Sfumato (dr. Mária Navrátilová) Metodika Sfumato je založena na poznatcích neurofyziologických zákonitostí, jimiž se řídí orgány zraku, sluchu a hlasu; respektuje způsob, jak pracuje lidský mozek a jak funguje dětské vnímání. Při vytváření čtecích návyků se pracuje se zrakovým, sluchovým, dechovým a hlasovým aparátem zároveň, a to v přesné posloupnosti. Rozlišování prvků řeči (fonologické uvědomování a fonematické uvědomění) se spojuje se sluchovou a zrakovou pamětí, s porozuměním, představivostí, dramatizací a prožitkem. Učitel tak udrží dětskou pozornost a motivuje žáky k tomu, aby měli zájem o knihy. Důležité je tempo – technika Splývavého čtení spočívá ve velmi zpomaleném procesu, který umožňuje koordinaci všech atributů čtení či psaní. Je nutné si připomenout, že čtení není člověku vrozená dovednost a že nevzniká izolovaně – jde o koordinaci všech smyslů. Samotná autorka této metody přirovnává čtení ke hře na hudební nástroj, k tanci, chůzi či sportu – je to koordinovaný pohyb a jako každý jiný vychází z pomalého provedení a spočívá především ve správné technice. Díky této metodě čtou děti plynule, bez zadrhávání, s porozuměním a s radostí. Je úspěšná i u dětí s problémy v učení (např. s dyslexií) jak při běžném nabývání počáteční gramotnosti, tak při reedukaci, a to i ve speciálních a praktických základních školách. Rozdíly oproti analyticko-syntetické metodě Ø NESLABIKUJE SE o Postupně se načítá hláska za hláskou, nedochází tak ke dvojitému čtení. o Nepoužívá se záložka, ale posunuje se pouze ukazováčkem přesně tam, kde se čte. Ø OD ZAČÁTKU SE PRACUJE S VÝZNAMEM SLOV o Význam slova žáci poznávají hned. o Nejdříve vymýšlí slova na náslovnou hlásku, později na dvě, tři hlásky. (p – pouzdro, propiska…, pe – penál, peníze…, pes – už celé slovo) o Vzniká bohatá slovní zásoba. o Seznamují se s přirovnáním i protikladnými slovy u dané hlásky. Ø POSILOVÁNÍ SPRÁVNÉ VÝSLOVNOSTI o Správná výslovnost hlásky vzhledem k její dlouhé expozici je upevňována hlasitým projevem. o Mám ve třídě dvě děti, které zpočátku nebylo vůbec slyšet, nyní problémy s hlasitostí nemají. Ø INDIVIDUÁLNÍ TEMPO o Tempo je přizpůsobené každému čtenáři dle jeho potřeby. o Nedělají se žádná srovnávání typu ‚kolik slov přečte žák za jednu minutu‘. Ø ROZLIŠOVÁNÍ DLOUHÝCH A KRÁTKÝCH SAMOHLÁSEK o Žák správně rozliší krátké a dlouhé samohlásky, protože při počáteční dlouhé expozici hlásky toto natrénují – hlásky ‚nepolykají‘. o Při počátečním čtení se neuvádějí žádná slova s dlouhou samohláskou, přesto se vše čte dlouze. o Dlouhé expozice hlásek se při čtení postupně, zcela přirozeně zkracují. Ø MEZIPŘEDMĚTOVÉ PROPOJENÍ o Velká propojenost mezi předměty. o Například: při vyvození písmena „I – i“ ve Vv malujeme indiána; v Pč vytváříme iglú z kostek cukru; v Prv probíráme, jak se žije v iglú; v Tv nacvičujeme indiánský běh; a v Hv zpíváme Ivánku náš. Ø NÁZORNOST A VIZUALIZACE o Pracovní sešity podporují soustředění na probírané písmeno, nerozptylují žáky jinými obrázky; ilustrace vždy slouží k upevnění právě procvičovaného písmena; součástí jsou cviky na uvolňování ruky. o Obrázek s příběhem k písmenu O: „Obrovský obr obhlíží ostrov... Otakar se otáčí za obrem a odhání ovečky od ohně... Oslíci osiřeli na okraji ostrova... Odtáhly i odolné kačeny, které obletěly ostrov a ohlížely se za ostatními obyvateli oválné tůňky.“ o Důraz je kladen na stříhání, lepení, výrobu písmenek nebo věcí, které začínají na dané písmeno. V AS se soustřeďuje dítě pouze na vybarvování. Při výuce metodou Sfumato se: orientuje na úspěch při čtení posiluje porozumění významu přečteného v souvislostech podporuje individuální čtecí tempo neupřednostňuje rychlé čtení nekombinuje s jinými metodami čte po písmenkách (hláskách) respektuje postup uvedený v metodice jako celistvé teorii výuky elementární gramotnosti nepřeskakují metodikou dané kroky Komentář (doc. Jiří Havel) Ve výuce elementárního čtení se v posledních letech stále více prosazuje metoda splývavého čtení, tzv. Sfumato. Zajímavý metodický postup formulovala od roku 1974 M. Navrátilová s ohledem na špatně čtoucí žáky. Jako vzdělaná hudebnice vycházela z poznatku, že koktaví žáci při zpěvu nemají problém s výslovností. Podstatou je upevnění práce očí tak, aby měly dostatek času k zafixování čteného textu. Oči pak kontrolovaně fixují hlásku po hlásce, ty jsou hlasitě vyslovovány a bez přerušení dechu či změny tónu hlasu propojovány v jeden celek. Název metody Sfumato odkazuje na malířskou techniku šerosvitu, kterou objevil Leonardo da Vinci. Při této technice se využívá komplementárních barev – ty se nemíchají, ale nanášejí se přes sebe tenké vrstvy-lazury různých odstínů. Stačí malá chyba a obraz se zhroutí. Vývoj metody od počátku pozorně sledoval Z. Matějček, který v roce 2003 napsal, že technika splývavého čtení je ve své podstatě revoluční. Rozlišuje dokonale zvukovou a grafickou podobu slova, zdokonaluje vyjadřovací schopnosti, přináší čtení s porozuměním, na které svět čeká již 150 let (www.sfumato.cz). Z výzkumů realizovaných v rámci diplomových prací vyplývá, že z metodiky určené původně pro žáky se specifickými obtížemi se stala metoda, se kterou učitelé počítají a stále více využívají nejen při reedukaci, ale také preventivně a dokonce jako stěžejní metodický postup. Zdá se, že deklarovaným důrazem na respektování vlastního tempa učení čtení i na individuální přístup respektující věkové zvláštnosti přesně zapadá do současné potřeby inkluzivního vzdělávání. Pro žáky je přínosné, že výuka je průběžně zpestřována dramatickou výchovou (hudební, pohybovou), která vede ke čtení s porozuměním, ale také jim umožňuje emočně si prožít čtené. Při čtení si pak snadněji vyvodí odpovídající náladu či pocit, což také vede k odstranění ostychu při hlasitém projevu. Pro učitele je tato metoda dostupná i tím, že její uplatnění nevyžaduje žádné speciální učebnice. Splývavé čítanie (Bela, vata); Sfumato