Trávící soustava
gastrointestinální s., GIT


Funkce trávící soustavy:
•Příjem a zpracování potravy (ústní dutina, žaludek, střevo)
•Vstřebání živin (střevo)
•Odstraňování zbytků (tl.střevo)
•Stavba stěny:
•Sliznice (=mukóza; epitel + slizniční vazivo) – hlen; epitel – mnohovrtsevný dlaždic.,
1vrst.cylindr.), hojné žlázy
•Podslizniční vazivo – zde cévy a nervy
•Svalovina – hladká, do ½ jícnu příčně pruhovaná + zevní svěrač řitní; kruhovitá vnitřní vrstva +
podélná zevní vrstva, mezi nimi cévy a nervy; peristaltika
•Zevní vrstva – vazivo – adventicie, seróza

travici soustava002
1.Žláza příušní (gl.parotis)
2.Dutina ústní (cavum oris)
3.Hltan (pharynx); 14 cm; část tvoří nosohltan s nosní mandlí (zbytnění – adenoidní vegetace)
4.Jícen (oesophagus); 25 cm
5.Játra (hepar); 1 500 g
6.Žaludek (gaster, ventriculus); obj až 2 l; 3 vrstvy svaloviny
7.Slinivka břišní (pancreas)
8.Dvanáctník (duodenum); 30 cm = 12 palců; Vaterská papila – ústí pancreas a játra
9.Tenké střevo (intestinum tenue) – duodenum, jejunum –lačník 3/5 , ileum – kyčelník 2/5);  3 - 5
m; klky + vily
10.Červovitý výběžek slepého střeva (appendix vermiformis); 6 – 50 cm
11.Tlusté střevo ( intestinum crasum, colon; 150 cm)
12.Slepé střevo (coecum); iliocekální chlopeň
13.Tračník vzestupný (colon ascendens); 15 – 20 cm
14.Tračník příčný (colon transversum); 50 cm
15.Tračník sestupný (colon descendens); 30 cm
16.Tračník esovitý – esovitá klička (colon sigmoideum); 30 cm
17.Konečník (rectum); 15 cm
1.
1.
1.

Pancreas – slinivka
Žl.s vnitřní sekrecí – žl.endokrinní, hormon = inkret
a)Inzulín – cukr
-Glukoza – v krvi  - do buněk
-Hladinu cukru v krvi (glykémie) – snižuje
b) Glukagon – cukr
 - ze zásobní formy cukru (glykogen – játrech, svalech) tvoří glukózu – krev – buněk
-Hladinu cukru v krvi  - zvyšuje
-
Žl.s vnější sekrecí – žl.exokrinní
 - produkuje pankreatickou šťávu – obsahuje enzymy – lipázy (tuky), amylázy (cukry), peptidázy
(bílkoviny) – do dvanáctníku – trávení potravy
 - smíšená žláza

travici soustava012
Stavba dutiny ústní
1.Horní ret (labium superius)
2.Uzdička horního rtu (frenulum labii superioris)
3.Dáseň (gingiva)
4.Zuby (dentes)
5.Tvrdé patro (palatum durum – maxilla + patrové kosti)
6.Kruhový sval ústní (m.orbicularic oris)
7.Měkké patro (palatum molle) - čípek měkkého patra (uvula)
8.Patrová mandle (tonsilla palatina, rozbrázděná - krypty) – zánět mandlí – angína (tonzilitida)
9.Jazyk (lingua) – připevněn k os hyoideum
10.Předsíň dutiny ústní (vestibulum oris
11.Dolní ret (labium inferius)
12.
•Fce ústní dutiny:
•Příjem potravy
•Zpracování potravy
•Počátek trávení sacharidů
•Tvorba hlasu
•Smyslový orgán
•Pozn: mizní tk. V TS – mandle patrová, kořen jazyka, nosohltan, kyčelník, apendix, tračník
1.
•

travici soustava010
Stavba zubu
1.Korunka (corona dentis)
2.Sklovina (email – enamelum) – nejtrdší hmota v těle -98 % anorg.l.
3.Zubovina (dentin) – tvrdší než kost, 72 % anorganických látek)
4.Krček (collum dentis)
5.Dáseň (gingiva)
6.Dutina dřeňová (cavum dentis, dřeň – pulpa)
7.Kořen (radix dentis)
8.Cement
9.Vlákna ozubice (periodontium) - vazivo
10.Zubní lůžko (alveoly)
11.Čelist (mandibula, maxilla)
12.Cévy a nervy
•Pozn.
•Chrup = souhrn zubů (dentice)
•Základ zubů mléčných – prenatálně – v 2.měsíci
•Základ zubů definitiv.- prenatálně – v 3.měsíci
•Prořezávání zubů - erupce
1.
1.

Zuby
Latinský název
Zkratka
Popis a funkce
Řezáky
dentes incisivi
I
dlátovitá korunka, zploštělý kořen, ukusují sousta
Špičáky
dentes canini
C
hrotovitá korunka, dlouhý kořen, uchopují a trhají sousta
Zuby třenové
dentes premolares
P
2 hrboly na korunce, většinou 1 kořen, rozmělňují potravu
Stoličky
dentes molares
M
4 – 5 hrbolů na korunce, 2 nebo 3 kořeny, rozmělňují potravu

Vzorec dětského chrupu   - mléčný chrup, dentes decidui – nejsou třenové zuby a M3; 20; 6.měs.- 6
let)

vzorec1

vzorec3

Vzorec dospělého chrupu –
trvalý chrup, dentes permanentes; 32)

Slinné žlázy (glandulae salivales)
•Velké slinné žlázy dělíme na:
•žláza příušní (glandula parotis) – M2; virový zánět – příušnice - parotitis
•žláza podčelistní
• (glandula submandibularis) – ústí pod jazykem
•žláza podjazyková
•(glandula sublingualis) – ústí pod jazykem
•- Drobné slinné žlázy ve sliznici ústní dutiny – tváří, patra, jazyk
Podjazyková žláza
Podčelistní žláza
(vývod pod hrotem jazyka)
Příušní žláza (vývod ve tváři
u  druhé horní stoličky)

•Největší z nich je příušní.Tyto žlázy vylučují sliny (saliva.), Sliny jsou slabě alkalické, vazké
a plní tyto funkce:
•
•příprava potravy na polykání – rozmělnění, obalení a začátek trávení
•zvlhčují dutinu ústní, ochrana před infekcí
•omezuje vznik zubního kamene
•První trávení cukrů (ptyalin)

•Řízení salivace (slinění) je ovládáno z polykacího centra v prodloužené míše a také reflexně
(podnětem je sousto v ústech, či zrak, chuť).  Denně se vytvoří1,5l slin.
•
• Polykání je reflexní děj vyvolaný dotykem sousta s kořenem jazyka a patrovými oblouky. Poté dojde
k uzavření epiglottis (při polykání zabraňuje vniknutí sousta do hrtanu) a stahům svalů jazyka,
patra a hltanu.
• Řízeno z prodloužené míchy.

Schematický řez žaludkem
1.Jícen (oesophagus)
2.Česlo (kardie)
3.Vrátník (pylorus)
4.Velké zakřivení (kurvatura)
5.Malé zakřivení
6.Sliznice
7.Svalovina – 3 vrstvy
8.Kanál vrátníkový
9.Dvanácník
•
1.
travici soustava005

Vnitřní (Castleho) faktor
vstřebávání vitamínu B 12
Pepsin
proteolytický enzym, vzniká z pepsinogenu, štěpí bílkoviny
Chymosin
sráží bílkoviny mléka na drobné vločky
Žaludeční lipáza
štěpí tuky na glycerol a mastné kyseliny
Žluč
hustá, žlutozelená, hořká tekutina tvořící se v jaterních buňkách

Tlusté střevo (intestinum crasum, colon)
Červovitý přívěsek (appendix)
Slepé střevo (caecum)
>
Vzestupný tračník
(colon ascendens)
Příčný tračník
(colon transversun)
Sestupný tračník
(colon descendens)
Esovitý tračník
(colon sigmoideum)
Vnitřní svěrač řitní
(hladký sval)
Zevní svěrač řitní – m.sphincter ani externus
(příčné pruhovaný sval)
Konečník
(rectum)

Tenké střevo a jeho funkce
•V duodenu jsou pod svalovými vrstvami směrem dovnitř je submukózní (podslizniční) vrstva s
množstvím žláz (Brunnerovy žlázy), kt. vylučují ochranný hlen (hlen chrání dvanáctník před vlastním
natrávením a působením kyselé směsi přicházející ze žaludku).
•Lieberkühnovy krypty vylučují trávící enzymy a alkalickou šťávu neutralizující HCl.
•Živiny se z potravy v lačníku vstřebávají do krve. Lačník je bohatě zásoben krví v síti tepen a
vlásečnic. Žíly odcházející z lačníku spolu s dalšími žilami vedoucí z ostatních částí trávící
trubice  se spojují v do vrátnicové žíly, která ústí do jater.
•

Vývod
žlučníkový
Játra
Levý lalok jater
Pravý lalok jater
Žlučník – vesica fellea; 50 ml)
Společný vývod jaterní
Žlučovod – ductus
Vývod slinivky břišní
Dvanáctník

Fce jater:
•Zpracování živin – metabolismus (portální oběh)
•Tvorba AK – fibrinogen, protrombin – srážení krve
•Tvorba glykogenu
•Zásobárna vit. B 12, cukrů, tuků
•Zadržují toxické látky – vznik močoviny
•Likvidace toxických látek
•Tvorba žluči

Jaterní lalůček
•Jaterní buňky tvoří paprsčité trámce, složené vždy ze dvou řad buněk. Mezi nimi jsou začátky
žlučovodů. Jaterní lalůčky jsou funkční jednotkou jater, tvoří žluč, která se zahušťuje a skladuje
ve žlučníku a žlučovodem se dostává do dvanáctníku, když do něj přichází trávenina.
•V játrech probíhá hlavní část přeměny vstřebaných látek, které přivede vrátnicová žíla. Jaterní b.
vytvářejí z glukózy glykogen a ukládají jej do zásoby. Syntetizují mnoho bílkovin a tuků, zadržují
vitamíny (B 12) a minerální soli (Fe, Cu, Co). Tvoří se zde cholesterol. Játra mají detoxikační
funkci.

Jaterní lalůček
Centrální sběrná žilka
Větev vrátnicové žíly
Větévka jaterní tepny
Podlalůčková sběrná žilka
Jaterní buňka
Žlučovod
Větev vrátnicové žíly

Střevní šťáva
•množství: 2 l/den
•složení: čirá kapalina, nažloutlé barvy, slabě alkalická, obsahuje:
• peptidázy (např.erepsin) –enzymy štěpící bílkoviny na aminokyseliny
• amylázy - štěpí sacharidy na monosacharidy
• lipáza – štěpí tuky na glycerol a mastné kyseliny
• enterokináza – aktivuje pankreatický tripsinogen na tripsin – štěpí bílkoviny
• sekretin – podmiňuje tvorbu šťávy slinivky břišní, vstřebává se do krve
•(pozn. enzymy (fermenty): lipázy – štěpí tuky, amylázy – štěpí cukry, peptidázy – štěpí bílkoviny)

Žaludeční šťáva
•množství: 2 l/den
•složení: silně kyselá (pH-2), obsahuje:
• HCl – tvoří cca 0,5% žaludeční šťávy, rozpouští vazivo, zabraňuje kvašení, aktivuje pepsinogen na
pepsin (tráví bílkoviny), tvoří celkovou kyselost, dezinfekční účinky
• pepsin – proteolytický enzym, vzniká z pepsinogenu, štěpí bílkoviny
• chymosin – sráží bílkoviny mléka na drobné vločky
• žaludeční lipáza – štěpí tuk na glycerol a mastné kyseliny
• mucin – chrání žaludeční sliznici před HCl
• voda – tvoří 99%

Pankreatická šťáva
•množství: 0,5 – 1 litr / den
•složení: čirá, zásaditá tekutina, obsahuje hlavní trávicí enzymy:
• peptidáza – trypsin (šť.bílkov.)
• amyláza (štěpí škrob na disacharidy )
• lipáza (štěpí emulgované tuky (triacylglycerol) na glycerol a 3 mastné kyseliny, aktivuje se
žlučí)
• bikarbonáty (acidobazická rovnováha)- neutralizují obsah žaludku přicházející do střeva

Žluč – fel, bilis, cholé
•množství: 800 – 1000 ml / den
•složení: hustá, žlutozelená, hořká tekutina
• voda (97%), hlen, žlučová barviva (tvoří se z hemoglobinu ze zanikajících erytrocytů, červený
bilirubin + zelený biliverdin, ve střevě se rozkládají a zabarvují stolici, část se vylučuje močí),
soli žlučových kyselin (rozptylují tuky – emulgují- na drobné kapénky Þ dále je štěpí lipáza ve
střevě)
•

cukry
pohotovostní zdroj E, zásoba E ve formě glykogenu (svalový, jaterní)
přeměna glykogenu na MK, které se ukládají ve formě TAG do tukové tkáně
přeměna glukózy na jiné látky např. steroidy (hormony)
tuky
hlavní zdrojem energie
energetická rezerva  organismu – jejich metabolity se ukládají v tukové tkáni, ze které se mohou
v případě potřeby postupně uvolňovat
jsou součástí hormonů
chrání vnitřní orgány (např. játra, ledviny)
zajišťují správnou strukturu buněk
podílí se na termoregulaci organismu
tuky také umožňují vstřebávání vitamínů A, D, E, K a dalších živin
bílkoviny
základní stavební jednotka živé buňky
růst a regenerace poškozených buněk
koncentrace bílkovin ovlivňuje mozkové fce a fci imunitního systému (imunoglobuliny v plazmě)
součásti enzymů, hormonů, membrán aj.
minerální látky
v nepatrném množství, ovlivňují průběh buněčných reakcí a významnou měrou se podílejí na stálosti
fyziologické rovnováhy
vitamíny
v nepatrném množství, ovlivňují průběh buněčných reakcí a významnou měrou se podílejí na stálosti
fyziologické rovnováhy