Modely nadání (talentu) Lekce 2 • •Opakování matka moudrosti – práce ve skupinách •Shnutí Gardnerova teorie mnohočetných inteligencí •Inteligence je: „… soubor dovedností, které umožňují jedinci vyřešit skutečné problémy nebo obtíže, s nimiž se setkává, a pokud je to třeba, dosáhnout účinného výsledku; inteligence také umožňuje problémy nacházet nebo vytvářet a tím klade základy pro osvojení si nových vědomostí“. • „České“ definice •Blatný a Plháková: „Inteligenci můžeme definovat jako individuální kvalitu a úroveň myšlenkových operací, která se projevuje při řešení různých problémů. Mezi tyto problémy spadají každodenní úkoly, řešení nezvyklých praktických situací a dokonce i vysoce teoretické abstraktní otázky.“ Inteligence - nadání •Existuje mnoho pojetí a klasifikací pojmu inteligence - tedy existuje mnoho různých odpovědí na otázku, co je to inteligence •ALE nelze ztotožňovat pojem inteligence s pojmem nadání. •ALE – dle Laznibatové: „Inteligence je základním kamenem pro vysvětlení nadání.“ Definice nadání •opět mnoho různých definic; •koncem 80. let minulého století existovalo více než sto různých definic nadání – dnes určitě více; •způsobeno rozsáhlostí problematiky – různé úhly pohledy = různé definice. Nadání dle Havighursta a DeHaana •nadání lze chápat jako manifestované, komplexní, společensky hodnotné a vzácné. •specifikují šest základních oblastí, kde se vyšší schopnost může projevit: •intelektová schopnost •schopnost tvořivého myšlení •vědecká schopnost •schopnost sociálního vůdcovství •mechanické schopnosti •talent ve výtvarném umění Nadané děti •Děti schopné vysokého výkonu zahrnují ty, které demonstrují prospěch anebo potenciál v jakékoliv jedné či více z těchto oblastí: • všeobecné intelektové schopnosti • specifická/jednotlivá akademická •způsobilost • kreativní a produktivní myšlení • schopnosti vůdcovství • výtvarné umění • psychomotorické schopnosti." •Škrabánková : „Termín nadaný žák označuje žáka s diagnostikovaným potenciálem vlastností a schopností v intelektové, sociální, motorické nebo estetické oblasti, v níž vykazuje opakovaně výkony nad rámec běžné populace a je schopen tento potenciál rozvíjet a aplikovat.“ • •Vladimír Dočkal z Výzkumného ústavu dětské psychologie a patopsychologie v Bratislavě: „Nadání je komplex všech vlastností, které se účastní realizace činnosti, je tedy relativně stabilní složkou osobnosti, která reguluje vykonávání činnosti.“ •DOČKAL, Vladimír a kol. Psychológia nadania. Bratislava: SPN, 1987. • • •Joan Freemanová, zakladatelka mezinárodní společnosti ECHA (Evropská rada pro vysoké schopnosti, jejich výzkum a rozvoj) a poradkyně britské vlády uvádí: „Vysoce nadaní jsou ti, kteří vykazují mimořádně vysokou úroveň své činnosti, ať už v celém spektru nebo v omezené oblasti, nebo ti, jejichž potenciál ještě nebyl pomocí testů ani experty rozpoznán. FREEMAN, Joan. Educating the Very Able. Ofsted, London, 1998. • •Paul Witty, spolupracovník Center for Gifted Education, Williamsburg, Virginia, se domnívá, že: „Nadané nebo talentované je to dítě, které soustavně vykazuje významné výkony v jakékoliv hodnotné oblasti snažení.“ •In KHATENA, Joe. Educational psychology of the gifted. John Wiley and Sons, New York. 1982. Nadání nebo talent •Francoys Gagné: rozlišuje mezi nadáním a talentem: „Pojem nadání znamená vlastnictví nebo používání netrénovaných a spontánních přirozených schopností minimálně v jedné dominantní oblasti, na úrovni mezi 10 nejlepšími procenty svých vrstevníků. Na druhou stranu talent poukazuje na vyšší zvládnutí systematicky rozvíjených schopností, dovedností a znalostí alespoň v jedné oblasti na úrovni mezi 10 procenty těch vrstevníků, kteří se danou oblastí aktivně zabývají. Tento model představuje pět oblastí nadání: intelektuální, tvořivé, sociálně-afektivní, senzomotorické a „ostatní“ (tj. mimosmyslové vnímání). Tyto přirozené dovednosti, které mají jednoznačný genetický základ, se projevují při plnění všech úkolů, se kterými se dítě ve škole potýká.“ •GAGNE, Francoys. A Differentiated Model of Giftedness and Talent [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné na : http://www.nswagtc.org.au/info/definitions/gagnemodel.html • •Vymezení nadání dle Havigerové •Speciálně pedagogický slovník (Havigerová In Skutil, 2011, s.76) rozlišuje pojmy nadání, nadané dítě a nadané chování: „Nadání (angl. gift) je tradičně chápáno jako dispozice k jistým druhům, obvykle míněno intelektových výkonů. (...) Nadané dítě je takové, které soustavně vykazuje významné výkony v nějaké hodnotné oblasti snažení. (...). Nadané chování je rozvinutí dispozice či realizace potenciálu.“ •Při definování nadání se nejčastěji užívají dva pojmy – nadání a talent. Oba dva pojmy jsou spojené se schopnostmi. V laické veřejnosti jsou chápány jako synonyma. V odborných textech nalezneme různá rozlišení těchto dvou pojmů: •• kvantitativní – talent je chápán jako vysoký stupeň nadání (Laznibatová, 2007), •• vývojové – nadání představuje potenciální vlohy, talent je výsledkem vývojového procesu, rozvinutí potenciálu, •• obsahové – nadání je užíváno ve spojení s intelektuálními oblastmi výkonu (např. jazykové nadání, matematické nadání, nadání pro vědu), talent ve spojení s oblastmi umění a sportu (např. výtvarné nadání, pohybové nadání, praktické nadání) (Havigerová, 2011), •• podle stupně obecnosti – nadání je chápáno jako širší, všeobecný předpoklad pro činnost a výkon, talent znamená určité specifické, úzce vymezené předpoklady pro činnost (Musil, 1985, cit. dle Laznibatová, 2007). •V tomto textu používáme pojem nadání ve smyslu dispozice k projevení nadprůměrných výkonů v jakékoli hodnotné oblasti lidského snažení. • Renzulliho model nadání • Mönksův model • Gagneho diferenciální model talentu a nadání •Schopnosti (aptitudes) mají původ v genetické struktuře organismu – to umožňuje vysvětlit rozdily v talentovaných výkonech. Schopnosti rozčlenil do pěti následujicich kategorií: •intelektualní, •kreativní, •senzoricko-motorické, •socio-emocionalní (socio-afektivní), a jiné. •Pro rozvinutí talentu je přimo nutná přitomnost těchto •schopností v pásmu nadprůměru, přičemž jako vlivy tohoto vývoje zde fungují jak osobnostní, tak i vnější faktory prostředí. Není tedy možne být talentovaným jedincem bez toho, abychom dříve • byli jedincem nadaným – obráceně tato kauzalita neplatí. Tannenbaumův model •navrhl pět faktorů, které určují a definují nadání •úspěch závisí na kombinaci všech těchto faktorů, avšak neúspěch může způsobit selhání pouze jediného z nich •Jedná se o: • nadprůměrnou obecnou inteligenci (superior general inteligence) •výjimečné speciální schopnosti (exceptional special aptitudes) •neintelektové facilitátory (nonintellective facilitators) •vlivy prostředí (environmental influences) •náhoda, štěstí (chance or luck) • Tannenbaumův model Sternbergův pentagonální model •Nejprve model triarchický model – uvádí 3 elementy nadání: vzorce analytické, tvořivé a praktické. • •Po výsledcích výzkumů stanovil 5 kriterií – musí se vyskytovat u jedince, abychom jej mohli označit za •nadaného: výtečnost, výjimečnost, produktivita, prokazatelnost a hodnota. Sternbergův pentagonální model •Podrobněji předchozí kritéria: •1) výtečnost (excellence criterion): jedinec musí vynikat v jedné nebo více dimenzích nad svými vrstevníky, •2) výjimečnost (rarity criterion): dovednost jedince je na vysoké urovni oproti jeho vrstevníkům, •3) produktivita (productivity criterion): oblast, ve které jedinec vyniká, musí vést k produktivitě, nebo potenciální produktivitě, •4) prokazatelnost (demonstrable criterion): výtečnost, která je jedinci vlastní, musí být prokazatelná v jednom nebo více validních testech a měřeních, •5) hodnota (value criterion): výtečnost vlastní jedinci musí být oceňována společnosti, ve které jedinec žije. Druhy nadání •V literatuře se nejčastěji setkáváme s členěním horizontálním a vertikálním (Hříbková. 2009, s. 48). •Horizontální členění - na základě oblasti, ve které se projevuje. •Nejčastěji se uvádí dělení podle Webba: •intelektové schopnosti •specifické akademické vlohy •kreativní nadání •vědecké •vůdcovství ve společnosti •mechanické schopnosti •talent v krásném umění •psychomotorické schopnosti •intelektové schopnosti – schopnosti, které jsou ve školním prostředí odhaleny nejčastěji a bývají předpokladem pro projevení specifických vloh, patří mezi ně schopnosti verbální, početní, prostorové, paměťové či faktory uvažování, •specifické akademické vlohy – zahrnují nadání matematické, přírodovědné, jazykové atd. – schopnosti v určité oblasti, •kreativní nadání – kreativita je často považována za součást nadání – nadaný jedinec často přichází s neotřelými nápady a neustále se snaží obohatit společnost, je tak přínosem pro oblast, ve které se jeho nadání projevuje, •vědecké schopnosti – patří sem např. nadání matematické, přírodovědné či jazykové – důležité je, že jedinec v těchto oblastech využívá vědeckých postupů a metod, •vůdcovství ve společnosti – jeho předpokladem je správná komunikace, mezilidské vztahy a vedení, takto nadaní jedinci mají lepší předpoklady pro uplatnění se v manažerské profesi, •mechanické schopnosti – jsou často úzce spjaty s nadáním v oblasti umění či techniky, základem je správná a precizní manipulace s nástroji a pozorování okolního světa, •talent v krásném umění – nadání v oblasti hudby, tance a herectví, • psychomotorické schopnosti – jsou nejčastěji realizovány • především v oblasti sportu. Vertikální dělení •nadání latentní a manifestované (aktuální) •latentní (potenciální, skryté) = je možno dosáhnout za určitých podmínek někdy v budoucnosti. Dá se chápat jako nadání „spící“. Je v nás skryté a za určitých podmínek (podnět okolí či situace, kdy si vyzkoušíme novou činnost), se projeví, anebo se také nemusí projevit nikdy. • Havigerová, 2011, s. 32 •„Poeticky řečeno, potencionální nadání je jako semínko, které leží ukryto v půdě. Záleží pouze na •okolnostech a podmínkách, zda semínko zůstane v zemi nepovšimnuto, či zda mu bude dopřáno •vyvinout se v plodnou rostlinu, záleží pouze na zahradníkovi, zda tato rostlina bude růst jako divoký •plevel, či bude opečovávána a zušlechťována, k radosti svého okolí a ku prospěchu všech.“ Bystré versus nadané dítě •Zná odpovědi • Zajímá se •Odpovídá na otázky – podle požadavku U •Má dobré nápady • Je vůdcem skupiny • •Přijímá úkoly a poslušně je vykonává •Klade otázky •Je velmi zvědavé •Diskutuje o detailech, myslí do hloubky •Má neobvyklé nápady •Je samostatné, často pracuje samo •Úkoly přijímá kriticky, dělá jen to, co je baví • Bystré versus nadané dítě •Poslouchá se zájmem • •Lehce se učí •K naučení potřebuje 6-8 zopakování •Chápe významy • •Preferuje vrstevníky •Plní zadání •Vyjadřuje vlastní názory a pocity •Většinu věcí již zná •K naučení potřebuje 1-2 zopakování •Samostatně vyvozuje závěry •Preferuje dospělé •Iniciuje vlastní projekty • • • • Bystré versus nadané dítě •Je vnímavé •Přesně reprodukuje • •Baví ho škola •Absorbuje informace •Je "technikem" •Dobře si pamatuje •Je vytrvalé při sledování •Je spokojené se svým učením a výsledky • •Je vysoce vnímavé •Přichází s novým způsobem řešení •Baví ho učení •S informacemi pracuje •Je "vědcem„ •Kvalitně usuzuje •Sleduje velmi pozorně •Je velmi sebekritické • • • • • • • Příčiny nepopularity a problémů s vrstevníky •Ptaní se na věci, které se netýkají tématu, jemuž se věnuje skupina, •mluvení o sobě a svých problémech, • přítomnost pocitů, názorů a zájmů, které se neshodují s těmi, jež sdílejí ostatní, •nesouhlas se skupinou, •nastolovaní nových témat, •strhávání pozornosti na sebe, •snaha o kontrolu aktivit skupiny, •obecné narušovaní práce skupiny. • Putallaz, M & Gottman, J., M. (1981). Social Skills and Group Acceptance. In S.R.Asher & • J.M. Gottman (Eds.). The development of children´s friendship. New York. Cambridge • University Press, 116 – 149. • Lovecky, D.V. (1995). Highly Gifted Children and Peer Relationships. Counceling and • Guidance Newsletter, 5 (3), 2, 6 – 7. DĚKUJI ZA POZORNOST • •