Klima školy, třídy Literatura: BARTOŇOVÁ, M., Vítková, M. (2015) Inkluze ve škole a ve společnosti jako interdisciplinární téma ČAPEK, R. Líný učitel (2017). Praha: nakladatelství dr. Josef Raabe. GORDON, T. (2015). Škola bez poražených. Malvern Hrouzek, P., marková, Z. (2012). Minimalizace šikany Švec, J., Jeřábková, S., Kolář, M. (2007) Jak zlepšit vztahy v naší třídě. Projekt Odyssea. Legislativní rámec: Zákon č. 561/2004 sb. o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon) Vyhláška 48/2005 sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 27/2016 sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Osnova: 1. Projevy diverzity, inkluze 2. Inkluzivní vzdělávání 3. Personální podpora ve škole, učitel ve společném vzdělávání 4. Atmosféra, klima školy, třídy 5. Nastavování funkčních pravidel ve třídě 6. Spolupráce s rodiči 7. Individuální reflexe Oblasti školního vzdělávání napomáhající společnému vzdělávání přímo ovlivnitelné učitelem: Pedagogická kultura (já sám) • kultura výuky a ovlivňování kultury učení • učitelovo pojetí výuky Kultura školy (podílení se na společném): • kultura procesů • vize a sdílené hodnoty školy ve společném vzdělávání Úkoly učitele ve společném vzdělávání - společné vzdělávání všech žáků, - práce s heterogenní třídou, - diferenciace a individualizace výuky a učení, - podpora učení každého žáka ve třídě a podpora dosahování výsledků učení, - kvalita vzdělávání. Atmosféra x klima Atmosféra - naladění ve třídě, které vychází z okamžité situace (před prázdninami, před písemkou, zkoušení) Může se měnit během dne i během vyučovací hodiny Její působení je vnímáno velmi intenzívně. Klima – jev dlouhodobý Ovlivňuje žákovo učení, efektivitu výuky. Spolupráce – důvěra – optimismus – přiměřená náročnost – pracovní pohoda – pocit bezpečí – dobré vztahy – tolerance. Pracovat cíleně se vztahovými pravidly ve třídě a škole znamená, umožnit žákům bezpečnou orientaci ve společenských vztazích mimo rodinu a zprostředkovat jim znalost zákonitostí těchto pravidel. Znát zákonitosti a orientovat se v příčinách a následcích přináší každému člověku možnost předjímat, co se bude za dané situace dít a jak tuto situaci ovlivňovat a tím uspokojuje jeho základní potřebu bezpečí. (Minimalizace šikany) Většinu informací o škole získávají rodiče a tím i veřejnost, právě prostřednictvím dětí. Děti jim popisují: * co se ve škole odehrává, vyjadřují své názory na jednotlivé vyučující, o jejich nárocích na žáky, způsobech výuky a jednání se žáky. * vytvářejí obraz o škole, o vztazích mezi žáky navzájem, žáky a vyučujícími, ale i o vzájemných vztazích mezi vyučujícími, mezi učiteli a vedením školy. * komentují i jednání provozních pracovníků školy, jejich vztah k žákům a vyučujícím i rodičům. Pochopitelně, tyto informace nemusí být vždy objektivní. I když si rodiče jistou omezenost těchto informací více či méně uvědomují, přikládají jim ve svých soudech o škole velkou váhu. Proto je důležitý bezprostřední styk školy s rodiči. Škola si musí uvědomit, že její pověst bude závislá zejména na rodičích, na tom, jak si dovede vytvořit pravidla spolupráce s nimi. Rodiče vnímají školu jako celek. Je tedy v zájmu školy, aby všichni její pracovníci jednali vždy jako reprezentanti školy. Vliv zde mají rozhovory s jednotlivými vyučujícími (individuální, či na třídních schůzkách), stejně jako písemná sdělení zasílaná rodičům. Právě v těchto situacích se učitel či ředitel stává reprezentantem školy, jejího pojetí práce, pojetí učitelské profese, odbornosti a lidské vyzrálosti. Rodič sleduje: · způsob učitelovy komunikace, · míru poznání žáka, · způsoby řešení problémů · a tím i jeho učitelskou způsobilost. Je tedy v zájmu školy, aby rodiče měli možnost navštěvovat školu co nejčastěji.