KONSTRUKTIVISMUS

Zora Syslová

TRANSMISE VERSUS KONSTRUKCE
¢Transmisivní pedagogika klade důraz na fakta a jejich zapamatování.
¢
¢Konstruktivistická pedagogika považuje za nejdůležitější porozumění.
¢Konstruktivističtí učitelé umožňují žákům, aby nové věci objevili sami.
¢

KONSTRUKTIVISTICKÉ PŘÍSTUPY
¢Kognitivní konstrukce (J. Piaget)
¢
¢
¢
¢
¢Sociální konstrukce (L. Vygotskij)

NOVÉ PŘÍSTUPY KE VZDĚLÁVÁNÍ
¢Transmise
¢
¢Žák je ten, kdo nic neví a do školy přichází proto, aby se všemu naučil.
¢
¢Učitel je garant pravdy a je ve škole proto, aby žáka naučil všemu, co neví.
¢
¢Žákovo poznání se tvoří postupným kladením poznatků na sebe.
¢Konstruktivismus
¢
¢Žák ví, a do školy přichází proto, aby přemýšlel nad tím, co ví, aby rozvíjel své poznání.
¢Učitel jako garant metody zajišťuje, aby každý žák mohl dosáhnout co možno nejvyšší úrovně
rozvoje.
¢Žákovo poznání se tvoří jako jeho subjektivní schémata, poznávací struktury, které se v procesu
učení mění a obohacují.

CO Z TOHO VYPLÝVÁ
Převládající typ uspořádání výuky = frontální vyučování (pokud se objevuje skupinová práce, tak
pouze jako zpestření hodiny)
Převládající typ uspořádání výuky = skupinové vyučování (význam interakcí mezi žáky navzájem) a
individuální práce
Kompetitivní struktura: překonej ostatní žáky, překonej své kolegy
Kooperativní struktura: důvěra vrstevnickým vztahům v procesech učení
Neosobní vztahy mezi aktéry učebního procesu
Učební komunita (učební společenství)
Škola roztřiďovací instituce
Cílem školy je rozvoj kompetencí a talentu všech žáků

KONSTRUKTIVISMUS
¢Konstruktivistický přístup ke vzdělávání zdůrazňuje potřebu využití metod založených na aktivizaci
a spolupráci dětí tj. metod, které dítě stimulují, aby své znalosti získávalo aktivní činností a
komunikací, nikoli aby je pasivně přijímalo.
¢Konstruktivistický přístup vychází z teze, že poznání je založeno na složitém konstrukčním
procesu, ve kterém výběr a interpretace podnětů závisí na předchozí žákově zkušenosti a výsledky
tohoto procesu jsou subjektivní.

DĚTSKÉ PREKONCEPTY
¢Dítě má vlastní obraz o světě, ostatních lidech i sobě samém (konstruuje na základě individuálních
zkušeností, které postupně nabývá). ¢Na vše se dívá optikou tzv. naivních teorií (prekonceptů).
¢Děti navzájem porovnávají vlastní prekoncepty      zjišťují, že ostatní se na stejnou věc mohou
dívat jinak      přijmou jejich prekoncepty a rekonstruují vlastní, nebo nepřijmou
¢          pokud se jim vlastní prekoncepty v sociální
¢    interakci potvrdí, setrvají u svých koncepcí.

¢
¢
¢Cílem vzdělávání je, aby děti/žáci dostaly/i příležitost opustit naivní prekoncepty a mohly/i je
rekonstruovat tak, aby byly v lepším souladu s realitou.

¢BURDÍKOVÁ, L., KREJČOVÁ, V. Jedna z cest, jak si vytvořit nové kurikulum pro svoji mateřskou školu
(2. část). In BURIÁNOVÁ, J., JAKOUBKOVÁ, V., NÁDVORNÍKOVÁ, H. Vedení mateřské školy, koncepce
rozvoje školy a její realizace. Praha: RAABE, 2002, s.18-22.
¢KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J., SYSLOVÁ, Z. Individualizace předškolního vzdělávání. Praha: Portál,
2015.
¢PASCH, M. a kol. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998. ISBN
80-7178-127-4
¢ŠKODA, J., DOULÍK, P. Psychodidaktika. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3341-8
¢