600 - 1600 Křesťanská hudba před rokem 600 n.l. navazovala na starší Egyptskou a orientální. Vývoj pozdější evropské hudby se opíral o vyspělejší křesťanský zpěv, který kolem roku 600 reformoval papež Řehoř Veliký, po němž se tento zpěv nazývá Gregoriánský chorál. https://www.youtube.com/watch?v=0G2j5qktpE4&list=PLjZLyioqJjMqH0q4ilyXmtP4jqVXWlXiN Gregoriánský chorál Další vývoj evropské hudby se pak dělí na dvě rozsáhlá období (600 – 1600) 1. Jednohlasý chorál (600 – 950) 2. Raný vícehlas (950 – 1300) 3. Vyspělý vícehlas (1300 – 1600) Letopočty jsou přibližné, během rozvoje vícehlasu vznikaly i nové formy jednohlasu – např. rytířský zpěv (cca 1100 – 1350). https://www.youtube.com/watch?v=yzXv7I-Zav8 Walter von der Vogelweide (Minnesänger) Období raného vícehlasu se nazývá ars antiqua (staré umění) https://www.youtube.com/watch?v=Gq5B3M4jRtQ Leonin: organum duplum Vícehlas se po roce 1300 dále rozvíjí a bývá označován jako ars nova. https://www.youtube.com/watch?v=7-jXHNTdQm0&index=4&list=PLoNqS6OJ5iuU6OHjSbH4dVbzUSiG9VyqX Philippe de Vitry (Motet) https://www.youtube.com/watch?v=R9tcg1VfKPs Johannes Ockeghem - Déploration sur la mort de Binchois (Představitel Nizozemské školy) (Déploration = vyjádření smutku v lit. nebo hudbě) V 16. století dozrává nový styl hudební řeči – harmonickomelodický styl. Polyfonně vedené hlasy se začínají dělit na hlavní linii, která je ostatními hlasy doprovázena, objevují se první akordy, následně dochází k doprovodu melodie pomocí akordů – k harmonizaci melodie. Harmonickomelodický sloh má původ v Itálii – vznikal pronikáním lidové hudby do hudby umělé a působením umělecké skupiny působící ve Florencii – tzv. florentské cameraty. Jedním z hlavních cílů bylo obnovit v hudbě srozumitelnost zpívaného slova. Uvedené principy se uplatnily v písních a posléze v prvních operách. https://www.youtube.com/watch?v=v9eaL3jy4nc Alme luci beate - Giulio Caccini Kolem roku 1600 začínají dur a moll tóniny vytlačovat staré církevní mody, začíná se důsledně diferencovat instrumentální a vokální sloh – zejména se začíná přesně určovat obsazení instrumentálních souborů. 1600 – dnešek Druhé období vývoje evropské hudby lze přibližně časově rozdělit: Baroko (1600 – 1750) Klasicismus (1750 – 1820) Romantismus (1820 – 1900) Styly první poloviny 20. století Styly druhé poloviny 20. století Baroko Provozování umělé hudby bylo v tomto období v rukou šlechty a církve. Jen pomalu do této oblasti pronikají jiné stavy: 1637 bylo otevřeno první veřejné divadlo v Benátkách. Baroko přineslo nové formy: Opera Zpočátku řada oddělených aktů, které se dělily na řadu samostatných čísel (árie, recitativy, sbory, tance…) Prvním velkým mistrem opery byl Claudio Monteverdi (1567 – 1643) – https://www.youtube.com/watch?v=hXPLDRvoMeo Orfeo (1607) (Finale opery) Jean Baptiste Lully (1632 - 1687) nejvýznamnější opera Armide https://www.youtube.com/watch?v=ZOI--uX2oRs opera Armide G.F. Händel (1685 – 1759) https://www.youtube.com/watch?v=OdeOyrLHdSg opera Xerxes Triová sonáta Základem komorní hudby je triová sonáta (4 hráči) https://www.youtube.com/watch?v=UkH4T7wJ6vE Georg Philipp Telemann (1681 – 1767) Triová sonáta h moll Concerto grosso orchestr rozdělen na dvě nestejné skupiny (concertino a tutti) https://www.youtube.com/watch?v=_V7oujd9djk J.S. Bach Braniborský koncert č. 5 D dur https://www.youtube.com/watch?v=2kaNnZFosm8 A. Vivaldi (1678-1741) Concerto grosso d moll Fuga https://www.youtube.com/watch?v=6clTa8_QYQE J.S.Bach Fuga g moll Mše https://www.youtube.com/watch?v=lGAaTXMfg6g J.S. Bach Mše h moll část Cum Sancto Spiritu Oratorium Georg Friedrich Händel (1685 – 1759) Mesiáš Klasicismus (1750 – 1820) Odklon od náboženství, návrat k prostotě. Klasicismus ztrácí zájem o složitou polyfonii, vyznačuje se zejména jasnou a zřetelně členěnou melodikou a přehlednou stavbou skladeb. Objevuje se v pravém slova smyslu tematický kontrast – dvě i více melodických myšlenek v jedné skladbě, které lze navzájem sluchově snadno odlišit – vzniká sonátová forma, která je součástí nově vzniklé cyklické formy zvané symfonie. Symfonie je následníkem concerta grossa. Na vzniku této formy se podílel v Mannheimu Jan Václav Stamic (1717 – 1757). Sonátová forma se stává nedílnou součástí symfonie, sonáty, instrumentálního koncertu, smyčcového kvarteta. Častou formou jsou i variace – samostatná skladba nebo součást cyklické formy (sonáta, symfonie, smyčcový kvartet…) Hlavní představitelé (tzv. První vídeňská škola): Joseph Haydn (1732 – 1809) https://www.youtube.com/watch?v=wJpHHAutlS4 Smyčcový kvartet D dur („Skřivánčí“) – řada dalších… Symfonie – více než 100 Oratorium Stvoření Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791) Řada symfonií – vrcholem Symfonie C dur (Jupiter) Řada koncertů (klavírní, houslové, ad.) https://www.youtube.com/watch?v=yM8CFR01KwQ Koncert d moll (kl) https://www.youtube.com/watch?v=vp_h649sZ9A Klavírní sonáta č. 11 A dur (variace jako první věta sonáty) Opery: Figarova svatba, Don Giovanni Ludwig van Beethoven (1770 – 1827) 9 symfonií https://www.youtube.com/watch?v=p5favl2Qtx0 9. – druhá věta Scherzo 5 klavírních koncertů Jediná opera Fidelio https://www.youtube.com/watch?v=sTxv8nZ1Fao 32 variací c moll pro klavír Romantismus (1820 – 1900) Romantismus je výrazem rozporu mezi ideálem, který si umělec představuje a mezi skutečností, kterou vidí kolem sebe. Tématem se stává citový život jedince – láska ve všech podobách, venkovský člověk, mytologie, pohádky. V hrubých obrysech lze romantismus rozdělit na dvě období – raný romantismus a novoromantismus. S nimi se prolínají tzv. národní školy. Raný romantismus – typické jsou malé formy, idealizované tance, skladby pro klavír často s programním názvem. Franz Schubert (1797 – 1828) Krásná mlynářka, Zimní cesta, smyčcový kvartet Smrt a dívka https://www.youtube.com/watch?v=9i5D4ZW8O9o smyčcový kvartet Smrt a dívka – zač., 15:35 – 2. věta Robert Schumann (1810 – 1856) Klavírní skladby: Karneval, Kreisleriana https://www.youtube.com/watch?v=L16yD3HbBZI Kreisleriana – zač., 23:50 písňový cyklus Láska a život ženy Fryderyk Chopin (1810 – 1849) téměř výhradně klavírní tvorba: koncertní etudy, Valčíky, Polonézy, Mazurky https://www.youtube.com/watch?v=fW0Y3M4EJ4M polonéza As dur Carl Maria von Weber (1786 – 1826) opera Čarostřelec (pohádkový námět) https://www.youtube.com/watch?v=OiBBFM60RiM Sbor lovců Novoromantismus – směřuje k velkým formám interpretovaným velkým symfonickým orchestrem. Hector Berlioz (1803 – 1869) Fantastická symfonie – první programní symfonie. Není založena pouze na zvukomalbě, což je používáno odedávna, ale formu skladby podřizuje formě příběhu. Richard Wagner (1813 – 1883) opera Tristan a Isolda – používal příznačné motivy https://www.youtube.com/watch?v=OAEkTK6aKUM Tristan und Isolde – konec 3. jednání (v dramatických momentech blízko mluvenému slovu) Franz Liszt (1811 – 1886) otec symfonické básně – podobný princip jako programní symfonie, ale je to jednovětá skladba např. symfonická báseň Prometheus, klavírní virtuóz - 12 Transcendentálních etud pro klavír, Uherské rapsodie https://www.youtube.com/watch?v=LsggmCF1Cys Bludičky – Transc. etudy Blízko novoromantickým ideám byli: Bedřich Smetana (1824 – 1884) Cyklus symfonických básní Má vlast (Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník) Klavírní virtuóz – České tance, koncertní etuda Na břehu mořském https://www.youtube.com/watch?v=k1JO3dvI7sc koncertní etuda Na břehu mořském opery: Braniboři v Čechách, Libuše, Prodaná nevěsta Petr Iljič Čajkovskij (1840 – 1893) opery – Evžen Oněgin, Piková dáma, balety – Labutí jezero, Louskáček, 6 symfonií, Klavírní koncert b moll https://www.youtube.com/watch?v=IW3GAjAKges Umírající labuť (Labutí jezero) Ke klasickým formám a částečně i k jazyku dřívějších epoch se obraceli: Johannes Brahms (1833 – 1897) klavírní virtuóz – Sonáty (3), Klavírní koncerty (2), slávu mu přinesl jeho Houslový koncert D dur https://www.youtube.com/watch?v=KXdGk-at29w Houslový koncert D dur - 31:45 – zač. finále Antonín Dvořák (1841 – 1904) Napsal celkem devět symfonií, velké skladby instrumentální (Slovanské tance), vokálně-instrumentální (Stabat Mater, Svatá Ludmila), množství komorních skladeb (nejznámější je Smyčcový kvartet F dur, zvaný Americký), 3 koncerty (houslový, violoncellový a klavírní), 10 oper (nejznámější jsou Rusalka, Jakobín, Čert a Káča). https://www.youtube.com/watch?v=4gs-vhwBrD0 Vcl koncert h moll 26:25 - finale 20. století Hlavní styly: Pozdní romantismus Podobný hudební jazyk jako v romantismu, jen více disonancí a uvolněnější formy Richard Strauss (1864 – 1949) opera Salome https://www.youtube.com/watch?v=ildwhas43sY 32:50 Gustav Mahler (1860 – 1910) 9 dokončených symfonií obrovský aparát nástrojů Impresionismus Barva je důležitější než melodie a harmonie Claude Debussy (1862 – 1918) https://www.youtube.com/watch?v=DHsXN-pfX7g 12 etud pro klavír (etuda Pro osm prstů) opera Pelleas a Melisanda Maurice Ravel (1875 – 1937) https://www.youtube.com/watch?v=igWt_WnqmUw Bolero (monotematické) Expresionismus Napětí, hrůza, nejvypjatější city. Často atonální hudba. Alban Berg (1885 – 1935) https://www.youtube.com/watch?v=OdinmlIdnYw opera Wojcek (Sprechgesang) (zač. po 1 min.) Dodekafonie Arnold Schönberg (1874 – 1951) Neofolklorismus Leoš Janáček (1854 – 1928) opera Její pastorkyňa Glagolská mše https://www.youtube.com/watch?v=FO2A6cgkg88 část Postludium – sólové varhany Béla Bartók (1881 – 1945) Neoklasicismus Sergej Prokofjev (1891 – 1953) balet Romeo a Julie https://www.youtube.com/watch?v=Z_hOR50u7ek Bohuslav Martinů (1890 – 1959) opera Hry o marii oratorium Gilgameš cyklus kantát Otvírání studánek Hudba témbrů témbr = barva, podstatou není melodie nebo téma, ale to, aby byla hudba „barevná“, hraje se na nástroje netradičním způsobem (např. na klavír – tyčky přímo na struny), krajní polohy hlasu a nástrojů, klepání, pískání, skřípání. Krzysztof Penderecki (1933) https://www.youtube.com/watch?v=HilGthRhwP8 Památník obětem Hirošimy Minimalismus Hudební plochy, které se mnohokrát opakují a velmi pozvolna se proměňují. Steve Reich (1936) https://www.youtube.com/watch?v=AnQdP03iYIo Piano Phase John Cage (1912 – 1992) https://www.youtube.com/watch?v=Oh-o3udImy8 https://www.youtube.com/watch?v=JTEFKFiXSx4 4:33 Bonus https://www.youtube.com/watch?v=KCS5uLX_ecM György Ligeti Mysteries of the Macabre Italské názvosloví Tempo pomalé Grave, Largo, Lento, Adagio Tempo mírné Andante, Comodo Tempo střední Moderato, Allegretto Tempo rychlé Allegro Tempo velmi rychlé Vivace, Presto, Prestissimo Změny tempa accelerando, stringendo = zrychlování ritardando = zpomalování doplňující výrazy: ma non troppo = ale ne příliš, molto = velmi, piú = více Artikulace legato = vázaně, staccato = krátce, tenuto = vydržovaně (celá délka, ale jednotlivé tóny jsou nepatrně odděleny) Přednes grazioso – půvabně, dolce – sladce, appasionato – vášnivě, leggiero – lehce, giocoso – hravě, cantabile - zpěvně