Struktura nadání dětí předškolního věku:
výsledky skríninku v Královéhradeckých školkách
Jana Marie Havigerová, Jana Přibylová
jana.havigerova@uhk.cz
Anotace
Předložený příspěvek má charakter deskriptivní studie, cílem je popsat strukturu nadání dětí
předškolního věku v Královéhradeckých mateřských školách. Studie předkládá výsledky
získané metodou Škála charakteristik nadání (Characteristics of Giftedness Scale)
vyplňovanou učitelkami MŠ. Metoda obsahuje 25 položek, které popisují chování typické pro
nadané děti, posuzovaných na čtyřbodové škále (od nesouhlasí po zcela souhlasí). V rámci
skríninku bylo posuzováno 805 z 945 dětí předškolního věku evidovaných odborem školství
Magistrátu města Hradec Králové. Na základě celkového skóre bylo nominováno 35 dětí jako
potenciálně mimořádně rozumově nadaných, aktuálně probíhá psychologická diagnostika
úrovně kognitivního nadání těchto dětí. Aktuální data popisující strukturu nadání celého
souboru předškolních dětí dle metody CGS slouží jako podpůrný materiál pro odbor školství,
napomáhají identifikovat silné a slabé stránky těchto dětí a přizpůsobit vzdělávání úrovni
jejich nadání a z toho plynoucím potřebám.
Klíčová slova
skrínink; škála charakteristik nadání; děti předškolního věku, rodové rozdíly
Dedikace
Tato práce vznikla za podpory Grantové agentury ČR [grant číslo GAP407/11/0426 Ready to
ask?].
Úvod
Chceme-li se zabývat nadáním, musíme si nejdříve uvědomit, že nadání je pojem, který
zahrnuje specifické dispozice a individuální schopnosti jednotlivce. Už jeho definice není
jednoduchá, protože existuje řada přístupů a pohledů na obsah tohoto pojmu. Pro ilustraci
můžeme vybrat například charakteristiku z psychologického slovníku (Hartl, Hartlová, 2000,
str. 338), kde se uvádí, že: „nadání je soubor vloh jako předpoklad pro úspěšné rozvíjení
schopností; nejčastěji používáno ve spojení s jedinci podávajícími nadprůměrné výkony při
činnosti tělesné i duševní.“ Tyto schopnosti se projevují často už od nejútlejšího věku a u dětí
v předškolním období již můžeme často pozorovat řadu individuální zvláštností a odlišností.
Samotných druhů činností, ve kterých se může nadání jednotlivce projevit, je celá
řada. Většina autorů zabývajících se touto problematikou proto charakterizovala ve své práci
několik různých druhů nadání. K těm základním můžeme jistě zahrnout následující klasifikaci
uplatněnou zejména u dětí předškolního věku (Hříbková, 1999):
1. kreativní oblast (bohatá fantazie a představivost uplatněná při manipulaci s předměty a
aktivní tvorbě), 2. sociální oblast, (schopnost empatie, sociabilita) 3. intelektová oblast
(rozumové nadání, schopnost logického řešení problémů), 4. specifické oblasti (založené na
individuálních zájmech jednotlivců například o hudbu, pohyb, umělecké činnosti a pod.), 5.
oblast řeči (vyznačuje se bohatým slovníkem a časným rozvojem řeči), 6. oblast jemné a
hrubé motoriky (obratnost, zručnost, v dětství se projevuje zejména brzkým sezením, lezením
či chůzí a zálibou v manipulaci s předměty)
Zúžíme-li náš pohled na oblast rozumových, intelektových schopností, neboli
zjednodušeně inteligence, můžeme při mapování různých druhů nadání vyjít z teorie
mnohočetných inteligencí Howarda Gardnera (Gardner 1999, cit. dle Havigerová, 2011). Na
základě tohoto pojetí můžeme definovat devět základních druhů inteligence: 1. logickomatematická
(porozumění významu znaků a číselných symbolů, abstraktní a logické myšlení),
2. jazyková (porozumění a cit pro jazyk a jeho strukturu), 3. prostorová (schopnost vizuálního
vnímání a práce s vizuálními představami), 4. tělově-pohybová (obratnost, zručnost,
koordinace pohybu), 5. hudební (cit pro rytmus, melodii, skladbu a vnímání tónů), 6.
intrapersonální (schopnost pozorovat a vnímat svoje pocity a zacházet s nimi), 7.
interpersonální (schopnost empatie a porozumění pro druhé, sociální komunikace), 8.
přírodovědná (schopnost pozorovat, poznávat a rozumět přírodě) a 9. existenciální (schopnost
vnímat a zabývat se otázkami lidské existence – předmět filozofie, etiky apod.).
Cíle výzkumu
Předložená studie prezentuje dílčí výsledky rozsáhlejšího výzkumného šetření zaměřeného na
analýzu informačního chování a pohotovosti dětí klást otázky v pregramotném a ranně
gramotném období. Cílem tohoto příspěvku je popsat strukturu nadání dětí předškolního věku
v Královéhradeckých mateřských školách podle výsledků ve skríninkové metodě CGS
(Characteristics of Giftedness Scale) vyplňované učitelkami MŠ. Sekundárním cílem je
poskytnout přehled o struktuře nadání budoucích prvňáčků v kontextu primární edukace a
pedagogicko-psychologické péče a vytipovat děti potenciálně mimořádně rozumově nadané.
Metoda
Studie předkládá výsledky získané metodou CGS vyplňovanou učitelkami MŠ. Metoda
obsahuje 25 položek, které popisují chování typické pro nadané děti a respondent zaškrtává
míru projevů posuzovaného dítěte na čtyřbodové škále (od nesouhlasí po zcela souhlasí).
Autorkou metody je Linda Silvermanová a podrobněji o metodě referujeme v odborném tisku
- korelační studie potvrdila souběžnou validitu metody s celkovým skórem ve WISC na
reprezentativní populaci předškoláků (viz Havigerová & Juklová, 2013, v recenzním řízení).
Naše výsledky jsou v souladu s výsledky Silvermanové – s pravděpodobností 98 % platí, že
děti, které dosahují skóru 82 bodů a více jsou děti mimořádně rozumově nadané. Metoda je
volně k dispozici v české, polské a anglické verzi na webových stránkách výzkumného
projektu Ready to ask? (r2a.uhk.cz).
Procedura
Ve spolupráci s magistrátem města Hradec Králové byly v prosinci 2012 osloveny všechny
mateřské skoly spadající pod gesci odboru školství, aby jejich učitelky vyplnily škálu pro
všechny děti ze své skolky, které jsou zařazeny do vzdělávání jako předškoláci (tj. děti, které
v lednu půjdou na zápis do základní skoly). Škála byla vyplňována online na webových
stránkách výzkumného projektu r2a.uhk.cz. Ve školním roce 2012/13 je v Hradci Králové
monitorováno 945 dětí předškolního věku. Pro tuto studii byla využita data zaznamenaná
učitelkami do 31.1.2013 - k tomuto datu byly vyplněny dotazníky pro 805 dětí.
Výzkumný soubor
N=805 dětí zařazených do předškolního vzdělávání v mateřských školách spadajících do
gesce Magistrátu města Hradec Králové, z toho 416 chlapečků a 389 holčiček.
Výsledky
Struktura obecné míry nadání dětí předškolního věku v Královéhradeckých mateřských
školách podle celkového skóru dosaženého ve skríninkové metodě CGS (Characteristics of
Giftedness Scale) vyplňované učitelkami MŠ je popsána v tabulce 1.
Tabulka 1: CGS celkový skór: descriptive statistics (N=805)
Celý soubor chlapci dívky
N 805 416 389
Průměr 58,44 56,59 60,42
Medián 59,00 57,00 62,00
Modus 59 67 70
SD 13,555 13,431 13,424
Minimum 25 25 27
Maximum 93 92 93
Percentil 25 48,00 47,00 50,00
Percentil 50 59,00 57,00 62,00
Percentil 75 68,00 66,75 70,00
V tabulce 2 jsou uvedeny deskriptivní statistické údaje pro průměrné skóry dosažené
v jednotlivých položkách CGS, přičemž uvedené hodnoty lze chápat tak, že dítě (v porovnání
s vrstevníky) danou charakteristiku: neprojevuje (1) → není jisté (2) → projevuje (3) →
rozhodně projevuje (4).
Tabulka 2: CGS jednotlivé položky: deskriptivní statistické údaje (N=805)
Položka Průměr Medián Rozptyl SD Min Max Rozsah
01. Myslí mu to dobře 2,83 3 ,812 ,901 1 4 3
02. Učí se rychle 2,68 3 ,896 ,946 1 4 3
03. Má rozsáhlou slovní zásobu 2,76 3 ,932 ,966 1 4 3
04. Má výbornou paměť 2,65 3 ,893 ,945 1 4 3
05. Vydrží se dlouho soustředit 2,61 3 1,00 1,00 1 4 3
06. Velmi citlivé (zranitelné) 2,47 3 1,08 1,04 1 4 3
07. Projevuje soucit 2,70 3 ,668 ,817 1 4 3
08. Puntičkářské (perfekcionista) 1,88 2 ,971 ,986 1 4 3
09. Horlivé, náruživé 1,92 2 ,921 ,960 1 4 3
10. Morálně citlivé 2,64 3 ,645 ,803 1 4 3
11. Silně zvídavé 2,35 3 1,05 1,02 1 4 3
12. Vytrvalé, když je něčím zaujaté 2,81 3 ,803 ,896 1 4 3
13. Energické 2,20 2 1,17 1,08 1 4 3
14. Dává přednost společnosti starších či dospělých 1,76 2 ,714 ,845 1 4 3
15. Má široký okruh zájmů 2,18 2 ,904 ,951 1 4 3
16. Má skvělý smysl pro humor 2,12 2 ,831 ,912 1 4 3
17. Předčasný nebo vášnivý čtenář 1,64 1 ,733 ,856 1 4 3
18. Stará se o čestnost, spravedlnost 2,50 3 ,808 ,899 1 4 3
19. Občas má na svůj věk zralé názory 2,13 2 1,07 1,03 1 4 3
20. Je dychtivý pozorovatel 2,45 3 ,897 ,947 1 4 3
21. Má živou představivost 2,61 3 ,762 ,873 1 4 3
22. Je velmi tvořivé 2,25 2 1,12 1,06 1 4 3
23. Má tendenci zpochybňovat autority 1,35 1 ,525 ,725 1 4 3
24. Obratně zachází s čísly 2,21 2 ,995 ,997 1 4 3
25. Dobré ve skládankách a puzzle 2,74 3 ,711 ,843 1 4 3
Z tabulky 1 je patrné, že průměrné královéhradecké dítě předškolního věku dobře myslí,
rychle se učí, má rozsáhlou slovní zásobu, výbornou paměť, vydrží se soustředit, je citlivé
(všeobecně i morálně), projevuje soucit, je silně zvídavé, vytrvalé, energické, s širokým
okruhem zájmů, smyslem pro humor, stará se o spravedlnost, má zralé názory, je dychtivý
pozorovatel, má živou představivost, obratně zachází s čísly a je dobré ve skládankách a
puzzle a na druhé straně spíše není puntíčkářské, náruživé, nedává přednost společnosti
starších, není předčasný čtenář a nemá tendenci zpochybňovat autority.
Přirozeně lze očekávat, že se mezi sebou bude lišit průměrná holčička od průměrného
chlapečka. Jak vypadá průměrný chlapeček a průměrná holčička ukazuje graf 1 (hodnota 2 je
chápána tak, že dítě v porovnání s vrstevníky projevuje danou charakteristiku průměrně).
Z grafu 1 lze vyčíst, že (průměrně) dívky podle učitelek projevují většinu sledovaných
charakteristik více než chlapci - statisticky průkazný rozdíl mezi dívkami a chlapci byl
metodou dvouvýběrového t-testu potvrzen u položek, které ukazuje tabulka 3), s jedinou
výjimkou a to je položka 23, ve které více skórují chlapci, kteří podle učitelek mají větší
tendenci zpochybňovat autority než děvčata.
1 2 3 4
Myšlení
Rychlost učení
Slovní zásoba
Paměť
Soustředění
Citlivost
Soucit
Perfekcionismus
Horlivost
Morálka
Zvídavost
Vytrvalost
Energičnost
Společnost starších
Zájmy
Humor
Čtenářství
Spravedlnost
Zralost názorů
Pozorování
Představivost
Tvořivost
Zpochybňování autorit
Zacházení s čísly
Skládanky a puzzle
Průměrné skóry jednotlivých položek CGS
dívky chlapci
Tabulka 3: CGS jednotlivé položky z hlediska genderu: dvouvýběrový t-test (N=804)
Položka CGS (chlapci – dívky) t df p Rozdíl průměrů
02. Učí se rychle -4,157 803 ,000 -,275
03. Má rozsáhlou slovní zásobu -3,404 803 ,001 -,230
04. Má výbornou paměť -2,525 803 ,012 -,168
05. Vydrží se dlouho soustředit -4,659 803 ,000 -,324
06. Velmi citlivé (zranitelné) -2,435 803 ,015 -,178
07. Projevuje soucit -5,621 803 ,000 -,318
08. Puntičkářské (perfekcionista) -4,595 803 ,000 -,316
10. Morálně citlivé -4,644 803 ,000 -,260
12. Vytrvalé, když je něčím zaujaté -3,240 803 ,001 -,204
15. Má široký okruh zájmů -2,151 803 ,032 -,144
18. Stará se o čestnost, spravedlnost -3,098 803 ,002 -,195
22. Je velmi tvořivé -7,228 803 ,000 -,524
23. Má tendenci zpochybňovat autority 2,718 803 ,007 ,138
25. Dobré ve skládankách a puzzle -4,274 803 ,000 -,251
Rozložení souboru z hlediska celkové míry nadání a to podle pohlaví ukazuje graf 2. Děti jsou
rozděleny do skupin podle celkového dosaženého skóru, kritériem je matematické rozdělení
teoretického rozsahu testu (25 bodů minimum, 100 bodů maximum): výrazný podprůměr 25 –
43 bodů, podprůměr 44 – 62 bodů, nadprůměr 63 – 81 bodů, výrazný nadprůměr 82 – 100
bodů.
Z přehledu o struktuře celkové míry nadání budoucích prvňáčků je patrné, že královéhradecké
učitelky mohou očekávat v příštím školním roce 114 dětí výrazně podprůměrných (z hlediska
charakteristik nadání), více chlapců, 373 dětí podprůměrných, více chlapců, 283 dětí
nadprůměrných, více dívek a 35 dětí výrazně nadprůměrných, které měly celkový skór
v rozmezí 82-93 bodů a také zde více dívek. Podle metodiky autorky je pro skrínink
výrazný
podprůměr
podprůměr nadprůměr výrazný
nadprůměr
70
208
127
11
44
165 156
24
Obecná míra nadání dle CGS - počty dětí
chlapci dívky
mimořádného nadání postačující mírnější hranice 75 bodů, kterou v našem souboru splnilo 98
dětí. Ze souboru 805 dětí, které prošly skríninkem je dle výsledků naší studie nominováno pro
podrobnou pedagogicko-psychologickou diagnostiku nadání přibližně každé desáté dítě.
Diskuse
Podíváme-li se na rozdělení výsledků celkového skóru do čtyř skupin s ohledem na
gender, pak výsledky ukazují, že metoda CGS vyplňovaná učitelkami mateřských škol vede
k tomu, že mezi podprůměrnými výsledky dominují chlapci, zatímco mezi nadprůměrnými
dívky – podle přísnějšího kritéria pro skrínink mimořádného rozumového nadání vyšlo
v našem souboru 11 chlapců a 24 (tedy více než dvojnásobek) dívek. Tyto rodové rozdíly
mohou být dány mj. rodovými stereotypy uplatňovanými při výchově dětí v domácím
prostředí (rodiče přirozeně potlačují femininní projevy u synů a naopak), rodovými stereotypy
nevědomky uplatňovanými učitelkami (Havigerová, 2012, kap. 3) či implicitními teoriemi
nadání učitelek mateřských škol (Havigerová, 2012, kap. 1). Zdrojem výsledných
genderových odlišností v zastoupení chlapců a holčiček v jednotlivých kategoriích může být
též charakter metody (jsou zde obsaženy např. femininní položky typu „projevuje soucit“, ve
kterých chlapci skórují méně a mohou je znevýhodňovat, ale i naopak). V této souvislosti
bych chtěla vyslovit poněkud kontroverzní myšlenku, že iniciátory a hlavními autory většiny
nástrojů používaných pro diagnostiku nadání jsou muži (Terman, Amtauer, Woodcock…),
zatímco autorkou analyzované skríninkové metody je Linda Silvermanová, tedy žena. Je
možné, že i při tvorbě nástrojů pro skrínink a diagnostiku nadání se implicitně promítají
genderové stereotypy autorů?
Závěr
V královéhradeckých školkách proběhl na přelomu roku 2012/13 skrínink nadání dětí
předškolního věku. Učitelky mateřských škol vyplnily dotazníky pro 805 dětí (98 % všech
předškoláků). Výsledky ukazují, že podle učitelek můžeme v nadcházejícím školním roce
očekávat 35 prvňáčků s mimořádným rozumovým nadáním. Rodiče těchto dětí jsou
kontaktováni a výsledky skríninku budeme ověřovat standardními psychodiagnostickými
nástroji. Zajímavé je sledování rodových rozdílů, kdy v rámci tohoto skríninku se jeví dívky
jako celkově nadanější. Souvislost může být s rodovými stereotypy – faktem je, že
hodnotitelkami byly ženy a autorkou skríninkové metody je rovněž žena. Tyto hypotézy je
však nutno dále prověřit.
Použité zdroje
 Bakičová, Hana a Ruß-Mohl, Stephan. (2005) Žurnalistika: komplexní průvodce
praktickou žurnalistikou. Praha: Grada.
 Buckingham, David. (2003). Media Education: Literacy, Learning and Contemporary
Culture. Cambridge: Polity Press.
 Doležalová, Jana. (2005) Funkční gramotnost. Hradec Králové: Gaudeamus.
 Gorard, S. (2001). Quantitative Methods in Educational Research. London:
Continuum
 Havigerová, Jana Marie: Pupils’ Information Behaviour – Introduction, Survey and
Theoretical Background. In: Nowosad Inetta & Miłkowska Grażyna (Eds.): A Child in
School Setting. Toruń: Adam Maszalek, 2011..
 Information Literacy Competency Standards for Higher Education. (2000). In: ACRL
- Association of College & Research Libraries [online] 2000. [cit. 2013-01-08]
Available at:
http://www.ala.org/ala/mgrps/divs/acrl/standards/informationliteracycompetency.cfm
 Kubey, Robert W., ed. (1997). Media Literacy in the Information Age: Current
Perspectives. New Brunswick: Transaction Pulishers.
 Manuel, Kate. (2002). How First-Year College Students Read Popular Science: An
Experiment in Teaching Media Literacy Skills.“ In: Studies in Media & Information
Literacy Education (SIMILE), [online]. Issue. 2, Number 2. Toronto: University of
Toronto Press. [cit. 2013-01-10]. Available at:
http://www.utpjournals.com/simile/issue6/manuelAuthorX1.html
 Media education in Canada: an overview. (2006). In: Media awareness network
[online]. 2006 [cit. 2013-01-08]. Available at: http://www.media-
awareness.ca/english/teachers/media_education/media_education_overview.cfm
 Potter, James W. (2004). Theory of Media Literacy: a Cognitive Approach. Thousand
Oaks, Calif.: SAGE Publications.
 Rabušicová, Milada. (2002). Gramotnost: staré téma v novém pohledu. Brno:
Georgetown
 Silverblatt, Art. (1997). Dictionary of Media Literacy. Westport: Greenwood Press.
 Wilson, T. D. (2006). Rethinking information behaviour research: an activity theory
approach. In: Information Use in Information Society. Proceedings of International
Conference. Bratislava. Bratislava: Centrum vedecko-technických informícií.
 WILSON, T. D. (2000). Human Information Behavior. In: Informing Science: The
International Journal of an Emerging Transdiscipline [online]. 2000, vol. 3, no. 2, pp.
49-55. [cit. 2013-01-12]. Available at: http://inform.nu/Articles/Vol3/v3n2p49-56.pdf