ZADNA VEDA Voda pro zenyje jina nez pro muze Zuzana Boehmova Mezinarodni organizace investovaly miliardy dolaru do intervene!, ktere maji v Africe a na BHzkem vychode zlepsit pnstup k pitne vode, a chtelo by se vefit, ze co je dobre pro chude, bude dobre pro vsechny stejne, pro zeny i muze. Pfiznavam, ze maloco me pfi procitani pfipravnych dokumentu k podobnym projektum irituje tak jako domnenka, ze chudym Ize pomahat naslepo, protoze jsou homogenni. Je to stejne realna pfedstava,jako kdyby se v centru Prahy postavila nova nemocnice za pfedpokladu, ze z ni bude mit stejny uzitek obyvatel Male Strany jako obyvatel Svitav. Muzi a zeny maji odlisne, casto protichudne potfeby a nepromyslena politika takove rozdilyjen prohlubuje. Zeny a divky v oblastech bez vodovodu pro vodu dochazeji a nosi ji dlouhe kilometry, zatimco jejich muzske protejsl^ v te dobe mohou delat likoly do skoly nebo vydelavat peni?^.Jsou to zeny, kdo se stara o nemocne, pokud se kontaminovanou vodou nakazi. Kdyz je voda k dispozici, vyuziva se k produkci zeleniny na prodej, ktery maji na starosti zpravidla muzi. Na zalevani mensich zahradek, na nichz pestuji zeny produkty k okamzite spotfebe, se dostane az na konec. A kdyz pak pfijede onen tym rozvojovych odborniku a „vsichni" jsou pfizvani ke konzultacim o lokalnich prioritach, zeny, ktere se vsude na svete staraji o deti a maji pofad plno prace, proste nemaji cas na ne dorazit. Stejne tak schazeji na skolenich o novych pumpach, vodnich investicich nebo sprave vodnich zdroju. A tak muzi urci a odsouhlasi priority podle toho, co vnimaji jako nejnalehavejsi oni sami. Zeny navic v fade zemi nemohou vlastnit pudu. Kdyz jsou vykupovany parcely kvuli investicim do pitne vody ci vefejne kanalizace, nemaji z toho nic, a vysledkem projektu je, ze jsou relativne chudsi nez na zacatku. Strujci projektu na konci dolozi, kolika lidem se zvedla zivotni urovefi,jenze pfi sberu dat je obvykle nenapadne porovnat dopad na kazde pohlavi zvlast'. Neni pak velke pfekvapeni, ze na zemekouli podle Svetoveho ekonomickeho fora neni jedina zeme, jez by se dostatecne snazila naplnit cil pro zlepsovani zivotni lirovne zen a divek, ktery k roku 2030 stanovila OSN. © Autorkapracujejako konzultantka na mezindrodnich rozvojovychprojektech. tech 1914-1945 probehla v Evrope jedina, tzv. druha tf icetileta valka. Versailleska smlouva rozdelila evropske narodyjako deti na hodne a zlobive. Krome toho, ze z narodnich statu ucinila vudci organizacni princip mezinarodnich vztahu, take na porazene narody v clanku 231 svalila veskerou vinu za rozpoutani valky a pfisoudila jim zodpovednost za skody spachane na majetku zemi na strane vitezu. Pocity kfivdy, nespokojenost mensin a trvale putl^y mezi evropsl