšujeme úzkost Předškolní období – vývoj myšlení • typické znaky uvažování: • centrace – redukce informací, ulpívání na jednom centrálním znaku, neschopnost uvažovat komplexněji a vzít do úvahy více aspektů situace • kognitivní egocentrismus – subjektivní názor považuje za obecně platný (zakrývá očí, když nechce, aby byl viděn) • fenomenismus – důraz na zjevnou podobu světa, svět je takový jako se jeví (velryba je ryba) • prezentismus – důraz na přítomnost, představuje jistotu, je to teď a tady, dítě to tak vidí • prelogické uvažování – primitivní uvažování Předškolní období – vývoj myšlení • způsob zpracování informací: • egocentrismus - ulpívá na vlastním názoru, nevnímá pohledy ostatních, vše chce dělat sám • antropomorfické myšlení – polidšťování neživých předmětů • magické myšlení - umožňuje měnit fakta v závislosti na vlastním přání • artificialistické myšlení - předškolní děti chápou téměř vše jako stvořené nebo vytvořené pro ně, a to zpočátku lidmi (např. rodiči) a později Bohem či jinou nadpřirozenou skutečností • matematické schopnosti - zná číslovky, ale nechápe podstatu číselného pojmu • paměť – 3 leté si pamatuje dva objekty, 4 leté si pamatuje tři objekty, 5 leté si pamatuje čtyři objekty Předškolní období – socializace • 3 oblasti: 1. vývoj sociální reaktivity – bohatě diferencované emoční vztahy k lidem v blízkém i vzdálenějším společenském okolí • selhání v této oblasti může znamenat u dětí autismus 2. vývoj sociálních kontrol a hodnotových orientací – normy, které si dítě vytváří na základě příkazů a zákazů udělovaných dospělými a které postupně přijímá za své • selhání v této oblasti mají anetičtí psychopati 3. osvojování sociálních rolí – chápání takových vzorců chování a postojů, které jsou od jedince očekávány ostatními členy společnosti, a to vzhledem k jeho věku, pohlaví, společenskému postavení, atd. • při vstupu do školy by mělo mít vyvinutou empatii • okolo 4 let podle výrazu předpovídá emoci až ve škole zjišťuje, že výraz nemusí korespondovat s emocí a dokáže maskovat i vlastní pocity • rozvoj vyšších citů, kamarádství, soucit, škodolibost, žárlivost, závist, pocity zahanbení a křívdy Předškolní období – vývoj sociálních rolí • sociální role se posilují i díky hře • rozvoj altruismu pokud je kamarád v nějaké nevýhodě • morální pravidla je „něco za něco“ • uvědomuje si vztah dospělého a dítěte Předškolní období – vývoj sebepojetí • dítě zná svou základní charakteristiku – děti (ne dospělí), pohlaví • dokáží vyjádřit své fyzické rysy (jsem silný), vlastnictví (to je moje) a vlastní preference (co mají a nemají rádi) • sebehodnocení je poměrně vysoké (to zvládnu, já to udělám), ale nestabilní, závislé na aktuální sociální situaci • pozitivně koreluje s jistotou ve vztazích s rodiči Předškolní období • Podle známého francouzského psychologa René Zazza (1910-1995) by dítě v pěti letech mělo mít tyto vědomosti, návyky a dovednosti: zná svoji adresu, zná povolání otce, odpoledne nespí, svléká se již takřka bez pomoci, myje si samo ruce (ovšem připomenutí je ještě nutné), obléká se v přítomnosti jednoho z rodičů takřka bez pomoci, uléhá na lůžko bez pomoci, ale záleží mu na tom, aby mu rodiče přišli popřát dobrou noc a pěkné sny, přestalo užívat nočník, používá WC bez pomoci, pohybuje se samo v těsném sousedství, jsou mu již svěřovány peníze, zkouší již číst, jí s velkým ubrouskem pod bradou, chodí do kina, samo si umývá obličej (s připomenutím), vhodně užívá oslovení ,,pane", ,,paní", krájí si měkčí maso, zajímá se o knížky (zejména obrázkové) Předškolní vzdělávání • předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů • výhody x nevýhody • děti do mateřských škol už ve dvou letech? Školní období • od 6 do 12 let • soutěživost, prosazení se • hlavní motiv – škola • zlepšení obratnosti • Je dítě připravené do školy? • filipínská míra • školní zralost • sociální role Období pubescence • od 11 do 15 let • „čas první lásky“ • hranicí období je dána schopnost fyzické reprodukce, duševně však toho ještě nejsou schopni • v právním řádu je to pak obdržení občanského průkazu • snižuje se závislost na rodičích • pubescentní negativismus (nároky na pubescenta x jednání jako s dítětem) • období „vzdoru“? Pubescence – sekulární akcelerece • S rostoucí životní úrovní se v posledních letech urychluje dozrávání organismu. Každých deset let jsou viditelné posuny. Příklad takové akcelerace je typický pro menses. V roce 1897 dostávaly dívky první menses v patnácti až šestnácti letech. V roce 1938 už ve čtrnácti letech a v roce 1962 ve třinácti letech. Pubescence - metamorfóza • druhá proměna tělesné stavby • výrazná změna v tělesném vývoji • v 11 letech 145 cm a v 15 letech 171 cm (hoch) • v 11 letech 146 cm a v 15 letech 164 cm (dívka) • mění se tělesné tvary typické pro obě pohlaví • dívky fyzicky dospívají rychleji než chlapci • velké individuální rozdíly ve vývoji Pubescence - metamorfóza • Sekundární pohlavní znaky • U mužů ovlivňuje sekundární pohlavní znaky především hormon testosteron a patří k nim zejména: • zrychlený růst postavy a svalové hmoty, • silnější, hrubší kůže a změny rozložení podkožního tuku, • prohloubení hlasu • U žen zahrnují sekundární pohlavní znaky: • růst prsů, • nárůst podkožního tuku, • rozšíření pánve a boků. Pubescence - metamorfóza • První menstruace (menarche) • signál pohlavního zrání • nejčastěji ve 12. roce • Dokument: • Můj soukromý měsíc Pubescence - metamorfóza • První poluce • dostavuje se kolem 13. roku věku • spojeno s erotickým sněním – opakuje se často i v dospělosti při abstinenci sexu Pubescence – vývoj intelektu • dokáže přemýšlet o abstraktních pojmech (láska, pravda, vina, …) • myslí nezávisle na obsahu – formální logické operace • zvládá jednoduchou logiku • Všichni Čoru jsou Ungu. Všichni Ungu jsou opice. Co víme o Čoru? • školák se ptá, co je to Čoru, pubescent to již nepotřebuje • uvažuje kriticky o smyslu hodnot Pubescence – volný čas • milují tajemství a hry na tajemství – oblíbené – jeskyně, táborák, šero, skupinové symboly, kterým rozumí jen zasvěcení • dokáží se upnout na jeden koníček a zodpovědně se mu věnovat • složitější hry • technické stavebnice • šití • probouzí se zájem o umění Pubescence – duševní vývoj • pubescent již nevzhlíží k dospělému, nýbrž se s ním vidí na stejné úrovni • velké citové výkyvy • má labilní nálady, bývá podrážděný • snadná unavitelnost, depresivita, apatie, poruchy soustředění • první zamilování často platonické • Pubescent sám nerozumí tomu co se s ním děje! • Pubescent musí přijmout sám sebe, takového jaký je! Pubescence – duševní vývoj • dívky, dozrávající časně • jsou spíše v nevýhodě • rozpor mezi rychlým tělesným dozráváním a duševní vyspělostí • jsou sexuálně atraktivnější a budí pozornost • mají schůzky se staršími chlapci, je nevýhoda • dívky, dozrávající později • nemají v tomto věku zvláštní nevýhody Pubescence – duševní vývoj • chlapci, dozrávající později • mohou mít potíže v kolektivu, protože se snaží na sebe upozornit nebo chovat se nápadně • bývají slabší, nenápadnější • sklony k nižšímu sebevědomí • v dospělosti bývají méně úspěšní • jsou tvořivější a lépe dokáží porozumět druhým • chlapci, dozrávající časněji • fyzická výhoda • psychická výhoda • oblíbenější a atraktivnější • v dospělosti často úspěšnější • pokud zahájí brzy i sexuální život je chlapec v dospělosti méně úspěšný Období adolescence • od 15 do 20 - 22 let • spodní hranice je dána pohlavní zralostí • hledání vlastní identity • dokončení vzdělání • zamýšlejí se nad vlastní perspektivou • potřeba někam patřit, podílet se na něčem nebo něco s druhými sdílet Adolescence – fyzické změny • rostou více chlapci než dívky • chlapec z 171 cm na 178 cm • dívka z 164 cm na 165 cm • trup roste více něž končetiny • chlapci více zmužní – široké ramena, větší muskulatura • dívky více zženští – velké ňadra, zaoblené boky Adolescence – vývoj intelektu • adolescent se orientuje na pojmy a méně na obrazy jak tomu bylo v předchozích obdobích • bohužel tím klesá živost vnímání a představ • adolescent není na vrcholu své inteligence, ale v diskuzi je rovnocenný partner svých rodičů a učitelů Adolescence – duševní vývoj • tímto obdobím se musí „prokecat“ – řešit otázky smyslu života, zisk zkušeností apod. • hodně čte (i poezii) • nevyžaduje happy end spíše ho zajímá životní pravda a realita • uvědomují si, že na světě nejsou sami a egocentrismus postupně ustupuje • adolescent je v morálce absolutista – chápe, že správné, obecně prospěšné jednání se může stát nejvyšší normou a ústředním osobním zájmem, jemuž člověk podřídí celý svůj život • ne všichni ale dosáhnou takovéhoto morálního stádia • adolescenta musíme brát vážně jinak ztratíme jeho důvěru – není důležité ho přesvědčovat o naší pravdě ačkoli je postavena na zkušenosti („jen si mluv, však z toho vyrosteš, až poznáš život“) Adolescence – milostný život • slábne bariéra mezi pohlavími („holky jsou ufňukané a kluci jsou blbí“) • první velké lásky, které mohou přetrvat do úplné dospělosti až sňatku • pokud se vymaní od závislosti na rodičích dochází často ke sňatkům • první sexuální zkušenosti • první homosexuální zkušenosti a různé experimenty Adolescence – milostný život Adolescence • adolescent hledá svou identitu • mít identitu znamená odpovědět na otázku, kdo jsem, znát sám sebe, rozumět svým pocitům, vědět, kam patřím, kam směřuji, čemu doopravdy věřím, v čem je smysl mého života Ostatní období • Mladá dospělost (20 – 30 let) • Pozdní dospělost (zralost) (30 – 45 let) • Střední věk (45 – 60 let) Mladá dospělost • od 20 do 35 let • fyzický a kognitivní vývoj je ukončen • dozrává osobnost Mladý dospělý – emoční vývoj • méně intenzivní emoční prožívání • dospělý se dokáže více ovládat a chápat své pocity a pracovat s nimi • jednají impulzivně, soutěživě a předvádí se • rádi riskují, „vyhledávají adrenalin“, přeceňují se • odráží se v dopravních nehodách – jsou riziková skupina Mladý dospělý – sociální vývoj • rádi se stýkají s vrstevníky – jsou to spíše povrchnější vztahy než v minulosti • pokud je člověk zralý, dokáže uspokojovat své psychické potřeby, dělá kompromisy, pomáhat druhým, přijímat prohry • vyzrává sexuálně • odpoutávají se od rodičů, starají se sami o sebe • měly by se vyrovnat s dětskými a emočními traumaty a odpoutat se od primární rodiny • pro zdravý osobnostní růst je důležité odpustit svým rodičům jejich chyby a selhání Mladý dospělý – sociální vývoj • hodně se seznamuje přes sociální sítě • více pracuje, studuje – méně tráví čas s přáteli • stává se rodič a rozšiřuje tak okruh nových typů kamarádů • člověk má méně závazků a může čerpat zkušenosti • jeden z hlavních úkolů je vytvořit stabilní monogamní vztah jako základ pro rodinu • partnerství charakterizuje – intimita, citové připoutání, milostný vztah a párová identita Mladý dospělý - vztahy • jeden z hlavních úkolů je vytvořit stabilní monogamní vztah jako základ pro rodinu • partnerství charakterizuje – intimita, citové připoutání, milostný vztah a párová identita • přibývá „singles“ – více tolerováni, než v minulosti • vztahy vrcholí sňatkem, „registrací“ • kohabitace – uspořádání páru, kteří dlouhodobě žijí bez uzavření sňatku • člověk se připravuje na nejtěžší typ zodpovědnosti – rodičovství • rozvodovost 45% (2016) Mladý dospělý – krize třicátníků • probíhá mezi 28 a 35 rokem • týká se těchto jevů: • vnitřní konflikt týkající se založení rodiny • nenaplněná touha, tlak společnosti (dům-dítě-strom) • egocentrismus a sobectví • neschopnost kompromisů a omezování se • nuda a únava ze sociálních vztahů • pocit stereotypního života • nespokojenost s povoláním • ztráta původních přátelských vazeb • konfrontace se stárnutím • hledání sebe sama a svého místa v životě Střední dospělost • od 35 do 50 let • člověk vnímaný jako produktivní, zralý, zkušený • rozvíjí a uplatňuje zkušenosti z předešlého období • někteří mají již manželství 20 let za sebou, jiní do něj teprve vstupují • ve 40 letech člověk bilancuje (polovina života) • to produktivní má za sebou a čeká ho jen stáří a smrt • věk dotlačí člověka k rozhodnutí, protože má strach, že ztrácí čas a nesplnil to, co si usmyslel • změny mohou být bolestivé, tvořivé i radostné Střední dospělost • vzhled se začíná rapidně měnit • slábne sexuální přitažlivost • ubývá fyzická síla snižuje se kvalita spánku, lidé tloustnou, mají nové zdravotní potíže • vše je individuální a záleží na přístupu k životu a životnímu stylu • žena je více konfrontována s věkem než muž • dáno menopauzou, muž je plodný po celý život (zakládá nové rodiny) • lidé si uvědomují svou smrtelnost a zabývají se otázkami smyslu života Střední dospělost • někteří lidé považují období za vrcholné životní období • finanční nezávislost, stabilita • může mít tendenci naplňovat své neuskutečněné sny z mládí Střední dospělost – Krize středního věku • „krize středního věku je mezera, která vzniká mezi tím, co jsme v životě dokázali, a očekáváními, která máme od budoucnosti“ (Hermans a Oles in Thorová, 2015) • Madisonské mosty • typické chování pro krizi středního věku: • znechucení z dosavadního konvenčního způsobu života – hledání alternativního životního stylu • separace, rozvod – založení nové rodiny • zavržení požadavků společnosti • vzestup mateřských a otcovských pudů • nutkavá snaha maskovat projevy tělesného stárnutí • vzrůst nespokojenosti s profesí • hypochondrie • ztráta sexuální výkonnosti • ztráta iluzí – deprese, úzkosti • pocit bezmoci frustrace, stereotypu • vzestup rizikového a problémového chování Stáří • věk od 60 do 75 let • Vysoké stáří – nad 75 let • Kmetský věk – nad 90 let Stáří – vývoj počtu důchodců v ČR Stáří – vývoj důchodu v ČR Stáří – procentuální zastoupení populace 65 letých v Evropě Stáří • gerontologie – zabývá se otázkami stárnutí a kvality lidského života • např. předcházení depresí a pocitům inferiority • doba a intenzita stáří je odlišná a individuální • závislá na: • sociálních podmínkách • soustavě hodnot • genové výbavě • Muži se dožívají menšího průměrného věku než ženy • Rozdíly mezi reakcemi mužů a žen na stáří jsou značné Stáří • Ageismus • proces stereotypizování a diskriminace jednotlivců či skupiny lidí na základě jejich věku Stáří – somatické změny • postupující involuce orgánů • staří lidé hůře vidí, špatně slyší, … • obecně přibývá somatických potíží • člověk se rychle unaví a vyčerpá • kloubní potíže a bolesti • tělo jede „ze setrvačnosti“, avšak je pomalejší Stáří - psychika • člověk opouští práci – jde do důchodu • sníží se sociální status • sníží se ekonomický status • zpomalení chápavosti – tzv. mozková mlha – zpomalení mentálních procesů, potíže s vybavením si jmen, zkreslené vnímání • zhoršení paměti - zvyšuje se počet chyb • úbytek pro nedávné informace a události • vzpomínky na minulé události jsou většinou zachovány • poruchy sebevědomí, sebehodnocení, pocit nedostačivosti, nedoceněnost, a proto zvýšená urážlivost Stáří • pokud si člověk uvědomuje hodnotu svých životních a pracovních zkušeností a životní moudrosti, nepodléhá tak stárnutí organismu Stáří - psychika • obtížné vybavování slov, zhoršení pozornosti, myšlení • člověk začíná bilancovat svůj život • klesá frustrační tolerance • minimalizují své potíže a zlehčují je • snaží se adaptovat na projevy stáří, ale nemusí vždy rozeznat vážné příznaky • může se změnit způsob vyjadřování směrem k vulgárnosti, většinou když jsou psychosomaticky v nepohodě Stáří • Diogenův syndrom • člověk ztrácí motivaci k udržování pořádku, čistoty a osobní hygieny • Syllogamie • hromadění nepotřebných věcí Stáří z hlediska vývojových teorií • Erikson • integrita x zoufalství (60-+) • Ctnost: moudrost • Vznik chorobného strachu ze smrti • Existencionální otázka: Bylo v pořádku jaký jsem byl? Vývojové modely • Standardní vývojové modely: • Vývoj psychosexuální - Sigmund Freud • Vývoj identity - Erik Erikson • Vývoj kognitivní funkcí - Jean Piaget • Vývoj morálky - Lawrence Kohlberg • Teorie připoutání – Mary Ainsworthová • Teorie procesu separace a individuace – Margaret Mahlerová • Vývoj kresby • Vývoj hry • Vývoj řeči • Nestandardní typy a poruchy vývoje Sigmund Freud • * 1856 Příbor na Moravě, + 1939 Londýn • Zakladatel psychoanalýzy • Revoluční psychosexuální vývojová teorie • pomocí teorie vysvětluje různé typy psychických poruch a neuróz Psychosexuální vývoj • Název oblasti podle přesunu sexuálního pudu: • 1. Orální stádium (0 - 1 rok) • vytváření vztahu k matce – formou identifikace • Orální fixace – orální charakter • lidé vyžadující zvýšenou péči, pozornost, oporu, závislost na jiných lidech • uspokojení skrze orální oblast – závislosti, cucání prstů, kouření, PPP • 2. Anální stádium (1 - 3 roky) • vytváření vztahu k sobě samému, vlastní činnosti a jejich výsledkům • motivy retence(zadržení) a expulze(vypuzení) – nejen ve vztahu k exkrementům • učení schopnosti sebekontroly – vytváří se superego • Anální fixace – anální charakter • lidé lpí na majetku, penězích, hromadění, šetrnost až lakota, tvrdohlavost, autoritativnost, sobectví • v dospělosti až OCD, chorobné hromadění Psychosexuální vývoj • 3. Falické stádium (3 – 5 let) • vytváření vztahu k opačnému pohlaví a vlastní identity • Oidipův a Elektřin komplex (podle Junga) – řešení je identifikace s rodičem stejného pohlaví • „závislost na penisu“? – nebylo prokázáno, spíše ženy jsou více spokojenější se svým tělem než muži • Falický charakter - falická fixace • preference a zvýšená závislost syna na matce či dcery na otci • 4. Latentní stádium (6 -12 let) • nedochází k manifestaci libida • mozek – „oblast slasti“ • latentní charakter – vyřešení komplexů a identifikace s rodičem stejného pohlaví • 5. Genitální stádium (12 – 21 let) • genitálie – oblast slasti Psychosexuální vývoj • 5. Genitální stádium (12 – 21 let) • genitálie – oblast slasti • genitální charakter • lidé biologicky a psychicky zralí pokud: • plně vyřešili svůj Oidipův (Elektřin) komplex • překonali pregenitální ambivalenci • na rozdíl od falického charakteru přikládá objektu a jeho uspokojení stejnou váhu jako uspokojení vlastnímu Erik Erikson • * 1902, + 1994 • Prožíval krizi identity • Navrhl 8 vývojových stádií identity • Revize Freudových stádií • Každé stádium má určitý typ krize • Vyřešení posouvá ego, které získá „ctnost“ • Jinak pocit méněcennosti Vývoj identity • 1. základní důvěra x základní nedůvěra (0 - 1 rok) • Ctnost: naděje • Vznik nejtěžších patologií • Existencionální otázka: Mohu důvěřovat světu? • 2. autonomie x stud (1 - 3 let) • Ctnost: vůle • Vznik pochybností a stud (stydím se sám za sebe) • Existencionální otázka: Je v pořádku jaký jsem? • 3. iniciativa x vina (3 - 5 let) • Ctnost: účelnost • Vznik pocitu viny (udělal jsem něco špatného, co se dá napravit) • Existencionální otázka: Je v pořádku to, co dělám? • 4. snaživost x méněcennost (6-12 let) • Ctnost: kompetence • Vznik pocitu nedostatečnosti • Existencionální otázka: Mohu být přínosem ve světe lidí a věcí? • 5. identita x konfuze rolí (12-20 let) • Ctnost: věrnost • Vznik vnitřního chaosu • Existencionální otázka: Kdo jsem? Čím mohu být? • 6. intimita x izolace (20-30 let) • Ctnost: láska • Vznik izolace sebe samého • Existencionální otázka: Mohu milovat? • 7. generativita x stagnace (30-60) • Ctnost: péče • Vznik stagnace a uzavření • Existencionální otázka: Mohu se ohlédnout za životem? • 8. integrita x zoufalství (60-+) • Ctnost: moudrost • Vznik chorobného strachu ze smrti • Existencionální otázka: Bylo v pořádku jaký jsem byl? Jean Piaget • * 1896, + 1980 • Švýcar, biolog • Teorie na základě pozorování svých 3 dětí • Také teorie vývoje morálního usuzování • Ontogeneze kognitivního vývoje • Vývoj způsobu, jakým člověk v průběhu svého života poznává a jak pracuje se získanými informacemi • 4 hlavní stádia Kognitivní vývoj • 1. senzomotorické stádium (0 – 18-24 měsíců) • Uvědomování si počitků z vnějšího i vnitřního prostředí, pouze „tady a teď“ • Ke konci stálost objektu • 2. předoperační stádium (2 - 7 let) • Uvažuje o předmětech jako symbolických pojmech a používá fantazijní prvky hry • Ke konci stálost počtu, objemu • 3. stádium konkrétních operací (7 – 12 let) • Operace se symboly konkrétních předmětů • Ke konci schopnost abstrakce • 4. stádium formálních operací (12 let a výše) • Schopnost abstraktního myšlení, vytváření hypotéz Piagetovy pokusy • https://www.youtube.com/watch?v=TRF27F2bn-A Lawrence Kohlberg • *1927, +1987 • Koncept morálního vývoje • Vycházel z Piageta • Ověřoval pomocí hypotetických dilemat • 7 stádií a 3 úrovně Morální vývoj: • 0. předmorální stádium – rozlišování libého (zábava) a nelibého (bolest) • I. Úroveň prekonvenční morálky (předškolní věk) • 1. stádium – orientace na poslušnost a vyhnutí se trestu • 2. stádium – orientace na odměnu, dodržení pravidel pouze v os. zájmu • II. Úroveň konvenční morálky (školní věk) • 3. stupeň – orientace na to být „hodným dítětem“, dobré je to, co se ode mě očekává a vyhnout se nesouhlasu • 4. stupeň – orientace na autoritu, právo a řád, vyhýbání se pocitu viny za nedodržení • III. Úroveň – postkonvenční morálky (dospělost) • 5. orientace na společenskou smlouvu – principy obecně uznávané jako důležité pro všeobecný prospěch, k přesunu dochází ve 30 letech • 6. orientace na (samostatně zvolené) univerzální etické principy, spravedlnost, důstojnost, rovnost; tohoto stádia dosáhne asi jen 15% lidí • 7. náboženské stádium – mystické, jde o tzv. kosmické vědomí jednotu s vesmírem či s Bohem • Kritika • Studie vznikla pouze po rozhovoru s muži, ženy dosahují podle ní stádia vždy nižší než muž (obvykle 3. st. a muž 4. st.) –> ženy nejsou méně morální, ale kladou vyšší důraz na sociální aspekt situace a potřeby ostatních • Krebs – ať při testu vykazujeme jakoukoliv úroveň, ve skutečnosti často jednáme podle úrovně nižší Heinzovo dilema • V jedné daleké zemi umírala žena, která onemocněla zvláštním druhem rakoviny. Existoval lék, o němž si lékaři mysleli, že by mohl ženu zachránit. Šlo o určitou formu rádia, kterou jeden lékárník v tomtéž městě právě před nedávnem objevil. Výroba byla velmi drahá, avšak lékárník požadoval desetkrát víc, než kolik jej stála výroba. Za rádium zaplatil 200 dolarů a za malou dózu s lékem požadovat 2 000. Heinz, manžel nemocné ženy, vyhledal všechny své známé, aby si půjčil peníze a usiloval i o podporu úřadů. Shromáždil však jen 1 000 dolarů, tedy polovinu požadované ceny. Vyprávěl lékárníkovi, že jeho žena umírá, a prosil jej, aby mu lék prodal levněji, nebo ho nechal zaplatit později. Lékárník však řekl: „Ne, já jsem ten lék objevil a chci na něm vydělat nějaké peníze.“ Heinz tím vyčerpal všechny legální možnosti; je zcela zoufalý a uvažuje, zda by se neměl do lékárny vloupat a lék pro svou ženu ukrást. Určení morálního stádia • 1. stádium (poslušnost): Heinz neměl ukrást lék, protože následkem toho by byl uvězněn • 2. stádium (osobní zájem): Heinz měl ukrást lék, protože pak by byl mnohem šťastnější, kdyby zachránil svou ženu, i kdyby byl odsouzen do vězení • 3. stádium (hodné dítě): Heinz měl ukrást lék, protože to jeho žena očekávala. • 4. stádium (zákon): Heinz neměl ukrást lék, protože zákon zakazuje krást • 5. stádium (společenská smlouva, lidská práva): Heinz měl ukrást lék, protože každý má právo na život, bez ohledu na zákon. Nebo: Heinz neměl ukrást lék, protože vědec má právo na kompenzaci za své úsilí. • 6. stádium (univerzální etika, individuální svědomí): Heinz měl ukrást lék, protože zachránit lidský život je základnější hodnota než právo jiné osoby na majetek. Nebo: Heinz neměl ukrást lék, protože tak porušil zlaté pravidlo cti a respektu. Mary Ainsworthová • (1913-1999) • Teorie attachementu • Baltimorská studie 1963 – „Test neznámé situace“ • Test trvá 20 minut. Dítě si během toho hraje s matkou, samo a pak se matka opět vrátí. Intervaly byly tříminutové. • U dítěte pozorováno: 1. míra zvídavosti, 2. reakce na odchod a příchod matky • 3 typy emočního připoutání • Mary Mainová přidala v 80. letech 4. typ 1. úzkostně vyhýbavý typ nejistého připoutání (10-20 % dětí) • Dítě: Matku ignoruje nebo se ji vyhýbá. Neprojevuje emoce, když matka odchází nebo přichází. Dítě utíká pryč, když se matka přibližuje. Příliš nerozlišuje mezí cizí a blízkou osobou. • Matka: Je méně zúčastněná. Nereaguje na potřeby dítěte a dítě tak ztrácí snahu o komunikaci. • Prognóza: Člověk nedokáže navázat důvěrný vztah. Je nezávislý a nechce na nikoho spoléhat. Není schopen poskytnout podporu blízké osobě. Emoční intimita pro něj není důležitá, emoce neprojevuje. Problémy řeší vyhýbáním se. 2. bezpečně připoutaný typ (65-70 % dětí) • Dítě: V matčině přítomnosti je zvídavé, navazuje kontakt s cizími lidmi, matka je bezpečná základna. Reaguje špatně na odchod matky a v tu chvíli ho cizí lidé nezajímají. Je radostné když přijde. • Matka: Matka emočně reaguje a uspokojuje potřeby dítěte. • Prognóza: Vyhledává intimitu a emočně blízké vztahy. Cítí se spokojeně ve vztahu, ale občas vyhledává i nezávislost. 3. úzkostně vzdorující, rezistentní typ (10-20 % dětí) • Dítě: Je pasivní, explorace se bojí i když je matka přítomna. Po odchodu je extrémně nervózní a nespokojené. Po návratu má ambivalentní projevy. Chce být v blízkosti, ale je i rozmrzelé. Při shledání někdy matku bouchne, nepřitulí se. • Matka: Interakce podle svého rozhodnutí, potřeby dítěte uspokojuje nekonzistentně. Jednou je vřelá jindy odmítá. Pouze demonstrativní emoce. • Prognóza: Intimní a emoční vztahy vyhledává a touží po ocenění, ale zároveň ve vztazích nejistota a pochybnost o sobě samém. Může být závislý ve vztahu. 4. nejistý – dezorganizovaný (10-15 % dětí) • Dítě: Projevuje směs vyhýbavého a vzdorovitého chování. Je zmatené, ustrašené, ale i vzdorovité, agresivní. • Matka: Chování je nečitelné a nevypočitatelné. Užívá zastrašující strategie a sama je ustrašená. Rodičovský typ se objevuje u psychicky narušených jedinců nebo lidí po traumatu v době intenzivního truchlení. ( u 31 % adolescentních matek) • Prognóza: Rizikový faktor pro vznik poruch chování a vývoje. Člověk touží po vztahu, ale lidem nevěří. Strach z odmítnutí, ze zranění. Poruchy chování, horší zvládání stresu. Ze všech typů je zde největší riziko psychopatologické vývoje. Test neznámé situace • https://www.youtube.com/watch?v=m_6rQk7jlrc