Ontogenetický vývoj dělíme na období: A. prenatální – 1) zárodečné 2) plodové B. perinatální (od 26. týdne vývoje do 4. týdne po porodu) C. postnatální — 1. novorozenecké — 2. kojenecké — 3. batole — 4. předškolní věk — 5. mladší školní věk — 6. starší školní věk — 7. období dorostového věku — 8. období plné dospělosti (18-30 let) — 9. období mladého věku (30-45 let) — 10. období středního věku (45-60 let) — 11. období stárnutí (60-75 let) — 12. období starého věku (75-90 let) — 13. období stařecké (nad 90 let) kojenecké období - do konce 1. roku • 75 cm, 10 kg • potrava-mateř. mléko, Sunar • od 4. měsíce přidání rozmix. vybraných potravin • intenzivní růst, psychický i fyzický vývoj. • Vrozené reflexní pohybů, vývoj vzpřimování, uchopování a lokomoce • citlivé reakce na změny prostředí (pláč) • konec 1. roku: 3–5 slov (máma, táta) batolecí období - od konce 1. do 3. roku • vývoj motoriky-stání, sezení, vývoj chůze, běhu a manipulace s předměty • od jednoho roku dítě kutálí míčem a hází, před hodem a skokem se vždy zastaví • rozvoj smyslového vnímání a řeči, prořezávání zubů • neuropsychický vývoj, hygienické a společenské návyky • 2. rok – 200 slov „ne“, věty 2–3 slova, „co je to?“ • 3. rok: značné rozšíření (až 1000 slov, otázka „proč?“, krátká básnička, „já“ předškolní věk - konec 3.-6. rok • rozvoj společenského chování • rozvoj CNS i vegetativních funkcí • změna těles. proporcí, prořezávání trvalého chrupu • důležité pohybové aktivity a hry • dítě ve čtyřech letech dokáže spojit běh se skokem mladší školní věk konec 6. roku - 12 rok • první rysy nadání, rozvoj pohyb. dovedností, učení, paměti • začlenění do kolektivu • V šesti letech teprve dítě dokáže spojit chytání a házení, touha po společnosti, hra s tvořivými prvky a s pravidly • V šesti prudký rozvoj slovní zásoby, opakuje básničky, delší a složitější věty Sociální vývoj – důležitý dětský kolektiv, probíhá socializace • v osmi létech děti již dokáží organizovaně spolupracovat při hře, začínají se objevovat značné rozdíly ve výkonnosti jedinců vlivem odlišného působení vnějšího prostředí a rozvoje individuálních vloh • období 8–12 let se popisuje jako zlatý věk motorického učení. starší školní věk = dospívání 12. - 15. rok • vliv puberty (= maturace, zrání) • morfologické, fyziologické i psychické změny-zvýšená produkce hormonů • dívky-menstruace • chlapci-změna hlasu (= mutace) • první poluce, onanie (= sebeukájení) • psychosexuální dospívání • citové vztahy • k opačnému • pohlaví adolescence - 15. - 18. rok • fyz. i psych. dozrávání, ukončen růst do výšky • dochází k duševnímu dospívání, tvoří se mravní hodnoty • vzniká harmonická psychická struktura, ale stále citová rozkolísanost, pohyby jsou • plynulejší, koordinovanější, vystupování jistější a estetičtější • od šestnácti let-vrchol motorické aktivity. dospělost 21. - 30. rok Ve dvaceti letech je člověk na vrcholu své tělesné motoriky, i když se dále rozvíjí pohybové schopnosti, objevují se obrovské rozdíly mezi trénovanými a netrénovanými jedinci, ženy mají nižší sportovní výkonnost než muži, jen v ohebnosti jsou výrazně lepší. • dokončen růst těla a nervové soustavy • největší fyz. a psych. aktivita • vznik nové generace Předškolní období rozmezím od 3 do 6 až 7 let. Konec vývojového období není závislý na věku dítěte, nýbrž na sociálním ukazateli-nástupu do základní školy. Období nevyčerpatelné duševní i tělesné aktivity a velkého zájmu o okolní jevy. Tělesný a motorický vývoj Jedinec v tomto období vyroste průměrně o 5-7 cm a ročně přibere 2-3 kg. Dojde k prodloužení jeho končetin a vývoji souměrnějších proporcí mezi hlavou a tělem. Páteř předškolního dítěte má již tvar dospělého jedince. Z oblasti svalů je nejvíce patrný vývoj velkých svalových skupin (stehenní a hýžďové, zádové a prsní svaly). Na počátku vývojové etapy má dítě prořezané již všechny mléčné zuby, mezi pátým a šestým rokem života začíná dítě mléčný chrup ztrácet a postupně začíná růst chrupu trvalého. Na konci předškolního období dítě váží přes 20 kg a měří průměrně 116 cm. Motorický vývoj Dochází ke zdokonalování pohybové koordinace. Zpřesňují se pohyby, dítě je hbitější. Často se v tomto věku začíná učit jezdit na kole, bruslit i lyžovat. Pohyb se objevuje také v dětské hře a zahrnuje skákání, stoj na jedné noze, házení, lezení po žebříku či běh po schodech. Dítě se postupně plně rozvine v sebeobsluze. Naučí se obléct a svléct, uklízet hračky, zavazovat tkaničky a plnit hygienické úkony. Masivní rozvoj jemné motoriky je velmi patrný v dětské kresbě. V předškolním období se v dětském obrázku lidské postavy setkáváme se třemi vývojovými stadii. První vývojové období se nazývá stadium hlavonožce. Tuto kresbu můžeme pozorovat zhruba ve 3 letech dítěte. Dětské vnímání lidského těla vychází ze zkušeností s vlastním těle a také z pozorování lidí ve svém okolí. Největší význam má pro dítě hlava, kterou zvládne zobrazit i s detaily obličeje. Tělo bývá vynecháno, ruce a nohy nejčastěji vycházejí z hlavy. S vývojem jemné motoriky také souvisí vyhranění laterality. Během předškolního období u dítěte začne dominovat pravá nebo levá hemisféra. Vývoj sociálních rolí lze pozorovat s vývojem hry. Dvouleté děti si hrají ve stejné místnosti, podobným způsobem, avšak každé samo. Jedná se o souběžnou (paralelní) hru, pro niž je typické také vzájemné okukování. Již před třetím tokem dítěte se objevuje hra společná – asociativní, která postupně začíná převažovat. Děti pracují na společném projektu, půjčují si materiál. Později se objevuje hra kooperativní, typické je rozdělení rolí a organizovaná spolupráce. U společných her se objevuje obliba některých spoluhráčů, ale také soupeřivost mezi dětmi. Dítě se od vrstevníků učí způsoby chování, vést ostatní i umět se podřídit, soupeřit a spolupracovat. Vztahy mezi dětmi jsou však většinou nahodilé a přelétavé, nejvíce je dítě stále závislé na svých rodičích. V tomto období dochází k významné diferenciaci ženské a mužské role. Dítě začíná samostatně přejímat mužské či ženské chování ve svých postojích a zájmech. Vliv má postoj dítěte ke vzorům svého chování, tedy vztah chlapce k otci a dívky k matce. Častým opakováním úkonů vznikají návyky. Jedná se především o samoobslužné postupy. Průběžně se děti učí vykonávat stále složitější činnosti. Úmyslné zapamatování je vhodné trénovat ještě před zahájením školní docházky, například prostřednictvím her s pravidly.